Advertise on podcast: TŘEŠNIČKY PRO DUŠI OD MÁMA JOB

"Tyy jo, ty toho zvládáš tolik. Jak to vlastně všechno stíháš?" Tak tohle mi říkali dříve moji kamarádi a možná tu větu slýcháte občas i Vy. Pro většinu z nás se ale dovednost "všechno stíhat" razantně změní s druhým nebo třetím dítětem a možná jste si i Vy prošla zkušeností, že je toho zkrátka na Vás moc. Jak si najít čas na rodinu, práci, úklid a ještě vyšetřit alespoň pět vytoužených minut pro sebe? Jak se vyrovnat s pocitem, že nic nestíháte? O tom bude dnešní Třešnička v podání zkušené koučky, mámy 2 dětí a zakladatelky Rodičovská Nedovolená, s Kateřinou Halenka.  Obraceč času sice nemáme, ale i tak bychom se s Vámi rádi podělili o dva kouzelné triky, jak si organizovat Váš čas..

Očekávání…pomyšlení na to, co by se MOHLO nebo MĚLO DÍT. Zákeřné je, že myšlenka se odehrává v naší hlavě a její obsah je okolnímu světu skrytý. Znáte to? Taky jste někdy (jemně řečeno) rozčarované, když věci nejdou tak, jak jste si je představovaly? Zkusme se na věci podívat bez emocí a z nadhledu nezávislého pozorujícího. Jsou má očekávání v aktuální situaci reálná? Je to opravdu to nejlepší? Oč nám vlastně doopravdy jde? A v čem mohou být očekávání prospěšná?

Moje klientka se mi svěřila svůj příběh. Žila s bývalým partnerem ve společné domácnosti, jednoho dne jí nechal vzkaz, že odchází. Věci byly pryč a vysvětlení žádné. Situace jak z filmu, skutečně se to však stalo. Ani po roce nebyla schopná pochopit proč to udělal a co se vlastně stalo. Ačkoliv si našla nového přítele, nedokázala být šťastná. Přišla ke mně s otázkou: Co jsem měla dělat jinak, aby se mnou zůstal? Musím to pochopit, jinak nebudu schopná jít dál.. Poslechněte si dnešní Třešničku od zakladatelky MÁMA JOB, koučky Lenka Mazalové a podívejte se na to, kde my ženy děláme často chybu, když dáváme víc, než dostáváme nazpět..

U zrodu každého snu stojí touha. Ta je obrovských hnacím motorem a motivací vydat se dopředu a do neznáma. S ní jdou ruku v ruce předpoklady, které vás na cestě k dosažení snu provází a které vám zároveň pomáhají odpovědět si na otázku, co je potřeba udělat, aby se vaše touha naplnila. Tohle všechno je však pouhým základem. Poslechněte si naši Třešničku pro duši v podání zkušené koučky, Libuše Petrovic. A nechejte se inspirovat několika účinnými tipy, které vám pomohou vaše sny přeměnit na skutečnost. 

Přestaňte soustředit Vaše myšlenky na to, co všechno je špatně a položte si otázku: Co mám změnit? Když své odpovědi hodíte ještě na papír, budete výsledkem překvapení. :-)

Kolik času týdně máte jen na sebe? Mít čas na sebe a připustit si, že si ho můžete dovolit, vám v této době přijde jako luxus, který si zasloužíte. A proč ne, když ty možnosti jsou...Pokud cítíte, že je čas se realizovat nebo se více věnovat sobě a svým koníčkům a jste připravena, že vaše dítě bude hlídat někdo jiný, pak je čas najít si chůvu. Třeba to může být vaše kamarádka, babička, známá, teta....,ale ne všechny máme tu možnost. A když se ocitnete bez pomoci a rodiny, pak je čas najít si chůvu, která bude vyhovovat vám i vašemu dítěti. Na co myslet při výběru chůvy a co byste měla vědět? 

Jak dobře znáte sebe samu? Co vám dělá radost a co Vás naopak ubíjí? V čem jste skvělá? V jakých oblastech se Vám daří a kde naopak potřebujete pomocnou ruku? Jako mámy jsme téměř stále vyčerpané a najít čas a energii pro sebe nám přijde zbytečný luxus. Natož věnovat čas hlubšímu sebepoznání, sebepéči nebo dokonce seberozvoji? Možná i Vy teď namítnete, že je to nereálné. Ale víte co? Právě sebepoznáním se z bludného kruhu únavy, rozmrzelosti nebo neúspěchů můžeme vymanit nejrychleji…

Znáte větu „spokojená máma, spokojené dítě?“ Troufneme si ji rozšířit na: „Spokojená máma, spokojená rodina.“ Jako mámy máme krásnou schopnost utvářet náladu celé naší rodiny. Pokud jsme v napětí, stresu, nejistotě, hladové, nevyspané, vyčerpané, je nálada v naší rodině nízká. Děti častěji projevují negativní emoce, pláčou, vyjadřují odpor, nespolupracují s námi. Pokud se tzv. hodíme do pohody, svět okolo nás se rozzáří, děti budou lépe spolupracovat, partner se bude po práci rád vracet do harmonického domova a trávit s námi společný čas. Ptáte se, jak to udělat? Jak být šťastná a spokojená, když je práce mámy tak náročná? Poslechněte si následující Třešničku, kterou pro MÁMA JOB natočila koučka štěstí, Zuzana Vašek Šustková. 

Představte si, že byste s druhým člověkem mluvila tak, jak občas mluvíte sama k sobě: „No nazdar, ty dneska zase vypadáš!“ „Pane bože, v tomhle máš strašně velkej zadek.“ Možná vám to teď přijde vtipné, ale ruku na srdce, dovolila byste si takhle mluvit s jinou lidskou bytostí? Pravděpodobně ne. Přesto hovory, které občas vedeme sami se sebou, bývají zničující: „To nezvládnu. Jak se to mohlo stát? Nikoho nezajímám. Atd.“ Navíc my ženy k sobě umíme být velmi tvrdé. Naše hodnocení však nevychází z toho, jak se věci ve skutečnosti mají, ale z našeho strachu, že nejsme dost dobré...

Maminky na rodičovské dovolené na sebe často zapomínají. Vše se točí kolem dětí a je to jasné, děti potřebují péči 24 hodin denně, ale co vy? Zvládnete to dlouhodobě několik let vydržet… Jistě, žena zvládne všechno, ale co potom, když nastane čas vrátit se zpátky do práce?

Nedávno jsem se setkala se ženou, která právě řešila nevěru v manželství po 12 letech. Proč? Prostě proto.. Našel si mladší, štíhlejší a když to prasklo, moje klientka ho vyhodila z domu. Přišel o všechno a chtěl to zpátky. Litoval, prosil a ona mu dala novou šanci, jestli se to tak dá nazvat. Přišla za mnou rok poté. „Povězte mi o tom víc,“ požádala jsem ji...

Síla úsměvu a pozdravu hraje na pohovoru kolikrát větší roli než znalosti a zkušenosti. Byla milá a měla předpoklady se práci naučit, ale neměla tolik zkušeností. „Co si o tom myslíš?“ Zeptala jsem se kolegyně, manažerky jednoho našeho oddělení, pro kterou jsem pozici jako personalistka obsazovala. „Popravdě nevím, osobnostně by nám zapadla, ale nejsem si jistá, jak dlouho bude trvat zapracování a jestli si můžeme dovolit na to čekat.“ Vyšly jsme ze zasedací místnosti, kde probíhalo ono výběrové řízení a vracely se do kanceláří. Po cestě jsme narazily na další kolegyně. „Tak co, jak to dopadlo? Vezmete ji?“ Naše kolegyně, aniž by čekaly na odpověď, pokračovaly dál: „To byla po dlouhé době milá uchazečka, otevřela dveře a s úsměvem pozdravila, to hned poznáte, že to je fajn člověk, a že by k nám zapadla.“ ...