Advertise on podcast: Za 5 pět

Diljana Zaharieva Anastasova a Alexandra Stankova pocházejí z Bulharska, obě se rozhodly studovat český jazyk, obě jsou křesťanky a obě jsou neuvěřitelně činorodé. Proč si za druhý domov vybraly právě Česko? Co máme společného a co nás odlišuje? Uslyšíte Za 5 pět, k poslechu zve Hana Scharffová.

Ridina Ahmedová je vynikající zpěvačka, dcera české maminky a súdánského otce, matka tří dětí. Zároveň autorka podcastu a představení Sádlo. Vypráví v něm o tom, jak se žije ženě, která nezapadá do navyklé představy štíhlé krásy. 

„Vládce Kremlu si to spočítal lépe, než jsme si uměli představit,“ říká fotograf a reportér Stanislav Krupař po návratu z dalších cest na Ukrajinu, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi. V mírovou dohodu na Ukrajině mnozí doufají, ale nikdo v ni nevěří. Všem je jasné, že Putin nedrží slovo.

Nejstarší instituce našeho světa se vyslovila k technologii, která budoucnost světa utváří. Vatikánský dokument nazvaný Antiqua et nova uvažuje o možnostech a mezích umělé inteligence. Co dostáváme a co ztrácíme vznikem digitálního rozumu? Průvodcem v textu o věcech starobylých a nových, o nótě Antiaqua et nova, je křesťanský teolog a odborník na digitální technologie, František Štěch.

Poutníci i představitelé veřejného života se v pražské katedrále svatých Víta, Václava a Vojtěcha rozloučili s emeritním arcibiskupem, kardinálem Dominikem Dukou. Zemřel 4. listopadu ve věku 82 let. Na výjimečného muže, který se nebál nesouhlasu okolí, zavzpomínáme s ceremoniářem a vedoucím sekretariátu arcibiskupa Vojtěchem Mátlem. K poslechu zve Hana Scharffová.

Plukovník Otakar Foltýn odpovídal za to, jak má stát komunikovat s občany. Jako vládní koordinátor strategické komunikace Úřadu vlády po dvou letech končí. Jak by s námi měl stát mluvit o nebezpečích, která hrozí?

Jaké je setkat se tváří v tvář s těmi, kdo pohrdají vaší prací a nejspíš i vámi samotnými? Film nazvaný Reportáž psaná na benzince portrétuje cesty reportérky časopisu Respekt Ivany Svobodové za lidmi, kteří novináře nesnášejí.  

Osamělý v arcibiskupském paláci, kde může důvěřovat leda tak vrátnému. Sledovaný spolupracovníky StB, obklíčený ateistickým režimem, který si mne ruce, že Františku Tomáškovi, představiteli katolíků v Čechách a na Moravě, ubývá věřících. Jenomže v listopadu 1989, kdy je "generálovi bez vojska" rovných devadesát, se kardinál rozhodne razantně postavit na stranu svobody. Příběh kněze Františka Tomáška (1899-1992) přibližuje kniha Jaroslava Šebka nazvaná Hrdinou se člověk nerodí, ale stává. Co nebo kdo nakonec rozhodne, že se zachováme statečně?

"Slovo odolnost mi připomíná novozákonní výzvu ke změně a následování Pána. Schopnost se změnit je podle mě silnější než pevnost," přibližuje Martin Nitsche, vedoucí projektu Odolná společnost pro 21. století. Jakou společností se chceme stát a jakou roli v tom může hrát víra?

Kristina Ciroková je reportérka Seznam Zpráv. Za svou práci o tuzemských sektách získala novinářskou cenu Nadace pro otevřenou společnost. Na festivalu Slunovrat se o její vyprávění na téma sekt zajímala plná posluchárna Slezské univerzity v Opavě. Jak sekty získávají své oběti? A kdo je nejzranitelnější?  

Klášter ve středočeském Kolíně patřil kapucínům a býval noviciátem jezuitů, dnes v něm sídlí Centrum spirituality.  Karmelitánka Denisa Červenková a zenový učitel Jiří Hazlbauer v něm společně doprovázeli účastníky kurzu nazvaného Klid v hluku světa. „Naše tradice mají za sebou staletí duchovní praxe, úsilí odevzdat se své duchovní cestě,“ popisuje Červenková výchozí bod kurzu. „Všichni, kdo kurz dokončili, mají úplně jiné oči než před osmačtyřiceti hodinami, kdy jsme začínali,“ všímá si Hazlbauer.

Mezinárodní veletrh Svět knihy v Praze navštívil slovenský válečný reportér Tomáš Forró. „Nejsem kněz, ani soudce,“ vysvětluje reportér svoji práci. „Dospěl jsem k názoru, že když budu dělat svoji práci nejlépe, jak umím, potom, i když mluvím o patologických jevech na ukrajinské straně, jako je korupce, beru ruské straně šanci šířit svoji propagandu.“ V rozhovoru o plánech Ruska i odolnosti před propagandou dojde i na představu, že putinovské Rusko brání svět starobylých hodnot a tradic před dekadentní a změkčilou Evropou. „Zní to dobře a evidentně to funguje na mnoho konzervativních politiků. Rusové to samozřejmě dobře vědí. Pokud jde o křesťanský charakter ruského národa a tradiční hodnoty, často jsem do Ruska jezdil a ještě častěji na okupovaný Donbas a nic takového jsem tam neviděl. Tradiční hodnoty ruského národa a jeho zbožnost jsou jednoduše prázdný balon, v němž je vakuum,“ konstatuje Forró. „Pravoslavná církev moskevského patriarchátu je jedním z velmi silných nástrojů nátlakových, psychologických operací ruských tajných služeb. Náboženství v rukou tajných služeb má jako politický nástroj neuvěřitelnou sílu. Ještě před několika lety vycházely v Polsku pravoslavné časopisy s Putinem na obálce. A to se bavíme o zemi, která nejvíc pomáhá Ukrajincům. Totéž se děje na severovýchodě Slovenska, kde žije mnoho Rusínů.“ Podle zkušeného reportéra je chybou naskočit na válečnou propagandu, kterékoliv z válečných stran – násilnického Ruska i bránící se Ukrajiny. „Nejznámější mýtus, který Ukrajina podporuje, je třeba ten, že země prohrává, protože nemá dost zbraní a munice ze Západu. Je to sice pravda, ale není to hlavní důvod. Ten základní se těžko říká nahlas. Ukrajina má čtyřikrát míň obyvatel než Rusko. Nejde jen o opotřebování materiálu, ale hlavně o vyčerpání takzvané živé síly. Rusové vědí, že jejich vojáků umírá daleko víc. Bez mrknutí je posílají na smrt, jednoduše mají víc lidí, které mohou nechat zabít.“ Rusové se podle něj netají tím, že postsovětský prostor považují za oblast svého zájmu. „Jejich hospodářství přešlo plně na režim válečné ekonomiky. Předpokládají, že nejbližších deset, patnáct let budou ve válce, přičemž je jasné, že Ukrajina tak dlouho nevydrží. Ptám se tedy, proti komu chtějí těch deset, patnáct let bojovat? Odpověď si každý z nás může jednoduše najít.“ Forró popisuje rozdělené ukrajinské společnosti a to, jak situace využívá Rusko. "O čem se mají bavit dvě ukrajinské matky, když syn té první na frontě přišel o nohy, nebo zemřel, zatímco druhý se fotí z výletu po Itálii? Když syna jedné chytí jako zvíře a odvlečou do kasáren, zatímco jiná namítne, že přesně kvůli takovým nebyl její syn už půl roku z fronty doma. V ukrajinské společnosti to působí velmi silný rozkol. Uvědomuje si to bohužel i Rusko, jeho dezinformační informace na Ukrajině směřují k prohlubování tohoto rozkolu. Rusko nás má přečtené, všechny konflikty prohlubují ve svůj prospěch." Lidé na Západě vidí situaci na Ukrajině jako bezvýchodnou, ale právě oni mohou podle něj pomoci válku zvrátit. "Ukrajina bojuje proti největší zemi světa. Nejsilnější ekonomiky světa vyhlašují, že stojí za Ukrajinou, ale měly by pomoc, vojenskou, humanitární, ekonomickou nebo diplomatickou, znásobit. Aby si Ukrajina udržela státnost a my udrželi válku co nejdál od našich hranic. Pokud Ukrajina padne, budeme my další Ukrajinou."

Zapomenutý kufr na faře v Obděnicích na Sedlčansku vydal své tajemství o životě Ladislava Alberta Hlada (1908-1979). Postava místního faráře a v době pronásledování tajně vysvěceného biskupa a vězně ožívá ve scénickém dokumentu režiséra Bambuška. Jak čteme zprávu ze světa, který se jen málo podobá tomu našemu?

Samuel Privara (*1984) je jezuita studující v americkém Bostonu. Rozhovor pro Proglas vznikl těšně před úmrtím jiného jezuity, papeže Františka. V rozhovoru natočeném na cestách se bavíme o ignaciánské spiritulitě, duchovním doprovázení a naději pro rozdělovanou společnost.

Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny a členka Pirátské strany Olga Richterová se hlásí k Českobratrské církvi evangelické. Aleš Juchelka (ANO), rovněž místopředseda sněmovny, je doma v Církvi bratrské. Shodnou se, že Česko stojí v určitém smyslu na křižovatce. Oba ale uvádějí rozdílné důvody.