Advertise on podcast: A2 kulturní čtrnáctideník

Ačkoli je historiografie psaná zdola vedena emancipační snahou o návrat utlačovaných do dějin, neprospívá jí romantizace odporu, vyčleňování z širších společenských interakcí ani přehlížení mocensko­-ekonomických vztahů. Právě jejich analýza nám totiž o neelitních aktérech historie často prozradí víc. Čte: Michal Špína Zvuková režie: Jan Klamm Ilustrace: Alexey Klyuykov Audiotext vznikl s podporou Nadace Rosy Luxemburgové.

Může být dělnictvo servisního sektoru předvojem nových třídních bojů, jak tvrdí politická teoretička Jodi Dean? V každém případě se tito pracující stali námětem pro postavy v románech spisovatelky Marion Messiny. Poslední z nich je inspirován povstáním Žlutých vest ve Francii. Čte: Michal Špína Zvuková režie: Jan Klamm Ilustrace: Alexey Klyuykov Audiotext vznikl s podporou Nadace Rosy Luxemburgové.

Proč se v Polsku dějiny vnímané skrze pracující třídu a marginalizované skupiny těší takové oblibě, že se tam dokonce mluví o „lidovém obratu“, zatímco u nás koncepce lidových dějin v odborných kruzích příliš populární není? Existují v českých dějinách místa, která si říkají o zpracování přesně tímto způsobem? A jaká jsou metodologická úskalí dějin zdola? Na tyto otázky hledají odpověď historici Veronika Pehe a Vítězslav Sommer a politolog Ondřej Slačálek. Moderátor: Lukáš Rychetský Panelisté: Veronika Pehe, Ondřej Slačálek, Vítězslav Sommer Zvuková režie: Jan Klamm Ilustrace: Alexey Klyuykov Debata se uskutečnila s podporou Nadace Rosy Luxemburgové.

Alternativní solidární ekonomické modely se i v důsledku současných krizí těší obnovenému zájmu. Nabourávají představu kapitalismu jako jediného funkčního ekonomického systému a ukazují, že ekonomiku lze organizovat i podle jiných principů, než je maximalizace zisku. Čte: Michal Špína Zvuková režie: Jan Klamm Ilustrace: Alexey Klyuykov Audiotext vznikl s podporou Nadace Rosy Luxemburgové.

Přináší platformová ekonomika větší svobodu práce? V jazyce flexibility se skrývá přesun rizik, nákladů i odpovědnosti z firem na jednotlivce. Lidé, kteří mají místo šéfa aplikaci, zažívají novou formu odcizení: jsou neustále online, a přitom izolovaní. Co to znamená pro budoucnost práce i společnosti? Čte: Markéta Melechovská Zvuková režie: Jan Klamm Ilustrace: Alexey Klyuykov Audiotext vznikl s podporou Nadace Rosy Luxemburgové.

S romanistkou Michaelou Rumpíkovou a komparatistkou Barborou Vackovou jsme hovořili o lesbickém psaní. Dostali jsme se například k tomu, zda a jak lze charakterizovat poetiku lesbické literatury, jestli se jedná o literaturu marginalizovanou a emancipační nebo proč je tak důležitá otázka, kdo má právo promlouvat o zkušenosti druhých. Knihy, o nichž byla v podcastu řeč: Monique Wittig: Les Guérillères (1969), Le Corps lesbien (1973), Pensée straight (1992) Audre Lorde: Sister Outsider (1984) Pat Parker: My Lover Is a Woman (1973) Dorothy Allison: Lesbian Appetite (1988), Parchant z Jižní Karolíny (1992, česky 2016), Skin: Talking About Sex, Class and Literature (1994) Kiba Lumberg: Černý motýl (2004, česky 2024), Potrhaná křídla (2006, česky 2025) Gorge Bataille (aka Élodie Petit) a její koncept „langue bâtarde“: Fiévreuse plébéienne (2019) Zuzana Brabcová: Rok perel (2000) Svatava Antošová: Dáma a švihadlo. Lesbicko-killerská parodie s autobiografickými prvky (2003), Nordickou blondýnu jsem nikdy nelízala. Pornogroteska za časů terorismu (2005) Moderátorka: Blanka Činátlová Hostky: Barbora Vacková a Michaela Rumpíková Zvuková produkce & postprodukce: Jan Klamm Grafika: Petr Franc Natočeno v podcastovém studiu H4C (Kampus Hybernská).

Máme za sebou již čtvrt století nového milénia, což je příležitost pro určité bilancování. Jaká témata, tendence a nové podoby přinesla literární tvorba uplynulých pětadvaceti let? Co a proč považovat za klíčové literární události této doby? Sleduje česká literatura trendy literatury světové, nebo má vlastní specifika? Základní situace literatury se změnila – oproti minulému století se stává čím dál více okrajovým médiem. V jaké podobě má šanci přežít? Tento díl podcastu je záznamem debaty z cyklu Kritický klub A2, která se uskutečnla 11. 12. 2025 v kavárně L’Objet trouvé. Moderátorka: Blanka Činátlová Hosté a hostka: Petr A. Bílek, Joe Grim Feinberg, Libuše Heczková Zvuk: Jan Klamm

Maďarský prozaik László Krasznahorkai obdržel Nobelovu cenu za „působivé a vizionářské dílo, které uprostřed apokalyptického teroru znovu potvrzuje sílu umění“. Je jeho tvorba stejně patetická jako odůvodnění švédských akademiků? Jaké vize přinesl do středoevropské literatury a jaké inspirace nalezl na Dálném východě? A proč je vzdor melancholický a tango satanské? S Blankou Činátlovou diskutovaly hungaristky a překladatelky Simona Kolmanová, Ottilie Mulzet, Marta Pató. Moderátorka: Blanka Činátlová Hostky: Simona Kolmanová, Ottilie Mulzet, Marta Pató. Zvuková režie a postprodukce: Jan Klamm Grafika: Petr Franc

Když se řekne Norsko, zpravidla si vybavíme fjordy, ropu a štědrý sociální stát. Co se za těmito reáliemi skrývá a jak spolu souvisejí? Poslední díl reportážní série Vytěžené kraje nás zavádí do úchvatné krajiny, která je zdrojem bohatství, ale i obětí těžařských firem. Je norská ropa opravdu ekologičtější? A proč Norové mluví o své zemi jako o „zeleném pokrytci“? Čte: Alžběta Medková, Jan Klamm Zvuková režie: Jan Klamm Grafika: Magdaléna Gurská Audiotext vznikl s podporou Nadace Rosy Luxemburgové.

I když je Estonsko vnímáno jako progresivní země s pověstí „Silicon Valley Evropy“, za svou energetickou nezávislost na Rusku platí těžbou ropných břidlic a jejich spalováním v elektrárnách. Třetí reportáž série Vytěžené kraje vás vezme do míst, kde se v lesích ukrývají doly, dýmající komíny a vylidňující se města. Čte: Michal Špína Zvuková režie: Jan Klamm Grafika: Magdaléna Gurská Audiotext vznikl s podporou Nadace Rosy Luxemburgové.

Devátý díl podcastu Pletivo přináší debatu, která proběhla v rámci festivalu dobrého čtiva Knihlava a tematicky navazovala na A2 č. 20/2025 věnovanou čtenářství digitálního věku. V čem se změnila situace literatury? Jak se proměnily čtenářské návyky a jakým způsob by na to měla reagovat literární výuka na školách? Dennodenně čteme z displejů, monitorů, mobilů, neustále scrollujeme, využíváme nejrůznější aplikace či umělou inteligenci – může nám být zkušenost digitálního čtení užitečná při četbě literárních děl? Moderátorka: Blanka Činátlová Hostky: Eva Marková, Míla Janišová, Jana Segi Lukavská Zvuková postprodukce: Jan Klamm Grafika: Petr Franc

Ve druhé reportáži ze série Vytěžené kraje míříme na západ Srbska, kde místní bojují proti zřízení prvního lithiového dolu v Evropě, ale i do Bělehradu, kde probíhají masové demonstrace proti vládě Aleksandara Vučiće. Jak vypadá nenásilný, a přitom nekompromisní odpor organizovaný zdola a vedený několika stovkami obyvatel lokality, jíž hrozí nenávratné poškození? A co má společného s protesty v hlavním městě? Autorstvo: Alžběta Medková a Michal Špína Čtou: Alžběta Medková a Michal Špína Zvuková režie: Jan Klamm Grafika: Magdaléna Gurská Audiotext vznikl s podporou Nadace Rosy Luxemburgové.

Hnědouhelný důl Turów těsně sousedí nejen s Libereckým krajem, ale i s Německem. Jak se žije v lokalitě, z níž by kdekdo nejraději utekl, ale zároveň jí hrozí, že bez dolu a elektrárny se tamní život umrtví docela? V reportáži se také ptáme, v čem by měla spočívat spravedlivá transformace. Autorstvo: Alžběta Medková a Michal Špína Čtou: Alžběta Medková a Michal Špína Zvuková režie: Jan Klamm Grafika: Magdaléna Gurská Audiotext vznikl s podporou Nadace Rosy Luxemburgové.

„Na dece číst nejde,“ říká literární teoretik Petr A. Bílek, který byl společně s Pavlem Kořínkem, spoluautorem knihy Čtivo. Díla a kontexty české populární literatury 1918–1939, hostem letního dílu podcastu Pletivo Blanky Činátlové. „Člověk se začte, ale přiletí masařka, pak vosa, po knížce leze brouk…“ Jaké knihy si bereme na dovolenou? A lze vůbec literaturu v dnešní době považovat za volnočasové médium? Moderátorka: Blanka Činátlová Hosté: Petr A. Bílek a Pavel Kořínek Zvuková produkce & postprodukce: Jan Klamm Grafika: Petr Franc Natočeno v podcastovém studiu H4C (Kampus Hybernská).

Tvůrci a tvůrkyně ukrajinského monumentálního umění v šedesátých letech čelili řadě problémů. V čem se jejich boj se státním aparátem a byrokracií podobá situaci současných umělců a umělkyň, kteří si pro své vyjádření zvolili ulici? Společensko-politické podmínky se proměnily, ale neochota hrát podle pravidel moci funguje jako silné mezigenerační pojítko. Autor: Olena Solodovnikova Překlad: Romana Stasiv Zvuková režie: Jan Klamm Použitá hudba: Mooncup Accident Grafika: A2 kulturní čtrnáctideník s využitím fotografie murálu Hamleta Ziňkivského Text vznikl v rámci stipendia Rozstaje. Projekt je spolufinancován vládami České republiky, Maďarska, Polska a Slovenské republiky prostřednictvím visegrádských grantů z Mezinárodního visegrádského fondu. (Partneři: Stichting Global Voices, Bázis – Maďarský literárny a umelecký spolok na Slovensku, Fiatal Írók Szövetsége, Česká asociace ukrajinistů, Kolegium Europy Wschodniej a Sensor.ua.)