Advertise on podcast: Národní divadlo

Jaké to je, cítit se bezmocný? Co můžeme dělat ve chvíli, kdy se zdá, že nemáme žádný skutečný vliv? A jak najít své místo a vlastní hlas na prahu dospělosti? Moc bezmocných je autorská výpověď na motivy eseje Václava Havla. Třináct českých a slovenských teenagerů a teenagerek se vydává hledat způsoby, jak se v dnešním nejistém a nepřehledném světě zorientovat. A třeba ho tím po malých krocích proměňovat, i když se to někdy může zdát skoro nemožné. Projekt vznikl v koprodukci Činohry Národního divadla, Slovenského národního divadla a ND Young. Podcastem provází divadelní lektorka Zuzana Kráľová, uslyšíte také režisérku inscenace Adélu Laštovkovou Stodolovou a několik herců a hereček. V epizodě zazní ukázky z první premiéry inscenace, která se uskutečnila 18. září 2026 v Pražské křižovatce – kostele sv. Anny.

Diktaturní režimy měly a mají své černé svědomí v podobě těch, kteří nuceně mlčí v celách. Ztratili nejen svůj hlas, ale taky svobodu, důstojnost a mnohdy i život. Co se stane, když se člověk promění se v číslo? A může být v takovém světě ještě nějaká naděje? Roman Zotov-Mikshin představuje v pohybové inscenaci Perpetuum Havel vězně, jehož sny, strachy a naděje sledujeme na půdorysu 4 dní. Inscenace vychází z libreta Václava Havla, které napsal ve vězení v roce 1989, ale i z dalších příběhů současných politických vězeňkyň a vězňů. Poslechněte si, jak Romana ovlivňuje jeho vlastní životní příběh, jakou pohybovou zkušenost v roli zužitkoval, jak to vypadá, když pulzuje, nebo v čem ho oslovil Havlův politický esej Moc bezmocných. V epizodě uslyšíte ukázky z hudby Martina Hůly z inscenace Perpetuum Havel.

Co se stane, když čtveřice dětí usne na pouťovém kolotoči? Kam je jejich sny zavedou a kdo nad nimi bdí? Unikátní opera, ve které děti hrají a zpívají dětem, vznikla před devadesáti lety v hlavě tehdy mladého Václava Trojana, který vedle dětských sborů využívá i dospělý sbor a sólisty. Režisérka Magdalena Švecová opeře vtiskla výrazně vizuální podobu blízkou dětské fantazii. Prozradí, jak se k opeře dostala, i to, jaký kolotoč byl pro ni inspirací. Sbormistr Dětského Kühnova sboru se svěří, jak náročný byl projekt pro malé zpěváky. A basista Opery ND Miloš Horák, který v opeře hraje Měsíce, reflektuje výzvu zpívání na chůdách. Hudba Václava Trojana zaujme i náročného diváka a skvěle zprostředkovává atmosféru různých prostředí – od indické džungle po americký Hollywood. V roli průvodce epizody uslyšíte dramaturga Opery ND Beno Blachuta. V epizodě zazní ukázky z opery Kolotoč (premiéra 23. 4. 2026), ukázky hudby z filmů Byl jednou jeden král (rež. Bořivoj Zeman) a Bajaja (rež. Jiří Trnka).

Primabalerína baletu Národního divadla Nikola Márová sice v roce 2025 ukončila kariéru, ale letos přitančila na scénu Stavovského divadla v roli Labutě. Právě dvojrole v Labutím jezeře byla pro její kariéru příznačná. V multižánrové inscenaci Baron Prášil Laterny magiky na jevišti nejen tančí, ale i hraje a dokonce křičí. Poslechněte si, v čem je postava Labutě, kterou Baron zachránil z odpadků, podobná s těmi ze slavného baletu, jak primabalerína vnímá střet fantazie a reality a jaké sny má nejraději. V epizodě uslyšíte ukázky z inscenace Baron Prášil a hudbu Jana Kučery.

Máte rádi klasickou hudbu 20. století? Moc ne? Nebo dokonce vůbec ne? Pak je právě pro vás jako dělaný nový podcast o světově proslulé, ale v Národním divadle až dosud nikdy nehrané opeře Francise Poulenca Dialogy karmelitek. Hudba vám tentokrát nabídne mnohem vlídnější tvář, než byste u moderního autora čekali. A to i přesto, že příběh, který doprovází, je velmi tíživý. Pojednává o nenávisti a krutosti, ale především o lidském strachu, který před vším tím utrpením nechrání,  nýbrž ho ještě násobí. A také o tom, zda je vůbec možné ho překonat. Poulencovou operou a její inscenací v režii Barbory Horákové Joly vás provede dramaturg Ondřej Hučín. V podcastu je užita nahrávka premiéry inscenace Dialogy karmelitek, která byla pořízena 21. května ve Státní opeře. Účinkují: Jana Sibera (Blanche de la Force), Markéta Cukrová (Převorka paní de Croissy), Jekatěrina Krovatěva (Sestra Constance), Tone Kummervold (Matka Marie od Vtělení), Milena Stričević (Sestra Matylda), Daniel Matoušek (Rytíř de la Force), Martin Kreuz (Komisař), Martin Matoušek (Důstojník), Michael Skalický (Zpovědník), Sbor Státní opery a Orchestr Státní opery. Dirigent: Hermann Bäumer. Dále jsou užity ukázky z těchto nahrávek: György Ligeti: Le Grand Macabre (Marcus Jupither jako Nekrocar, Thor Inge Falch jako Piet zvaný Bečka, Ivo Hrachovec jako Astradamors, dirigent: Jiří Rožeň; 1. premiéra 14. 6. 2024 ve Státní opeře) Aribert Reimann: Lear (Tómas Tómasson jako Lear, dirigent: Hermann Bäumer, 1. premiéra 7. 6. 2025 ve Státní opeře) Francis Poulenc: Mše G dur (RIAS Kammerchor, dirigent: Marcus Creed)

Taky byste chtěli zažít neuvěřitelné dobrodružství s baronem Prášilem? V nové multižánrové inscenaci Laterny magiky se to poštěstí malé holčičce, která sleduje, jak baron tančí s rejnokem, přátelí se s býkem v koridě nebo zachraňuje černou labuť z odpadků. Matka dívenky ale nemá pochopení pro bezbřehou fantazii – jako soudkyně Prášila vyslýchá a uvrhne jej do cely. Režijní dvojice Miřenka Čechová a Petr Boháč přináší na scénu Stavovského divadla archetyp velkohubého vypravěče a připomíná, že dospělí se často snaží dětskou představivost spoutat, soudit nebo rovnou zakázat. Mim Radim Vizváry popisuje, jak lze vyprávět beze slov, ilustrátorka a animátorka Galina Miklínová objasňuje proces živé kresby na scéně a epizodou provází Jitka Kostelníková. Uslyšíte ukázky z inscenace Baron Prášil a hudbu Jana Kučery.

Jakou paměť potřebují tanečníci a tanečnice, operní pěvci a pěvkyně nebo herci a herečky? V čem se liší jejich způsob memorování? A pamatují si role, které hráli v minulosti? V podcastu Z druhé galerie uslyšíte Alžbětu Poláčkovou za Operu, Marka Svobodníka za Balet, Matěje Petráka za Laternu magiku a Radúze Máchu za Činohru. Dozvíte se také, jak si dokážou poradit ve chvíli, kdy přijde na jevišti úplné okno, kdo nebo co jim v takové situaci nejčastěji pomůže a na co nejčastěji zapomínají v běžném životě. Součástí epizody jsou také ukázky z inscenací Labutí jezero, Louskáček, Rusalka, Její pastorkyňa, Kytice, Hordubal, Figarova svatba a Pluto.

Kdo je Heda Gablerová? A proč v nás vyvolala zároveň neklid i fascinaci? Současná inscenace Ibsenovy Hedy Gablerové z roku 1890 nás zavádí do luxusní vily na okraji Osla, kde se za dokonalým designem a chytrou domácností skrývá napětí a manipulace. Uprostřed toho všeho stojí Heda – silná, charismatická, ale vnitřně rozporuplná žena, která si své okolí podmaňuje i ničí zároveň. Ať už jde o jejího oddaného a pracovitého manžela Jørgena Tesmana, dávného milence a lásku Eilerta Løvborga, nebo její bývalou a naivní spolužačku Teu Elvstedovou. Podcast provází klíčovými scénami inscenace a postupně odkrývá svět vztahů, v němž se láska mísí s manipulací a destrukcí. Dotýká se i témat ženské identity, svobody a očekávání, který formují životy všech postav. Uslyšíte dramaturgyni Činohry Janu Sloukovou, herečku Pavlu Beretovou v roli Hedy a herce Filipa Kaňkovského v roli Jørgena Tesmana. V podcastu zazní ukázky ze záznamu 1. premiéry.

Inscenace Proměny režijního dua SKUTR vytvořila z jeviště Státní opery pozoruhodné skladiště plné příběhů. Ty před dvěma tisíci lety sepsal básník Ovidius, ale jejich zápletky se dotýkají i našich životů. Během dvou hodin ožívají ve vizuálně bohatých obrazech dramata Thesea, Ariadny i Minotaura a svůj smutek tu prožije například Orfeus, který se vydává do podsvětí za mrtvou manželku Eurydikou. O proměny v rostliny či zvěř tu taky není nouze. Zákulisím jednoho květnového představení provází herec Pavel Neškudla. Nahlédněte s ním do míst, kde se běžný divák neocitá. Dozvíte se, kolikrát se Pavel během představení proměnil, co by dělal, kdyby nebyl hercem, a proč musel v pauze na vzduch. Moderuje Jitka Kostelníková.  V epizodě uslyšíte ukázky z inscenace Proměny.

Tekutý pohyb, nervnost i snová vizualita. Výrazné rukopisy tří současných choreografů nabízí setkání s moderním tancem. Nový triptych baletu Národního divadla představuje různé přístupy k tělu, tanci a prostoru, které vás okouzlí, uhranou i zelektrizují. Dílo 27’52” legendy světového moderního tance Jiřího Kyliána tematizuje životní konečnost, Lovebirds démonického německého choreografa Marca Goeckeho intenzivně a nervně studuje lidskou křehkost a 4 seasons polského choreografa Roberta Bondary přechází plynule mezi ostrými a zasněnými pasážemi. Choreografie Goeckeho a Bondary navíc Národní divadlo uvádí ve světové premiéře. Pohybové slovníky tvůrců popisuje Kateřina Hanáčková, která doplňuje kontexty a předkládá vodítka ke „čtení“ taneční inscenace. Sólisté baletu Kristýna Němečková a Jakub Rašek popisují, jaké to je, když vzniká choreografie přímo na jejich těla, jak se přechází z klasiky do moderny i proč mohou při práci s Marcem Goeckem narůst bicepsy. V epizodě uslyšíte hudbu z baletní inscenace Avant-Garde.

Náš první operní podcast věnovaný velkému rebelantovi a reformátorovi opery Richardu Wagnerovi pátrá po skutečné inspiraci a smyslu posledního, v mnohém kontroverzního Wagnerova díla – Parsifala, který nemá být operou v tradičním smyslu, nýbrž „slavnostní hrou zasvěcení“. Podobenství o soucitu jako léku na krvácející rány lidského utrpení bývá často mylně chápáno téměř jako „křesťanská opera“, a to především díky mnoha symbolům přejatým právě z křesťanství. Pod „křesťanským kabátem“ se ale skrývá dosti odlišný Wagnerův filozofický svět a teprve do něj nás má jeho Parsifal zasvětit…   V podcastu zní ukázky z inscenace Parsifal, která měla premiéru 26. března 2026 ve Státní opeře. Účinkují: Matthew Newlin (Parsifal), Ester Pavlů (Kundry), Timo Riihonen (Gurnemanz), Jiří Hájek (Amfortas), Martin Bárta (Klingsor), Ivo Hrachovec (Titurel), Josef Moravec (První rytíř), Miloš Horák (Druhý rytíř), Magdaléna Hebousse, Yukiko Smetáčková Kinjo, Marek Žihla a Vít Šantora (Čtyři panoši), Barbora Perná, Valeria Pronina, Magdaléna Hebousse, Yukiko Smetáčková Kinjo, Stanislava Jirků a Marie Svobodová (Čarovné dívky), Sbor Státní opery, Sbor Národního divadla, Kühnův dětský sbor a Orchestr Státní opery. Sbormistři: Zuzana Kadlčíková, Pavel Vaněk. Sbormistři Kühnova dětského sboru: Jiří Chvála, Petr Louženský. Dirigent: Markus Poschner.

Režijní duo SKUTR – Lukáš Trpišovský a Martin Kukučka – představuje na jevišti Státní opery vlastní výběr z rozsáhlého cyklu epických básní, který v patnácti knihách shrnuje více než 250 řeckých a římských mýtů. Jejich společným jmenovatelem jsou fyzické i metafyzické proměny. Podle jakého klíče volili příběhy, se kterými se setkáme? Proč je Minotaurus v této inscenaci vybaven zrcadlem místo hlavy? Jak se divadelní herec může vyrovnat s písní, jejíž kouzlo bylo podle mýtu nadlidské? A proč právě tyhle příběhy staré přes dva tisíce let popisují svět, který dobře poznáváme? Podcastem provází dramaturg inscenace Róbert Štefančík, uslyšíte také režijní duo SKUTR – Lukáše Trpišovského a Martina Kukučku – a hereckou dvojici Pavlínu Štorkovou a Radúze Máchu, kteří ztvárnili ústřední příběhy Ariadny a Thésea či Eurydiky a Orfea. V podcastu zazní ukázky a hudba z inscenace Proměny.

Co se vám vybaví, když se řekne Frankenstein? Možná vás překvapí, že slavné dílo britské autorky Mary Shelley nepředstavuje jen hrůzné zelené monstrum se šrouby v hlavě, jak ho známe z popkultury. Román z roku 1818 se ve skutečnosti věnuje mnohem hlubším tématům – osamění, přijetí druhými i touze po blízkosti. Režisérka Petra Tejnorová v inscenaci Činohry Národního divadla skládá tomuto zásadnímu dílu poctu a zve diváky na cestu napříč krajinami i vnitřními světy. To vše v podmanivé, lehce děsivé a zároveň magické gotické estetice. V čem se netvor ukazuje být lidštější, než bychom čekali? Jak inscenace pracuje s principy live cinema? Jaké možnosti přineslo zasazení děje na jevištní točnu? A proč je příběh vědce, který nedokáže nést odpovědnost za své dílo, stále aktuální? Epizodou provází dramaturgyně Nina Jacques, uslyšíte také herce Petra Vančuru v roli netvora a scénografa Antonína Šilara. V podcastu zazní ukázky a hudba z inscenace Frankenstein.

Farářův konec - světec naruby nebo podvodník a lhář? Zneuznaný kostelník z pražské farnosti se vydává na český venkov hledat své štěstí. Za bouřky zakotví v jedné vesnici, kde ho duchovně vyprahlí místní pasují do role faráře. Objevuje tak život komunity, která se hemží groteskními typy, a současně se v něm ozývá svědomí. V podobenství o české povaze nasvěcuje falešný farář svou vnitřní rozporuplností celou vesnici. “Dává tomu oči,” jak popisuje v podcastu Šimon Krupa. Co vše kostelník vidí a kam až ho situace dožene? Poslechněte si, díky čemu se zkušený herec původem z Ostravy cítil ve spolupráci s režisérem Janem Mikuláškem bezpečně a svobodně, jak se mu hrálo na scéně Dragana Stojčevskeho i jak přemýšlí o víře. Moderuje Jitka Kostelníková.  V epizodě uslyšíte ukázky a hudbu z inscenace Farářův konec.

Nonverbální inscenace V parku vypráví o třech dnech v životě bývalé tanečnice (Zuzana Hrzalová) a vysloužilého klauna (Josef Kotěšovský), kteří se setkají v parku. Ten se stává hřištěm pro jejich hry, gagy, snění i vzpomínání. Jejich interakce grandiózně nabourává ošetřovatelka (Halka Třešňáková) pečující o tanečnici, která má jasnou představu, jak se má její klientka chovat. Jak vznikla inscenace, která je poctou legendám Laterny magiky, Josefu Kotěšovskému a Zuzaně Hrzalové? Proč je podle režiséra inscenace Radima Vizváryho právě humor klíčem k nahlížení na stáří? A jaké to je, když se tělo hlásí se svými limity? Epizodou provází PR Laterny magiky Martina Sedláková, do parku vás zavedou Zuzana Hrzalová, Halka Třešňáková, Teo Jeřábek a Radim Vizváry. V epizodě zazní ukázky a hudba Iva Gregorce Sedláčka z inscenace V parku.