Advertise on podcast: Souvislosti Plus

Letos vygradoval souboj nejen o nejprestižnějších školy, ale o střední školy vůbec. Ještě víc se zvýraznil problém nedostatku míst na preferovaných školách a zejména gymnáziích. „Problém ale není celorepublikový,“ říká bývalý ministr školství Robert Plaga (ANO). „Pokud máme decentralizovaný systém a zřizovatelé středních škol jsou primárně kraje, tak ten, kdo to zanedbal, je konkrétní kraj.“

Dva roky už má za sebou koaliční vláda. „Jestli jsme něco mohli udělat jinak, to se ukáže až z odstupu. Ale jsem přesvědčen, že jsme klíčové věci zvládli správně,“ řekl k tomuto výročí v rozhovoru pro Radiožurnál premiér Petr Fiala z ODS. Tomu úplně neodpovídají údaje z průzkumů, ať už jde o důvěru lidí ve vládu, nebo volební preference jednotlivých členů.

Kolik je v ČR chudých lidí? Podle Eurostatu necelých 12 procent, nejméně z Evropské unie. Ale třeba podle zprávy o stavu a vývoji chudoby v Česku, kterou vydala Evropská síť proti chudobě a sociálnímu vyloučení, je u nás chudých podstatně víc. Asi milion obyvatel Česka žije pod hranicí chudoby a dva miliony se drží těsně nad ní. Která čísla jsou správná?

Uplynul rok ode dne, kdy veřejnost dostala k užívání nástroj zvaný ChatGPT americké společnosti OpenAI. V jakých oborech se může prosadit nejvíc, co umí, co se teprve učí a jaké mantinely by se této technologii měly dát?

Přibližně milion zaměstnanců se podle odborů zapojilo do pondělních protestů (27. listopadu) proti krokům vlády. Někde práci zastavili úplně, nebo alespoň na pár hodin, jinde se připojili symbolicky. Do výstražné stávky se zapojily i tři čtvrtiny mateřských, základních i středních škol.

Jak moc se naši krajané o dění v Česku zajímají a stáli by o možnost volit korespondenčně? Téma pro Souvislosti Plus, které připravil Petr Dudek.

Tento týden si připomínáme 100. výročí vzniku Československého rozhlasu, který už v roce 1926 zařadil první programy pro české krajany žijící v zahraničí. Od roku 1936 funguje také vysílání do zahraničí v cizích jazycích, které známe pod současným názvem Radio Prague International. Jaký vztah k vlasti mají české komunity v zahraničí nebo jak se také říká česká diaspora a koho kromě krajanů v zahraničí zajímá dění v ČR? (repríza)

Celý tento týden je v Česku ve znamení připomínek boje za svobodu a demokracii. Ty jsme si definitivně vybojovali před 34 lety sametovou revolucí. Po pádu komunistické totality jsme se znovu učili žít ve svobodě a demokracii, se kterými se ale pojí i zodpovědnost nejen za jejich stálou obranu, ale i zodpovědnost do velké míry individuální.

Mezinárodní společenství aktuálně řeší dva velké konflikty – válku na Ukrajině a boje v Izraeli a Pásmu Gazy. Jak moc narušují aktuální boje ideální představu o Organizaci spojených národů? A neukazují spíše na její neakceschopnost?

Před 200 lety jeden podnikatel se dřevem přesvědčil desítky Čechů, aby přesídlili do Banátu, hornaté oblasti na jihu Rumunska poblíž Dunaje. První vlna českých osadníků tam přijížděla v letech 1823 až 1825.

Evropskou sedmadvacítku je třeba rozšířit, a to ne jen tak symbolicky. O vstup se uchází hned devět zemí včetně Ukrajiny. Jak rychle dokáže EU rozšířit svoje řady a jak by se sama měla změnit, aby i s novými členy zůstala akceschopná? Diskutují Jolyon Naegele, Ondřej Houska, Zdeňka Trachtová a Pavel Telička. Moderuje Petr Dudek.

Umělá inteligence: módní zaklínadlo, zaručený recept na neomezenou prosperitu i univerzální strašák. Proč se mluví víc o chatbotech než o tom, jak AI využít při dlouhodobějším strategickém plánování od zpracování dat po zefektivnění výroby?