Advertise on podcast: Naše švýcarské zážitky

Každý rok říkám, že naše letní prázdniny v Česku jsou vlastně spíš organizační maraton než odpočinek. Čtrnáct dní plných schůzek, návštěv a plánování – koho stihneme vidět a kam všude pojedeme. A přesto se na ně už od jara těším. V této osobní epizodě vás vezmu na Moravu za svými malými prázdninovými rituály: ranním během v chladném letním vzduchu, českými podcasty při noční cestě autem, rohlíkem s máslem a bílou kávou u rodičů, seriály v českém dabingu puštěnými jen jako kulisa nebo za chvílemi s lidmi, kteří mi i po letech života ve Švýcarsku zůstali blízcí. Jaké to je vracet se po letech života v zahraničí domů? A máte to také tak, že některé vůně, zvuky a obyčejné okamžiky vám okamžitě připomenou dětství? Budu ráda, když mi dáte vědět, odkud posloucháte a jaké jsou vaše vlastní návraty domů.

Jedna věta u oběda. Jedno "nevinné" přiznání před novinářem. A konec trenéra švýcarské hokejové reprezentace těsně před domácím mistrovstvím světa. Příběh Patrika Fischera ukazuje, jak rychle se může zhroutit kariéra, která se budovala deset let. Co se vlastně stalo? Proč to vybuchlo právě teď? Krátká epizoda o jedné kauze, která teď hýbe švýcarským hokejem – a možná i otázkách, které jdou mnohem dál než jen sport.

V této epizodě série o švýcarských kantonech se podíváme na úplný sever země – do kantonu Basel-Stadt a částečně i Basel-Landschaft. Basilej je nejmenším kantonem Švýcarska, ale zároveň jedním z nejvýznamnějších. Je centrem farmaceutického průmyslu, kulturní metropolí, městem muzeí a také jediným švýcarským městem, kde běžná tramvaj přejede státní hranici. V epizodě se dozvíte: základní geografické údaje a zajímavosti o poloze na trojmezí proč jsou dnes dva kantony Basel která místa byste při návštěvě rozhodně neměli vynechat jaké jsou typické místní speciality (a proč se polévka jí ve čtyři ráno) Pokud vás zajímá, jak se z relativně malého města stalo evropské centrum vědy, kultury a mezinárodního života, tahle epizoda je přesně pro vás.

Rozhovor, který je doslova nabušený informacemi, jež bych sama kdysi ocenila, když jsme před jedenácti lety do Švýcarska přišli. Mým hostem byl finanční poradce Jakub Szymanski a společně jsme probrali tři klíčové oblasti osobních financí ve Švýcarsku: pojištění, pilíř 3a a hypotéky. Prakticky, srozumitelně a s konkrétními tipy. A co v podcastu zaznělo? Když se dům otočí vzhůru nohama, všechno, co z něj vypadne, tak jsou vaše osobní věci. Často se stává, že je člověk “podpojištěn”, protože si myslí, že nemá tolik osobních věcí. Zkušenost je taková, že lidé po určité době zapomenou, co v pojistce mají. Pro děti do 18 let bych úrazové pojištění určitě doporučil. Jedna z hlavních daňově odečitatelných položek je spoření do třetího pilíře. Všechny pojišťovny vaří ze stejné vody, všechny produkty jsou postaveny stejně. Takže až si poslechnete tuto epizodu, už nebudete muset tápat, kdy se vám vyplatí jaká pojistka a jak investovat na stáří. A že i když jste si třeba mysleli, že na vaši vysněnou nemovitost nemůžete dosáhnout, opak může být pravdou. Kontaktovat Jakuba můžete tady. PS: tento podcast je poprvé i s videem, právě na Jakubově stránce, tak určitě mrkněte ;)

Moji milí, připravila jsem pro vás silvestrovský dáreček – bonusovou epizodu s hostem, kterého už dobře znáte! 🎙️ S Pavlínou jsme si daly další "babinec" a pořádně probraly nejen adventní čas, Vánoce a Silvestr ve Švýcarsku, ale i pár peprných témat. Čeká vás: 🥗 polemika nad švýcarským a českým bramborovým salátem 🚗 laické investiční okénko o tom, proč (ne)kupovat Teslu  👗módní okénko, aneb proč se Švýcaři neumí obléct adekvátně příležitosti 🤦‍♀️ a také vám prozradím můj doposud největší blogerský f**k-up, za který se červenám za ušima ještě teď!  Pojďte s námi zakončit rok s úsměvem a trochou (sebe)ironie! 🥂 Pusťte si bonusovou epizodu a užijte si vstup do nového roku naplno! Přeji vám krásný rok 2025!

V nové epizodě podcastu Naše švýcarské zážitky byla hostem podnikatelka Kateřina Glässer ze Suhru u Aarau. Katka se věnuje hned třem různým oblastem podnikání – provozuje kosmetický salon, pronajímá stylové oldtimery a nabízí útulné ubytování, ideální základnu pro objevování krás švýcarských měst. Na první pohled možná nesourodé aktivity, ale jak se dozvíte v této epizodě, vše do sebe krásně zapadá.   ▶️ Nedovedla jsem si představit, že svoji práci nebudu moci ve Švýcarsku dělat ▶️ Švýcarky vydají peníze za kvalitní péči o sebe ▶️ Kosmetika je intimní záležitost. ▶️ Naše ubytování má skvělou polohu pro ty, kteří chtějí poznat švýcarská města.   Kosmetikinstitut Suhre Schön www.suhre-schoen.ch   Oldtimer-all-inclusive www.oldtimer-all-inclusive.ch   Wohnresidenz & BnB Casa Fortuna www.casa-fortuna.ch

Dalším hostem podcastu Naše švýcarské zážitky byla Alice Krause. Do Švýcarska přišla v roce 1984 z Německa, kam s rodiči ve svých třinácti letech musela emigrovat.  V Pfäffikonu nedaleko Curychu s manželem Oscarem provozovala galerii, která se stala významným místem pro československé exilové umělce. V rozhovoru jsme se dozvěděli: 🎙️ Jaké bylo přijít do Švýcarska a zažít "druhou emigraci". 🎙️ Proč byl rok 1973 zlomový v rozhodnutí otevřít galerii a jak galerie oslavila své 50. výročí. 🎙️ Jak galerie pomáhala československým umělcům prosadit se a prezentovat jejich díla švýcarskému publiku. 🎙️ Jaké výzvy přináší nalákat švýcarské návštěvníky na české a slovenské umění. 🎙️ Jak se daří lákat české umělce do Švýcarska. 🎙️ Jak Alice vnímala to, že se po Sametové revoluci mohla mohla po dvaceti letech emigrace vrátit do rodné země. Jak vnímá Česko dnes? 🎙️ A jaká bude letošní vánoční výstava, která začíná vernisáží 30. listopadu. Poslechněte si inspirativní příběh ženy, která zasvětila svůj život podpoře umění a kulturnímu dialogu mezi Československem a Švýcarskem!   web: https://www.galeriekrause.ch/ Instagram: https://www.instagram.com/galeriekrause/ Galerii Krause najdete na této adrese: Tumbelenstrasse 37, 8330 Pfäffikon Chcete prohlídku i mimo otevírací hodiny? Zavolejte: 044 950 30 66

Hostem další epizody podcastu Naše švýcarské zážitky byla Pavlína Kämpfer, učitelka hudby, dirigentka a sbormystrině místní Trachtegruppe a Jodlerklubu. Pavlínu už jsem na blogu před pár lety zpovídala, ale jelikož od té doby uběhlo hodně vody a v Pavlínině životě se toho hodně zajímavého událo, rozhodla jsem se s ní natočit i podcastovou epizodu. A co v podcastu zaznělo? 🎙️ Jódlování je pěvecká technika, která se dá naučit. 🎙️ Švýcarské písně jsou ve srovnání s českým folklorem velká nuda. 🎙️ Na výplatní pásce jsem měla významnou srážku, protože jsem nastudovala ve Švýcarsku. 🎙️ Pokud chceš učit ve švýcarské škole, musíš prokázat znalost jazyka na úrovni C2. 🎙️ I když se říká, že švýcarská němčina nemá pravidla, není tomu tak.

Long time no hear? Já jsem měla sice v epizodách pauzu, ale mě moc těší, že jste podcastu zachovali přízeň, i když jsem nevydávala nové epizody. Měla jsem k tomu své důvody, a že jich nebylo málo. Zajímalo by vás, co se v této pauze dělo a co je u mě nového? Tak nastražte uši a poslechněte si novou epizodu!

Tereza Váňa je ilustrátorka, vizuální designérka a tatérka, která do Švýcarska přišla se svým mužem (jehož jste také již mohli v podcastu slyšet). Poslechněte si příběh jejich stěhování i z její perspektivy. Kromě toho Tereza v podcastu také prozradila: 🎙️ Jak zvládala dojíždět na prezenční studium vysoké školy z Německa. 🎙️ Jak se jako ilustrátorka dívá na umělou inteligenci. 🎙️ Jak se jí podařilo vydat knihu. 🎙️ Co ji přivedlo k tetování. 🎙️ Proč se věnuje právě fineline tetování a ne jiným stylům. 🎙️ Co musí splňovat tatér ve Švýcarsku a co v Česku. 🎙️ Jaké byly peripetie s hledáním tetovacího studia. 🎙️ Pro koho maluje na zakázku. 🎙️ A samozřejmě jaké byly její švýcarské AHA momenty.   https://www.instagram.com/terezavana.ink/ Studio: Niesenweg 2, Bern - 3012 https://www.terezavana.com/de/tattoo/

Hostem další epizody podcastu Naše švýcarské zážitky byla Renata Habegger. Renata do Švýcarska přišla v roce 2002, přičemž měla v Česku svou dobře rozběhnutou cestovní kancelář. Když se jí před pár lety naskytla příležitost stát se oficiálním zástupcem ČSAD Tišnov, která vozí cestující na trase Bern-Brno, neváhala ani chvilku. K tomu je také majitelka firmy CR Line- tschechienreisen.ch, která Švýcarům zprostředkovává poznávání krás Prahy a okolí.   Renaty jsem se v podcastu mimo jiné zeptala:   🎙️ Jak se stala oficiální zástupkyní ČSAD Tišnov ve Švýcarsku? 🎙️ Mají rekordmana mezi cestujícími, který jezdí opravdu často? 🎙️ Jak ČSAD Tišnov a její cestovní kancelář zasáhl Covid? 🎙️ Jak zvládají “cestovní špičky” před svátky jako jsou Vánoce nebo Velikonoce? 🎙️ Jaké byly její švýcarské AHA momenty?   ▶️ “90 procent obsazenosti našich autobusů tvoří krajané” ▶️ “Ráda propaguju Česko, protože si myslím, že máme co nabízet.” ▶️ “Na Covid vzpomínám i v dobrém, protože mě to jako člověka hodně posílilo.” ▶️ “Každá šestá jízda během jednoho roku je u nás zdarma.” ▶️ “Tím, že jsem denně v kontaktu s českými zákazníky, mi ani nepřijde, že žiju v cizině.”   Rezervovat váš příští spoj si můžete tady:  +41 31 889 11 79 +41 44 251 15 05 [email protected]

Hosta dnešního podcastu nejspíš nemusím představovat těm, kteří byli v únoru hosty Plesu na kraji města v Gossau. Sopranistka Pavlová-Nemešová přišla do Švýcarska teprve před rokem, ale už stihla nasbírat spoustu švýcarských zážitků. A já jsem se jí v podcastu zeptala: 🎙️ Jak se u dítěte pozná pěvecký talent? 🎙️ Může se člověk “rozezpívat” i v pozdějším věku? 🎙️ Co obnáší péče o hlas? 🎙️ Co považujete za svůj největší kariérní úspěch? 🎙️ Kde se jí nejlépe zpívalo? 🎙️ Co se u pěvců považuje za “dream job/roli/angažmá”? 🎙️ Jak se dostala k Plesu na kraji města?   A co v podcastu zaznělo? ▶️ “Když jsem se hlásila na konzervatoř, nevěděla jsem, do čeho jdu.” ▶️ “Nikdy jsem nechodila na základní uměleckou školu, na konzervatoři jsem musela hodně dohánět.” ▶️ “Na konzervatoř jsem přišla doslova z ulice.” ▶️ “Mnozí z nás profesionálních zpěváků chodí během své pěvecké kariéry na hodiny zpěvu.” ▶️ “Obdivuji každého, kdo se dal na sólovou kariéru, protože je to extrémně náročné pro hlasivky.”

Dalším hostem podcastu Naše švýcarské zážitky byl lékař Miroslav Váňa. Do Švýcarska se dostal před osmi lety oklikou přes Německo nabídkou typu “ber neber”. Na začátku ho čekaly zážitky z místní psychiatrie. Jak zvládal jazykovou bariéru při terapeutických pohovorech? Jak se ve Švýcarsku člověk stane “hotovým” lékařem? Co všechno pro to potřebuje? V rozhovoru jsem se ho mimo jiné zeptala: 🎙️ Jak vypadá jeho běžný pracovní den/týden? 🎙️ Jaká byla jeho nejdelší služba? 🎙️ Co vše obnáší, aby se člověk stal ve Švýcarsku "hotovým" lékařem? 🎙️ Co by doporučil mladým českým nebo slovenským lékařům, kteří se chystají do Švýcarska? 🎙️ Jaké byly jeho švýcarské AHA momenty?   A co v podcastu zaznělo?  ▶️ “Ve Švýcarsku je nedostatek psychiatrů.” ▶️ “V rámci atestační přípravy musíš měnit nemocnice a “sbírat” výkony” ▶️ “Nikdy mě nikdo nediskriminoval za to, že pocházím z Čech.” ▶️ “Moje nejdelší služba byla 23 hodin a 35 minut.” ▶️ “Lepší je udělat si atestaci v Čechách a pak přijít do Švýcarska.”

Mým dalším hostem v podcastu byl Ján Černega, alias Privat Koch Jan. Patnáct let vaří na profesionální úrovni, z toho osm let ve Švýcarsku. Jak sám říká, je vychovaný a učený starou dobrou školou. V rozhovoru jsem se ho mimo jiné zeptala: 🎙️ Jaké jsou jeho kuchařské speciality? 🎙️ Je něco, co by ještě chtěl vyzkoušet uvařit? 🎙️ Kde a jak sleduje nejnovější trendy v oboru? 🎙️ Jaký má názor na švýcarskou gastronomii? 🎙️ Co obnáší jeho práce jako Privat Koch? 🎙️ Proč se rozhodl jít na volnou nohu? A co v podcastu zaznělo?  ▶️ “Už na hotelové akademii v Liptovském Mikuláši jsem věděl, že chci do zahraničí.” ▶️ “Můj cíl nebyl zůstat ve Švýcarsku, ale už jsem tady 8 let.” ▶️ “Na lodích je gastronomie na vysoké úrovni.” ▶️ “Švýcaři vaří hodně z prášku.” ▶️ “Všechno, co dělám, dělám jinak.” ▶️ “Když jsi moc levný, Švýcaři ti nevěří, přijde jim to podezřelé.” ▶️ “Švýcarská pravidla mají smysl.”   Janův Instagram Janovy webové stránky

V roce 1926 byla ve Švýcarsku založena nadace ProJuventute, která měla oficiálně za cíl zlepšit podmínky pro děti z kočovnických rodin Jenišů. Název tohoto programu byl Kinder der Landstrasse. S  podporou všech úrovní švýcarské vlády nadace zabavila do roku 1972 přes 600 dětí jejich jenišským rodičům. Děti byly zpravidla přidělovány do zemědělských rodin jako dělníci, umisťovány do domovů, do psychiatrických zařízení a také do věznic. K odhalení tohoto zvráceného systému přispěl novinář Hans Caprez z magazínu Beobachter. Později byl tento program kritizován jako porušování lidských práv a Jenišové v roce 1999 uznáni jako národnostní menšina.   Zdroje: Wikipedia SRF.ch Blog National Museum Beobachter.ch Projuventute.ch Swissinfo Romea Info.cz