Advertise on podcast: Institut úzkosti / Institute of Anxiety

“Hrát člověka s postižením, aniž bychom ho skutečně zaměstnali je jako líčit si na obličej jinou barvu pleti.” V tomto díle se budeme věnovat kulturní imaginaci a jejím limitum. Chceme se dotknout toho, jakým způsobem příběhy, pohádky, kulturní paměť nedává prostor a zneviditelňuje zkušenosti lidí s postižením. V podcastu zaznívá řada termínů, které se snažíme vysvětlit přímo v dílu, přesto si pro dovysvětlení řady z nich pomáháme slovníčkem, který jsme pro naší společnou práci vytvořili*y. Stejně tak je pro nás důležité zpřístupnit vám zdroje, ze kterých jsme čerpali*y. Slovníček a zdroje: Přepis: bit.ly/prepis-3-dil Přejeme příjemný poslech a/či čtení! * * * Dramaturgie a mdoerování: Kateřina Kolářová Hudba a zvuká postprodukce: Jonáš Richter Hosté*ky: Matěji Čipera, Karolína Chovancová, Zuzana Kašparová, Pavla Kovaříková, anna řičář libánská, Elian Poslední a Jitka Rudolfová Voiceover: Anita Krausová O ČEM JE STUDIO PORUCHA? V podcastu nám nejde jen o zachycení konkrétních zkušeností toho, jakým způsobem dominantní kulturní narativy, zobrazování, představivosti a kreativity nezohledňují šíři lidské zkušenosti a vynechávájí zkušenost lidí s postižením, se senzorickou jinakostí, úzkostmi, depresemi, psychiatrickými onemocněními a obecně se specificky jinou zkušeností se světem. Více o podcastu naleznete na webu www.institutuzkosti.cz * * *

“Copak se můžu považovat za rovnoprávnou, když se musím cítit vděčná za bezbariérovou toaletu?” Judith Heumann V tomto díle se věnujeme bariérám a každodennímu potýkání se s překážkami, komplikacemi a nepochopením, které některým z nás stojí v cestě k dobrému životu a rovným životním možnostem. Pro název této epizody jsme si vypůjčili*y slova Pavly Kovaříkové „Já si to tu užiju“, které zachycují nejenom nezlomnost lidí, kteří těmto otravným překážkám čelí, a jim na truc si život umí užít. V podcastu zaznívá řada termínů, které se snažíme vysvětlit přímo v dílu, přesto si pro dovysvětlení řady z nich pomáháme slovníčkem, který jsme pro naší společnou práci vytvořili*y. Stejně tak je pro nás důležité zpřístupnit vám zdroje, ze kterých jsme čerpali*y. Slovníček a zdroje: bit.ly/studioporuchaprepis2 Přepis: bit.ly/slovnikzdroje2 Přejeme příjemný poslech a/či čtení! * * * Dramaturgie a mdoerování: Kateřina Kolářová Hudba a zvuká postprodukce: Jonáš Richter Hosté*ky: Matěji Čipera, Karolína Chovancová, Zuzana Kašparová, Pavla Kovaříková, anna řičář libánská, Elian Poslední a Jitka Rudolfová Voiceover: Anita Krausová O ČEM JE STUDIO PORUCHA? V podcastu nám nejde jen o zachycení konkrétních zkušeností toho, jakým způsobem dominantní kulturní narativy, zobrazování, představivosti a kreativity nezohledňují šíři lidské zkušenosti a vynechávájí zkušenost lidí s postižením, se senzorickou jinakostí, úzkostmi, depresemi, psychiatrickými onemocněními a obecně se specificky jinou zkušeností se světem. Více o podcastu naleznete na webu www.institutuzkosti.cz * * *

Body, starý auto, koza Série dalších zvuků Mluvících Strojů z archivu Mluvících strojů Lukáše Palečka. Lukáš Paleček je autorem kreseb, objektů, performancí a zvukových skladeb, v nichž propůjčuje svůj hlas různým věcem a strojům. Zajímají ho staré přístroje jako jsou pračky Romo a Tatramat nebo rádia a magnetofony značky Tesla. Lukáš stroje pozoruje, poslouchá, napodobuje a učí se jejich řeč. Buduje vlastní repertoár, přičemž zvukové projevy strojů, které do něj zařazuje, zkoumá opravdu důkladně. Testuje a cvičí tak vlastní citlivost, schopnost nápodoby, napojení se, paměť. Současně mu ale stroje, zdá se, umožňují obohatit vlastní výrazové prostředky, rozšířit možnosti vlastní řeči. Řeč strojů jako by Lukášovi skýtala možnosti přímějšího vyjádření emoce a kompenzovala to, v čem může být lidský jazyk limitující. Více na www.institutuzkosti.cz. ------------------------------------ A bobsleigh, an old car, a goat are the new sounds from the sound archive of Lukáš Paleček's Talking Machines. Lukáš Pis an the author of drawings, objects, performances and audio compositions. Lukáš lends his voice to various objects and machines. He is interested in old instruments such as Romo and Tatramat washing machines, or Tesla radios and cassette players. Lukáš observes the machines, listens to them, imitates them and learns their language. Lukáš builds up his own repertoire, in which he explores the auditory manifestations of the machines he includes in it in minute detail. He thereby tests and trains his own sensitivity, his ability to mimic and engage, his memory. At the same time, however, it appears that the machines enable him to augment his own means of expression, to extend the possibilities of his own speech. The language of machines has somehow provided Lukáš with opportunities to express his emotions more directly, and compensated for the ways in which human language can be limiting. More info about the project on www.institutuzkosti.cz/en

Body, starý auto, koza Série dalších zvuků Mluvících Strojů z archivu Mluvících strojů Lukáše Palečka. Lukáš Paleček je autorem kreseb, objektů, performancí a zvukových skladeb, v nichž propůjčuje svůj hlas různým věcem a strojům. Zajímají ho staré přístroje jako jsou pračky Romo a Tatramat nebo rádia a magnetofony značky Tesla. Lukáš stroje pozoruje, poslouchá, napodobuje a učí se jejich řeč. Buduje vlastní repertoár, přičemž zvukové projevy strojů, které do něj zařazuje, zkoumá opravdu důkladně. Testuje a cvičí tak vlastní citlivost, schopnost nápodoby, napojení se, paměť. Současně mu ale stroje, zdá se, umožňují obohatit vlastní výrazové prostředky, rozšířit možnosti vlastní řeči. Řeč strojů jako by Lukášovi skýtala možnosti přímějšího vyjádření emoce a kompenzovala to, v čem může být lidský jazyk limitující. Více na www.institutuzkosti.cz. ------------------------------------ A bobsleigh, an old car, a goat are the new sounds from the sound archive of Lukáš Paleček's Talking Machines. Lukáš Pis an the author of drawings, objects, performances and audio compositions. Lukáš lends his voice to various objects and machines. He is interested in old instruments such as Romo and Tatramat washing machines, or Tesla radios and cassette players. Lukáš observes the machines, listens to them, imitates them and learns their language. Lukáš builds up his own repertoire, in which he explores the auditory manifestations of the machines he includes in it in minute detail. He thereby tests and trains his own sensitivity, his ability to mimic and engage, his memory. At the same time, however, it appears that the machines enable him to augment his own means of expression, to extend the possibilities of his own speech. The language of machines has somehow provided Lukáš with opportunities to express his emotions more directly, and compensated for the ways in which human language can be limiting. More info about the project on www.institutuzkosti.cz/en

Body, starý auto, koza Série dalších zvuků Mluvících Strojů z archivu Mluvících strojů Lukáše Palečka. Lukáš Paleček je autorem kreseb, objektů, performancí a zvukových skladeb, v nichž propůjčuje svůj hlas různým věcem a strojům. Zajímají ho staré přístroje jako jsou pračky Romo a Tatramat nebo rádia a magnetofony značky Tesla. Lukáš stroje pozoruje, poslouchá, napodobuje a učí se jejich řeč. Buduje vlastní repertoár, přičemž zvukové projevy strojů, které do něj zařazuje, zkoumá opravdu důkladně. Testuje a cvičí tak vlastní citlivost, schopnost nápodoby, napojení se, paměť. Současně mu ale stroje, zdá se, umožňují obohatit vlastní výrazové prostředky, rozšířit možnosti vlastní řeči. Řeč strojů jako by Lukášovi skýtala možnosti přímějšího vyjádření emoce a kompenzovala to, v čem může být lidský jazyk limitující. Více na www.institutuzkosti.cz. ------------------------------------ A bobsleigh, an old car, a goat are the new sounds from the sound archive of Lukáš Paleček's Talking Machines. Lukáš Pis an the author of drawings, objects, performances and audio compositions. Lukáš lends his voice to various objects and machines. He is interested in old instruments such as Romo and Tatramat washing machines, or Tesla radios and cassette players. Lukáš observes the machines, listens to them, imitates them and learns their language. Lukáš builds up his own repertoire, in which he explores the auditory manifestations of the machines he includes in it in minute detail. He thereby tests and trains his own sensitivity, his ability to mimic and engage, his memory. At the same time, however, it appears that the machines enable him to augment his own means of expression, to extend the possibilities of his own speech. The language of machines has somehow provided Lukáš with opportunities to express his emotions more directly, and compensated for the ways in which human language can be limiting. More info about the project on www.institutuzkosti.cz/en

Apolena Rychlíková (TW: substance, sexuální násilí, sebepoškozování) by Institut úzkosti / Institute of Anxiety

Jan Těsnohlídek: Nepřekážet by Institut úzkosti / Institute of Anxiety

Lenka Vrbová (TW: deprese) by Institut úzkosti / Institute of Anxiety

Zuzka Křičková (TW: substance, bezdomovectví, sebepoškozování) by Institut úzkosti / Institute of Anxiety

Monika Špoulová (TW: domácí násilí) by Institut úzkosti / Institute of Anxiety

Martina Malinová by Institut úzkosti / Institute of Anxiety

Klára Vlasáková by Institut úzkosti / Institute of Anxiety