Advertise on podcast: Alarm

Druhá epizoda ekonomického podcastu Montovna se nezabývá ničím menším než prací. Český pracovní trh tvoří páteř ekonomiky a bezprostředně se týká každého z nás. Přesto se o něm mluví málo, drží se kolem něj několik zažitých mýtů („Česko bude zase makat!“) a na jeho podporu jde podprůměrně málo peněz. Kromě platů a historicky nízké nezaměstnanosti probereme fenomén OSVČ, specifika českého systému podpory pracovního trhu a také to, jak se to dá dělat jinak. V Montovně si ekonomové Linda Kunertová a Jakub Komárek spolu s Pavlem Šplíchalem kladou za cíl aktualizovat českou ekonomickou debatu, která často vědecky zamrzla v minulém století, a dodat srozumitelnější kontext tématům, jež éterem běžně létají bez hlubšího vysvětlení. https://komunita.denikalarm.cz/

Republikánská strana utrpěla ve volbách do Kongresu drtivou porážku. Donald Trump za ní sice odmítá přijmout zodpovědnost, ale čísla mluví jasně – americká politika zůstane na dva roky prakticky zablokovaná v klinči mezi Bílým domem a Kongresem. O to větší pozornost se proto začne upírat na prezidentské volby v roce 2028. Kdo a co může za Trumpovu historickou prohru? Jaké dilema to přináší opozičním Demokratům? Měli by republikánští politici začít panikařit? A proč má americká levice důvod k optimismu, ale nikoliv k oslavám? O tom všem ve Studiu Alarm debatovali Jan Bělíček a David Scharf. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

V Izraeli se minulý týden konaly první parlamentní volby po 7. říjnu 2023. I po tom všem, co se v Izraeli, Gaze a na Západním břehu od té doby dělo, volby opět vyhrála strana Likud premiéra Benjamina Netanjahua. Blok Netanjahua podporujících stran má přesto jen 53 mandátu ze 120 a v Izraeli aktuálně probíhají složité povolební vyjednávání. Významný úspěch zaznamenaly arabské strany, které mají aktuálně 19 mandátů a nová vláda bez jejich podpory pravděpodobně nemůže vzniknout. Co to znamená pro Izrael, pro atmosféru v zemi a jaké debaty se zde aktuálně vedou? O tom si v novém Studiu Alarm+ povídáme s dokumentaristkou Natašou Dudinski. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Hned dvě nové desky přišel do speciálního dílu Soundsystému představit hudebník Jakub Šimanský. Jak zhudebnit kremeše a zachytit pomalé plynutí času.

Jak probíhá proces tvorby rozličných umělců? Jak se to propojují se současným světem a politikou konzumu? A co je blokuje tvořit? Nový díl podcastu MOSHPIT o procesu tvorby, politice konzumu a umělé inteligenci s tvůrci hudby a interdisciplinárního umění Willim Solovicem, vizuálního umění Viktorií Kopeckou a textů i úspěšných předávek v rugby Magdalénou Snítilovou. „Když do sebe narazí dvě ideje a nastane srážka, tam vzniká dílo,” říká Willi. Podle Viktorie je umění zas vždycky niterní interakce. Je autor mrtev? Pro ní ne. „Hledám v tom sebe, ale hledám v tom i autora. Když vím, že autor mlátil svoji manželku, k čemu by mi bylo to ignorovat?” říká. Hosté se bavili i o tom, jak pohlížet na proces tvorby v době umělé inteligence. „Systém nás učí, že zranitelnost je neco nechtěného,” říká Magdaléna. „Ale právě kvůli tomu že AI umí napsat bakalářku za 30 vteřin bychom se měli učit tvořit jako lidi,” dodává Viktorie. Kruh se v MOSHPITU uzavírá. V podcastu není moshpit pod stagí, ale na stagi - za majkem. V podcastu řešíme společenská témata. Kde stejně tak, jako na koncertech, do sebe naráží a setkávají se lidé, ideje, názory, energie a někdy i lokty. Od mladých lidí pro mladé lidi. Kolektivně, společně, posluchači, hosté i moderátoři.

V brazilských prezidentských volbách zvítězil úřadující prezident Lula da Silva. Po prvním kole přitom o 2 miliony hlasů zaostával za kandidátem krajní pravice, Flaviem Bolsonarem. Jak do voleb zasahoval Donald Trump a americké technologické koprporace? Proč se v boji o záchranu amazonského pralesa proplétají zájmy celého světa, brazilských agrobaronů, původních obyvatel a milionového hnutí bezzemků? Jak se podařilo odstavit od moci krajní pravici, která před 4 lety málem uskutečnila vojenský puč? O tom v dnešním díle pořadu Studio Alarm+ mluvíme s novinářem Tomášem Trněným. V podcastu zmiňujeme tyto články z webu Alarmu: Když se zastaví agro, přestaneš jíst. Jak brazilské country zapleveluje éter a hraje do karet krajní pravici https://denikalarm.cz/2026/09/kdyz-se... Bolsonaro jim vlil krev do žil. V Brazílii vyrostlo možná největší levicové hnutí na světě https://denikalarm.cz/2025/04/bolsona... Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

V pátek 23. října se vládní koalice nečekaně rozhodla projednat zrušení televizních a rozhlasových poplatků. V čase 4:36 ráno ho prohlasovala v prvním čtení Sněmovnou. Mezitím se venku před Sněmovnou shromažďovaly davy a proti hodně divokému jednání poslanců zde protestovaly. Co to znamená pro budoucnost a nezávislost veřejnoprávních médií v Česku a co můžeme teď od vlády očekávat? Jen den předtím ministerstvo kultury oznámilo, že mění podmínky pro udělování grantů pro literární časopisy pro příští rok. Od roku 2027 zakazuje časopisům psát o politice. Co to pro ně bude znamenat a jedná se o cenzuru? Věnujeme se taky likvidaci Státního fondu audiovize. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Který z porevolučních prezidentů udělil nejvíce státních vyznamenání ženám a proč Jiřina Bohdalová získala jako jediná žena české národnosti Řád bílého lva nejvyšší třídy? Co nám říkají udělené ceny o tom, co jako společnost zastáváme za hodnoty? A jaké osobnosti bychom si jako společnost měli připomínat? V novém dílu podcastu Dějiny bez konce jsme si pozvali uměleckou skupinu měkký í, s kterým jsme probrali jejich výzkum na téma udílení státních vyznamenání. Státní vyznamenání nabízí spíš přehlídku osobností, které budí nejmenší kontroverze, nebo stvrzují zahraniční diplomatické vztahy. Ostatně tak fungovaly státní vyznamenání i za první republiky. Podobně jako se tehdy po vzniku samostatného Československa řešilo, jestli by nebylo lepší udílení státních vyznamenání zrušit jako monarchistický přežitek, se něco podobného řešilo i po revoluce 1989, kdy byl ceremoniál udílení státních vyznamenání vnímán jako nástroj upevňování vazeb a náklonnosti ke komunistickému režimu. Nebylo by lepší tradici udílení státních vyznamenání úplně zrušit? Nebo změnit jejich fungování, aby lépe vyjadřovaly hodnoty, na kterých jako společnost stojíme, nebo ke kterým bychom se měli vztahovat? Díl vzniká ve spolupráci se scénou pro současné živé umění Terén. Kolektiv měkký í uvede dne 28. října v klubu zastupitelů v Brně slavnostní předávání nultého ročníku ocenění Řád Bílé lvice, jenž probíhá v rámci sedmého dílu STÁTKŮ. Akce proběhne jako autorsky pojatý ceremoniál, který představí východiska nově vzniklého ocenění a jeho první laureátstvo.

Nejnovější vydání TL;DR tentokrát nemůže pominout aktuální kulturně politické střety. Navzdory současné vyhrocené situaci v kulturní politice jsme se dostali i k velmi úspěšnému románu Lázár Nelio Biedermanna. https://komunita.denikalarm.cz/

Starostové jsou vítězi komunálních voleb, a to zvláště v hlavním městě, kde se jim podařilo sesadit ODS. Rozhodli se však ignorovat voliče a celkovou voličskou náladu volající po změně. Ve městě i v místních částech obcházejí liberální strany i občanská sdružení a raději skládají koalice s ODS nebo s hnutím ANO. Možná to mohli voličům říct předem a netvářit se, že nabízejí něco nového, zatímco ve skutečnosti jim jde pouze o pokračování starých pořádků a budování Prahy coby ráje pro auta a developery. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Je žádoucí zbavit se veškeré rutinní práce? O jaké schopnosti tím můžeme přijít? Co je digitální údržba domácnosti, jaké příležitosti může ženám přinést zelená transformace a proč mohou být zajímavou sázkou do budoucnosti i manuální dovednosti? O tom všem mluvíme v nové epizodě Pay Gap, kterou doporučujeme každému, koho budoucnost práce alespoň trochu zajímá nebo děsí. Podcast vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice. Děkujeme za poskytnutí úvodní animace k podcastu Pay Gap Marii Procházkové (režie, střih), Bety Suchanové (animace, scénář), Miroslavu Chaloupkovi (zvuk, hudba) a Pavlu Mandysovi (scénář). Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

V Srbsku panuje napjatá atmosféra už od listopadu 2024, kdy se zhroutila střecha nově zrekonstruovaného nádraží ve městě Novi Sad a zemřelo zde 16 lidí. Za tu dobu jsme viděli velké mobilizace studentů, ale i bežných lidí, obrovské protesty i násilnosti v ulicích. Letos v září vyhlásil srbský prezident předčasné volby, a to krátce po úmrtí válečného zločince Ratko Mladiće. Vučićova Srbská pokroková strana vládne zemi už 14 let a v nedělních volbách budeme sledovat, jestli se poměry alespoň částečně změní. V současném kontextu studentských protestů ve Francii, Albánii, Itálii nebo Indii ovšem nesmíme zapomenout, že právě odpor srbského studentstva představoval jednou z prvních podobných protestních akcí generace Z v Evropě. O tom všem si v dnešním Studiu Alarm+ povídáme s Ninou Djukanović z think-tanku AMO klima. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Donald Trump nejprve kritizoval Ukrajinu za její útoky na ruské rafinerie, které údajně zdražují naftu a pohonné hmoty ve světě. Následně oznámil dohodu s Ruskem, v níž se Putinův režim zavázal uvolnit své zásoby nafty na světový trh. Americká administrativa nakonec začala Ukrajině také vypínat americký systém Starlink a znemožnila Ukrajincům vojenskou aktivitu i normální život. Co se to teď s americko-ukrajinskými vztahy děje? A můžeme Spojené státy stále považovat za evropské spojence? O tom si v dnešním díle pořadu Studio Alarm+ povídáme s bezpečnostním analytikem Michalem Smetanou. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Když dne 4. února 1794 zrušilo Národní shromáždění dekretem otroctví, jednalo se o přelomový moment v dějinách lidstva. Všichni muži sídlící v koloniích, bez ohledu na barvu pleti, byli podle tohoto dekretu francouzskými občany a budou požívat všech práv zaručených ústavou. Tento dekret nejenže udělil okamžitou a bezpodmínečnou svobodu, ale také přiznal bývalým otrokům plné francouzské občanství a nestanovil žádnou kompenzaci pro bývalé otrokáře. Tak radikální verze zrušení otroctví neměla obdobu. Takovému rozhodnutí předcházely ale dekády debat o otroctví a kolonialismu, ve kterých abolicionisté neměly výraznější převahu. Přijetí dekretu dopomohla vzpoura otroků v nejcennější francouzské kolonii Saint-Domingue. Tímto aktem si Francie chtěla získat povstalce na svou stranu. To se taky povedlo a povstalci přijali revoluční Francii za svou. Fungující partnerství ale hodil za hlavu Napoleon, který si chtěl francouzské kolonie znovu podmanit pod svou kontrolu. Vojenská výprava, kterou na ostrov poslal, byla ale neúspěšná a povstalci následně vyhlásili na Francii nezávislost a tím vznikl stát Haiti. Nová kniha The First Emancipation od amerického historika Jeremy Popkina ukazuje, jak dynamická byla debata o zrušení otroctví a kolonialismu už v předrevoluční Francii. Obě strany sporu si zde precizovaly své argumenty, které se pohybovaly od těch nejzákladnějších, jakože každý člověk se rodí svobodný a měl by mít I stejná práva jako každý jiný, nebo že by nikdo neměl vlastnit jinou lidskou osobu jako majetek, až po ty ekonomické, kdy se poukazovalo na to, jestli jsou kolonie schopné produkovat zboží pro francouzský trh ve stejném množství I v momentě, kdy by došlo ke zrušení otroctví. Jestliže ještě v předrevoluční Francii vycházelo nespočet literatury o barbarství majitelů plantáží, kteří krutě zachází se svými otroky, v době Napolena se naopak začalo objevovat stále větší množství nepokrytě rasistické literatury. Do veřejného prostoru se najednou dostávalo stále více rasistických tezí, které byly založeny na představě nadřazenosti bílého muže a evropské civilizace. Zde můžeme hledat zárodky rasismu, který později po Darwinově teorii o původu člověka nabral na obrátkách na konci 19. století a zejména v první polovině 20. století. Napoleon, který byl pro občanskou společnost v řadě případech přínosem, byl zase v řadě jiných nositelem kontrarevoluce. Znovuzavedení otroctví je jedním z mnoha jeho aktů, kterými rušil výdobytky revolučního období. Přesto francouzská debata o emancipaci otroků měla svůj význam a přispěla ke zrušení otroctví na světě, ke kterému docházelo v průběhu 19. století. V novém dílu podcastu Dějiny bez konce jsme probrali téma revoluční Francie, otroctví, kolonialismu a rasismu. Součástí dílu je I rozhovor s historikem Jeremy Popkinem. Playlist: 🤔 Tipy a novinky 0:00 - 32:36 Keum Suk Gendry-Kim - Tráva Charlotte Beradt - Třetí říše snu Daniela Tinková - Zrození občana Jeremy Popkin - A New World Begins Hlavní téma 32:44 - 1:06:28 Kolonialismus, abolicionismus a rasismus v revoluční Francii Rozhovor s Jeremy Popkinem 1:06:35 - 1:50:38 ---------------- Podpořte vznik dalších dílů: komunita.denikalarm.cz

První díl podcastu Montovna se věnuje přehledu české produkce a stručné historii neslavného termínu “montovna”. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/