Advertise on podcast: Daniel Kvasnička

Puffy obrázek papeže Františka v bílé péřové bundě či pěkně dynamické fotky ze zatýkání Donalda Trumpa, to všechno je obyčejný fejk. Kdyby měl někdo důvod, převlékne nějakou vaši fotku a budete zírat. Možnosti se stále zlepšují a tak překonávají představy. Stejně tak mnohá z videí zobrazujících sestřelení nepřátelského vrtulníku či něco takového z válečných front, jsou a nebo mohou být opět výplodem práce šikovného grafika. A to jen proto, že bychom si tak moc přáli, aby agresor byl odražen a přišly klidnější časy...

Na jednu stranu: Hodně daleko! Židé až podnes považují oslavu vysvobození z Egypta za soukromou, rodinnou záležitost. Když ji slaví v restauraci, pak je ta restaurace na ten večer uzavřená, jak jsem se přesvědčil před časem v italských Benátkách. Nežidovské připomínky takového svátku jsou víceméně chucpe. Když ale jdete kolem světa druhou stranou, ty dvě slavnosti - Pascha a Pánova večeře - mají k sobě docela blízko. Hodně blízko! Pánova večeře je Ježíšovým výkladem té Paschy. A tak tu máme úplně nový rituál, který Ježíš ustanovil při hostině Paschy.  Psáno pro server ProBoha!

Příspěvek do diskuse o ekumenické modlitbě při inauguraci nového českého prezidenta. Snažil jsem se být laskavý a do docela vzrušené diskuse vnést nové návrhy. Posuďte sami...

Odpovídám: Počítám s ním. Nevládnou v něm ale čerti a ani ďábel. Nevím, jak vypadá, ale vím, že je to Boží zařízení. Vládne v něm Šéf stejně, jako na téhle zemi a v celém nebi. Když sám Ježíš o pekle mluví, tak je to pro mne jasná věc. Taky říká, koho se máme bát. Zlí lidé a čerti s ďáblem to nebudou...  Sonda do politiky v osmém století před Kristem podle Izajáše 8:9-20, Lukáš 12:1-5 a 1. Petrova dopisu 2:4-8 (Slovo na neděli 5.3.2023)

K práci duchovního v každé církvi patří auto. Být na více místech a právě včas, to vyžaduje mobilitu. Do Litomyšle jsem přijel svým autem, náklaďáčkem, který jsem hojně využíval na Říčansku a do Litomyšle nás ještě odstěhoval. Pak se mu od soustavného přetěžování rozjela zadní kolečka. Nový vůz jsem neměl. Tak jsem se na radu přátel vložil do péče operativního leasingu. Za ty roky jsem vystřídal několik aut. Vždy jsem si přál jen pár maličkostí: vyhřívané sedadlo a možnost telefonovat bez držení mobilu. V říjnu minulého roky jsem dostal zatím nejsofistikovanější verzi, ke které se stačí přiblížit s klíčkem v kapse a málem vás pozdraví. Vyhřívá i volant. A hlavně jezdí!...

Pán Bůh Mojžíšovi oznamuje, že Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi svěřil uživatelské jméno k účtu svobody: Bůh všemohoucí. Ale nedal jim PIN kód, ten dostávají až nyní, když mají vyjít z Egypta. Teprve teď mohou používat svůj účet. Ten kód byl a je zdánlivě prostý. Jsou to čtyři znaky: JHVH, ale přídechy z něj dělají docela tajné heslo. Určitě se nedá psát a číst Jehova, jak nám tvrdí jistí lidé hezkých pár let...

Slovo na neděli 19.2.2023: Život visí na vlásku! Totiž: Ani vlas z vaší hlavy se neztratí. To je  výrok orientálních despótů, kteří zajišťovali svým poddaným a partnerům bezpečnost. Známe jej od Davida a Šalamouna. A teď i od Krista Pána! My se můžeme zavěsit na vlásek důvěry, který vyjadřuje citlivé a jemné vedení Boží úspěchem i prohrami. Máte osm a půl minuty? Pojďte si povídat o životě!

"Yalla Habibi!"  slyšíte v Arábii, když jeden chlap volá na druhého. Co tím myslí, když česky volá: "Pojď, miláčku, jdem na to!" A jak je to s přáteli po boku? Je Ježíš skutečně naším přítelem, jak si opakujeme a zpíváme a nebo máme mít úctě toho, který nám poskytl jakési právo nazývat se přáteli. To je přece rozdíl... Tak, pokud chcete, poslechněte si.

Když se mne Český rozhlas ptal na to, jak se budu postit, odpovídal jsem takhle...

Zdá se, že se něco porouchalo. Nic už nebude takové, jaké to kdysi bylo. Musíme jinak, možná pryč. Balíme kufry... Léta jsem poslouchal výklady na slova z našeho čtení, která říkají: Nezanedbávejte společná shromáždění, jak to někteří mají ve zvyku, ale napomínejte se tím více, čím více vidíte, že se blíží den Kristův…“ A většinou to bylo naléhání na věřící, aby chodili do shromáždění, do kostela. Dokonce se v některých církvích vynucuje přítomnost na nedělní bohoslužbě pod hrozbou smrtelného hříchu za absenci. To je nesmysl. Tohle biblický text neříká. Pojďme se ponořit do toho, co text ve skutečnosti říká. K tomu je třeba vědět, že adresáti dopisu Hebrejům rozesetí po říši Římské těžce prožívali ztrátu chrámu, který byl v roce 70 po Kristu zbořen a zničen. Pak nesli těžce ztrátu úřadu samosprávy i duchovní autoritu jeho úřadu - nebyl velekněz. I když velekněží té doby po Kristu, to byla pěkná galerka. Ale pořád tam v Jeruzalémě někdo byl. A pak, není-li chrám a není-li velekněz, ztrácí se rituál. Nenaplňuje se to, co popisovala kniha Leviticus. A v tom kultu bylo také generální odpuštění hříchů pro všechny. Však jsme to četli. Stěží si dovedeme představit tu opuštěnost a bídu, kterou zažili Hebrejové ve všech končinách. Přesto, že se jako hebrejové stali Ježíšovými učedníky, tak dosud vzdáleně podporovali svůj domov, jejich svět byl stále ještě v pořádku a najednou se všechno sesypalo. A jestli se tu něco říká, tak je to výzva, aby věřící nic nebalili a neopouštěli shromáždění věřících, to společenství smlouvy pod Sinajem, pod starou i novou smlouvou, jež na sebe navazují. 

Podklady pro letošní úvahy v týdnu modliteb za jednotu křesťanů jsou nezvykle politické. Téma Týdne modliteb za jednotu křesťanů pro rok 2023 vybrala a materiály připravila skupina křesťanů ve Spojených státech amerických (USA), svolala je Minnesotská rada církví. Američané, kteří nám materiál připravovali, prožívají složitou kapitolu svých dějin. Jdou na povrch rasové zápasy, hovoří se o nespravedlnostech vůči původním obyvatelům Ameriky. Amerika ale není žádnou zvláštností, hluboké příkopy zejí kam se podíváte. Včetně naší země, příkopy rozdělení zejí v našich rodinách.

Předpokládám, že všichni vedoucí pracovníci zažili někdy příběh, ve kterém se objevil anonym. Najednou přistál ve schránce, objevil se v úřední poště, našel jej někdo pode dveřmi nebo ráno čekal na pracovním stole. Nepodepsaný list záměrně upravený tak, aby se nedalo najít, kdo že to nad ním seděl a kdo jej skládal...