Advertise on podcast: Jihočeské kroniky

Kronikář nemůže zapsat, jak Vánoce slaví každá rodina doma, ale může zaznamenat, jak se odehrávají na veřejnosti. V Doudlebech na Českobudějovicku Jan Šimánek do kroniky zachytil vánoční, silvestrovské a novoroční dění na ulicích a místech setkávání v obci.

Na stole v domě Václava Janoucha tři kroniky vesnice Prostřední Svince. V obecní knihovně Benešova nad Černou na stole předchozí kronika a na pulpitu současná vedená Růženou Lepšovou. Kronikář v první polovině tohoto dílu seriálu Jihočeské kroniky a kronikářka ve druhé dokončí minule načaté vyprávění.

„Ocenění je příjemná věc, ale je spousta lidí, kteří jednak už ho dostali a jednak by si ho zasloužili, jenže na ně ještě nedošlo,“ říká ke svému titulu Jihočeský knihovník roku 2016 Růžena Lepšová z obecní knihovny v Benešově nad Černou. K tomu pracuje v přidruženém infocentru, připravuje obecní zpravodaj, podílí se na pořádání místních kulturních aktivit a vede kroniku obce.

„Jak se slavily Vánoce v minulosti, o tom se ve starých místních kronikách moc nenajde,“ říká kronikář Doudleb Jan Šimánek. To ho podnítilo, aby popsal průběh adventu a Vánoc v obci sám. Učinil tak v roce 2008.

Svince, Doubka, Zlámanice. To jsou místa v bydlišti kronikáře Václava Janoucha. Druhá polovina názvu vesničky Prostřední Svince na Českokrumlovsku, stejně osad Dolní Svince a Horní Svince, má pravděpodobně spojitost s chovem vepřového dobytka.

Četla jsem ji jedním dechem. Tak vyjadřuje poděkování za knihu „Zbelítov, historie a současnost“ v dopise adresovaném starostce pisatelka, která se ve vesničce u Milevska narodila před 86 lety a po válce se odstěhovala.

„Kroniky byly odrazovým můstkem pro napsání knihy Zbelítov, historie a současnost,“ říká ke zrodu letos v létě vydané publikace kronikářka Ludmila Přibylová.

Kronikářkou Zbelítova u Milevska je Ludmila Přibylová. Z obce sice nepochází, ale získala k ní vřelý vztah. Rod z matčiny strany navíc má zbelítovské kořeny. Stejně tak rod manžela Ludmily Přibylové, Václava Přibyla. A který z rodů přišel do Zbelítova dříve? K poslechu zve Petr Kronika.

Profese kronikářek a kronikářů jsou rozličné. Znovu to potvrdí vyprávění Zdeňky Chadtové z Klenovic v první třetině tohoto dílu Jihočeských kronik. Poví také, jak si s manželem prohodili kronikářské pověření.

„Já ji píšu a manžel, malíř, ji ilustruje,“ říká nad kronikou obce Klenovice na Soběslavsku Zdeňka Chadtová. Perokresbou nebo barevnou kresbou Vladimíra Chadta začíná a končí každý rok v kronice, o kterou se manželé starají více než třicet let.

„Od roku 1990 k nám přijíždějí bývalí sudetští Němci, aby se podívali na své původní domovy a kraj, kde žili po staletí jejich předci. Ti Němci, kteří k nám dnes jezdí, byli většinou děti, když v lednu 1946 opouštěli tento kraj,“ čte z kroniky obce Záboří na Českobudějovicku Marie Bočková.

Převažovaly tu dřevěné statky, ohrožované požárem. „I u nás několikrát vyhořely. A proto v 19. století lidé začali budovat statky zděné kolem návsi s kostelíčkem a rybníčkem. Vystavěli i kovárnu a požární zbrojnici. Štíty vyzdobili volutami, šambránami a dalšími prvky. Každý statek měl jinou barvu,“ vykresluje historii obce Záboří na Českobudějovicku místní kronikářka Marie Bočková.