Advertise on podcast: Historiae Ante Portas

Dnes si uvaříme další antické jídlo. Pustíme se do dýně po alexandrijsku. Recept obsahuje mnoho zajímavého koření, nejvíce nás zaujalo cosi, co se jmenuje Čertovo lejno. Provedeme vás receptem, postupem a nakonec přidáme naše postřehy a zhodnotíme, jak se nám dýně povedla. Pokud si chcete dýni také uvařit, budete potřebovat: ● Sůl ● Pepř ● Římský kmín ● Koriandr ● Menší svazek čerstvé máty ● Laser (v orientálních ochodech se prodává pod názvem asafetida, česky čertovo lejno) ● Rybí omáčka – polévková lžíce ● Vinný ocet ● Hrst piniových oříšků (přibližně 40 g) ● Med ● Půl litru dezertního vína ● Datle – menší baleni (cca 150 g) ● Střední dýně (1-1,5 kg) 👉 Recept podle Apicia:  Uvař a nech odkapat, narovnej v pekáči a osol. Roztluč pepř, římský kmín, koriandrová semínka, kořen ločidla; přidej mátu, liquamen (rybí omáčku), datle z Jericha, piniové oříšky a rozetři v mortariu. Zjemni směs medem, defrutem (zredukované víno) a olejem, vzniklou směsí zalij tykev. Hotovou tykev opepříme. 👉 Moderní adaptace Nejdřív dýni oloupeme a nakrájíme na menší kostičky, které krátce povaříme ve vroucí vodě a necháme odkapat. V hmoždíři rozdrtíme černý pepř, římský kmín a koriandrová semínka. Do směsi přidáme lžičku rozemleté asafetidy, mátu jemně nasekáme. Datle a piniové oříšky (předem je můžeme krátce osmahnout) najemno nasekáme a spojíme s kořením. Do směsi přidáme ocet, med, rybí omáčku (jen jednu lžíci), předem zredukované víno (vino zredukujeme - odvaříme polovic). Dýně narovnáme do zapékací misky a přelijeme směsí vína a koření. Dáme péct do trouby. Recept jsme převzali z webu Archeologie na dosah _______________________________________________________________ Děkujeme, že nás posloucháte a šiřte slávu Říma společně s námi. Budeme rádi za jakékoli postřehy a podněty k dílům. ●Koukněte k nám na stránky www.podcast-hap.cz ●Napište nám na [email protected] ●Sledujte nás na Instagramu ●Sledujte nás na Facebooku ●Pište nám recenze na Spotify a dávejte hvězdičky na Apple Podcasts ●Poslechněte si nás na Youtube ●Kupte nám kafe Ko-fi ●Kupte si náš merch

V dalším díle podcastu rozebereme vztah Římanů a barbarů. Popovídáme si o etymologii slova barbar a kdo všechno byl považován za barbara. Zapátráme po příčinách pocitů nadřazenosti římského obyvatelstva a dozvíte se o několika antických teoriích, které z dnešního pohledu působí velmi úsměvně. Rozebereme provázanost římské kultury s kulturami Germánů, Keltů a Galů. A jak do toho všeho zapadá geografie? Podíváme se i na to, proč barbaři chtěli být Římany a jak se v čase měnilo pojetí toho, kdo je barbar. Věděli jste, že i Římani byli jeden čas barbaři? Řekneme si, jakým stylem se obyvatelé Barbarika začleňovali mezi římské obyvatelstvo, jak probíhala asimilace, jaké byly vojenské a diplomatické vztahy a zmíníme se i o manželských sňatcích mezi Římany a barbary. _______________________________________________________________ Děkujeme, že nás posloucháte a šiřte slávu Říma společně s námi. Budeme rádi za jakékoli postřehy a podněty k dílům. ●Koukněte k nám na stránky www.podcast-hap.cz ●Napište nám na [email protected] ●Sledujte nás na Instagramu ●Sledujte nás na Facebooku ●Pište nám recenze na Spotify a dávejte hvězdičky na Apple Podcasts ●Poslechněte si nás na Youtube ●Kupte nám kafe Ko-fi ●Kupte si náš merch

❗ VAROVÁNÍ❗ V tomto díle budeme sprostí a budeme nadávat ––––––––––––––––––––––––––––––––– V krátkém díle se podíváme na to, jak Římané nadávali. Projdeme si základní antické nadávky a řekneme si, jak někoho opravdu pořádně urazit. Dozvíte se, proč Římané nadávky příliš nepsali a jaké dochované nálezy máme. Zmíníme se také dvou básnících, kteří svou kariéru postavili na sprostých básních. Kromě nadávek projdeme i tabulky s kletbami, které Římané nechávali na různých místech doufajíc, že je bohové najdou a vyplní jejich přání. _______________________________________________________________ Děkujeme, že nás posloucháte a šiřte slávu Říma společně s námi. Budeme rádi za jakékoli postřehy a podněty k dílům. ●Koukněte k nám na stránky www.podcast-hap.cz ●Napište nám na [email protected] ●Sledujte nás na Instagramu ●Sledujte nás na Facebooku ●Pište nám recenze na Spotify a dávejte hvězdičky na Apple Podcasts ●Poslechněte si nás na Youtube ●Kupte nám kafe Ko-fi ●Kupte si náš merch

V dalším díle podcastu se zaměříme na historii latiny jak mluvené, tak i psané. Řekneme si, kde se latinský jazyk objevil, jaký má vztah k jazykům starověkého světa a jak ovlivnil vývoj dalších evropských jazyků. Dozvíte se, proč se neříká římština i to, jak se proměňovala výslovnost během staletí. Povíme si něco k pokusům vědců rekonstruovat starověkou výslovnost a jak se od sebe liší středověká a církevní latina. Rozebereme i psaný zápis jazyka. Řekneme si, co je to monumentální kapitálka a proč ji lidé nepoužívali v běžném životě. Ponoříme se do složitostí psané latiny a ukážeme si, že v tom Římané měli dost složitostí. _______________________________________________________________ Děkujeme, že nás posloucháte a šiřte slávu Říma společně s námi. Budeme rádi za jakékoli postřehy a podněty k dílům. ●Koukněte k nám na stránky www.podcast-hap.cz ●Napište nám na [email protected] ●Sledujte nás na Instagramu ●Sledujte nás na Facebooku ●Pište nám recenze na Spotify a dávejte hvězdičky na Apple Podcasts ●Poslechněte si nás na Youtube ●Kupte nám kafe Ko-fi ●Kupte si náš merch

V dalším krátkém díle si rozebereme naši oblíbenou toaletní pomůcku xylospongium. Zmínili jsme se o ní už dříve, ale mezitím se objevily nové poznatky. Jsme podcast, který jde s dobou a nebojí se přiznat předchozí omyly. K čemu tedy slavná houba na tyči sloužila? Byl to nástroj k očištění po vykonání potřeby nebo snad sloužila k něčemu jinému? A jak to probíhalo na veřejných záchodcích? K dobru přihodíme i historku o velmi neotřelém a netradičním použití xylospongia. To ale opravdu nedoporučujeme. _______________________________________________________________ Děkujeme, že nás posloucháte a šiřte slávu Říma společně s námi. Budeme rádi za jakékoli postřehy a podněty k dílům. ●Koukněte k nám na stránky www.podcast-hap.cz ●Napište nám na [email protected] ●Sledujte nás na Instagramu ●Sledujte nás na Facebooku ●Pište nám recenze na Spotify a dávejte hvězdičky na Apple Podcasts ●Poslechněte si nás na Youtube ●Kupte nám kafe Ko-fi ●Kupte si náš merch

Dnes si rozebereme divadlo v antickém Římě. To znamená, že musíme začít historickým exkurzem do Řecka. Stejně jako mnoho jiných věcí, i divadlo Římané od Řeků převzali. Přemyšleli jste někdy, z čeho a jak se divadlo vyvinulo? To se dozvíte v podcastu a pak vás už nepřekvapí, proč v divadelních hrách vystupovali jen muži. Od Řecka se nicméně neodpoutáme. Naopak si porovnáme rozdílné přístupy v tvorbě, kulturním začlenění, oblíbených žánrech i zacházení s herci. Rozbijeme i několik mýtů o vznešených řecích, kteří chodí zachmuření do divadla sledovat tragédie. Zjistíte, že v některých ohledech byli stejně prostopášní a sexuálně explicitní jako Římané. Proč se Římané nezajímali o tragédie a hry o Římanech? Jak je možné, že herci v Římě byli za špatné výkony biti? Jakou roli měl v řeckých hrách pěvecký sbor? To a mnoho dalšího se dozvíte v epizodě podcastu. _______________________________________________________________ Děkujeme, že nás posloucháte a šiřte slávu Říma společně s námi. Budeme rádi za jakékoli postřehy a podněty k dílům. ●Koukněte k nám na stránky www.podcast-hap.cz ●Napište nám na [email protected] ●Sledujte nás na Instagramu ●Sledujte nás na Facebooku ●Pište nám recenze na Spotify a dávejte hvězdičky na Apple Podcasts ●Poslechněte si nás na Youtube ●Kupte nám kafe Ko-fi ●Kupte si náš merch

V krátkém díle Paucis Verbis si v několika slovech rozebereme původ trdelníku. Možná jste někdy slyšeli, že pochází z Maďarska. Je to ale opravdu pravá země původu? Jsme podcast o antickém Římu a to už dává tušit, že historie těsta na tyči bude trochu delší a složitější, než se může na první pohled zdát. Řekneme si, kde se trdelník poprvé objevil, jak se rozšířil po Evropě a jaké mýty ho opřádají. Dozvíte se také, jak je to s tou staropražskou tradičností. Až si ho půjdete dát na vánoční trhy, vzpomeňte si na Římany a připijte Bakchovi svařákem na zdraví. _______________________________________________________________ Děkujeme, že nás posloucháte a šiřte slávu Říma společně s námi. Budeme rádi za jakékoli postřehy a podněty k dílům. ●Koukněte k nám na stránky www.podcast-hap.cz ●Napište nám na [email protected] ●Sledujte nás na Instagramu ●Sledujte nás na Facebooku ●Pište nám recenze na Spotify a dávejte hvězdičky na Apple Podcasts ●Poslechněte si nás na Youtube ●Kupte nám kafe Ko-fi ●Kupte si náš merch

V dalším díle podcastu si popovídáme o spiritualitě antických Římanů. Probereme jaký měli vztah k bohům a duchovnu, jak bohy uctívali, jaké rituály dodržovali. Řekneme si, jací kněží v Římě existovali a co měli na starosti. Proč některým kněžím lidé moc nevěřili a jiné považovali za podvodníky? Popovídáme si o stylech věštění a z čeho kněží dokázali číst znamení. Rozebereme si typický rituál a probereme přísná pravidla, která ho doprovázela. Dozvíte se i jak se dalo věštění znamení zfalšovat, pokud bylo zapotřebí dosáhnout jednoho konkrétního výsledku. Zjistíte, že Římané neoddělovali náboženský a světský život i to, jak si státní správa dokázala vytvořit monopol na náboženství. Dostaneme se i k tématu ateismu v antickém Římě. A jak do toho všeho zapadá katolický papež? _______________________________________________________________ Děkujeme, že nás posloucháte a šiřte slávu Říma společně s námi. Budeme rádi za jakékoli postřehy a podněty k dílům. ●Koukněte k nám na stránky www.podcast-hap.cz ●Napište nám na [email protected] ●Sledujte nás na Instagramu ●Sledujte nás na Facebooku ●Pište nám recenze na Spotify a dávejte hvězdičky na Apple Podcasts ●Poslechněte si nás na Youtube ●Kupte nám kafe Ko-fi ●Kupte si náš merch

V tomto díle se přeneseme na festival Germania Subacta, který proběhl poslední srpnový víkend v Mušově. Zprostředkujeme vám atmosféru, která na festivalu vládla. Přiblížíme vám program, který byl nabitý od rána do večera. Diváci mohli shlédnout zápasy gladiátorů, vystoupení jezdecké kavalérie, děti se utkaly v bitvě a hned po nich i Římané a Germáni. Mimo to v hutnické dílně probíhala tavba kovů a v germánské vesničce jste se mohli dozvědět o tkaní látek, barvení, výrobě skla a keramických nádob. A to nebylo všechno. Kromě našich postřehů a komentářů přidáme i rozhovory s odborníky. S doktorkou Čisťakovou jsme si povídali o germánských obětinách, s Matějem Kmoškem o tavbě kovů, s lanistou gladiátorské školy Ars Gladiatorum o sportovním zápolení a s paní šperkařkou o ruční výrobě náhrdelníků. Moc nás potěšilo, že jste se za námi stavili a pozdravili nás. Bylo to velmi milé a nabilo nás to energií. Poslechněte si díl i přesto, že jste na festivalu byli. Můžeme zaručit, že se dozvíte něco nového a třeba vám něco z programu uteklo. Pokud jste se na festival nedostali, věříme, že vás reportáž naláká na příští rok. Těšíme se, že se tam potkáme. Za možnost natáčet děkujeme Archeologickému ústavu ČR Brno. Reportáž by nevznikla bez vás, našich fanoušků, kteří nám kupujete virtuální kafe. Polní mikrofony jsme pořídili právě z vašich příspěvků. Děkujeme a moc si toho vážíme. _______________________________________________________________ Děkujeme, že nás posloucháte a šiřte slávu Říma společně s námi. Budeme rádi za jakékoli postřehy a podněty k dílům. ●Koukněte k nám na stránky www.podcast-hap.cz ●Napište nám na [email protected] ●Sledujte nás na Instagramu ●Sledujte nás na Facebooku ●Pište nám recenze na Spotify a dávejte hvězdičky na Apple Podcasts ●Poslechněte si nás na Youtube ●Kupte nám kafe Ko-fi ●Kupte si náš merch

Otevíráme pátou sezonu! V tomto díle se zaměříme na zdánlivě jednoduché téma. Podíváme se na akvadukty. Při poslechu zjistíte, proč je Dionysius z Halikarnassu označil za třetí nejúžasnější stavby říše. Možná vám ze začátku přijde, že to není nic složitého. Voda jednoduše teče gravitací z kopce a na konci ji lidé zužitkují. Ukážeme vám, že to tak prosté není. Jaký sklon akvadukty měly? Kudy vedly? Jak byly dlouhé? Jak je specialisté stavěli a jaké k tomu měli zařízení? Jak je možné, že voda tekla i do kopce? Zboříme i několik mýtů a dětských představ o sjíždění akvaduktu na kajaku a mostech dlouhých několik kilometrů. Dozvíte se, proč se Římané nebáli používat olověné trubky, ačkoli věděli o škodlivosti olova; kdo akvadukty financoval a kdo mohl vodu používat. Řekneme si, kolik čerstvé vody bylo do města Řím akvadukty přiváděno, jak se ji lidé snažili ukrást i to jak proti krádežím státní aparát bojoval. Naše povídání zakončíme tipy na výlet. Poradíme vám, kam vyrazit, pokud byste chtěli akvadukty vidět na vlastní oči a zažít jejich monumentalitu. _______________________________________________________________ Děkujeme, že nás posloucháte a šiřte slávu Říma společně s námi. Budeme rádi za jakékoli postřehy a podněty k dílům. ●Koukněte k nám na stránky www.podcast-hap.cz ●Napište nám na [email protected] ●Sledujte nás na Instagramu ●Sledujte nás na Facebooku ●Pište nám recenze na Spotify a dávejte hvězdičky na Apple Podcasts ●Poslechněte si nás na Youtube ●Kupte nám kafe Ko-fi ●Kupte si náš merch

V bonusovém prázdninovém díle si povídáme s ředitelem Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně, panem doktorem Balázsem Komoróczym, o srpnové akci Germania Subacta. Festival se uskuteční 29.–30. 8. 2025. V první polovině rozhovoru si povídáme o archeologickém nalezišti v Mušově. Dozvíte se, jak vypadal tehdejší římský tábor, proč si Římané zvolili lokalitu netypicky na kopci i to, jaké byly vztahy mezi Římany a místním germánským obyvatelstvem. Ve druhé polovině se věnujeme víkendovému festivalu Germania Subacta. Dozvíte se, jak největší římská akce u nás vznikla, jaká myšlenka se za celou akcí skrývá a co by si návštěvníci měli odnést. Povídáme si o aktivitách pro děti, o nápadech do dalších let i o edukativním aspektu celé akce. Zjistíme také, proč rekonstruované bitvy nemají pokaždé jasného vítěze. Závěrem nám pan ředitel prozradí své nejoblíbenější období římských dějin i to, která římská postava je podle něj nedoceněná. Návštěvnické centrum v Mušově naleznete na adrese ⁠https://www.branadorimskerise.cz⁠. Pokud na festival zavítáte, budete mít možnost se setkat i s námi — bude to první fanouškovské setkání, a stylově v malém Římě. Těšíme se na vás! Omlouváme se za zhoršenou kvalitu zvuku. Byla to pro nás první zkušenost s nahráváním online rozhovoru a na příště už víme, co zlepšit a na co si dát pozor. _______________________________________________________________ Děkujeme, že nás posloucháte a šiřte slávu Říma společně s námi. Budeme rádi za jakékoli postřehy a podněty k dílům. ●Koukněte k nám na stránky www.podcast-hap.cz ●Napište nám na [email protected] ●Sledujte nás na Instagramu ●Sledujte nás na Facebooku ●Pište nám recenze na Spotify a dávejte hvězdičky na Apple Podcasts ●Poslechněte si nás na Youtube ●Kupte nám kafe Ko-fi ●Kupte si náš merch

V tomto díle podcastu se podíváme na něco, co hýbe lidstvem už odnepaměti. Rozebereme, jak fungovaly peníze v antickém Římě. Z čeho byly vlastně mince vyráběné? Kdo za ražbu zodpovídal? Všichni známe sestercius, ale jaké další mince Římané používali? A proč sestercius nebyla nejpopulárnější mince? Kdo si jako první nechal na minci vyrazit vlastní portrét a proč se to nesetkalo u obyvatel s pochopením? A proč má zase Asterix a Obelix pravdu? Co se dělo se starými mincemi při nástupu nového císaře? Stáhly se z oběhu nebo jsem za víno v taberně platil jedním Neronem a dvěma Hadriany? Vysvětlíme si, jak fungoval obchod s jinými kulturami. Bylo možné ve městě Řím platit římskými i punskými mincemi najednou? Dozvíte se, že některé věci se zkrátka nemění. Řeč je o směně měn a směnárnících. Vcelku nepřekvapivě to bylo pochybné zaměstnání už před dvěma milénii. Řekneme si, proč být bankéřem mohlo být docela riskantní povolání. A jak do toho všeho zapadá egyptský král Ptolemaios XII.? A na paškál si vezmeme i lichváře. Jaká byla úroková sazba u půjček? A jaký úrok dostávali obyvatelé provincií? Znali Římané inflaci? A řešili to vůbec? Řekneme si také , jakým způsobem přispěl Domitianus k návratu směného obchodu. _______________________________________________________________ Děkujeme, že nás posloucháte a šiřte slávu Říma společně s námi. Budeme rádi za jakékoli postřehy a podněty k dílům. ●Koukněte k nám na stránky www.podcast-hap.cz ●Napište nám na [email protected] ●Sledujte nás na Instagramu ●Sledujte nás na Facebooku ●Pište nám recenze na Spotify a dávejte hvězdičky na Apple Podcasts ●Poslechněte si nás na Youtube ●Kupte nám kafe Ko-fi ●Kupte si náš merch

Před závěrečným dílem čtvrté sezony malinko vybočujeme z pravidelného vydávání dílů. Mezi dva díly jsme se rozhodli vklínit krátké oznámení velkých zpráv. Předně děkujeme všem podporovatelům za příspěvky a virtuální kafe. Nesmírně si toho vážíme. Umožnilo nám to rozvíjet podcast a přinášet vám kvalitnější díly. V probíhající anketě o podcast roku vás stejně jako všichni ostatní prosíme o hlasy. Už je vás mnoho stovek, vpravdě několik tisíc a vaše hlasy by nás mohly vystřelit na pěkné místo v žebříčku. Nastíníme i plány epizod podcastu na léto. Můžete se těšit například na rozhovor s ředitelem Archeologického ústavu AV ČR v Brně, panem doktorem Komoróczym, o sprnové Germanii Subactě, na kterou vás srdečně zveme a kde budeme také přítomni. A v neposlední řadě představíme nový web a e-shop. Chcete-li se vybavit předměty s naším logem, zamiřte na odkaz níže. Děkujeme za podporu. Uvidíme se v srpnu v Mušově. _______________________________________________________________ Děkujeme, že nás posloucháte a šiřte slávu Říma společně s námi. Budeme rádi za jakékoli postřehy a podněty k dílům. ●Koukněte k nám na stránky www.podcast-hap.cz ●Napište nám na [email protected] ●Sledujte nás na Instagramu ●Sledujte nás na Facebooku ●Pište nám recenze na Spotify a dávejte hvězdičky na Apple Podcasts ●Poslechněte si nás na Youtube ●Kupte nám kafe Ko-fi ●Kupte si náš merch

V krátkém díle podcastu se zblízka podíváme na to, co takový obyčejný Říman běžně jedl. Začneme u snídaně a propracujeme se až k večernímu hodování. Řekneme si, co měli denně na talíři chudí obyvatelé říše a porovnáme si to s jídelníčkem bohatých. Možná vás překvapí, že stravovací návyky obyčejných lidí se zas tolik nelišily od těch našich. Většinu podcastu ale věnujeme večerní hostině a slavnosti. Povíme si něco o zasedacím pořádku, protože to by nebyli Římané, kdyby to bylo moc jednoduché; rozebereme statusovou stránku hostin a povíme si něco o zážitcích, které hostitelé chystali hostům. Kdo hostiny pořádal? Kolik lidí se jich účastnilo? Jak nákladná taková večeře byla? Jak do toho zapadají zvířecí vnitřnosti a živí ptáci? Dozvíte se také, pravdu o hodování v leže i jak to bylo ve skutečnosti s legendárním zvracením. _______________________________________________________________ Děkujeme, že nás posloucháte a šiřte slávu Říma společně s námi. Budeme rádi za jakékoli postřehy a podněty k dílům. ●Koukněte k nám na stránky www.podcast-hap.cz ●Napište nám na [email protected] ●Sledujte nás na Instagramu ●Sledujte nás na Facebooku ●Pište nám recenze na Spotify a dávejte hvězdičky na Apple Podcasts ●Poslechněte si nás na Youtube ●Kupte nám kafe na Ko-fi ●Kupte si náš merch ●Hlasujte pro nás v podcastu roku

V dalším díle podcastu se podíváme na to, jak Římané prokazovali svou totožnost. Jaké měli dokumenty a jaké byly zákonné náležitosti? Co s sebou nosili v běžném životě jako průkaz totožnosti? Existovala v Římě občanka? Popovídáme krátce i o začátcích prokazování totožnosti. Vcelku nepřekvapivě Římané opět nebyli první, kteří s nějakým systémem přišli. Rozebereme i praxi dokazování totožnosti u různých skupin obyvatel. Podíváme se jak na občany a legionáře, tak i na rodné listy pro nově narozené děti. A jak do toho všeho zapadají psí známky? Dozvíte se, jak obtížné dokazování identity bylo pro uprchlé otroky a jaké asi měli vyhlídky. Popovídáme si o několika soudních sporech, kdy obžalovaný byl obviněn z vydávání se za římského občana neprávem. Výsledek vás možná překvapí. U jednoho ze sporů byl i Cicero. V závěru si přiblížíme i krádeže identity ve spojitosti s císařem Nerem. Zaposlouchejte se a zjistíte, proč všichni chtěli být občany Říma a jakou roli v prokazování totožnosti hrálo to, že znáte svoje sousedy. _______________________________________________________________ Děkujeme, že nás posloucháte a šiřte slávu Říma společně s námi. Budeme rádi za jakékoli postřehy a podněty k dílům. ●Koukněte k nám na stránky www.podcast-hap.cz ●Napište nám na [email protected] ●Sledujte nás na Instagramu ●Sledujte nás na Facebooku ●Pište nám recenze na Spotify a dávejte hvězdičky na Apple Podcasts ●Poslechněte si nás na Youtube ●Kupte nám kafe Ko-fi ●Kupte si náš merch