Advertise on podcast: Tereza Ramba: do duší

•U nás v obýváku byl anděl• Chtěli jste to, máte to mít. Přes hodinu dlouhej podcast, s hosty o kterých se našemu obýváku ani nesnilo. S Lenkou která předstírá že je normální člověk, majíc stejná trápení a radosti jako my, ale ve chvíli kdy začne zpívat, tak každý normální člověk pochopí, že to je převlečený anděl. S Petrem, který je nejen úžasný hudebník a právník (což zdánlivě nejde dohromady, ale reálně jde) , můj Amerikánkovskej most podpory, náš rodinný přítel a nově také herec. Herec, kterej rozdrtil ostatní herce, jak se o něm po Praze šušká. O hudbě v její v podstatě. O lásce. O chandře. O tom jak strašně moc bychom si přáli jít na koncert a nechat ovládnout naše smysly. O tom jak o tom sníme a ani se nám nesnilo, že to ještě měsíce potrvá. Takže Lenky jedna píseň v našem obýváku bude na dlouhé týdny poslední živá hudba kterou uslyšíme. Živá ale tak, že vystačí. Tenhle podcast je transformace. Tenhle podcast je hudba krystalický podobě. Tenhle podcast je láska.

Ségra a brácha, Sára Voříšková a Vítězslav Ramba

Jsme zpět a máme nové díly.

Tenhle podcast je váš.  Váš prostor u nás v obýváku. Těch otázek bylo tolik, že jsme z toho museli udělat dva díly. Vaše otázky byly zajímavý, inspirativní i srandovní. Milujeme vás. Milujeme, že jste chytré a laskavé publikum. Tvořit pro vás je radost. Dost jsme se toho o sobě dozvěděli. Třeba to, že kdyby Tereza byla nesmírně bohatá, pořídila by si: vzducholoď, pralesy, lesy, odstranila by kůrovce, palác, létající kolo, letadlo, řidičák na letadlo, vlastní ostrov, tiny house, živého unicorna a spoustu dalších věcí. Kdyby byl bohatý Matyáš, pořídil by si.. Kraťasy. KRAŤASY! A i takovýhle lidi spolu můžou žít. Protože láska je. Opatrujte se a příští týden díl dva vašich otázek. A ano. Vypnula se nám v půlce kamera. Ne, není to umělecký záměr. Plácáme si to doma na kolínkách a zlepšujeme se pro vás. Ale občas se prostě probudí Slunce, nebo zapomeneme že nahráváme a myslíme si, že si povídáme, nebo nám do toho někdo zazvoní a pak už tu kameru nikdo nezapnul. Nebo se vybila. To už nikdo nezjistí, ale důležité je, že k vám do uší, poletí něco o duši. Přejeme vám krásný týden! Milujte se!

Šestinedělí celého světa a globální harmonie.  Jakto, že je Marie lepší v pohybové terminologii než já? Proč každé alternativní představení končí trojstojem? Dá se natočit podcast se třemi dětmi? A dvěma prarodiči? Sluší internetovému prostoru ticho? Co je syndrom zadních dveří? Proč Maruška nikdy nedostane za vzdálenost mikrofonu od Matyho sprďáka? Dá se užít karanténový čas? Zasadila covid Marie v Číňě? Měl celý svět šestinedělí? Jak nebejt herečka a akrobat? Kdo snědl komu palačinku? Je Markova teorie příliš drsná? Toto všechno se dozvíte v prvních deseti minutách podcastu. To co se dělo pak, nevím.. Divočina. Témata náma proplouvaly bez ohledu na vás. Na nás i na naše rodiče a děti. Palačinky do nás padaly a čaj nebyl! Co se stalo, když ženy musely odejít kojit a muži stěžující si do éteru zůstali sami? Proč půjdu v kuchyni na kobereček? Jak se mohl Maty radovat ze zranění? Proč má Marie radost ze změn? Proč je to podle mě láskyplná nádobka? A proč má být podle Marka žena v první řadě ženou? Vyčistí se vztahy? Celé rodiny? Celé státy? Celá země? Bude globální harmonie? Kdo z těch dvou lépe vaří? A co si o tom všem myslí Alfí?  Je tohle pořád ještě podcast? Nebo jste s náma na návštěvě?Je mi velikou ctí vzít vás na palčinku s Marií Doležalovou a Markem Zelinkou. Marii skoro neuslyšíte. Protože podcast, se dá prokojit. A to je správně. Protože láska je. Ach, láska je.

Budeme si povídat. Říká příkře. Terezo. Ďábelský plán mu kouká z očí.  O pasivní agresivitě na divadle i proč mám odjakživa blíže k filmu. O tom proč jsem dobrý host a kolik historek lze vyprávět naráz. O načerno přefocené knize Petera Brooka, cestách postav i lehkosti divadla. Proč je Malá Sokolnice mnohem dál než Rocky. A jak můžeš bejt herčka, když jsi neviděla žádný filmy? Hravě se vzteká a září mu oči, pacholkovi jednomu, tedy mému Muži, tedy moderátorovi dnešního do duší. Já se nekoukám na filmy, já v nich hraju. Snažím se marně kontrovat, ale už mě dostal. Cos dělala v devadesátkách? Poslouchala jsem kazety! A četla knihy! Doktoři taky nechoděj ve volným čase očumovat do nemocnic. Tenhle argument vůbec nepřijme, steče po něm jako voda, kterou pijeme místo čaje s citronem, protože když je moderátor on, čaj prý neni. A nebude. Ty ses nehádal s bráchou, kdo půjde otočit kazetu? Ne. Směje se. A má vítězoslavnej pohled. O tom kolikrát si mě googloval a kdo je a neni zdevastovanej z rodičovství.  Fascinuje mě, jak si dva tak strašně rozdílný lidi, můžou tak vesmírně rozumět. Vítejte u nás v obýváku. Roste nám zub, všude je bordel, máme na sobě pyžama a moderátor hostovi žádnej čaj nenabídl, ale blíží se pondělí. A láska je. Tak vám jí trochu posíláme. Do uší. O duši. Do duší.