Advertise on podcast: Válečníci starých časů - Rozhovory Válečníků

Louis-Justin Lafaugère (1782–1856): Velký francouzský duelant Od soubojů cti k sportovnímu klání Autor: Jaroslav Vaculík Čte: Václav Ambrož Článek i s přílohami Pod lupou, které nejsou součástí audioverze, najdete na našem webu: https://www.militaryhistory.eu/amazonky-husitskych-valek/ Metoda šermířského umění mistra Louise-Justina Lafaugèra byla natolik  specifická, že si vyžádala změnu pohledu na šerm fleretem jako takový.  Novátorské přístupy v ovládání této elegantní zbraně, zavedené  Lafaugèrem, byly natolik osobité, že se vymykaly již jeho současníkům,  kteří ho mnohdy nepochopili. Posléze ovlivnil další generace šermířů,  kteří stále nacházejí v jeho díle nové impulzy pro svá šermířská bádání.  Jeho odkaz tak zůstává nadále nesmrtelným. Jeho celé jméno znělo Jean-Louis-Laurent-Justin Lafaugère a narodil se  8. srpna roku 1782 v ulici Saint-Honoré v Agenu v Nové Akvitánii na jihu  Francie, ve městě ležící na řece Garonně, asi 130 kilometrů od  Bordeaux. Studia trávil mladý Louis-Justin ve škole v ulici  Saint-Antoin. Však více než algebře a gramatice dával přednost tělesným  cvičením a zejména pak šermu, alespoň tak na to později vzpomínal ve své  vlastní autobiografii. Se zbraní cvičil téměř denně už od svých  šestnácti let, odkládal ji jen o nedělích a svátcích.

… a česká a moravská šlechta své životy Bitva u Vyšehradu, 1. 11. 1420 Autorka: Monika Feyfrlíková Černá Čte: Václav Ambrož  Článek i s přílohami Pod lupou, které nejsou součástí audioverze, najdete na našem webu: https://www.militaryhistory.eu/bitva-u-vysehradu/ Zikmund Lucemburský byl horká hlava a ostrý jazyk mu často zkomplikoval  život. Jeho neuvážená slova před bitvou u Vyšehradu vehnala horkou krev  především do tváří moravských šlechticů, kteří se kvůli nim vrhli  neuváženě do první řady v bojové vřavě, kde pak hromadně a zbytečně  padli za oběť husitům. Není pak divu, že čeští kronikáři byli k Zikmundovi neúprosní a obzvlášť  Vavřinec z Březové si liboval v detailních popisech jeho výroků, ve kterých obvykle nikterak nešetřil vulgarismy na adresu českých kacířů.  Češi tak jeho slov obratně využívali v rámci vlastní propagandy a staly  se součástí řady pamfletů a žalob proti němu.

Ženy v utrakvistických armádách Kurážné bojovnice za pravdu boží Autorka: Monika Feyfrlíková Černá Čte: Václav Ambrož Článek i s přílohami Pod lupou, které nejsou součástí audioverze, najdete na našem webu: https://www.militaryhistory.eu/amazonky-husitskych-valek/ Dokážete si představit ženy-válečnice bojující pod praporem se  znamením kalicha? Ženy byly od nepaměti především opatrovnicemi domácího  krbu a vychovatelkami dětí. Aktivní zapojení do vojenských operací jim  v podstatě až do 20. století nepříslušelo. To však neznamená, že bychom  v historii nenašli i jisté výjimky, kdy toto tvrzení neplatilo. Jednou  z nich byl počátek husitských válek, tedy období, které bývá někdy  oprávněně nazýváno dobou vymknutou z kloubů Zatímco ve vrcholném středověku nebývalo zvykem, aby počestné ženy táhly  spolu s vojskem, v pozdním středověku se situace začíná proměňovat  právě v období husitských válek. Ženy se v této době začaly aktivněji  zapojovat do bojových operací a výrazněji vystupovat na veřejnosti, což  také mnozí muži nelibě nesli a učinili tomu přítrž, jak se dočtete  v příloze (viz Postavení žen pod lupou > Nátlak ženských skupin).  V táborech polních vojsk se příslušnice „něžného“ pohlaví staraly  nejenom o vaření a děti, ale také ošetřovaly nemocné a raněné, věnovaly  se opevňovacím pracím a některé se pravděpodobně aktivněji zapojovaly  do bojů.

Počátek třicetileté války od defenestrace (1618) po bitvu na Bílé hoře  (1620) Dějiny raného novověku se v českém prostředí dělí na předbělohorské a  pobělohorské. Významným mezníkem však nebyla jen „osudová“ bitva, ale  celé dvouapůlleté povstání českých stavů, kteří však z velké části  mluvili německy. My se na něj podíváme především z vojenského hlediska,  srovnáme sílu obou armád a zeptáme se mladých historiků i reenactorů  Kláry Andresové z Prahy i Tomáše Kocha z Brna, co jim na době mezi lety  1618 a 1620 připadá nejzajímavější. Více na: https://www.militaryhistory.eu/ceske-stavovske-povstani-podcast/ Střih a technická úprava: Petr Zorin Bača. Témata k diskuzi: 1. Trauma z Bílé hory. Jak se na výsledek povstání díváte jako na symbol  národní tragédie? Šlo o konflikt Čechů proti Němcům. Mělo povstání  šanci na úspěch? 2. Porovnání síly, organizace, výbavy a taktiky stavovského a císařského  (příp. ligistického) vojska v letech 1618–1620 3. Klíčové body z průběhu vojenské kampaně z hlediska českých a  moravských stavů 4. Pověstná morálka stavovského vojska, které nedostávalo žold, a proto  bylo nespokojené 5. Bitva na Bílé hoře byla popsána už mnohokrát z různých pohledů.  Vybereme ty nejzajímavější z hlediska obou respondentů. Které faktory  rozhodly o porážce stavovského vojska? 6. Stavovské povstání jako iniciační počátek třicetileté války. Byl by  bez této první „české fáze“ průběh dalších bojů jiný?  

Spousta skupin historického šermu se tváří, že předvádí „pravý“  středověký souboj, nejen s replikami dobového vybavení, ale také  způsobem, jakým se tehdy bojovalo. Jenže co dnes vlastně můžeme vědět o  skutečné podobě střetů před více než půl tisíciletím? V kronikách či  pamětech bývají jen stručné záznamy, takže téměř jediným pramenem jsou  šermířské knihy – takzvané fechtbuchy. Ale prozradí nám komentované  obrazy dostatek o šermířském umění? A byl souboj z „učebnice“ stejný  jako boj o život v bitvě či v hospodské rvačce? Více informací se dozvíte na našem webu Válečníci starých časů: https://www.militaryhistory.eu/jak-se-sermovalo-ve-stredoveku/  Se šermíři, kteří bádají v historických pramenech Ondrou Vodičkou a  Vojtou Půlpánem, jsme se bavili o těchto tématech: 1. Co dnes víme o šermu a vůbec bojových technikách ze středověku. Odkud  můžeme čerpat informace?  2. Stručná definice fechtbuchů. Jak se dají tyto šermířské knihy  (zápasové příručky) třídit (podle chronologie nebo typu)?  3. Nakolik fechtbuchy odrážejí skutečnou podobu tehdejšího šermu? Kdo je  vytvářel a podle čeho (vlastních ci cizích zkušeností)? Kdo je  systematizoval a jak moc se podle nich šermíři řídili? Jak fungovaly  tehdejší „školy šermu“? 4. MIstr Lichtenauer a jeho vymezení ve středověku. Čím byl natolik  významný, že se mluví o Lichtenaurově linii šermu, zatímco všechny  ostatní jsou vlastně označované jako nelichtenaureovské techniky? 5. Nejznámější fechtbuchy středověku, případně renesance (Tallhofer,  Mair, kodex Wallerstein a další)? 6. Aplikace zjištěných bojových technik do „praktické“ podoby v moderní  rekonstrukci historického šermu. Kolik si toho musíme domýšlet? 7. Jak se dá nasimulovat reálná bojová technika se zbraní, když si  nechceme navzájem ublížit? Nakolik jsou souboje historických skupin  věrné a věrohodné. Dá se rozdělit šerm na scénický (jako show) a  realistický? Jaké jiné druhy šermu můžeme rozlišit? 8. Co byste doporučili šermířům, kteří se chtějí historicky věrné  techniky naučit. Jak mají začít a podle čeho postupovat?   Střih a technická úprava videa: Petr Zorin Bača.   Omluvte prosím sníženou kvalitu zvuku na některých místech na straně  respondentů.

Vojenská dobrodružství, bitvy a tažení Karla IV.  Karel IV. měl už ve své době pověst mírového vládce, který řeší spory  raději diplomaticky než vojensky. Tak se vžila představa silné osobnosti  s odporem k válkám. Jenže tenhle obraz sebe samého tak trochu  propagandisticky šířil sám Karel IV. Vyhovovala mu pověst křesťanského  mírumilovného císaře. Ve skutečnosti to byl středověký panovník s  rytířskou výchovou, který neváhal vytáhnout do boje, když to bylo  potřeba. O jeho vojsku, velitelských schopnostech i taženích jsme si  povídali s Tomášem Strakou, jedním ze zakladatelů spolku Doba Karlova Více na:  https://www.militaryhistory.eu/otec-vlasti-rytirem-a-vojevudcem/ O jakých tématech jsme se s Tomášem Zdeslavem Strakou bavili?  1. Pověst Karla IV. jakožto diplomata, který moc nebojoval  2.   Karlovo mládí – první bitva u San Felice a italské dobrodružství –  1332–1333  3. Další boje po návratu do Čech – tažení proti slezskému vévodovi Bolku  Minstrberskému, pomoc bratrovi Janu Jindřichovi v Tyrolích, zajetí  piráty a další dobrodružství – další zapojení do italských válek a  tažení na křížovou výpravu po boku otce Jana Lucemburského  4. Spory s císařem Ludvíkem Bavorským – dlouholeté války a tažení plus  Ludvíkův poslední „souboj“ o římskou korunu právě s Karlem IV.  5. Bitva u Kresčaku (1346) – co tam přesně Karel dělal a souvislost se  smrtí jeho otce i předchozím zvolením římského krále. Následovala jeho  cesta do Prahy v převleku za panoše.  6. Účast na turnajích a pověstné zranění z roku 1350, které ho mělo  poznamenat – byl to konec rytířského krále?  7. Dobrodružství při korunovační cestě do Říma (1355) – aneb, jak byl  málem upálen v domě v Pise, kde se ubytoval  8. Válečné tažení během císařské vlády – především do Braniborska – proč  používal válku jako součást diplomacie i na sklonku života? Kdy pro něj  byla válka tím správným řešením?  9. Jak vypadalo Karlovo vojsko a bojová družina – lišilo se to v mládí  od pozdních tažení. Bojovali za něj především Češi a Moravané nebo  rytíři z Říše?  10. Jaké filmy byly natočeny o Karlovi IV. a jeho bojích a co si Tomáš  Straka myslí o jejich kvalitě? (především šlo o Slasti Otce vlasti a  Hlas pro římského krále).

Bitva na Moravském poli, 26. srpna 1278  Autor: Jindřich Kačer  Čte: Jindřich Kačer   Článek najdete na našem webu: https://www.militaryhistory.eu/pad-zelezneho-krale-a-jeho-jezdcu/ O tom, jak Přemysl Otakar II. na Moravském poli o život přišel, vypráví  nejen školní učebnice. Příběh rytířského krále se v poslední době změnil  spíše na výtky pyšnému a neústupnému panovníkovi, který neuměl  odhadnout politickou situaci. Nás však nejvíce zajímá, jak proběhla  samotná bitva v den sv. Rufa. Měl český vládce šanci zvítězit? Music: by Alexander Nakarada (www.serpentsoundstudios.com) Licensed under Creative Commons BY Attribution 4.0 License http://creativecommons.org/licenses/by/4.0/

Velitel, který se dokázal poučit z vlastních chyb   Autor: Daniel Černohorský  Čte: Jakub Jiří Jukl    Alexios Komnenos (1048–1118) vládl v těžké době. Z jedné strany čelil  tlaku Turků, z druhé strany útočili Normané a ze severu přicházeli  Pečeněhové. Ani křížové výpravy, k jejichž vzniku přispěl, mu příliš  nepomohly. Přestože se mu během vlády stavěla do cesty jedna překážka za  druhou, dokázal Alexios upevnit centrální moc v říši, obnovit  nedostačující armádu a odrazit nepřátelské vpády     Načtený článek z webu Válečníci starých časů. https://www.militaryhistory.eu/zachrance-byzantske-rise/

Král Vladislav II. se roku 1158 vypravil s českým vojskem k Milánu, aby tam podpořil římského císaře Fridricha I. Barbarossu. Během tažení zažil Vladislav i jeho muži mnohá dobrodružství, při nichž prokázali odvahu, chytrost i své bojové schopnosti. Jak významná byla účast Čechů pro císaře, když za ni udělil Vladislavovi královskou korunu? Čím bylo specifické válečné umění Čechů ve srovnání se západoevropskými rytíři 12. století? Na otázky našeho redaktora odpovídá Ladislav Tomič alias Wothan, známý šermíř, reenactor a provozovatel projektu Curia Vitkov, který zahrnuje rekonstrukci velmožského dvorce z 12. století a pořádání různých akcí s ním spojených. Více informací: https://www.militaryhistory.eu/proc-se-italove-bali-ceskych-bojovniku/

Rebel William Wallace, král Robert Bruce a pretendent princ Charlie   Ve čtvrtém podcastu jsme zavítali do Skotska s Janem Hrdinou,  historikem, který se této zemi věnuje prakticky celý život. O válkách  tamějších horalů by se dalo mluvit celé dny, ale my jsme z nich vybrali  dvě stěžejní témata.   Za prvé povstání Williama Wallace proti Angličanům, s čímž souvisí i  následné dobytí nezávislosti králem Robertem Brucem.  Druhé téma je osudová bitva u Cullodenu (1746) a předcházejícímu tažení  prince Charlieho, kdy naopak poslední naděje na samostatnost pro Skotsko  zmizela. Více informací najdete na našem webu v článku https://www.militaryhistory.eu/hrdinove-skotskych-bojist/

Vozy a děla kališnických vojsk Třetí podcast Válečníků se zaměřil na vojensky nejúspěšnější a  nejslavnější období českých dějin – husitské války. Nejen díky mohutné  propagandě minulých režimů panuje kolem husitů spousta nejasností a mnohé z nich se týkají i válečnictví. Proč se právě vozová hradba stala  symbolem úspěchů kalicha, když spoustu bitev vyhráli husité i bez vozů?  Jak moc používali a potřebovali děla a palné zbraně? Proč tvořili páteř  polnich vojsk pěšáci a jakou roli tam hrála jízda? Více na: https://www.militaryhistory.eu/vozy-a-dela-kalisnickych-vojsk/

Výroba mečů ve starověku a raném středověku Druhý podcast Válečníků s kovářem a akademickým pracovníkem v oblasti historických mečů Patrickem Bártou. Jedinečné spojení praktických  dovedností a vědeckého průzkumu umožňuje odpovědět fundovaně otázky o chladných zbraních do roku 1000. V čem je výjimečný svářkový damask?  Proč jsou meče z doby stěhování národů zajímavější než z pozdního středověku? Více informací na: https://www.militaryhistory.eu/unikatni-cepele-davnych-zbrani/