Advertise on podcast: Re:publikum

Pandemická krize plně odhalila slabá místa českého zdravotnictví – chybějící elektronizaci, koordinace na úrovni ministerstva zdravotnictví nebo nedostatek personálu. Jak tyto slabá místa zaplnit a jak změnit přístup k řešení krizových situací? Jak reformovat financování a organizaci zdravotnictví?   O těchto otázkách diskutovali tři hosté (úředník, odborník a novinář) a moderátor. Právě přítomnost hostů z různých pozic v systému nám přináší širší pohled na téma.   Hosty podcastu byli: Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví Ivo Hlaváč, předseda zdravotnické sekce Hospodářské komory Martin Čaban, novinář a komentátor serveru Seznam Zprávy   Podcast moderuje Jakub Král. Poslouchat nebo sledovat můžete na Spotify, Facebooku, YouTube, Apple Podcasts, Anchor.fm.

Co pandemie dala a vzala českému školství? Ve studiu debatovala Alena Svátková – vedoucí oddělení projektů ve vzdělávání odboru školství Krajského úřadu Královéhradeckého kraje; Markéta Hronová – píše o školství a vzdělávání pro Hospodářské noviny a Karel Gargulák – odborník na řízení vzdělávacích systémů. V podcastu se dozvíte, jaké změny české školství čekají. Jak snižovat rozdíly v úrovni vzdělání mezi regiony a sociálními skupinami. Zamysleli jsme se i nad tím, co udělat, aby učitelé neodcházeli do jiných oborů.

Hostem setkání byl doc. JUDr. PhDr. Marek Antoš, Ph.D., LL.M., specialista na volby a volební právo a politický systém, vedoucí Katedry ústavního práva Právnické fakulty UK. Během debaty jsme hledali odpovědi na otázky: Jaké jsou výhody a nevýhody povinné účasti u voleb? Proč v různých demokratických zemích existují různé volební systémy? Jak přesně funguje poměrný volební systém ve volbách do Poslanecké sněmovny? Jsou budoucností korespondenční/digitální volby?

Hostem setkání byl doc. Jan Wintr, specialista na teorii práva, pedagog Právnické fakulty UK a tajemník Stálé komise pro Ústavu ČR v Poslanecké sněmovně PČR. Během debaty jsme hledali odpovědi mj. na otázky: Co je z pohledu státu krize? Jak a podle čeho se při krizi postupuje? Které pravomoci má při řízení státu v krizi vláda a které závisí na krajských a místních samosprávách? Jakým způsobem se mění legislativní proces? Dochází v krizi k vychýlení rovnováhy dělby moci? Krizi přitom chápeme v obecnějším slova smyslu, nemusí jít jen o zdravotnické riziko, ale třeba také zásadní živelní katastrofu či bezpečnostní ohrožení státu.

Hostem únorového setkání Re:Publikum byl ústavní právník prof. Jan Kysela. S Radkou Horákovou a publikem hledali odpovědi na otázky: Co je to stát? Kdy, proč a jak vzniká? Jak může stát naplnit očekávání občanů? Jaký význam má Ústava? Existují alternativy státu?