Advertise on podcast: TrestOnline Podcast

V rámci dnešního dílu se zaměříme na kyberkriminalitu. Hostem podcastu je odborník v oboru, pan profesor Vladimír Smejkal. Univerzitní profesor, soudní znalec a odborník v oblasti ekonomie, managementu, práva a řízení rizik, včetně práva a bezpečnosti informačních systémů. V podcastu se dozvíte:  Co to vlastně je kyberkriminalita?Dalo by se říci, jaké trestné činy v této oblasti jsou nejčastější? V čem spočívá jejich nebezpečí?Vzpomenete si na nějaký zajímavý případ? Který byste s námi mohl sdílet? Jak obtížné je odhalit kybernetický útok? Dalo by se říci, jak se bránit proti kybernetickým útokům? Jsou nějaké tipy? Stále aktuálnější je otázka elektronických důkazů. Mohl byste vysvětlit, co se rozumí elektronickým důkazem?Jaké jsou hlavní odlišnosti elektronického důkazu od jiných důkazů?Existují v praxi problémy při zajišťování elektronických důkazů? Případně v čem třeba policie nejčastěji dělá chyby?Setkáváte se ve Vaší praxi s pochopením principů fungování nových technologií u právníků (potažmo advokátů, soudců, státních zástupců)?Co vše o mně zvládnete zjistit z mého telefonu?Jak těžké je prolomit běžné uživatelské heslo do telefonu/PC?Lze falšovat metadata? Je možné to rozpoznat?Jak skutečně bezpečné jsou aktuálně oblíbené aplikace, které šifrují komunikaci (whatsapp, signal apod.)? Lze komunikace přes tyto aplikace odposlouchávat?2. vydání knihy Kybernetická kriminalita

Tématem dnešní epizody je nedávno schválená právní věta týkající se porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí.  Hostem podcastu je JUDr. Martin Richter, Ph.D., vědecký pracovník katedry trestního práva Univerzity Karlovy a advokát. https://www.akrichter.cz/ V epizodě se dozvíte:  Jakého případu se schválená právní věta týkala.V čem je schválená právní věta významnáZda je i v případu, kdy obviněný neprolamoval heslo ani se jinak aktivně do e-mailového účtu nesnažil dostat, trestní postih na místě?Jaké jsou specifické problémy při trestněprávním postihu trestné činnosti související s počítačovými systémy.A také jaká z toho pro běžný život vyplývají doporučení Právní větu naleznete zde: https://www.trestonline.cz/judikatura/pravni-veta-poruseni-tajemstvi-listin-a-jinych-dokumentu-uchovavanych-v-soukromi/

V dnešní epizodě se budeme zabývat otázkou DNA. Řekneme si například, co se skrz ni dá rozpoznat, jak se využívá v trestním řízením, ale třeba i to, jak velký vzorek je nutné mít k identifikaci DNA k dispozici.  K tématu s námi pohovoří paní doktorka Dagmar Bystřická, soudní znalec v oboru Zdravotnictví a také Kriminilastika, se specializací na molekulární biologii a genetiku.  Více o oboru paní doktorky a tom, jak se může využít v trestním řízení.Co vše se dá z DNA rozpoznat? Lze i samotná podoba člověka?Jak tak samotná identifikace pomocí DNA probíhá? Existují nějaké normované postupy, aby zajištění DNA vzorku bylo vlastně správné? Jak spolehlivá je identifikace podle DNA? Zajímavý případ z praxeJak velký vzorek je nutné mít k dispozici, aby z něj šla spolehlivě zjistit DNA? Existuje nějaká zvláštní právní úprava týkající se DNA? Napadají vás nějaké základní právní problémy právě při nakládání s genetickými informacemi? A jak je to s uchováváním DNA? Jsou případy, kdy se konstatuje nepoužitelnost?Jak je to s DNA u kosterních nálezů?Jak je to s jednovaječnými dvojčaty? Mají stejnou DNA - jak tam probíhá dokazování? 

Otázky rozhovoru:  Přijde vám systém dostatečně předvídatelný? Považujete současné podmínky stanovené zákonem za dostačující? Jak je to třeba v zahraničí? Jsou tam podmínky totožné? Kde vidíte mezery současného stavu? Máte pocit, že systém dostatečně motivuje odsouzené, aby na sobě pracovali a napravili se? Slyšel jste o nějakém motivačním prvku pro práci s odsouzenými, který v ČR nemáme a mohl by pomoct předcházet recidivě? Jak vnímáte ukládání trestů pro prvotrestané? Trestají soudy trestné činy srovnatelně? Mezi kterými soudy byla největší rozdílnost?Co ovlivňuje rozhodování soudů o druhu a výši trestu? Jak takový výzkum probíhá? https://jaktrestame.cz/

V dnešním dílu podcastu Trest online jsme se zaměřili na forenzní biomechaniku. Dozvíte se například:  Čím přesně se zabývá forenzní biomechanika a co díky ní lze zjistit? V jaké věci ji orgány činné v trestním řízení nejčastěji využívají? Využívá se forenzní biomechanika v kriminalistice často?Jak probíhá samotné znalecké zkoumání? Pan profesor představí pár konkrétních případů.O analýze okolností smrti Jana Masaryka. A o  tzv. Strausově metodě - rozpoznávání lidí podle chůze. 

V dnešním podcastu se dozvíte: zda existují nějaké zvláštnosti identifikace pisatele, které jsou specifické pro trestní řízeníco je tak specifického na rukopisu, že se dává do souvislosti s výpovědí?jak znalec docílí přiblížení se emočnímu rozpoložení pisatelezda může znalec ovlivnit to, co zkoumámůže znalec ovlivnit právní souvislosti případuexistuje nějaký rozdíl mezi zpracováním posudku v trestním a civilním řízení

S forenzním fonetikem jsme se v druhé části podcastu bavili například o tom: zda a případně jak se dá na nahrávce vypořádat s šumem či jiným hlukemjestli identifikaci může znemožnit šeptáníproč je těžké rozeznat z hlasu ironiizabrousili jsme ale i k tématu pojišťoven, které používají softwary na analýzu hlasu

V podcastu se dozvíte:  zda orgány činné v trestním řízení využívají forenzní fonetiku častokdy se forenzní fonetika využívá nejčastěji o jednom z prvních případů, kdy se forenzní fonetika využilajak probíhá samotná identifikace mluvčíhoco všechno se dá z hlasu vyčíst

www.ok.cz/iksp V druhé části podcastu se dozvíte: O výzkumu kyberkriminality v kriminologické perspektivěO výzkumu týkajícího se zacházení s uživateli drog ve vězení

Dnešní podcast je zaměřen na fungování Institutu pro kriminologii a sociální prevenci, který je výzkumným analytickým pracovištěm v oblasti kriminologie a trestní justice. Je zřízený Ministerstvem spravedlnosti ČR. Při té příležitosti přijal pozvání ředitel institutu JUDr. Petr Zeman, Ph.D. V první části podcastu se dozvíte: Jak IKSP funguje a co je jeho cílemZda podobné instituce existují i ve světěNa jakých výzkumech IKSP pracujeZda mají výzkumy uplatnění v legislativěO uplatnění mediace v systému trestní justice http://www.ok.cz/iksp/

Rozhovor s doktorem Jiřím Závorou - soudním znalcem pro základní obor kriminalistika, odvětví kriminalistika, se specializací na expertízu ručního písma. Díky této specializaci může určovat pravost podpisu či textu resp. identifikovat pisatele v trestním i občanskoprávním řízení. V praxi to znamená, že zvládne určit, zda je rukou psaný podpis či text dané osoby. A to v případech, kdy jsou například pochybnosti o podpisu smlouvy, závěti, finanční dokladech apod. V dnešní první části rozhovoru se například dozvíte:  Zda se dá naučit podpis tak, aby nebyl rozeznatelný od pisatele? Jak je to s biometrickým podpisem? Probereme ale i experiment , v rámci kterého na sebe upoutal mediální pozornost tím, že provedl výzkum na úřadech a u notářů, zda při ověřování shody kopie listiny s originálem postupují správně.  Zda se proti tomu dá nějak bránit a proč je jádro problému s vidimací spíše psychologické? 

Rozhovor s doktorem Jiřím Závorou - soudním znalcem pro základní obor kriminalistika, odvětví kriminalistika, se specializací na expertízu ručního písma. Díky této specializaci může určovat pravost podpisu či textu resp. identifikovat pisatele v trestním i občanskoprávním řízení. V praxi to znamená, že zvládne určit, zda je rukou psaný podpis či text dané osoby. A to v případech, kdy jsou například pochybnosti o podpisu smlouvy, závěti, finanční dokladech apod. V dnešní první části rozhovoru se například dozvíte:  Zda a v jaké věci se na něj obrací o pomoc orgány činné v trestním řízení.Co se všechno se dá z podpisu rozpoznat? Připouštějí soudy psychologickou analýzu písma? Jak se to využívá v praxi?Jak samotná analýza probíhá?Ale i to, zda je možné svůj vlastní rukopis pozměnit