Advertise on podcast: Vysoké napětí

Ve Vysokém napětí se Michal Půr vrací k základní otázce české energetiky: co skutečně drží stabilitu sítě a kde jsme zaspali. Hostem je Vladimír Hlavinka, místopředseda Svazu moderní energetiky a šéf společnosti Orgrez, který například vysvětluje rozdíl mezi „baseloadem“ jako obchodním pojmem a reálnou fyzikou soustavy. Řeč je o limitech obnovitelných zdrojů, nezastupitelné roli jádra a plynu, chaotickém vývoji pod vlivem dotací i o tom, proč Česku chybí dlouhodobý konsenzus napříč politickým spektrem. Debatují o geopolitických rizicích, bezpečnosti dodávek, budoucnosti uhlí, bateriích a digitalizaci energetiky. Hlavinka varuje před tím, že časové okno pro klíčová rozhodnutí se rychle zavírá.

Celý Briefing Vysokého napětí najdete exkluzivně na Herohero. Vyzkoušejte si ho na týden zdarma https://herohero.co/vysokenapeti/invites/OBHHSPVRLI. Dozvíte se o rozhodnutí ČEPSu, které se týká dalšího osudu uhelných elektráren a prošlo překvapivě bez emocí a bez veřejného křiku. V novém Briefingu Vysokého napětí se Petr Dušek a Michal Půr podrobně dívají na to, proč Počerady míří ke konci, proč Chvaletice zůstávají klíčové pro stabilitu soustavy a kde česká energetika naráží na své limity. Řeč je o zdrojové a systémové přiměřenosti, regulaci napětí, ostrovních provozech i o tom, proč bez „tvrdých“ zdrojů zatím energetickou transformaci prostě neutáhneme.

Jak dnes skutečně funguje obchodování s elektřinou v Evropě – a proč ceny lítají mezi extrémy? V podcastu Vysoké napětí vysvětluje Ondřej Máca, vedoucí odboru rozvoje trhu operátora trhu s elektřinou, jak se obchoduje elektřina na dlouhodobých i krátkodobých trzích. S Michalem Půrem mluví Máca o tom, proč Evropa přešla na patnáctiminutové intervaly a jaký vliv má počasí, dekarbonizace i geopolitika na ceny. Řeč přijde na záporné ceny, tisícieurové špičky, bateriová úložiště i otázku, zda Česko a Evropa nepřicházejí o schopnost určovat si vlastní cenu elektřiny.

Evropa minulý týden prožila další blackouty, skoro nikdo si jich ale nevšiml. V novém díle Briefingu Vysokého napětí rozebírají Michal Půr a Petr Dušek dva zdánlivě nesouvisející výpadky elektřiny, které se odehrály ve stejný den: plánovaný test bez proudu na německém ostrově Helgoland a skutečný blackout na dánském Bornholmu. Ukazují, jak křehké jsou ostrovní energetické systémy závislé na jediném kabelu, proč i „malý“ výpadek znamená velký problém v zimě a co tyto případy říkají o připravenosti evropské energetiky na krizové situace.

Transformace české energetiky naráží na limity času, infrastruktury i evropské politiky. Jiří Feist, člen představenstva EPH, v podcastu Vysoké napětí mluví o tom, proč je přechod teplárenství na plyn jedním z mála funkčních pilířů transformace, kde Česko zatím drží krok. Kritizuje nepřipravenost ČEPS, varuje před podceněním výkonové rovnováhy po útlumu uhlí a upozorňuje, že Evropa staví své klimatické cíle na technologiích, které zatím neexistují. Bez realistického plánování, vlastních zdrojů a změny přístupu hrozí podle něj nejen růst cen, ale i ohrožení energetické bezpečnosti.

V novém díle Briefingu Vysokého napětí přinesl bloger Petr Dušek do studia lego model větrníku – a spolu s Michalem Půrem na něm názorně ukázali, kde jsou skutečné přínosy a kde naopak pasti rekordní výroby elektřiny z německého větru. Řeč přišla na „cenovou nákazu“ mezi státy, roli Norska jako evropské baterie i na mýty, které obklopují čínskou energetiku. Místo líbivých sloganů zaznívají tvrdá data a grafy, na které jste u Vysokého napětí zvyklí. A ano — celý díl byl samozřejmě poháněn výhradně elektřinou vyrobenou doneseným větrníkem.

Europoslanec Luděk Niedermayer v podcastu Vysoké napětí mluví o tom, proč je kolem systému EU ETS2 v Česku tolik emocí, přestože povinnost snižovat emise v dopravě a bydlení platí už roky. Vysvětluje, že ETS2 není trestem pro domácnosti, ale nástrojem, jak státům pomoci splnit závazky a zároveň cíleně podpořit nízkopříjmové skupiny. Řeč je také o cílech EU pro rok 2040, předvídatelnosti pro byznys, roli baterií, stability sítí, elektrifikaci ekonomiky i o tom, proč Evropa potřebuje víc spolupráce a méně ideologických sporů, pokud si chce udržet konkurenceschopnost.

Zimní mrazy, rekordní spotřeba elektřiny a blackout v západním Berlíně ukázaly, jak křehká může být energetická infrastruktura i v srdci Evropy. V novém díle Briefingu Vysoké napětí rozebírají Michal Půr a Petr Dušek detailně případ sabotáže, která na několik dní odstavila desetitisíce domácností, a zároveň širší kontext evropské energetiky: závislost na počasí, roli větru a plynu, extrémní ceny elektřiny i varovné scénáře do dalších let. Debata ukazuje, že problémy Berlína nejsou výjimkou – ale možnou předzvěstí toho, co může čekat i další evropská města.

Transformace české energetiky se zrychluje, ale naráží na limity sítí, povolovacích procesů i odpor části veřejnosti. V nové epizodě podcastu Vysoké napětí debatují s Michalem Půrem René Neděla, vrchní ředitel sekce energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu, a Marek Lang, místopředsedou Svazu moderní energetiky a člen správní rady skupiny JRD se zaměřením na rozvoj projektů v oblasti moderní energetiky a plazmového zplyňování odpadu. Mluví o tom, jak Česko zvládne rozvoj obnovitelných zdrojů, bateriových úložišť a nutné investice do přenosové a distribuční soustavy. Dále mluví o přerezervovaných kapacitách, chytrých investic do sítí, NIMBY efektu i o otázce, zda se Česko může stát „energetickou baterií“ regionu — nebo promarní svůj potenciál. Oba hosté budou panelisty na konferenci Power Shift, která proběhne 22. ledna v Praze: naši diváci mohou získat exkluzivní slevu - s kódem DATARUN30 získají posluchači slevu 30 % na vstup na konferenci. Celý program a registrace na powershift.cz.

V novém dílu Briefingu Vysoké napětí se Petr Dušek a Michal Půr detailně vracejí k nejrozsáhlejšímu energetikou zpusobenému výpadku elektřiny v novodobé historii Česka. Na základě zpráv ČEPS a evropské ENTSO-E krok za krokem vysvětlují, co se v síti skutečně stalo, proč se sešlo několik extrémně nepravděpodobných událostí najednou a jak systém reagoval. Místo hledání viníka se debata soustředí na odolnost energetické soustavy, roli obnovitelných zdrojů, význam regulujících elektráren i na to, proč se z podobných krizí musíme především poučit.

Vysoké napětí tentokrát míří do Prahy – k lidem a technologiím, které zajišťují, že hlavní město funguje a svítí. Ředitel společnosti PREdistribuce Milan Hampl v rozhovoru s Michalem Půrem popisuje, jak funguje distribuční síť, proč je regulovaná část ceny elektřiny nevyhnutelná a proč dnes energetika investuje miliardy do modernizace, digitalizace a bezpečnosti. Debatují i o největším výpadku proudu v historii Prahy, krizovém řízení během hodin bez elektřiny i na to, proč je pražská síť jednou z nejspolehlivějších v Evropě.

Energetika se po pádu Bohemia Energy sice uklidnila, ale zákazníci jsou poučenější než kdykoli dřív. Délky hovorů rostou, lidé chtějí detailní informace, zajímá je fixace cen i rizika spotu – a do hry vstupuje i ChatGPT, který píše první sofistikované stížnosti. Šéf strategického marketingu PRE Viktor Procházka v rozhovoru vysvětluje, proč se trh mění, jak lidé znovu objevují hodnotu stability, jak roste zájem o zelenou elektřinu i proč je elektromobilita stále jen „o krok dál za praporkem“, ale už nezastavitelně přichází. Sponzorem Vysokého napětí je PRE.

Česko čeká bateriový boom – ale jen ti nejrychlejší přežijí. Pavel Farkač ze skupiny Sev.en v novém dílu Vysokého napětí popisuje, proč se bateriová úložiště mohou stát v příštích letech „zlatým dolem“, ale také proč velká část projektů už teď míří k nevyhnutelnému krachu. Vysvětluje, proč o úspěchu nerozhoduje jen technologie, ale i topologie sítě a schopnost obchodovat flexibilitu, a proč ani obří kapacity v Kalifornii nedokážou nahradit klasické zdroje. Dojde i na dominanci Číny, evropskou slepou víru v dekarbonizaci a realistický pohled na to, jak bude vypadat český energetický mix v roce 2030 a 2035.

Česká energetika prochází největší proměnou za desítky let — a právě služby výkonové rovnováhy jsou tím, co brání tomu, aby se komplexní soustava v jediném okamžiku nezhroutila. Jak se daří udržet výrobu a spotřebu v rovnováze v době extrémních výkyvů počasí, rychlého nástupu bateriových úložišť a rostoucího tlaku na přenosové sítě? Ředitel energetického trhu ČEPS Martin Kašák v podcastu Vysoké napětí vysvětluje, co dělá soustava ve vteřinách po výpadku Temelína, proč baterie pomůžou jen na krátké regulace a jak skutečně funguje odpojování fotovoltaik při přebytcích.

Česká energetika stojí na křižovatce a nová epizoda Briefingu Vysokého napětí ukazuje, že odboček je mnoho. Důvěřujme vědcům, ale kterým? Těm, kteří stvořili model SEEPIA, nebo těm z ČVUT, kteří v něm odhalili zásadní chyby? Jak moc drahá a komplikovaná bude ve skutečnosti transformace české energetiky? Michal Půr a Petr Dušek dále diskutují o výkonové rezervě a jejím vztahu ke zdrojové přiměřenosti, belgickém jaderném exodu a riziku blackoutů nebo o „pohádce“, jak zelený vodík po roce 2035 narazuje plyn.