Advertise on podcast: Holky v kondici

Nejstarší česká kaskadérka budí dlouhodobě obdiv pro svou skvělou kondici, životní optimismus i proto, že už roky žije s nádorem v hlavě. Letos září ve StarDance, kde místo tepláků obléká společenské šaty. A baví ji to. Jediný boj je s botami. Proč si musela koupit o číslo menší? A je něco, co na parketu nezvládá? Je tvrdší trenér její tanečník Michal Kurtiš nebo ona? O tom a mnohém další v tomto díle s Markétou Chýňavovou.

Rakovina prsu patří mezi ženské strašáky. Příběhů o tom, kterak ženy přišly pozdě nebo se pozdě dostaly do správných rukou, je spousta. Jak se nestat jednou z hrdinek je docela jednoduché: nikdy neodkládejte návštěvu lékaře a nenechte se odbýt. Jak poznat nebezpečnou bulku, co když prsa bolí nebo jaká vyšetření absolvovat před 45. narozeninami, pokud chceme mít prsa v pořádku? Petra Tesařová je přední českou onkoložkou z Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a Ústavu radiační onkologie Fakultní nemocnice Bulovka. Koho povolanějšího se zeptat na všechno, co o prsou (občas) nevíme?

Když onemocní dítě, rodič by měl být jeho bezpečným přístavem. Jenže právě o svou přítomnost u dítěte musí rodiče v některých českých nemocnicích stále bojovat. Valerie Tkadlčíková má s nemocničním prostředím šestiletou zkušenost. Její dcera se léčí s onkologickým onemocněním a právě vlastní zkušenosti ji přivedly k založení projektu Rodičovský manuál.

AI se prosazuje v našem každodenním životě stejně jako v medicíně. Pomáhá vyhodnocovat snímky ze zobrazovacích metod nebo výsledky stěrů a krevních testů. Umí si dokonce i zavolat s pacientem a zeptat se ho, jak se má. Nahradí v péči o zdraví lidské zdravotníky? S Janem Pémem, odborníkem na data, inovace a umělou inteligenci ve skupině Penta Hospitals, o tom, co nás v budoucnu nejspíš čeká.

Jíte zdravě, sportujete a tučným jídlům se spíš vyhýbáte. Přesto vám krevní testy ukážou vysoký cholesterol. Jak je to možné? A znamená vyšší číslo automaticky, že jsou v ohrožení i vaše cévy? S biologem, biochemikem a nutričním terapeutem Pavlem Suchánkem jsme se podívali na cholesterol bez zbytečného strašení a zažitých zkratek. Proč nestačí sledovat jen celkový cholesterol? Co nám prozradí LDL, HDL, triglyceridy, ApoB nebo lipoprotein(a)? Jak velkou roli hraje genetika a proč může mít zvýšené hodnoty i štíhlý člověk, který pravidelně sportuje?

Jak často máme sex, kolik jsme měli partnerů, co už považujeme za nevěru a kdy Češi nejčastěji zažívají svůj první sex? Velká anketa Deníku s názvem Jak milují Češi přinesla řadu zajímavých odpovědí. Do ankety se během léta zapojilo téměř deset tisíc lidí. O výsledcích jsme si povídali s novinářkou a datovou analytičkou Deníku Irenou Honsnejmanovou.

Měříte si spánek, tep, regeneraci nebo dokonce glukózu? Data nám mohou pomoci pochopit lépe vlastní tělo, ale taky se mohou stát dalším zdrojem stresu. Ve druhém dílu podcastu s Liborem Mattušem se bavíme o tom, jak pomocí dechu tělo uklidnit i aktivovat, proč se během pracovního dne počítá každá příležitost vstát ze židle a co nám může (a taky nemůže) prozradit kontinuální monitor glukózy. A vůbec… Potřebujeme další data, nebo se potřebujeme znovu naučit vnímat, co nám říká vlastní tělo?

Musíme vstávat v pět, mrznout v ledové sprše, odcvičit hodinu a teprve potom si zasloužit snídani? Vůbec ne. S expertem na biohacking a terapii chladem Liborem Mattušem hledáme mnohem realističtější „ženskou“ cestu, jak mít během dne víc energie a lépe rozumět vlastnímu tělu. Probereme, proč ráno nezačínat telefonem, jak se laskavě potkat s chladem, proč i patnáct minut pohybu se počítá, kolik bílkovin si dát ke snídani a proč káva není řešením únavy. A hlavně, proč by ženy neměly bezmyšlenkovitě přebírat biohackingové protokoly, které fungují někomu jinému.

Zapomeňte na představu, že lázně znamenají župan, pítko a pomalou procházku po kolonádě. Moderní lázeňský pobyt může být překvapivě aktivní, ale zároveň nabídnout přesně to, co dnes mnoha z nás chybí: čas zpomalit, pořádně se vyspat, hýbat se a na chvíli vypnout pracovní i rodinný kolotoč. A navíc s odbornou péčí.

Proč terapie fascií tak pekelně bolí a jak tento propojený systém ovlivňuje celé tělo? Fyzioterapeut Milan Martínek v podcastu vysvětluje, proč staré jizvy způsobují potíže i po deseti letech, jak souvisí fascie s celulitidou a proč byste měli mít doma pěnový válec.

"Na světě jsou jen dvě věci, které jsou spravedlivé: smrt a presbyopie," říká s humorem primář očního oddělení nemocnice Sokolov Andrej Farkaš. Špatné vidění na blízko se po 40 vyhne málokomu a po 45. narozeninách už je samozřejmostí. Větší pohromou než brýle jsou ale glaukomová onemocnění a makulární degenerace, která nás nakonec mohou i stát zrak. Jak se tomu vyhnout a kdy rozhodně návštěvu očaře neodkládat?

Adéla Němec Jílková, známá ze sociálních sítí jako Máma z cvokhauzu, vychovává tři syny, dva z nich mají poruchu autistického spektra. V podcastu Holky v kondici otevřeně mluví o tom, proč je pro ni běžná osmihodinová práce mimo domov nereálná, co znamená každodenní péče a proč by se podle ní měl změnit způsob, jak stát podporu rodin posuzuje.

Je při roztroušené skleróze lepší šetřit síly, nebo naopak trénovat? A jak poznat hranici, kdy pohyb ještě pomáhá a kdy už může být zátěže moc? O tom si v podcastu povídám s fyzioterapeutem Jaroslavem Zemanem, psychoterapeutkou Renatou Malinovou a Míšou, která s RS žije dvanáct let a zároveň je účastnicí Výzvy Kondice. Dozvíte se, proč už dávno neplatí, že by se lidé s RS měli pohybu vyhýbat, jak pracovat se silovým a vytrvalostním tréninkem, rovnováhou i únavou a proč může být někdy větším výkonem říct si: Dnes ne. Míša navíc otevřeně popisuje vlastní cestu od diagnózy přes hledání sportů, které její tělo zvládne, až po současný trénink. S RS se dá žít aktivně. Je ale potřeba naučit se poslouchat své tělo a pohyb správně dávkovat.

Dentální hygienistka Tereza Paďour v podcastu Holky v kondici vysvětluje, proč lidé problémy s dásněmi často přehlížejí, jak souvisí zdraví úst s celým tělem a proč ani elektrický kartáček nebo zázračná pasta nejsou samospásné. „Je mi úplně jedno, čím si čistíte zuby. Pasta hraje druhé housle,“ říká. Poslechněte si celý podcast a zjistěte, co můžete pro své zuby udělat, aby vám vydržely klidně do osmdesáti.

Výsledky výzkumů vypadají nadějně. Psychedelika mohou pomoci proti depresivním stavům u pacientů, kterým běžná antidepresiva nezabírají. Dovolují jim vytvořit v mozku nová spojení, rozbourat staré vzorce, vidět se jinak. Nestálo by za to ordinovat je všem? Dát je volně do oběhu? Raději ne. V tom má jasno i Jana Bednářová, ředitelka nadačního fondu PSYRES, která má přitom s léčbou osobní zkušenost a už několik let funguje zcela bez antidepresiv.