Advertise on podcast: Vědátor

Mluví lidé opravdu méně než dřív? Nová data naznačují, že ano – každý rok průměrně proneseme o zhruba 338 slov denně méně než v roce předchozím. Tento trend vyvolává otázku, jestli se naše komunikace skutečně zmenšuje, nebo se jen mění její forma. Pokles mluveného slova může souviset s technologiemi. Část komunikace se přesouvá do textu, zpráv, sociálních sítí nebo hlasových zpráv, které nejsou vždy započítány do tradičního měření. Lidé tak možná nemluví méně celkově, ale méně „nahlas“ v klasickém smyslu. Zatím není jasné, zda jde o negativní jev. Změna komunikačních návyků může být přirozenou reakcí na digitální prostředí. Studie tak spíš otevírá otázku, jak se mění lidská interakce v době technologií, než že by jednoznačně varovala před „úpadkem komunikace“.

Proměnlivé jako aprílové počasí jsou i zprávy tohoto Týdne ve vědě! Máme tu zprávy povzbuzující ducha efektem přírody či léčením kostí – ale i důkaz, že občanské války nejsou jenom lidská záležitost, či připomínka, že přibývá ve světě samoty…

Parkinsonova choroba možná nezačíná jen v mozku, ale i ve střevech. Nová studie naznačuje souvislost mezi onemocněním a změnami ve střevním mikrobiomu, konkrétně s nedostatkem vitaminů B2 (riboflavin) a B7 (biotin). Tento směr výzkumu může změnit naše chápání neurodegenerativních nemocí.Vědci zjistili, že pacienti s Parkinsonem mají odlišné složení střevních bakterií, které může ovlivňovat produkci důležitých vitaminů. Tyto vitaminy hrají roli v metabolismu i ochraně nervových buněk. Pokud jejich hladina klesá, může to přispívat k rozvoji nebo zhoršování příznaků.Důležité ale je, že jde zatím o hypotézu, nikoliv o hotovou léčbu. Výsledky ukazují potenciální směr pro další výzkum, ale neznamenají, že by doplňky stravy samy o sobě Parkinsonovu chorobu léčili. Studie spíš otevírá nové otázky o propojení střev, mozku a výživy.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Indiáni si možná hráli s kostkami dávno před Evropany. Archeologické nálezy ze Severní Ameriky ukazují, že nejstarší známé „kostky“ vznikly už před 12 000 lety. Nejde přitom o náhodné kameny, ale o cíleně vytvořené nástroje.Tyto objekty pravděpodobně sloužily ke hrám, rozhodování nebo práci s pravděpodobností. To naznačuje, že koncept náhody a herních mechanismů existoval v lidských kulturách mnohem dříve, než se objevily známé civilizace v Mezopotámii nebo Egyptě.Objev zároveň mění pohled na kulturní vývoj v Americe. Ukazuje, že i rané společnosti měly komplexní způsoby zábavy i rozhodování. Historie her a pravděpodobnosti tak sahá hlouběji do minulosti – a mimo Evropu.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Inzulin v pilulce je dlouhodobý sen medicíny – a možná jsme k němu blíž než kdy dřív. Nový výzkum ukazuje, že speciální peptid dokáže ochránit inzulin při průchodu trávicím traktem a umožnit jeho vstřebání do krve.V experimentech na myších fungoval tento systém podobně jako klasické injekce. Inzulin podaný ústy byl účinný při regulaci hladiny cukru v krvi, a to dokonce při nižších dávkách než u injekční formy. Klíčem je právě peptid, který pomáhá molekule překonat bariéry trávicí soustavy.Zatím jde ale o raný výzkum na zvířatech. Pokud se výsledky potvrdí i u lidí, mohlo by to zásadně změnit léčbu diabetu a zjednodušit život milionům pacientů. Inzulin by tak mohl být jednou dostupný bez jehel – ale k tomu vede ještě dlouhá cesta klinického testování.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Fenomén zvýšení četnosti sebepoškozujících myšlenek v komunitě po smrti jednoho z jejích zástupců byl doposud znám lokálně. Smrti globálních celebrit ale ukazují, že jev může mít i celosvětový impakt.

Zkušený americký astronaut Mike Fincke během pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici náhle přestal být schopen komunikovat, což vyvolalo okamžité obavy o jeho zdravotní stav.Incident trval sice přibližně jen 20 minut a poté spontánně odezněl, NASA přesto raději provedla v jeho důsledku vůbec první lékařskou evakuaci z ISS v historii. Lékaři zatím nedokázali určit přesnou příčinu. Spekuluje se o možných neurologických nebo kardiovaskulárních faktorech, případně o vlivu mikrogravitace na lidský organismus, ale žádné vysvětlení zatím nebylo potvrzeno.Událost ukazuje, jak málo stále víme o dlouhodobém pobytu člověka ve vesmíru. I u zkušených astronautů může dojít k nečekaným zdravotním komplikacím, které se na Zemi běžně nevyskytují. Výzkum lidského těla v kosmu tak zůstává klíčovou součástí budoucích misí.

I já musím přiznat, že optimismus z mise Artemis 2 nakazil i mne! Ale cesta k Měsíci a zpět je za náma – a příští nastane zřejmě až za dva roky. Co dalšího týden ve vědě přinesl? Třeba krok blíž inzulinu v pilulkách, dechberoucí novinku o planktonu… Nebo náznak, že Indiáni měli vždy blízko k hazardu!

Vaping byl dlouho prodáván jako „bezpečnější“ alternativa kouření, ale nová souhrnná analýza varuje, že e-cigarety pravděpodobně furt významně přispívají ke vzniku rakoviny. Autoři review publikovaného v časopise Carcinogenesis uzavírají, že nikotinové e-cigarety jsou podle současných dat pravděpodobně karcinogenní pro člověka, zejména ve vztahu k rakovině plic a dutiny ústní.Důležité je, že nejde o jednu izolovanou studii, ale o kvalitativní hodnocení širokého souboru důkazů. Autoři vycházeli z biomarkerů expozice a poškození, laboratorních experimentů i zvířecích studií a tvrdí, že e-cigarety vykazují znaky karcinogenity, i když přesný počet budoucích případů rakoviny zatím nelze spočítat.To neznamená, že už dnes máme stejný objem dlouhodobých epidemiologických dat jako u klasických cigaret. Právě naopak: review výslovně říká, že přímé dlouhodobé důkazy se teprve budou hromadit. Pointa ale je, že mechanistické, laboratorní a zvířecí důkazy už jsou podle autorů dost silné na to, aby se vaping nebral jako neškodný, zvlášť u lidí, kteří by jinak nikotin neužívali.

Měření mikroplastů může být méně přesné, než jsme si mysleli. Nová studie upozorňuje, že běžné laboratorní rukavice mohou samy uvolňovat částice podobné mikroplastům, a tím zkreslovat výsledky analýz.Při práci se vzorky se předpokládá, že rukavice chrání materiál před kontaminací. Jenže některé typy rukavic mohou naopak přidávat vlastní mikročástice do vzorků. Ty pak mohou být mylně identifikovány jako mikroplasty, což vede k jejich nadhodnocení v měřeních.Výsledek má důležité dopady pro environmentální výzkum i regulaci. Pokud jsou některé studie zatížené tímto typem chyby, může být skutečné množství mikroplastů v prostředí jiné, než se dosud uvádělo. Výzkum tak ukazuje, jak zásadní je kontrola metodiky i u zdánlivě jednoduchých laboratorních postupů.

Mise Artemis II je úspěšně za námi, ale co bude následovat? V druhé části našeho (pondělního – během tradičního Týdne ve vědě) rozhovoru s Dušanem Majerem z  ⁨@kosmonautixczTV⁩  se díváme na budoucnost programu Artemis a na to, kdy se můžeme reálně těšit na další pilotované mise k Měsíci a jeho povrchu.Ergo tak rozebíráme Artemis III, která má přinést návrat astronautů na lunární orbitu, i Artemis IV, který by měl konečně přistávat na povrchu. Bičujeme se technologickými výzvami, roli rakety SLS, lodi Orion i spolupráci s rozhádanými komerčními partnery. Nechybí ani realistický pohled na termíny a to, co může celý program zdržet...Velkým tématem jsou i nové závody o Měsíc. Program Artemis sledují další světové mocnosti i soukromé firmy, a jde tak o víc než jen vědu. Uvidíme, kdo má největší šanci uspět, jaké jsou geopolitické souvislosti a co rozhodne o tom, kdo bude dominovat lunárnímu prostoru v příštích letech a tak dost možná i dekádách...

Umělá inteligence zatím nezpůsobuje masové propouštění, ale mění trh práce jiným způsobem. Data totiž naznačují, že AI výrazně nezvyšuje nezaměstnanost, ale začíná zpomalovat nábor nových zaměstnanců – zejména mladých lidí vstupujících na trh práce.Největší dopad je vidět u dobře placených kancelářských profesí, kde AI dokáže automatizovat část rutinních i analytických úkolů. Firmy tak často nepotřebují nabírat tolik juniorních pracovníků, protože část jejich práce zvládnou nástroje založené na umělé inteligenci...Totok trend může mít dlouhodobé důsledky pro kariérní start mladých lidí. Pokud ubývá vstupních pozic, může logicy být složitější získat první zkušenosti. AI tak zatím nenahrazuje zaměstnance ve velkém, ale postupně mění strukturu pracovního trhu a způsob, jakým firmy nabírají nové lidi...

NASA vypustila misi Artemis II, první pilotovaný let programu Artemis, který má vrátit lidi na Měsíc. Čtyři astronauti se vydali na přibližně desetidenní cestu, během níž obletí Měsíc a vrátí se zpět na Zemi. Není to jen pro prdel, poněvadž to představuje klíčový test systému Orion a rakety SLS.Cílem Artemis II sice není přistání, ale ověření všech kritických systémů v reálném provozu s posádkou je pro budoucí lety blíže povrchu nezbytné. Let tak prověřuje navigaci, komunikaci, životní podporu i bezpečnostní prvky během letu k Měsíci a zpět. Úspěch mise je zásadní pro další krok – plánované přistání astronautů na Měsíci v rámci Artemis IV.Program Artemis má ambici vytvořit dlouhodobou lidskou přítomnost u Měsíce a připravit budoucí mise na Mars. Artemis II tak není jen test, ale důležitý milník v návratu člověka do hlubšího vesmíru po více než 50 letech od éry Apolla...

Budoucnost bude houbová! Mladý výzkumník Benjamín Petržela zkoumá na České zemědělské univerzitě využití houbového substrátu v ekologičtějších i levnějších izolačních materiálech. Pokecali jsme jak houbičkách, tak i jeho FameLab vystoupení – a navíc nám v energickém rozhovoru doporučil, jaké jedlé houby si pěstovat doma!

NASA mění strategii návratu na Měsíc. Namísto plánované orbitální stanice Gateway chce přesměrovat investice na vybudování trvalé základny přímo na povrchu Měsíce. Totok krok může zásadně změnit podobu lunárního programu Artemis... Projekt Gateway měl sloužit jako mezistanice na oběžné dráze Měsíce pro podporu misí a výzkumu. Nově ale NASA zvažuje, že větší smysl dává investovat přímo do infrastruktury na povrchu – tedy do lunární základny, která umožní delší pobyt astronautů a stabilní vědecký výzkum. Plánovaná základna by měla stát přibližně 20 miliard dolarů a vznikat v příštích letech. Posun tak ukazuje další změnu priorit: místo orbitální logistiky se NASA zaměřuje na přímou přítomnost člověka na Měsíci. Jestli to nenahraje naopak Číňanům, ukáže až čas!