Advertise on podcast: Podcasty Univerzity Karlovy

“Překvapilo mě samotnou, jak moc se obor kulturní a sociální ekologie trefil do práce, kterou teď dělám v mezinárodní agendě. Celý program je stavěný interdisciplinárně. Cílem není vytvořit odborníka v jedné úzké oblasti. To mi velmi pomohlo,” vzpomíná na svoje studium na FHS UK Eliška Rolfová z MŽP, která se věnuje vyjednávání a implementaci mezinárodních úmluv. V rozhovoru se zaměříme na každodenní agendu na ministerstvu, konkrétní aplikované změny a také na ochranu biodiverzity na hranicích několika států.

“Ne všechno se ze sociálních farem dostane na pulty. Něco se sní a spotřebuje přímo na farmě. České sociální farmy totiž často fungují v symbióze podnikatelského subjektu a neziskové organizace,” představuje koncpet sociálního zemědělství vedoucí katedry sociální práce na ETF UK Eliška Hudcová. Z gruntu rozebíráme praxi a fungování sociálních farem, základní rozměry jejich sociálních služeb, význam pro český venkov a pustíme se i do srovnání se zahraničím.

“Nejedná se jen o dotace, ale velmi zajímavé jsou programy, které nabízí přeson znalostí a praxe. Protože to, co funguje v Barceloně nebo Kodani nemusíte na koleni vymýšlet v Praze nebo Ostravě,” popisuje výhody evropské spolupráce v otázce adaptace měst na klimatickou změnu odbornice Katarína Svitková. Námětem rozhovoru bude nejen horké srpnové počasí a možnosti zmírňování veder ve městech, ale také aktuální projekty v pražském veřejném prostoru a otázka vhodné analýzy klimatických dat.

"Když k nám přijde někdo, kdo má zájem něco si opravit nebo něco vytvořit, ale neví, kde začít, tak jako mentor do začátku mu poslouží jeden z našich průvodců,” vysvětluje Karolína Karešová z HW Labu, jak se o vás postarají, když si budete chtít svépomocí opravit domácí spotřebiče a mnoho dalších příslušenství. Spolu se svým kolegou Jiřím Krejčím představí i další workshopy, které rozvíjejí technické schopnosti občanů Prahy a podíváme se na HW Lab i z globální roviny z pozic cirkulární ekonomiky.

Jak vypadaly osudy Romů a Sintů po roce 1945 a proč o nich víme tak málo? Po-vídání s předními českými romistkami Helenou Sadílkovou (FF UK) a Renatou Berkyovou (AV ČR) vás zavede od zkušeností přeživších genocidy přes období státní politiky nucené asimilace až po snahy Romů a Sintů prosadit své místo ve společnosti i v paměti dějin. Na základě historického a romistického výzkumu je reflektováno, jakým způsobem Romové vyjednávali své postavení ve společnosti a kolektivní paměti, včetně dlouhodobě opomíjeného boje za uznání romského holokaustu a důstojného připomínání jeho obětí. Dozvíte se, proč je důležité nahlížet na Romy a Sinti jako na aktéry dějin navzdory dominantnímu chápání jejich postavení v československých dějinách 20. století jako obětí marginalizace a perzekuce. Hostky: Mgr. Helena Sadílková, Ph.D. (Ústav etnologie, středoevropských a balkánských studií FF UK) a Mgr. Renata Berkyová (Ústav historie FF UK a Ústav pro soudobé dějiny AV ČR) Moderuje: Filip Rambousek

“Poukazování na nedostatky systému prostřednictvím konkrétních případů rozhýbává legislativní proces, aby se přijaly systémové změny. Proto je dobré jít od individuální změny k té systémové.” Těmito slovy řeší svár individuální a systémové zodpovědnosti v oblasti udržitelnosti právník Jakub Kanický, odborník na právo životního prostředí. V rozhovoru se dále zaměříme také na advokacii v oblasti environmentálního práva a na rozvoj tohoto dynamického oboru na Právnické fakultě.

Jak křehká je hranice mezi racionálním uvažováním a magickým, symbolickým myšlením? V čem spočívá síla rituálu a proč je člověk stále přitahován symboly nadpřirozené moci? Jaké rituály praktikujeme v každodenním životě, aniž bychom si je jako rituály vůbec uvědomovali? V předvečer lidové tradice spojené s oslavou přicházejícího jara – zapalování ohňů a pálení slaměných figurín „čarodějnic“ – otevře Science Café diskusi o rituálech minulosti i současnosti.

“V zahraničí nemají problém spojovat přírodní vědy s těmi humanitními. U nás dosud chyběl nějaký zastřešující koncept a proto jsme chtěli vytvořit sdílený prostor pro různé obory skrze pojem environmentální humanitní vědy,” vysvětluje jednu z motivací pro vznik nové badatelské skupiny Environmental Humanities Prague při FF UK její člen historik Jan Randák. Spolu s filmovou teoretičkou Lucií Česálkovou představí práci a zájem badatelské skupiny, ukazují nové perspektivy, jak vnímat udržitelnost napříč vědními obory a v rámci rozhovoru se také zastavíme u často citovaného termínu antropocén. https://ehp.ff.cuni.cz/ https://www.instagram.com/ehp_ffuk/

Nanotechnologie slibují zásadní posun v řadě důležitých oblastí. Zároveň ale vyvolávají otázky, jak dobře rozumíme jejich dopadům v reálném světě. Co přesně jsou nanomateriály? Jaké příležitosti přináší výzkum nanostruktur? Jaká rizika a nejistoty se s nanotechnologiemi pojí z hlediska zdraví a bezpečnosti? Na tyto otázky budou odpovídat Jana Kalbáčová Vejpravová z Matematicko–fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Pavel Rössner z Ústavu experimentální medicíny AV ČR. prof. RNDr. Jana Kalbáčová Vejpravová, Ph.D. (MFF UK) Jana Kalbáčová Vejpravová se věnuje fyzice kondenzovaných látek a nanostruktur – zejména tomu, jak se v nanoměřítku projevují vlastnosti pevných látek a jak je lze přesně popsat pomocí pokročilých experimentálních metod. Ve své práci zároveň ukazuje, že právě mikroskopické rozdíly v chování materiálů mohou mít makroskopický dopad: otevírají cestu k novým materiálovým řešením s potenciálem uplatnění v elektronice i dalších společensky relevantních oblastech. RNDr. Pavel Rössner, Ph.D., DSc. (Ústav experimentální medicíny AV ČR) Toxikolog a vedoucí Oddělení toxikologie a molekulární epidemiologie. Ve výzkumu se zaměřuje na to, jak znečištění ovzduší a nanočástice působí na lidské buňky (včetně mechanismů poškození a biologické odpovědi) a jak tyto účinky spolehlivě měřit, interpretovat a porovnávat. Moderuje Filip Rambousek. Další informace: https://www.kampushybernska.cz / kampushybernsk / kampus-hybernska / kampus.hybernska

“PET lahve a plechovky představují velmi cenný materiál. Zálohování by zajistilo, že tento cenný materiál zůstane v oběhu - z lahve bude lahev, z plechovky plechovka. V Česku tomu ale brání silná lobby odpadových firem, které profitují z toho, že jim zadarmo házíme cennou surovinu do kontejneru,” vysvětluje student a propagátor zálohování Tadeáš Vylita. V rozhovoru se zaměříme právě na benefity zálohování plastových lahví a plechovek a na zkušenosti okolních zemí s tímto systémem. Tadeáš navíc studuje také na PeDF UK, takže se v druhé části bavíme také o environmentálním vzdělávání dětí a také probíráme otázku studentského aktivismu.

“Za to, že jsem uvědoměle skromný v tom, co si dokážu odepřít, smím si dovolit být výběrově náročný. Pokud si odepřu auto, mám právo třeba i na dvě kola. Samozřejmě, že se s tím dá švindlovat, Mohu si dovolit víc výběrového, než bych si za svou skromnost zasloužil. Ale tak je to v životě vždycky”, hodnotí různé osobní strategie k udržitelnému životu Ivan Rynda, oborník na sociální a kulturní ekologii z FHS UK. V rozhovoru se vyjma možných udržitelných strategií podíváme také na ideologický rozměr environmentálních výzev, na propojování humanitních a přírodovědných perspektiv udržitelného rozvoje a také na význam a proměny univerzitního vzdělávání.

“Lidé pracují a udržují to, když za to něco mají. Nemyslím třeba sto korun, ale dobrý pocit. A to je důležité ukázat nejen v udržitelnosti péče o sebe, ale i péče o přírodu,” myslí si klinická psycholožka Jaroslava Raudenská. V této epizodě se totiž zaměříme na psychologické aspekty udržitelnosti. Rozebereme si pojem klimatická úzkost a nabídneme několik tipů na každodenní psychickou hygienu pro život plný globálních (nejen environmentálních) výzev.

Jak se stalo, že řada evropských univerzit si netroufne otevřít obor izraelská studia? Proč právě konflikt na Blízkém východě tolik polarizuje společnost po celém světě? A proč je důležité, aby se akademici zapojovali do veřejné debaty? Hostem podcastu Alma Mater je ředitelka Herzlova centra izraelských studií na FSV UK Irena Kalhousová.

“Je dobré si uvědomit, že za každou kávou, kakaem, čokoládou nebo banánem, který máme, jsou konkrétní lidé, kteří se snaží svou prací důstojně uživit”, uvádí ředitel organizace Fairtrade Česko a Slovensko Lubomír Kadaně. V rozhovoru se zaměříme na globální systém Fairtrade a jeho význam v ndešním světě. Soustředit se budeme také lokálně na aktivity v rámci našeho regionu a dodáme také několik tipů na udržitelné nakupování nejen banánů a kakaa.

“Zrovna se blíží Vánoce, dáte si na trhu svařák a je dobře, že máte zálohovaný kelímek. A i když máme nějaké rezervy, jak ještě více vznik odpadu eliminovat, určitý pokrok během let je vidět,” komentuje fungování vánočních trhů komunální politik a vedoucí odboru správy veřejného prostranství a zeleně na Praze 5 Lukáš Tůma. Detailněji se v adventní době podíváme na pozadí výběru a provozu vánočních trhů, na různé organizační koncepty s jejich výhodami a nevýhodami a v neposlední řadě i ze širšího hlediska rozebereme pokroky v environmentální osvětě v Praze.