Advertise on podcast: Podcasty Univerzity Karlovy

Jak se stalo, že řada evropských univerzit si netroufne otevřít obor izraelská studia? Proč právě konflikt na Blízkém východě tolik polarizuje společnost po celém světě? A proč je důležité, aby se akademici zapojovali do veřejné debaty? Hostem podcastu Alma Mater je ředitelka Herzlova centra izraelských studií na FSV UK Irena Kalhousová.

“Je dobré si uvědomit, že za každou kávou, kakaem, čokoládou nebo banánem, který máme, jsou konkrétní lidé, kteří se snaží svou prací důstojně uživit”, uvádí ředitel organizace Fairtrade Česko a Slovensko Lubomír Kadaně. V rozhovoru se zaměříme na globální systém Fairtrade a jeho význam v ndešním světě. Soustředit se budeme také lokálně na aktivity v rámci našeho regionu a dodáme také několik tipů na udržitelné nakupování nejen banánů a kakaa.

“Zrovna se blíží Vánoce, dáte si na trhu svařák a je dobře, že máte zálohovaný kelímek. A i když máme nějaké rezervy, jak ještě více vznik odpadu eliminovat, určitý pokrok během let je vidět,” komentuje fungování vánočních trhů komunální politik a vedoucí odboru správy veřejného prostranství a zeleně na Praze 5 Lukáš Tůma. Detailněji se v adventní době podíváme na pozadí výběru a provozu vánočních trhů, na různé organizační koncepty s jejich výhodami a nevýhodami a v neposlední řadě i ze širšího hlediska rozebereme pokroky v environmentální osvětě v Praze.

Sociální systém v Česku potřebuje podle vedoucí Katedry sociální práce na FF UK Melanie Zajacové velké změny. Co je potřeba udělat, aby méně lidí zůstávalo „na ulici“? Proč je dnes chudobou více než dřív ohrožena i střední třída? A proč by měli sociální pracovníci chodit do posilovny?

Zájem škol o aktivity Didaktikonu je podle manažerky a odborné garantky tohoto vzdělávacího centra Univerzity Karlovy Terezy Martínkové Bártlové obrovský. Jak reagují děti, které přijdou? Nemají univerzitní profesoři strach z takhle mladého publika? A jak může pomoci ve výuce matematiky Homer Simpson?

Rozvoji umělé inteligence dnes podle doc. Bojara chybí především soudnost. Některá očekávání spojená s AI ani nemůžou být naplněna. Hrozí opadnutí zájmu o celý obor? Proč bychom neměli chatbot využívat jako vyhledavač? A jak využívat umělou inteligenci, aby nám byla opravdu prospěšná?

“Nejdůležitější je, aby člověk nebyl hajzl. Aby dodržoval standard, že se nelže, nekrade a že se nešplhá po zádech ostatních. Prostě se snažit být slušný člověk,” vzkazuje “první dáma českého dobrovolnictví” Olga Sozanská. Společně budeme vzpomínat na její kariéru a důležité milníky českého dobrovolnického sektoru v porevoluční době, zaměříme se také na současné výzvy dobrovolnictví a na inspirace pro mladé dobrovolníky do budoucna.

Emeritní přednostka Ústavu imunologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole Jiřina Bartůňková letos 28. října dostala od prezidenta republiky medaili Za zásluhy o stát. Jak vidí budoucnost imunologie? Proč je problém, když se náš imunitní systém začne nudit? A dá se předcházet alergiím?

“Říká se: budeme tady mít klimatickou politiku, ale dopadne to na lidi. Jedno z toho si musíme vybrat. Takhle to ale není. Vybírat si nemusíme. V Česku se tahle debata zbytečně staví do opozice,” myslí si Kristina Zindulková, doktorandka FSV UK a analytička v Asociaci pro mezinárodní otázky. Právě o řešení klimatických otázek v kontextu sociální politiky si budeme povídat. Rozebereme energetickou chudobu, možnosti spravedlivé klimatické transformace i roli výuky a klimatického vzdělávání. 

V nové epizodě podcastu Alma mater mluví právní vědec Jakub Drápal třeba o tom, jak moc o výši trestu pro pachatele rozhoduje osobnost soudce, před kterého se kauza dostane. O tom, zda se dá spravedlnost koupit. A víte, podle čeho se na mezinárodní konferenci pozná vědec z východní Evropy?

“Není to tak dávno, když se ve městech snižovala rychlost z 60 km/h na 50 km/h. Kolem toho taky byla obří diskuze a přitom to dneska už nikdo nerozporuje,” glosuje Vojtěch Máca, výzkumník z COŽP a člen pracovní skupiny Mobilita na UK. V rozhovoru se zaměříme na aktuálně probíhající Evropský týden mobility a na témata, která vnáší do veřejného prostoru. Soustředit se ale také budeme na mobilitu přímo na univerzitě a na možnosti udržitelné dopravy nejen v Praze ale také na pracovních a studijních cestách.

“Úplný základ environmentální výchovy je pobyt v přírodě. A také někdo, kdo dětem pomůže přírodě porozumět a modelovat postoje úcty a úžasu,” vykresluje důležitost učitelů a průvodců odborník na environmentální vzdělávání a ochranu klimatu Petr Daniš. Přesuneme se i k politickým průvodcům a k debatě ve veřejném prostoru a rozebereme i možnosti přímé demokracie v environmentálních otázkách.

"Biologové a technici perfektně řeknou, co pro přírodu potřebujeme a jakými technologiemi toho dosáhnout. Vždycky se ale nakonec musí pracovat s člověkem a jeho motivacemi,” vysvětluje společenskovědní kontext udržitelnosti docentka Eliška Vejchodská, ekonomka z FSV UK. V rozhovoru probereme zdánlivý konflikt udržitelnosti a ekonomiky a zaměříme se na politiku ochrany půdy a její význam v kontextu environmentálních opatření. V neposlední řadě se zastavíme také u výuky udržitelnosti na FSV.

Studentka 2. lékařské fakulty UK Gabriela Aigermanová o šermu, studiu a univerziádě

“Přemýšlet o našem vnitřním prostředí a vnějším prostředí jako o dvou nespojitých nádobách je iluzorní,” odkrývá komplexní propojení lidského zdraví a životního prostředí doktorka Klára Matoušková, která se dlouhodobě věnuje vlivu znečištění na zdraví. Společně se zaměříme na rizika a nebezpečí pro zdraví v současné průmyslové konzumní společnosti a na látky, které nás ohrožují na denní bází a ani si to neuvědomujeme. Zastavíme se také u možnostech regulace a každodenní ochrany na individuální rovině.