Advertise on podcast: MAPPA VYSÍLÁ

Na půdě chátrající vily na ulici Dvořákova v centru Ostravy jsme se sešli s architektem Petrem Kundrátem ze studia Ark. Povídali jsme si o nevšedních bytech, které v nárožním domě vzniknou. Svým pojetím i respektem k historii nemají v místním prostředí obdoby. Probrali jsme také, jak se z přísných pravidel památkářů stala výhoda nebo proč investor nakonec upřednostnil kvalitu před počtem bytů. Chcete vědět, jakou roli má zahrada vily a co se ukrývá pod ní? Pusťte si epizodu. Jako bonus dostanete Petrův tip na místo, kam se v Ostravě vydat, pokud chcete zažít její skutečnou atmosféru.

V otevřeném a svižném rozhovoru mluví bratislavský primátor Matúš Vallo o tom, proč je při řízení města potřeba umět lidi spojovat a někdy i „bouchnout do stolu“. Vysvětluje roli Metropolitního institutu Bratislava a přemýšlí nad tím, proč se kvalitní veřejný prostor nemá složitě obhajovat, ale hlavně dobře navrhnout a udělat. Dozvíte se také, proč roztříštěná správa brzdí rozvoj velkých měst i co si vzít z věcí, které se v Bratislavě nepovedly. Nechybí pohled na Ostravu zvenčí, vzpomínky na projekt městských zásahů ani tip na návštěvu jednoho bratislavského místa, které po šestnácti letech znovu ožilo.

Na pomezí historického centra Ostravy a parku při řece Ostravici, má vyrůst Dům městských služeb, nová budova pro městské úřady a organizace. Její návrh vzešel z architektonické soutěže a představuje elegantní kruhovou dřevostavbu se skleněnou fasádou. V rozhovoru s architektem Gergely Kenészem a krajinářskou architektkou Júlií Bobríkovou se dozvíte, jak o návrhu této veřejné budovy přemýšleli. „Chtěli jsme, aby dům působil na návštěvníky příjemně a podporoval mezilidský kontakt. Proto jsme zvolili jednoduchý tvar kruhu, snadný pro orientaci. Důležité pro nás bylo, úřad co nejvíce propojit s okolním městem a vtáhnout sem i přírodu z blízkého parku. To se povedlo i díky prostornému zelenému atriu.” říkají architekti.  ENG A new building for municipal offices and organizations, the House of Municipal Services, is set to rise on the border between Ostrava's historic center and the park along the Ostravice River. The winning architectural design features an elegant, circular timber structure with a glass facade. In this episode, we talk with architect Gergely Kenész and landscape architect Júlia Bobríková about the thought process behind designing this important public building. "We wanted the building to feel pleasant to visitors and encourage human connection. That's why we chose the simple, easy-to-navigate circular shape. It was also crucial for us to connect the office with the surrounding city as much as possible, including bringing nature in from the nearby park. We achieved this, in part, thanks to the spacious green atrium," the architects explain.

Které ostravské stavby si zaslouží uznání? Kteří architekti v Ostravě tvořili, ale jejich práce je doposud veřejnosti skrytá? Kolik má Ostrava industriální architektury v porovnání s jinými městy? To a mnoho dalšího již brzy přiblíží zájemcům takzvaný Ostravský architektonický manuál (OVAM), o kterém jsme si povídali s jeho spolutvůrci architektkou Evou Špačkovou a historikem architektury Martinem Strakošem.  Probrali jsme, jak bude průvodce fungovat, jaké informace v něm najdete nebo jestli můžeme architektonický manuál někdy považovat za dokončený.  

„Myslím, že mnoho Ostraváků si dneska ani neuvědomuje, že někde mezi centrem města a Vítkovicemi je kus prázdného prostoru, kde by v budoucnu mohli lidé bydlet, pracovat nebo trávit volný čas.“ říká Petr Návrat, zakladatel plánovací kanceláře ONplan. Se svým týmem zorganizoval soutěž o návrh nové ostravské čtvrti na místě dnešního brownfieldu po zaniklé Žofínské huti. Povídali jsme si o tom, co nová část města lidem nabídne, i o tom, v čem je pro investora lepší nechat architekty soutěžit než si vybrat jednoho napřímo. 

Jak vypadá město, které myslí na všechny své obyvatele? Slovenská urbanistka Milota Sidorová otevírá téma férového urbanismu a ukazuje, proč má smysl vracet se k lidskému měřítku. „Chodci jsme všichni, ale řidiči jen někteří,“ připomíná a na příkladu satelitních čtvrtí vysvětluje, proč se idylka rodinného domu na okraji města může proměnit v past. „Investor tam často nezajistí nic než příjezdovou cestu. Ženy pečující o děti zůstávají izolované v domech bez sociálního vyžití a všude musí dojíždět. Málo se o tom mluví, ale Amerika si tím už prošla, předměstí byla místem nešťastných žen, které byly na všechno samy.“ V rozhovoru se také dozvíte, proč je pěší chůze základem živého města, jak vypadá férový urbanismus v praxi. 

Oceňovaná architektka Eva Jiřičná má za sebou desítky realizací po celém světě a přesto věří, že i neúspěch posouvá dál. V rozhovoru mluví o svém přístupu k navrhování, pochybnostech a důležitosti spolupráce v tvůrčím kolektivu. Otevřeně vzpomíná na projekty, které vznikly — i ty, které zůstaly jen na papíře. Řeč byla i o Ostravě, kde navrhovala nerealizovanou lávku na Karolinu a aktuálně se svými spolupracovníky připravuje rekonstrukci ikonického věžáku. Jak se podle ní mění tvář města a čím ji Ostrava překvapuje? Poslechněte si inspirativní rozhovor s jednou z nejvýraznějších osobností české architektury, která dokazuje, že upřímná snaha hledat řešení problémů je víc než proslavený rukopis.

Stará Bělá, podobně jako další české vesnice, které pohltilo velkoměsto, čelí rostoucí dopravní zátěži a chybí jí kvalitní veřejný prostor. Vedení městského obvodu se rozhodlo hledat řešení společně s odborníky na urbanismus. Výsledkem je studie, která navrhuje zklidnění ulic, nové náměstí nebo přestavbu bývalého areálu JZD na bydlení. Spoluautorka studie architektka Jitka Molnárová v rozhovoru popisuje, jak vznik náměstí podpoří komunitní život, proč architekti navrhují přesunutí školky a jak se do plánování zapojili místní.

„Myslím, že kdyby se měl stavět dnes, bylo by strašně komplikované ho povolit.“ hodnotí ikonický věžový dům Jindřiška přezdívaný také ostravský mrakodrap architekt Petr Vágner. Společně s architektkou Evou Jiřičnou a kolegy ve studiu AI Design navrhli rekonstrukci chátrající výškové dominanty v centru Ostravy. „Je hrozně zajímavý navazovat na nějaký příběh.“ dodává k tomu, proč pro něj bylo takové zadání lákavé. V rozhovoru jsme rozebrali, proč město upřednostnilo rekonstrukci před demolicí nebo to, proč autoři strohou věž doplňují organicky tvarovanými balkony s rostlinami.

Co když ve vašem městě žije o čtvrtinu více lidí, než ukazují oficiální statistiky? A co když právě data o těchto „neviditelných uživatelích města“ pomáhají rozhodovat o tom, jak zlepšit dopravu nebo kam zasadit nový park? V této epizodě se ponoříme do světa městského plánování založeného na datech a geografických informačních systémech (GIS). Jaroslav Burian, geoinformatik a pedagog z Univerzity Palackého, vysvětluje, jak města jako Ostrava a Olomouc využívají data o skutečném pohybu obyvatel, nebo jak může digitální dvojče města usnadnit jeho rozvoj. Technologie GIS ale nepoužívají jen odborníci, jsou také součástí vašeho každodenního života. Pomáhají například při navigaci nebo s řízením dopravy.

„Využívat každého kousku veřejného prostoru má smysl," říká autor připravovaného parkovacího domu u Krajského úřadu. Se stejným zápalem mluví o novém stadionu na Bazalech nebo proměně Porubské Floridy. „Vždycky chceme místu dát něco navíc. A tady se to povede!" přibližuje filozofii své tvorby. Zdůrazňuje, že Ostrava potřebuje energii a odvahu. „Přál bych si, abych chodil po městě a viděl dostavěnou proluku, nově vznikající dům, proměnu náměstí. Už aby to bylo!"

Jak vytvořit město, kde se dobře žije i pohybuje? Dopravní inženýr Květoslav Syrový v nové epizodě MAPPA vysílá vysvětluje, proč musí být dopravní řešení komplexní a vyvážené. „Nestačí zlepšit podmínky pouze pro jeden druh dopravy, důležité je hledat způsoby, jak různé druhy dopravy propojit a učinit je navzájem konkurenceschopné,“ říká expert, který se podílel třeba na budoucím řešení Zámeckého parku v Porubě a dlouhodobě spolupracuje s organizací Pěšky městem.

„Zavádíme a vyjasňujeme klíčové pojmy a deklarujeme snahu o vznik kvalitních veřejných prostranství," shrnuje hlavní přínosy nových Ostravských stavebních předpisů ředitel MAPPA Ondřej Vysloužil. V rozhovoru jsme mluvili o dokumentu, který má usnadnit výstavbu v Ostravě a podpořit efektivní fungování města. Neopomněli jsme palčivá témata jako parkování, výdejní boxy nebo stromy v ulicích. „Nejvíce jsem pyšný na svůj tým, a to nejen ve vztahu k samotným OSP, ale k celému dosavadnímu působení MAPPA," dodává ředitel instituce, která letos oslavila 5 let svého fungování.

„Spojení reklamy a architektury může fungovat, je to ale věc přístupu," shodují se grafičtí designéři David Sasín a Pavel Kuběna. Rozhovor na téma vizuální smog připomněl program Ostrava 360, který měl pomoci městu být vizuálně kultivovanější a méně zaplavené reklamou. „Je potřeba mít někoho, kdo téma aktivně vnese do veřejného prostoru a bude upozorňovat na možná zlepšení." Nezapomněli jsme ani na Vánoce a jejich vliv na veřejný prostor nebo příklady dobré praxe dnes i v minulosti.

„Děti oceňují možnost jít do školy společně s kamarády, příležitost něco se naučit a něco zažít,“ přibližuje Blanka Klimešová z organizace Pěšky městem jednu z výhod školní ulice. Krátkodobé uzavření prostoru před školou pro motorovou dopravu je třeba připomínat a pro řidiče je vždy jasnější použít nějakou formu fyzických zábran. „V některých obcích to byli deváťáci, kteří vlastními těly dávali řidičům vědět, že prostor je dnes uzavřen.“ Mluvili jsme také o fenoménu taktického urbanismu nebo zahraničních vzorech a inspiracích.