Advertise on podcast: Podcasty HN

Ranní brífink Julie Hrstkové: Zítra poprvé v letošním roce  jednaji radní centrálni banky o nastavení úrokových sazeb. K dispozici budou mít nejnovější údaj o inflaci i dosavadní čísla o vývoji tuzemské ekonomiky. Co se dá očekavat a sníží už konečně základní úrokovou sazbu pod 3,5 procenta? Tak, aby ti, co si půjčují v české koruně na nákup bytu na hypotéku, ale i třeba  potřebují úvěr pro firmu, nebyli tak moc znevýhodnění oproti těm, kteří těží z eura a dvouprocentních úroků, které drží Evropská centrální banka? Nejen o tom s hlavním ekonomem investiční společnosti Investika Vítem Hradilem.

Je málo témat, u kterých mezi investory panuje větší zmatek. A není popravdě divu, neboť český zákon upravující daně je zastaralý, a tak závislý na výkladu daňových poradců, jejichž názory se ale někdy zásadně liší. Jak je to s daněním frakčních akcií, co jsou to vůbec kryptoaktiva a opravdu lze uplatnit hodnotový nebo časový test na akcie a krypto zvlášť, jak se poslední dobou šíří po internetu? Investiční podcast MoneyPenny proto tentokrát navštívil daňový poradce Lukáš Eisenwort, zakládající partner společnosti EKP Advisory.Celý podcast a další díly najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/ 

Investice do nemovitostí jsou v Česku oblíbeným způsobem, jak dlouhodobě chránit a zhodnocovat kapitál. Výzvy a příležitosti pro investory přišli do debaty Hospodářských novin popsat zástupci dvou stěžejních segmentů: rezidenčního a logistického developmentu.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Už v dubnu čekají Maďarsko volby a dlouholetý premiér Viktor Orbán v průzkumech ztrácí. Proč? A jak by se Maďarsko změnilo, pokud by zvítězila opozice? O tom je dnešní Ranní brífink. 

Voliči nové vlády by koukali: do muniční iniciativy pro Ukrajinu má přijít dokonce víc peněz než nyní. Má to ale háček, který Česko v Evropě postaví do opravdu zvláštního světla. Premiér Babiš taky poslal do Bruselu dopis, v němž navrhuje, jak „nakopnout“ ekonomiku. Některé nápady hodně ovlivnili lobbisti – a to ty lepší. Kdo může stát za myšlenkami, které naopak smysl nedávají? A proč premiér na summit NATO dost možná jet nechce, i když ho do toho tlačí Petr Macinka? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat

Kdo dosáhne padesátky, jako by se ocitl v zakleté pavučině „kmetství“. Potvrzují to poslední údaje o nezaměstnanosti, kdy 46,5 procenta uchazečů ve věku více než padesát let zůstává v evidenci pracovních úřadů déle než rok. Pro srovnání, z řad mladých do 29 let je to jen 19 procent uchazečů. Čím to, že se padesátníci zdají zaměstnavatelům nepoužitelní? Co to znamená v době, kdy populace stárne a časem se, přes všechny proklamace současné vlády, věk odchodu do důchodu bude posouvat? Jak neudržitelnou situaci změnit? A hlavně – co by pro to mohli udělat sami padesátníci a padesátnice? O tom všem v novém dílu podcastu Generační konflikt mluvíme s analytičkou Julií Hrstkovou. A jak zjistíte, je pořádně ostrá.

Ranní brífink Petra Honzejka: V neděli odpoledne proběhla v Praze a dalších městech série demonstrací na podporu prezidenta Petra Pavla ve sporu s vládou o jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí. Protest organizovaný spolkem Milion chvilek pro demokracii zhodnotíme společně s reportérem Aktuálně.cz Radkem Bartoníčkem. Budeme se zajímat o to, zda demonstrantům nejde o víc než jen o Turka, zanalyzujeme možnou reakci vlády a pravděpodobnost pokračování protestů.

V liberalizaci energetiky a otevřenosti energetického trhu je Česko daleko, v těsném závěsu za Německem či Nizozemskem. Ale co se týče dat o fungování elektrické sítě, má ještě co zlepšovat. „Chybí nám nainstalovat chytré elektroměry, abychom věděli, co se v síti děje, a také dívat se na síť jako celek. V určitém okamžiku přijde problém: energie sice bude dostatek, ale nebude na tom správném místě, protože časový rámec, v němž se daří stavět nové zdroje jako fotovoltaiky, baterie a podobně, je úplně jiný než u liniových staveb, tedy třeba rozvodů elektrizační soustavy. Již dnes vidíme, že soustava opravdu naráží na limity,“ řekl Jan Krišpín, generální ředitel společnosti ORGREZ, v diskusi Hospodářských novin, která se konala na začátku ledna. Spolu s ním o digitalizaci energetiky debatovali Lukáš Dobeš, ředitel společnosti Tedom Esco, a Daniel Szántai, zakladatel společnosti Terraverse.

Ranní brífink Martina Ehla: Jak může Evropa v dnešní nejisté době uspět v globální soutěži? Jan Pleskač, ředitel úspěšného startupu Tropic Square na to má jasný názor, podpořený úspěšným vývojem speciálního čipu, který právě uvádí na trh.

Politický podcast Hospodářek Podpásovka má tentokrát dvě zásadní témata. Samozřejmě noční esemesky ministra zahraničí Petra Macinky poradci prezidenta Petru Kolářovi, které prezident vyhodnotil jako pokus o vydírání. Martina Machová barvitě popisuje, co se dělo v Poslanecké sněmovně bezprostředně poté, co tahle politická bomba první třídy vybuchla. Analyzujeme motivace Petra Macinky a možné důsledky aféry. Stal se prezident opravdu neodvolatelně lídrem opozice a padl definitivně český mýtus nadstranického prezidenta? A co to všechno znamená pro šance Petra Pavla v dalších prezidentských volbách? Na pozadí aféry nočních esemesek se chtě nechtě zabýváme i úlohou alkoholu ve vysoké politice. A aby si Petr Macinka a Filip Turek nemysleli, že se svět točí jen kolem nich, rozebereme i zajímavé dění v KDU-ČSL. Jihomoravský hejtman Jan Grolich, který má ve svém kraji fenomenální výsledky i popularitu, bude kandidovat na předsedu strany. Zabýváme se jeho osobností a docházíme k závěru, že v jednom detailu je podobný i Filipu Turkovi. Jaké mají lidovci šance a vstanou podruhé (skoro) z mrtvých, jako se jim to už jednou povedlo? A jak se v novém vedení projeví duch legendárního Josefa Luxe? A samozřejmě vyhlásíme podpásovku týdne – tentokrát je to jasné. Tak si poslechněte!

Jak efektivně tělo pracuje s živinami, na který pohyb nejlépe reaguje, jaké onemocnění mu hrozí nebo kolik spánku potřebuje pro opravdovou regeneraci. I tyto informace dokáže moderní genetická analýza odhalit. Pomůže tak nejen předcházet vážným nemocem dříve, než se objeví první příznaky, ale umí i vyladit životní styl do naprosté dokonalosti. Zjistí třeba i to, z jakých potravin se v těle ukládá méně tuků nebo kolik hodin potřebuje člověk spát, aby si organismus skutečně odpočinul. V novém díle Longevity podcastu téma rozebírá genetička a mikrobioložka Martina Borčinová. Popisuje také principy toho, jak lze nežádoucí geny vypínat nebo zapínat. „Významnou roli v tom hraje pohyb, výživa i bioaktivní látky obsažené v potravinách, například v brokolici či kurkumě,“ dodává Borčinová.

Pojišťovny začaly nabízet pojištění na nemohoucnost ve stáří. Pokud starší člověk potřebuje dlouhodobou péči, začne mu pojišťovna vyplácet měsíční rentu od dvou až do padesáti tisíc korun měsíčně. Člověk si tak může například zaplatit služby ošetřovatele nebo pobyt v domově pro seniory. Takzvané pojištění dlouhodobé péče si může klient založit až do poměrně vysokého věku, čím dříve začne, tím nižší měsíční částku zaplatí. Od roku 2024 se dá toto pojistné odečíst z daní. „Zajímavé je, že o to mají zájem spíše mladší lidé,“ říká Jan Troníček, expert na životní pojištění v Allianz, kde již půl roku tuto pojistku nabízejí. Pojistný trh tak reaguje na trend stárnutí populace, kdy je jisté, že veřejné zdravotnictví bude mít problém zvládnout péči o tak vysoké množství seniorů. Setrvalý je také zájem lidí o životní pojištění. Při něm se zjišťuje mimo jiné zdravotní stav klienta. „Lidé s nadváhou či kuřáci jsou samozřejmě rizikoví a mají pojistné dražší až o 50 %,“ podotýká Troníček. Pokud by se někdo snažil před pojišťovnou například zatajit, že je kuřák, pojišťovna na to přijde při ověřování zdravotnické dokumentace. 

Ranní brífink Jana T. Beránka: Čeští rodiče velmi často chybují v tom, jak směřují svoje děti na střední školy. V dnešním dílu Brífinku s Markétou Hronovou, která se u nás v HN systematicky věnuje vzdělávání a její texty o školách i přijímačkách patří k těm, které čtenáři hodně oceňují. Jak se těch chyb vyvarovat - a co pro vás k tomu chystáme?

Kdo chce dosáhnout finanční nezávislosti nebo se prostě mít jen dobře, potřebuje vydělávat hezké peníze. David a Martin proto přináší unikátní analýzu, která mapuje, kolik kdo vydělává podle vzdělání, věku, oboru, funkce nebo regionu. Každý si tak může spočítat, jestli se mu vyplatí zvýšit vzdělání, změnit obor nebo se třeba přestěhovat. Investiční podcast MoneyPenny tak nabízí návod, jak vydělat víc peněz. Celý podcast a další díly najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/

Ranní brífink Štěpána Svobody: Stát se rozhodl udržet v provozu část uhelné Elektrárny Chvaletice ze skupiny Sev.en miliardáře Pavla Tykače. Podle provozovatele přenosové soustavy ČEPS jsou dva ze čtyř bloků této elektrárny nezbytné pro zachování stability české elektrické sítě – konkrétně kvůli regulaci napětí a schopnosti „startu ze tmy“ v případě blackoutu. Ostatní Tykačovy elektrárny, Počerady i teplárna Kladno, může Sev.en bez ohrožení systému zavřít. Co to znamená pro energetickou politiku, kdo z toho může těžit a jakou roli v tom může hrát ČEZ nebo Sokolovská uhelná? V podcastu HN Ranní brífink to vysvětluje redaktor Hospodářských novin Jan Brož.