Advertise on podcast: Přepište dějiny

Před stoletím se narodila Alžběta II. Na to, že jednou bude vládnout Velké Británii, by asi vsadil tehdy málokdo. My se alezaměříme u této příležitosti na něco trochu jiného. Jak se o Alžbětě II. psalo a mluvilo u nás před rokem 1989? Kde se vzala všechna na nostalgie po britské koruně, kterou jsme už nějaký čas zavalováni. Můžou za to filmy a seriály jako Královna, Crown nebo Audience u královny? A jaká v nich je česká stopa?

Pochází ze Slovenska, žila v Karviné, píše o dělnickém divadle v ostravských koloniích nebo o osobnostech Karvinska a Těšínska a pracuje ve Vojenském historickém archivu. Archivářka s až nakažlivým nadšením pro dějiny přijala pozvání do dalšího dílu naší série hovorů s historičkami.

15. duben mohl být celkem významné datum, toho dne roku 1948 zemřel generál Radola Gajda. Pár týdnů po komunistickém puči odešel hrdina bitvy od Zborova… Mohlo to být velkolepé, to by ale nesmělo být to všechno mezi tím. Rok 1926, který stál Gajdu jeho armádní kariéru nebo následný nástup do čela českých fašistů. A proč český fašismus vlastně vždycky připomínal a připomíná tak trochu kabaret?

Kateřina Portmann působí v Liberci, ale často ji můžete potkat také ve Vídni, dlouhodobě se věnuje československýmdějinám 20. století. Ve svém výzkumu se zabývá mimo jiné poválečnou spravedlností, retribučními soudy, politickými procesy a také osudy lidí v pohraničí – včetně příběhů židovské komunity v Liberci nebo těch, kteří se po válce ocitli na okraji společnosti. Do série rozhovorů s historičkami v podcastu Přepište dějiny přijala pozvání, aby mluvila nejen o velkých dějinách, ale i o těch lokálních – a často velmi osobních. 

Předseda poslanecké sněmovny nedávno prohlásil, že T. G. Masaryk byl přítel přímé demokracie. Tak se pojďme podívat, co o plebiscitu prezident myslel a říkal. Nebo jak se k plebiscitu postavila ústava roku 1920. A jak dopadly plebiscitní komise na Těšínsku, na Spiši, na Oravě… A co referendum roku 1938? Samá přímá demokracie.

Seriál s českými a moravskými historičkami tentokrát přivádí do studia Janu Wohlmuth Markupovou, která se dlouhodobě věnuje mikrohistorii, oral history, moderním českým dějinám i osobnostem stojícím na pomezí politiky, kultury a byznysu. Do centra jejího zájmu se dostává mimo jiné Hugo Vavrečka — diplomat, novinář, podnikatel a výrazná postava první republiky, jejíž životní osudy otevírají řadu otázek o fungování tehdejší společnosti i státu. Jak se dělá mikrohistorie a co všechno může jeden lidský příběh prozradit o velkých dějinách?

Letos si připomínáme 150 let od narození TomášeBati, podnikatele, který ze Zlína vybudoval světovou firmu i jedinečný model průmyslového města. Nový díl podcastu Přepište dějiny věnovaný Baťovi a batismu vznikl netradičně – přímo v Brazílii, kde odkaz firmy dodnes zanechal výraznoustopu. Michal Stehlík a Martin Groman se v něm spolu s badatelkou Barborou Svobodovou podívají na to, jak se z moravského podnikatele stal globální fenomén, jak Baťova firma pronikala do světa a proč jeho myšlenky i projektypřežily dávno po jeho smrti.

Marii Domke znáte možná ze sítě X jako @simtefamily. Autorka projektu i knihy Borci z krypty přijala pozvání do naší série hovorů s historičkami, i když historii vystudovanou nemá. Má ale ráda knížky a doma má výsadkáře, takže projekt věnovaný operaci Anthropoid byl jaksi nasnadě. Jak se to stane, že žena udělá online obsah o operaci druhé světové války, který nakonec přiláká přes půl milionu lidí… A co komu vadilo na faktu, že “borci” měli v kryptě kýbl?

Už dlouho jsme vám nedali pár tipů na knížky, které nás v poslední době zaujaly. Takže to vezmeme pěkně od Aše až po… Užhorod. Dojde na podnikání po česku i na slovenský pohled na třetí republiku, na osudy Němců po válce či na nový pohled na podzemní církve. Prostě pár tipů do knihovničky… 

Seriál s českými a moravskými historičkami tentokrát míří do Masarykova ústavu a archivu za Magdalenou Sedlickou, která se věnuje moderním židovským dějinám, holocaustu u nás, antisemitismu a to vše v několika mezinárodních a místních projektech. Po některých českých městech už dnes díky ní můžete putovat ve stopách zmizelých židovských obyvatel. Jak se s tím vším kloubila a kloubí rodina a mateřství?

V lednu letošního roku se Michal Stehlík a Martin Groman vydali do Jihlavy, aby pohovořili o několika místních rodácích a vůbec zajímavých osobnostech Vysočiny. Jádrem debaty se stal Jan Zrzavý a jeho pestré osudy. Dokonce došlo na to, co měl malíř společného přímo s Jihlavou. A že toho bylo… dost málo.

Minulý rok jsme vám nabídli sérii rozhovorů s českými historičkami nejen o jejich práci, ale také o postavení žen v současné české historiografii. A protože se seriál setkal se slušným ohlasem a protože žen historiček je u nás spousta, rozhodli jsme se pokračovat. Začínáme v Brně s Hanou Krutílkovou, autorkou studií o ženách z Moravy v politice a veřejném prostoru konce 19. a počátku 20. století.

Po olympiádě a po krizi ve Venezuele jsou teď sítě plné znalců Blízkého Východu. Na ty si hrát nebudeme, necháme to odvážnějším, ale na jeden aspekt současné krize a jejího českého vnímání si upozornit dovolíme. Po sítích se šíří mnoho videí, kde Irán před ajatolláhem vypadá jako západní země, minisukně, rock, obchody plné zboží. Jak je ale možné, žetehdejší šáh byl stejně tak vítán ve Washingtonu, jako v Praze? A proč o něj stál už Edvard Beneš stejně jako Gustáv Husák?

Michal Stehlík a Martin Groman představili na letošním Knižním festivalu v Ostravě svou poslední knihu Přepište (místní) dějiny. Sledují v ní, jak mimo centrum probíhal konec druhé světové války, vyhánění Němců nebo přebujelá industrializace některých regionů. Debatu moderovala Klára Filipová z datové redakce Českého rozhlas a webu Okraj.cz a vy teď můžete být také u toho.

Před padesáti lety, v lednu 1976 se do Prahy vrátil agent StB Pavel Minařík. Léta působil ve Rádiu Svobodná Evropa a oblafl tam vlastně leckoho. Jaký byl jeho příběh a jak vznikla oslavná píseň Josefa Laufera na tohoto muže, který po roce 1989 objevil kouzlo kapitalismu a následně šel před soud za úniky na daních?