Advertise on podcast: Pro(fi) účetní

V epizodě #32 jsme si s Václavem Nedvídkem povídali o záměru jeho nového projektu zaměřeného na poskytování služby externího finančního řízení, tzv. externí CFO. Po třech letech má vybudovanou značku My Value Officer a postupně a synergicky s kolegy rozšiřuje své aktivity o další s finančním řízením související služby a to včetně vedení účetnictví pod značkou My Accounting Officer. Proč se tak rozhodli a jaké mají cíle? Jak vnímají účetní profesi, kdo je v jejich pohledu Účetní 2.0 a jak se jim daří nabírat nové kolegy - účetní do projektu, který má být plně digitální a automatizovaný, jsem si povídali s Vaškem a jeho kolegy, Alenou Filipovou a Danielem Svobodou v nové epizodě podcastu Pro(fi) účetní.

Dne 1. 3. 2024 začala nová éra účetnictví aneb Seyfor, jedna z největších českých společností vyvíjející účetní software, spustila nový účetní program Evala určený pro účetní kanceláře. Vizí Seyfor bylo posunout obor účetnictví do 21. století a přinést účetním nástroj, který za ně jednou provždy vyřeší problém s digitalizací bez nutnosti cokoliv integrovat. Chutí bylo vyvinout produkt, který se bude v mnohém odlišovat od ostatních účetních programů, bude klást menší nároky na uživatele, bude rychlejší, intuitivnější, automatizovanější. O vývoji produktu, jeho funkcionalitě, ale také počátcích vyřčených v zadání a schopnosti se adaptovat na změny, třeba i v důsledku nových účetních předpisech, povídal Jan Štacha, produktový manažer a founder of Evala, v další epizodě podcastu Pro(fi) účetní.

Komunikace je nezbytnou součástí našich každodenních osobních i profesních životů, účetní a účetnictví nevyjímaje. Vždyť podstatou účetnictví je sběr a sdělování (finančních i nefinančních) informací. Účetní tak bezpodmínečně musí být schopni komunikovat a pokud se účetní (zvídavě) ptá, není to rozhodně na škodu. V další epizodě podcastu Pro(fi) účetní se rozpovídala Simona Fialová a Jitka Zelená, partnerky společnosti ECOVIS FACTA a.s., a poodkrývají, co pro ně komunikace znamená, jak ji mají se svými klienty, ale i interně mezi sebou se svými kolegy nastavenu a jaká rizika mohou být spojena s nekomunikativními účetními. 

Víme a slýcháme o ní déle, ač jsme neměli zásadní představu, co všechno umí, a v účetnictví si ji nějakou dobu spojujeme s vyčítáním informací z účetních dokladů. Poslední rok je však přelomový, u mnohých z nás pozměnila pracovní postupy a postupně zjišťujeme, že nám může být v běžném (profesním) životě velmi nápomocná. Umělá inteligence neboli AI. Pro Lukáše Neumanna je však smyslem jeho života, začal se ji věnovat před léty na vysoké škole, byl u řady implementací AI do SW produktů, a především je autorem Redque. Engine české umělé inteligence, na kterém je postavena aplikace Alice by redque, on-line účetní kolegyně, kterou v další epizodě podcastu Pro(fi) účetní představil Jaroslav Ždímal.

Dlouhodobě patří mezi účetní oblasti, které jsou zmiňovány jako zásadní rozdíl mezi českým a mezinárodním účetnictvím, přičemž s rokem 2019, kdy byl v IFRS představen koncept práva k užívání aktiv, tento rozdíl ještě více nabobtnal a pro nespočet společností představuje stěžejní záležitost účetního výkaznictví a auditu. Výhledově s novým zákonem o účetnictví by však měla být koncepce pravidel sladěna a rozdíly minimalizovány. O leasingu a jeho současné koncepci se rozpovídal v další epizodě podcastu Pro(fi) účetní Tomáš Kachlík, senior manažer auditních a účetně poradenských služeb společnosti Deloitte, který se k pravidlům věnuje od roku 2018, byl účasten řady implementačních projektů a stojí též za vývojem IT nástroje dLease.

Účetním transakcím předcházejí smluvní ujednání a pokud digitalizujeme a automatizujeme procesy v účetnictví, je zajisté vhodné se zamyslet i nad zefektivněním práce s právní dokumentací a v ideálním případě ty dvě podnikové sféry propojit. Nejde přitom jen o digitalizaci smluv a související digitální archív, ale o automatizaci celého procesu od přípravy smluv, přes identifikaci klienta, zajištění elektronických podpisů, schvalování až po tu archivaci a případnou notifikaci, že smlouvu už není nutné dále archivovat. Jan Bruder v další epizodě podcastu Pro(fi) účetní povídal o platformě a aplikaci Legal Systems a společnosti, do níž vstoupil jako spolumajitel v roce 2022 a má na starost byznys a strategii firmy.

Blízký vztah k přírodě ji provází od dětství a na gymnáziu zvažovala, zdali studium více zaměřit na botaniku a biologii nebo se naopak ponořit do ekonomických oborů. Rozhodla se pro účetnictví na VŠE v Praze, přičemž na konci svého studia byla přizvána na studijní pobyt na katedru finančního účetnictví a auditingu, kde jí štěstí přálo a došlo k propojení její původní lásky k zemědělství s vystudovaným oborem. Na katedře působí dodnes, je docentkou a vede kurz „Účetnictví v zemědělství“. Dana Dvořáková, v další epizodě podcastu Pro(fi) účetní, s úsměvem a vtipem povídá o zobrazení slepic a vajíček v rozvaze, prvotním zachycení a ocenění narozených telat, odpisování hejna hus, včelí královně a medu a samozřejmě stranou nebylo ani obilí a účetní agenda při jeho sklizni. Probrali jsem jak české účetní předpisy, tak IFRS a v nich vymezenou úpravu biologických aktiv a jejich reálné oceňování. 

Setkali se cca před 16 lety jako kolegové – zaměstnanci ve výrobní firmě, kdy jeden se věnoval IT oblasti a řízení procesů a druhý účetnictví a financím. Poté si šli každý svojí cestou, aby se po letech opět potkali a spojili své síly a znalosti při realizaci vlastního projektu – wflow. David Groh, soustředěný primárně na technologický vývoj produktu, a Robert Soudný, zajišťující vazbu produktu na účetnictví a dnes též obchodní záležitosti, byli hostem další epizody podcastu Pro(fi) účetní aneb povídali jsme si, kam se v jejich podání posunula práce s účetními doklady a prvotní myšlenka jejich digitalizace postupně k sobě nabalující další funkcionality a propojení do automatizace řady procesů, přesto bez ztráty základní premisy – vazby na účetnictví.

Když studovala na vysoké škole finanční management, ambice současného postavení neměla. Dnes je vidět, jak ji to nesmírně baví a naplňuje. Práce s lidmi ve firmě i mimo ni, určování směru a strategie, budování businessu a je nutno říci, že se ji a jejím kolegům též daří. Je to již 17 let, co z vedení investiční skupiny přešla do poradenství, tehdy menší, ale svým jménem známé společnosti TACOMA. Pět let se věnovala akvizicím a fúzím, aby v roce 2010 vzala do rukou otěže celé firmy a začala ji posouvat dál, přičemž prvním krokem bylo začlenění do mezinárodní sítě RSM. Hostem podcastu Pro(fi) účetní byla Monika Marečková, řídící partner poradenské společnosti RSM Czech Republic and Slovakia.

Její první štací byla Hypoteční banka, do níž nastoupila v roce 1997 na pozici hlavní účetní a prostředí bank včetně související regulatoriky ji postupně přirostlo k srdci. Po pěti letech přestoupila do řad účetních specialistů České spořitelny, než přišla výzva, kterou dnes zpětně hodnotí jako největší a nejtěžší na své profesní cestě. Z pozice hlavní účetní pomáhala budovat Equa bank, což ji však natolik vyčerpalo, že si od bankovnictví potřebovala oddechnout. Jenže má ráda výzvy, a tak po krátké pauze se jako účetní pustila do projektu Sečteno, které ji osobně přivedlo k automatizaci a digitalizaci účetnictví a zbýval již jen krůček k založení vlastní účetnictví kanceláře. Po osmi letech se vrátila opět do banky – do ČSOB. Hostem již 60. epizody podcastu Pro(fi) účetní byla Jolana Pražáková.

Do banky ho přivedla na popud kamaráda brigáda během vysokoškolského studia a již v ní zůstal. Začínal v provozu a administrativě, aby postupem času přes back-office karetních operací přešel plně do divize financí a k účetní metodice. Během své působnosti vedle té běžné účetní bankovní rutiny zažil přechod banky na IFRS, proces IPO, akvizice a fúze. V další epizodě podcastu Pro(fi) účetní něco z toho účetního dění v bance poodkryl Jan Novotný, senior manažer účetnictví, daní a IFRS reportingu ve společnosti MONETA Money Bank, přičemž stranou nemohl zůstat ani model očekávaných úvěrových ztrát a jeho dopad do účetní závěrky. 

Stál u zrodu automatizace bankovních operací, u systému ABO, který se dodnes používá v mezibankovním platebním styku a jako autor variabilního symbolu stále ovlivňuje obsahovou náplň bankovních převodů. Byl počátek 80. let, po studiích a po vojně nastoupil do ČSAD a začínal se formovat jeho vztah k technice automatizace. V ČSAD měl řadu let na starost vývoj informačního systému, automatizoval procesy a využíval roboty. Po revoluci se pustil do vývoje účetního systému a též do vlastní účetní praxe, přičemž neustále hledá řešení, jak nepořizovat to, co již jednou bylo pořízeno a jako minimalizovat počet vlastních úkonů. V další epizodě podcastu Pro(fi) účetní povídal Karel Jačko a stranou nezůstaly ani e-faktury.

Koncertní činnost zahájila vystoupením v Rudolfinu pod vedením Antonína Dvořáka v lednu 1896 a letos tak zažívá Česká filharmonie již 127. koncertní sezónu. Český symfonický orchestr, jemuž se dostalo světového uznání, domácím zázemím je nadále historická budova Rudolfina a jehož finančním ředitelem je již 12. rokem Ondřej H. Matyáš. Než do České filharmonie nastoupil působil v Člověku v tísni jako finanční manažer pro misi v Afgánistánu a skrz současného člena dozorčí rady této neziskové organizace má vhled do realizace a finanční stránky řady dalších projektů. Zajímavosti a účetní specifika spojená s těmito dvěma organizacemi a jejich činnostmi jsme rozpovídali v další epizodě podcastu Pro(fi) účetní a stranou nezůstal ani obecný pohled na controlling v neziskových organizacích, kterému se Ondra věnuje ve své pedagogické a publikační činnosti. 

Nemovitosti bývají významnou složkou aktiv účetních jednotek a u vybraných typů je na nich postaven celý business, ať již v rovině výstavby za účelem prodeje nebo držby a pronájmu. Zároveň není asi jiných nefinančních aktiv, u nichž může docházet tak k zásadním rozdílům mezi tržním a historickým oceněním. Důsledkem jsou účetní pravidla požadující reálné ocenění v účetních výkazech, případně jen uvedení takové informace v příloze. Jsme tak v účetní praxi nuceni komunikovat se znalci a podkladem pro účetní zachycení se stávají znalecké posudky. Pohled na nemovitostní trhu a práci znalců jsme probrali v další epizodě podcastu Pro(fi) účetní, jejímž hosty byl Jiří Skotnica a Tomáš Seidl, znalci v oblasti oceňování nemovitostí působící ve znalecké kanceláři poradenské společnosti RSM.