Advertise on podcast: Novinky z FOK

Věhlasný španělský soubor La Grande Chapelle, pojmenovaný podle dávného hudebního epicentra v Burgundsku, už v našem kostele vystupovat měl. Tehdy však panovala pandemie, tak si musíme na pražskou premiéru počkat na únor 2026. Čekání se však jistě vyplatí, neboť ansámbl se svým uměleckým vedoucím, hudebním znalcem Albertem Recasensem přivezou plnou náruč „svého“ renesančního velmistra Tomáse Luise de Victoria. Nu a jako správně vychovaní Španělé také zasvětí večer Panně Marii.

Jan Bartoš a Beethoven, to je souznění duší. Jeden z nejvýraznějších českých klavíristů vydal několik oceňovaných CD, včetně Beethovenových sonát. Právě Beethoven stojí v centru klavíristova celoživotního zájmu a považuje ho za největšího revolucionáře v historii hudby. Na svém recitálu v Rudolfinu zahraje Jan Bartoš z pera Ludwiga van Beethovena 7 bagatel op. 33, 6 bagatel op. 126 a 32 variací c moll. Ve druhé půlce koncertu zazní ještě Sonáta a moll č. 14 D 784 Franze Schuberta.

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK zahraje na dvojici orchestrálních koncertů v úvodu února skladby Lili Boulanger, Petra Iljiče Čajkovského a Sergeje Prokofjeva. Sólistou v Čajkovského klavírním koncertu č. 1 b moll bude klavírista Boris Gildburg. Orchestr FOK bude řídit Kevin John Edusei.

V úterý 27. ledna vystoupí v rámci cyklu komorní hudby FOK v Kostele sv. Šimona a Judy soubor The Trio s programem složeným z děl českých skladatelů - Antonína Dvořáka, Bohuslava Martinů a Bedřicha Smetany. The Trio tvoří houslista, laureát řady českých i mezinárodních soutěží, držitel ceny Classic Prague Awards a uznávaný sólista i koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodička, klavírista, vítěz soutěží Pražského jara a Young Concert Artists v New Yorku Martin Kasík a violoncellista, vítěz soutěže Pražského jara a koncertní mistr České filharmonie Václav Petr

V sobotu 17. ledna 2026 vystoupí v rámci cyklu FOK Světová klavírní tvorba palestinsko-izraelský pianista Saleem Ashkar. Ve Dvořákově síni Rudolfina zahraje Fantazii C dur op. 17 Roberta Schumanna a dvě klavírní sonáty Ludwiga van Beethovena, a sice č. 23 f moll op. 57 „Appassionata“ a č. 26 Es dur op. 81 „Les Adieux“.

Verdiho Requiem vzniklo k uctění památky romanopisce Alessandra Manzoniho a autor do něj zakomponoval i dříve složenou část Libera me ze zamýšlené Mše za Rossiniho. Soprán v ní tiše, prosebně zpívá: „Vysvoboď mě, Pane…“ To ještě Verdi nevěděl, že podobně jako Rossini či Manzoni se i on prostřednictvím svého díla nesmrtelnosti dočká. Mezi nesmrtelné tímto způsobem patří rovněž architekti Antonín Balšánek a Osvald Polívka, kteří nám v Praze zanechali nádhernou Smetanovu síň. Ta je pro velké vokálně-instrumentální opusy jako stvořená. Pražští symfonikové vzdají těmto velikánům úctu společně s dirigentem Tomášem Braunerem a hvězdným pěveckým obsazením v čele s Ester Pavlů a Pavlem Černochem.

Posledním hostem ze Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK ve studiu Classic Praha v roce 2025 bude ředitel Pražských symfoniků Daniel Sobotka. Jak hodnotí uplynulý rok a co čeká FOK v úvodu roku 2026? Kromě zdraví přeje posluchačům Classic Praha také hodně krásných hudebních zážitků.

Poznávání pražských sálů: speciální balíček koncertů ve čtyřech skvostných pražských sálech vhodný jako vánoční dárek. 

Ve středu 17. prosince vystoupí v kostele sv. Šimona a Judy Ensemble Inégal Adama Viktory. V rámci cyklu Stará hudba FOK uvede Psalmi vespertini Jana Dismase Zelenky. K provedení si soubor přizval devět skvělých pěveckých sólistů.

Program nese název Vánoční kantáta pro UNICEF a v jeho rámci zazní Předehra k opeře Hrad Czorsztyn Karola Kurpińskeho, Koncertantní symfonie pro housle, violu a orchestr Es dur K 364 Wolfganga Amadea Mozarta a Vánoční kantáta pro baryton, smíšený sbor, dětský sbor, varhany a orchestr Arthura Honeggera. Jeho Une cantate de Noël začíná hlubokými smyčci a ve varhanách dunivým basem, do kterého se postupně – též od spodních hlasů – přidávají sbory slovy: „Z hlubin bezedných tě volám, Hospodine, Panovníku, vyslyš můj hlas!“ Tak Arthur Honegger v roce 1953 vylíčil chaos světa. Teprve v okamžiku Ježíšova narození se objeví písně. Útržky jiskřivých melodií se v různých jazycích okamžitě rozletí krajinou jako symbol radosti, kterou si předávají všechny národy.

Pražští symfonikové vystoupí 3. a 4. prosince pod taktovkou Ivora Boltona s klavíristou a skladatelem Fazılem Sayem, který provede v české premiéře vlastní klavírní koncert s názvem Matka Země. Na koncertě zazní také Mozartova Předehra k opeře La Clemenza di Tito a Devátá symfonie Franze Schuberta zvaná Velká.

V sobotu 29. listopadu vystoupí v rámci cyklu Světová klavírní tvorba Pražských symfoniků ve Dvořákově síni Rudolfina proslulé sesterské duo Katia a Marielle Labèquovy. Zahrají díla Claude Debussyho, Franze Schuberta a Philipa Glasse.

Flétnistka a umělecká vedoucí ansámblu Collegium Marianum je světoběžnice, zejména evropoběžnice, ale snad nejvíce polskoběžnice. Ano, druhým domovem Jany Semerádové je v poslední době Polsko a nejvíce staroslavný Krakov, kde učí na univerzitě. A kde také poznala špičkového polského cembalistu Marcina Świątkiewicze. Umělce s pozoruhodnou kariérou a diskografií. Společně – s Lenkou Torgersen a Hanou Flekovou – se vydají ohledávat švy baroka a klasicismu. Tedy dobu, kdy kralovali synové Bacha seniora. Kdy již byl Bach dojemně sentimentální a jeho následovníci prudce galantní.

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK pozval do Prahy vzácné hosty – věhlasnou Izraelskou filharmonii s uznávaným klavíristou Yefimem Bronfmanem. Jedná se o závěrečný koncert jejich společného evropského turné. 12. a 13. listopadu provedou ve Smetanově síni Obecního domu Beethovenův Pátý klavírní koncert zvaný „Císařský“. Po přestávce zazní Pátá symfonie Petra Iljiče Čajkovského. Koncert řídí šéfdirigent Izraelské filharmonie Lahav Shani.

V oktávu Svátku všech svatých, tedy v postupně jasnícím se stínu, se před Pražské symfoniky opět postaví dirigent Petr Altrichter. Vždy pro­mýšlí program s citlivostí a hloubkou. I s ohledem na tóniny, které udávají barvu a charakter večera. Proto zazní Mendelssohnův Chvalozpěv, neboť potřebujeme pít z tóniny B dur, která podle starých mistrů náleží slunci; všechno, co je v B dur, je živé, nádherné, majestátní a veliké. B dur také slouží ke klidnému rozjímání a naplňuje nás vírou. To přesně v listopadu potřebujeme. K tomu jasné hlasy a klid Nedokončené.