Advertise on podcast: Mozaika vzdělávání

Tomáš Langer je vyučujícím na katedře didaktiky ekonomických předmětů Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze, která je také jeho almou mater. Zároveň již více než deset let působí v různých pozicích na Akademii múzických umění v Praze. V posledních dvou letech je také členem obsahového týmu Nadace České spořitelny, které pomáhá rozvíjet například projekt Skoala zaměřující se na rozvoj finanční gramotnosti žáků základních a středních škol.  V rozhovoru jsme hledali odpovědi například na tyto otázky: Co vše se skrývá pod pojmem finanční gramotnost? Jakými způsoby ji lze ve školách systematicky rozvíjet? Proč je dobře, že finanční gramotnost zpravidla nebývá vyučovacím předmětem? Co školám přináší projekt Skoala? Kdo za ním stojí, kdo jej tvoří? Jak je ve školách přijímán? Co má Skoala společného s evropským referenčním rámcem pro jazyky? Jaké informace přinesl výzkum agentury IPSOS zadaný Nadací České spořitelny provedený v září 2025 mezi rodiči? Jaké jsou rodičovské preference v oblasti školství?

Klusoňovi jsou rodinou se zkušenostmi s režimem domácího (individuálního) vzdělávání na úrovni základní i střední školy. V podcastu se objeví hned tři její zástupci – matka Kristýna (vzdělavatelka), dcera Kristýna (vzdělávaná) a otec Martin (nejen emeritní prezident Asociace pro domácí vzdělávání). Celý rozhovor se samozřejmě točil kolem tématu domácího (individuálního) vzdělávání. Od osobních zkušeností (Díky za jejich sdílení!) jsme se postupně posunuli k systémovému pohledu a k českému školství jako celku. Při poslechu se dozvíte odpovědi nejen na tyto otázky: Co rodinu přivedlo k domácímu vzdělávání? Proč se rozhodli pokračovat i v rámci vyšších stupňů vzdělávání? Jaká byla efektivita výuky v domácím prostředí? Co dětem i rodičům domácí vzdělávání dalo a vzalo? Jak se k individuálnímu vzdělávání stavěl a staví stát? A jak by se k němu měl stavět?

Zuzana Kročáková je vysokoškolská pedagožka působící na Masarykově univerzitě v Brně, lektorka a instruktorka Prázdninové školy Lipnice. V rozhovoru jsme se zaměřili především na dvě témata: zážitkovou pedagogiku a podporu začínajících učitelů. Při pozorném poslechu se dozvíte odpovědi například na následující otázky: Co se skrývá pod pojmem zážitková pedagogika? Přišla k nám ze zahraničí, nebo se jedná o český vynález? Jak mohou nejen učitelé tuto metodu využít? Co nabízí organizace nesoucí název Prázdninová škola Lipnice? Proč tato organizace ve velké míře funguje na dobrovolnické bázi? Co přináší účastníkům kurz Odraz zaměřený na sebepojetí začínajících učitelů? Proč je důležité se zaměřovat právě na podporu začínajících učitelů? Jak taková podpora může vypadat?

Antonín Barák je koordinátorem metodiky mládeže v prvoligovém fotbalovém klubu FK Dukla Praha, absolventem oboru učitelství na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze, otcem fotbalového reprezentanta Antonína Baráka mladšího.  V rozhovoru jsme se věnovali nejen jeho současné roli ve výchově malých fotbalistů pražské Dukly. Zaměřili jsme se také na jeho zkušenost se sportovními třídami v Základní škole Březové hory v Příbrami. Řeč přišla i na projekt Trenéři ve škole, který je založen na zapojení proškolených sportovních trenérů do hodin tělesné výchovy na 1. stupni základních škol.

Ondřej Mrkus je zakladatel a výkonný ředitel projektu Playful. V rozhovoru jsme se věnovali především tématu rozvoje soft skills formou týmových online her. S Ondřejem jsme hledali odpovědi například na tyto otázky: Komu je platforma Playful určena? Co v tuto chvíli platforma nabízí? Jaké konkrétní dovednosti platforma rozvíjí a jakým způsobem? S kým na vývoji platformy spolupracuje? O jaké teoretické koncepty se opírá? Jak vidí její budoucí rozvoj?

Tereza Bůžková je výkonnou ředitelkou The Kellner Family Foundation, zodpovědnou za řízení a rozvoj filantropických programů této rodinné nadace, která se soustředí primárně na podporu vzdělávání českých učitelů, žáků a studentů.  V rozhovoru se dozvíte, co Terezu Bůžkovou přivedlo z consultingu do nadačního prostředí, čemu se nyní věnuje The Kellner Family Foundation, jaké jsou plány nadace do dalších let, koho nadace podporuje a jakými formami. Podrobněji jsme hovořili o projektu Pomáháme školám k úspěchu, o tom, co spojuje zapojené školy, jak důležitá je role zřizovatelů a ředitelů školy, díky čemu se školy skutečně proměňují, jak se daří spolupracovat s veřejnými institucemi, jestli se českému školství daří snižovat rozdíly mezi školami i závislost na sociálním zázemí rodin. Řeč přišla také na podporu nadaných dětí z nepodnětného prostředí, když jsme hledali odpovědi například na otázky: Jak tuto skupinu dětí charakterizovat? Jak takové děti vyhledávat? Kolik vytipovaných dětí úspěšně projde celým procesem směřujícím k nástupu na osmileté gymnázium Open Gate? A jak poté život v Open Gate vypadá, čím je škola specifická?

Martin Vlk pracuje jako koordinátor vyššího vzdělávání Fotbalové asociace České republiky a zároveň jako vedoucího metodiky a vzdělávání klubu SK Slavia Praha. V rozhovoru jsme se zaměřili na výchovu a rozvoj malých fotbalistů od přípravkových kategorií až k přechodu do seniorského fotbalu. Řeč přišla také na fotbalové trenéry a jejich profesní rozvoj S Martinem Vlkem jsme hledali odpovědi například na tyto otázky: Je fotbal v Česku stále sportem číslo jedna? Kolik se mu věnuje dětí? Kdo tyto děti vychovává, kdo se věnuje jejich rozvoji? Jak by měla vypadat profesní cesta mládežnického trenéra? Blýská se na lepší časy, nebo má český fotbal již to nejlepší za sebou?

Martin Rusek vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde posléze získal titul Ph.D. v oboru Pedagogika se specializací v didaktice chemie. Od roku 2011 působí na katedře chemie a didaktiky chemie, od léta 2024 zastává funkci proděkana pro vědu a výzkum. V rozhovoru, který se točil především kolem učitelské profese a přípravy pro učitelské povolání, výuky chemie na základních i středních školách a revizí rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, jsme hledali odpovědi například na tyto otázky: Proč se Martin Rusek chtěl stát učitelem? Jaké aprobace si pro své studium vybral? Jakou má za sebou praxi v regionálním školství a proč upřednostnil akademickou dráhu? Jaké jsou podle něj hlavní cíle základního vzdělávání? Proč chemie patří mezi žáky k nejméně oblíbeným vzdělávacím oborům a co s tím? Bylo nutné revidovat rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání? Co přinesly revize v oboru chemie? Jaké další kroky by měly následovat po zveřejnění nového RVP ZV? Jak velké jsou šance, že revidovaný RVP ZV přinese skutečnou proměnu českého školství?

Antonín Jančařík je vystudovaný matematik profesně se věnující především tématu využití ICT ve výuce matematiky, vysokoškolský pedagog s téměř dvacetiletou praxí, od července 2024 děkan Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.  Hledali jsme odpovědi například na tyto otázky: Co děkan Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy vystudoval? Jaká byla jeho pedagogická praxe? Proč se s ženou rozhodli vzdělávat své děti v režimu individuálního vzdělávání? Jaké aktuální výzvy ve své nové pozici vidí? Jakými proměnami prochází vysokoškolská příprava budoucích učitelů? Jak by měla vypadat pedagogická praxe studentů učitelství? Jak navýšit počet kvalifikovaných učitelů v českých školách?

Ondřej Šteffl je ředitelem společnosti Scio, která nabízí široké portfolio služeb v oblasti vzdělávání. Například je zakladatelem 16 základních a 3 středních ScioŠkol, realizátorem národních srovnávacích zkoušek, národního testování či vydavatelem magazínu Perpetuum. Ondřej je prvním hostem Mozaiky vzdělávání, který byl pozván dvakrát. V rozhovoru jsme hledali odpovědi na celou řadu otázek. V čem jsou největší výhody rostoucí sítě ScioŠkol? Jak funguje tandemové řízení školy? Jak se ve ScioŠkolách staví k jednotným přijímacím zkouškám či srovnávání s jinými školami? V čem umělá inteligence změní současný svět? Jak se ve společnosti Scio staví k jejímu využívání? S čím může učitelům pomoci nástroj ScioBot? A jak lze využít ScioChat? Proč podle Ondřeje Šteffla vzdělanost brání vzdělávání? Jaké by měly být cíle vzdělávání pro budoucnost? Jaké cíle jsou důležité pro ScioŠkoly? Proč v Česku chybí pedagogický výzkum? Na co se zaměří ScioResearch? Jaká je ve školství role rodičů? Jak vůči rodičům advokovat různá témata?

Jitka Musilová a Zuzana Šuleková jsou architektky stojící za workshopy s tématem stavitelství: Dům pro každého a Člověk a Město. Obě se podílejí na komplexnějším projektu rozvíjejícím u dětí ze základních a středních škol tzv. stavební gramotnost. V rozhovoru jsme se podívali na to, jak se obě dámy od studia architektury dostaly k vydávání pracovních sešitů a knih, k realizaci workshopů i k projektu stavební gramotnosti. Prozkoumali jsme, co se za deset let sbírání zkušeností naučily, jaké produkty vyvinuly, jakým současným výzvám čelí. Také jsme se pokusili rozklíčovat samotný pojem stavební gramotnost a mnohé, co s ním souvisí.

Tereza Booth je kurátorka dětské literatury, Kateřina Špronglová působí jako pedagožka volnočasového vzdělávání. Společně jsou autorkami projektu Molekuly čtení. V našem rozhovoru jsme se tak očekávatelně zaměřili především na podporu začínajících čtenářů. Čím se zabývá kurátorka dětské literatury? Jak se proměňuje dětské čtenářství a knihy, které děti čtou? Jakou roli v rozvoji čtenářství hraje naučná literatura, encyklopedie? A co čtení v mobilním telefonu? Má smysl požadovat po dětech čtení povinné literatury? A lze vůbec sestavit pro všechny děti jednotný kánon? Podle čeho dítěti vybrat vhodnou knihu? Co se skrývá pod pojmem úrovňové čtení? Odkud k nám tato metoda přišla? Co přináší projekt Molekuly čtení? Komu je určen? Jak vypadá čtenářská sada a jak ji využít ve školní třídě? Zaslechnout můžete odpovědi nejen na tyto otázky.

Lenka Fiřtová je absolventskou Vysoké školy ekonomické v Praze, v současnosti působí jako koordinátorka vývoje testů ve společnosti Scio, zaměřuje se především na vysokými školami využívané národní srovnávací zkoušky. V rozhovoru jsme ale věnovali pozornost i jiným testovacím nástrojům, které Scio nabízí nejen českým školám. Hledali jsme odpovědi například na tyto otázky: Jací odborníci se profesně věnují tématu testování? Jak by měl vypadat správný test? Jaké školy využívají národní srovnávací zkoušky? Co přináší školám a co uchazečům? Jak vypadají nyní a jak by mohly vypadat v budoucnosti? Proč se v českém prostředí velmi těžce prosazuje adaptivní testování? Jak jde dohromady testování klasických znalostí a dovedností a rozvoj kompetencí stojící teoreticky v centru vzdělávání?

Kateřina Konrádová je lídryně týmu vnějších vztahů organizace Učitel naživo, která stojí mimo jiných svých aktivit za programem Ředitel naživo. Kristýna Sovinská je manažerka studia Lídr školy pod křídly Národního pedagogického institutu. V rozhovoru jsme se zaměřili na téma přípravy pedagogických lídrů. Máme v českém školství skutečné pedagogické lídry? Jsou lídři v klíčových pozicích na MŠMT či v NPI? Jak probíhají ředitelské konkursy? Proč se uchazeči ne/hlásí do konkursů? Jak vypadá profesní příprava ředitelů škol? Kam se mohou posunout seniorní ředitelé? Jaká je současná situace a co by se mělo v blízké budoucnosti změnit? Zazněly odpovědi nejen na tyto otázky.

Kateřina Janečková má za sebou desítky rolí v oblasti divadla, televize i filmu. Vzdělání získala nejprve na Janáčkově konzervatoři v Ostravě, poté na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění v Praze v oboru nonverbální divadlo. Od roku 2016 působí jako lektorka a herecká koučka. V rozhovoru jsme se zaměřili na koncept autentického a přirozeného projevu. Co se za těmito pojmy skrývá? Proč se musíme učit projevovat autenticky? V čem spočívá autenticita každého z nás? Jací klienti se na Kateřinu obrací? A jak s nimi pracuje? Zazněly odpovědi nejen na tyto otázky.