Advertise on podcast: Psychobitches

69 % partnerských konfliktů možná nikdy nevyřešíte. A kupodivu to nemusí znamenat, že máte špatný vztah. V dlouhodobém partnerství totiž často nebojujeme o hrnek ve dřezu, pozdní příchod nebo jednu konkrétní dovolenou. Pod tím bývá něco mnohem méně řešitelného. Jeden potřebuje klid, druhý lidi.Jeden chce jistotu, druhý riziko.Jeden chce sex pětkrát týdně, druhému stačí dvakrát za měsíc. A pak se několik let snažíme přesvědčit toho druhého, že právě jeho nastavení je to vadné. V novém dílu Psycho Bitches řešíme partnerské konflikty. Jak se obyčejná výměna názorů vystupňuje do totálního bizáru. Proč některé páry skoro nikdy nekřičí a přesto mohou mít problém. Co je léčba tichem, spillover, repair attempt a proč nám při hádce často nejde ani tolik o vítězství jako o to, aby konečně někdo pochopil, co jsme sakra mysleli. A přidáváme i vlastní konfliktní materiál. Protože číst Gottmana je jedna věc.Nehádat se jako debil, když jste sami zaplavení emocemi, je věc druhá.

Pokračujeme v letní okurkové sezoně a opět vytahujeme psychologické hot takes, u kterých máme za úkol říct souhlasím, nesouhlasím a ideálně se u toho nepohádat. Tentokrát řešíme, jestli nadávky opravdu ulevují, proč nuda je pro jednoho člověka klid a pro druhého skoro nesnesitelné prázdno, proč nás nostalgie někdy bolí a proč jsou peníze možná mnohem větší téma duševního zdraví, než si připouštíme. Dostane se i na zlatokopky, romantizaci chudoby, KBT, terapeutické směry a terapeuty, kteří nemají rádi „hraniční klienty“. V placené části přitvrdíme. Je z našeho sexu poznat, jací jsme mimo postel? Potřebujeme být výjimeční? Proč se někdy držíme problémů, které nám škodí? Jsou nejempatičtější lidé skutečně nejlepší ve čtení ostatních? A pozná manipulátor vůbec, že manipuluje? A nakonec jedna nepříjemná pravda: umět krásně mluvit o vlastních emocích ještě neznamená mít je zpracované.

Každý by měl jít na terapii. Sociální sítě ničí mladý. ADHD je módní diagnóza. Narcismus je epidemie. Slyšíte to všude. Na sítích, od kolegů, v médiích. A my jsme se rozhodly to konečně rozebrat nahlas, bez diplomatického omáčkování a bez povinného souhlasu. V téhle epizodě si sedneme k horkým bramborám z psychologie a terapie. Výroky, které se tradují, sdílí a berou jako fakt. A my se ptáme: opravdu? Na základě čeho? Kde jsou data? 🔥 Co v epizodě řešíme: Musí každý na terapii? (Spoiler: ne.) Jsou sociální sítě skutečně zkázou mladé generace, nebo to říkáme o každé nové technologii od Gutenberga? Jsou inteligentnější lidi psychicky odolnější, nebo si jen lépe vyrobí vlastní past? Je ADHD přediagnostikované, nebo čekáme průměrně 12 let příliš dlouho? Hroutí se psychologie jako věda, nebo je replikační krize naopak dobrá zpráva? A jsou hranice ve vztazích spásný koncept, nebo způsob, jak se elegantně vyhnout vlastní reflexi? Neshodneme se na všem. Občas se pohádáme. A to je v pořádku. 🖤 V placené části pokračujeme dál: narcismus, rodičovství, empatie u generace Z a výroky o nás samotných jako terapeutkách, včetně toho, v čem jsme objektivně špatné. Psychobitches. Podsvětí české psychologie.

Internalizovaná misogynie a jiné argumentační fauly Když feminismus začne umlčovat ženy Tentokrát šlápneme na kuří oko skoro všem. A nejspíš i sobě. Bavíme se o gatekeeprech, statusových hrách a o tom, proč některá hnutí, která měla lidi osvobodit, nakonec vytváří nové klece. Feminismus není jednolitý proud, kde se všichni drží za ručičky. Je to pole plné rozporů, konfliktů a lidí, kteří ti rádi vysvětlí, proč nejsi dost dobrá feministka. Že se chceš líbit mužům. Že máš internalizovanou misogynii. Že zrazuješ sestry. A co když jenom máš jiný názor? 🎧 V epizodě uslyšíte: → proč Eva dostala nálepku „poslušná dcera patriarchátu“ za to, že mluvila o vlastním znásilnění jinak, než se čekalo→ jak se z Olinky během jednoho postu stala pick-me girl→ proč argumentační fauly typu „chceš se zalíbit mužům“ zabijí debatu dřív, než začne→ co se stane, když ti někdo začne určovat, na jakou identitu máš právo→ proč některé feministické debaty připomínají spíš ideologický casting než prostor pro přemýšlení Řešíme i sex work, prostituci, pornografii, sexualitu, stigma a otázku, jestli je ženská touha svobodná, nebo jen dobře internalizovaný patriarchát. A taky proč je někdy větší problém gatekeeper než samotná ideologie. 🔒 V placené části: → sexuální rozpory feminismu: prostituce, pornografie a kriminalizace klientů→ proč některé feministky považují ženskou sexualitu za problém, který je potřeba opravit→ jak vypadá „správná feministka“ a proč z toho některým lidem začíná být úzko→ a proč je podle Evy terapeut občas jen sofistikovanější forma emoční prostituce

Máte fakt dobrou intuici. Nebo si to jen myslíte? Většina lidí je přesvědčená, že umí odhadnout, komu věřit. Že pozná manipulátora. Že vycítí nebezpečí. Jenže náš mozek není stavěný na to, aby objektivně vyhodnocoval riziko. Je stavěný na to, aby přežil. A to je dost velký rozdíl. V tomhle díle si povídáme o tom, proč se bojíme cizinců víc než lidí, kteří nám statisticky ubližují nejčastěji. Proč nám charisma zamotá hlavu rychleji než fakta. Jak trauma, stres nebo předchozí zkušenosti mění naše úsudky. A proč i zkušení psychologové nebo kriminalisté dělají při odhadu lidí překvapivě hodně chyb. Uslyšíte také, kdy intuice skutečně funguje, kdy nás naopak bezpečně dovede do průšvihu a proč máme tendenci vidět nebezpečí tam, kde vůbec není. 🔒 V placené části se podíváme na souboj AI a psychologa. Kdo dnes dokáže lépe odhadnout rizikové chování? Proč český systém stále používá metody, o jejichž přesnosti se vedou spory? A jak se při práci s pachateli využívá virtuální realita nebo moderní algoritmy. Možná největší problém není, že neumíme předvídat budoucnost. Možná je to, jak snadno uvěříme, že ji předvídat umíme. 🎧 Pusťte si nový díl a napište nám: Kdy vás intuice zachránila? A kdy vás naopak úplně ojebala?

Stinná stránka. O temných rysech osobnosti, co ti můžou sloužit.Pomozte nám s tímto podcastem tak, že si koupíte jeho plnou verzi! DěkujemeVšechny užitečné odkazy zde: ⁠https://linktr.ee/Psychobitches⁠ --- Eva s Olinkou přinášejí epizodu o temných stránkách osobnosti. Tentokrát ne o tom, jak je poznat a utéct před nimi, ale o tom, kdy se naopak hodí. Narcismus, disocialita, psychopatické rysy, sadismus, sobectví — věci, co kultura vnímá jako red flag, ale ve správný chvíli a míře můžou sloužit tobě i lidem kolem. Volně to navazuje na starší díl o tom, že nemusíš být pořád hodná holka. Trochu si vypůjčíme Jungův koncept stínu. Kde leží rozdíl mezi tím, co neschvaluje společnost, a tím, co nepřijímáme sami u sebe? Eva vysvětluje, proč se jí dobře pracuje s disociální a hraniční klientelou, které se spousta terapeutů bojí. A proč terapeut, co si vlastní temný rysy nepřiznává, je začne promítat do klientů? 🎧 Ve FREE části: proč se disociální a antisociální porucha přestává brát jako doživotní ortel a jaké terapeutické metody na ně fungují? kde je hranice mezi psychopatií a sadismem (a proč to není totéž) proč chladnokrevnost zachraňuje v krizi líp než soucit aneb od chirurga po dusícího se psa otázky, přes který si můžeš zmapovat vlastní stín 🔒 V placené části jdeme dál: lesklá strana narcismu: proč lidi s narcistníma rysama jdou do velkých riskantních gest a komu to prospívá jak nás k narcismu vychovává celá kultura („jsi výjimečná" dřív, než cokoliv dokážeš) rozdíly mezi gendery: mužská zranitelnost, co nesmí ven vs. ženský vztek, ambice a sexualita relační agrese, psychické násilí žen na mužích a proč není zmapované dvojí standard u ženské sexuality, latentní homofobie a výzkum, co ji měřil dost názorně Pusť si to. A pak si zkus odpovědět na ty těžké otázky. Třeba na tu, co bys (u)dělal/a, kdyby se to nikdo nikdy nedozvěděl.

Pomozte nám s tímto podcastem tak, že si koupíte jeho plnou verzi! DěkujemeVšechny užitečné odkazy zde: ⁠https://linktr.ee/Psychobitches⁠ --- Eva s Olinkou si do studia pozvaly Minh Maie. Na sítích ho možná znáte jako Psychologického evangelistu. Týpka s vietnamskými kořeny, co dělá na Facebooku a Instagramu psychologickou osvětu pro širokou veřejnost. Proč 80 % publika každýho psychologa tvoří ženy. Proč Minh vůbec začal dělat na mužským duševním zdraví (a proč to není veselej důvod). A pak to sklouzne tam, kam to v tomhle podcastu sklouzne vždycky: do psychoterapeutické nory. Proč si český terapeut nikdy nesmí říct, že je dobrej. Proč jsou výcviky letadlo za půl milionu a supervize fetiš. Druhá půlka rozhovoru je ale o něčem jiném. Minh přijel do Čech v pěti letech, za rok zapomněl vietnamsky a stal se people pleaserem, co lhal spolužákům, že dostal k Vánocům autíčko, aby zapadl. O české nevlastní babičce, která mu byla bránou do české kultury. A o tom, co to je být první syn prvního syna, mít na zádech celou rodinu a posílat půlku výplaty do Vietnamu a mnoha dalších odlišnostech západních a východních kultur. 🎧 Ve FREE části: - proč nejvíc hejtu nepřichází od lidí, ale od kolegů z oboru - jak vypadá impostor syndrom, když ho celá scéna pěstuje jako ctnost - co udělá s dítětem kulturní šok, když ho v pěti letech hodí do Chomutova - proč se za sebe Minh dvacet let styděl a co z toho vyrostlo 🔒 V placené části jdeme hloubš: - stud versus vina, a proč má v asijský kultuře prim - proč je rozvod pro vietnamskou komunitu vyloučení ze společnosti a jak s tím Minh žije, když má dva malý kluky - guess culture vs. say culture: proč si dvě kultury nikdy nerozumí, co je správná komunikace - jestli je naše západní terapie vůbec přenositelná do kolektivistických kultur - a sektářství výcviků, kde si Rogeriáni s kábéťákama poměřujou, kdo dělá terapii „správně" Uvolněný pokec tří lidí z oboru, co to každej dělají trochu jinak a baví se přesně o tom, proč jim ta česká psycho-scéna místama nesedí. A o tom, že někdy je největší superschopnost být nejblbější v místnosti. Pusť si to. A pak nám napiš, jestli ti to taky brnká na strunu.

Pomozte nám s tímto podcastem tak, že si koupíte jeho plnou verzi! DěkujemeVšechny užitečné odkazy zde: ⁠https://linktr.ee/Psychobitches⁠ --- Proč se chováme jako idioti? Bestiář přesvědčení, která nám sabotují život Eva s Olinkou otevírají téma maladaptivních přesvědčení. Tedy mentálních programů, které vznikly v dětství, aby nás chránily. Jenže problém je, že ten software běží dál, i když už dávno nejsme děti. Mozek jede na systému z roku 1995. (Tady si samozřejmě dosaďte ročník bližší vašemu věku) Tehdy tě možná zachránil. Dneska ti sabotuje vztahy, práci, sebevědomí i schopnost být v klidu. A často si toho ani nevšimneš. Protože tomu neříkáš trauma ale „já prostě taková/takový jsem“. 🎧 V epizodě rozebíráme bestiář typů, které možná znáte až moc dobře: → Chronický smolař „Stejně to podělám.“ Radši to ani nezkusíš, protože selhání čekáš předem. → Emoční detektiv „Určitě mě opustí.“ Analyzuješ každou zprávu, každý tón hlasu a každý pohled. → Světice / Záchranář „Moje potřeby nejsou důležité.“ Rozdáš se pro všechny a pak potichu nenávidíš svět. → Pan Dokonalý „Buď perfektní, nebo vůbec.“ Odpočinek je selhání. Chyba je katastrofa. → Paranoik „Lidi mě chtějí využít.“ Život za ostnatým plotem plným kamer a podezření. → Generál „Pravidla jsou pro ostatní.“ Kontrola, dominance a pocit, že slabost je smrt. A to nejhorší? Tyhle vzorce si často způsobíme sami, a tím je potvrdíme. Bojíš se opuštění → začneš dusit vztah → partner odejde → vidíš, měl jsi pravdu. Bojíš se selhání → nic nezkusíš → nic nevyjde → další důkaz. Každé z těch přesvědčení ti něco dává: bezpečí, kontrolu, pocit převahy nebo aspoň alibi. Jenže cena bývá dost vysoká. 🔒 V placené části řešíme sekundární zisky, pasivní agresi, perfekcionismus, narcistní generály, emoční manipulaci i to, proč někdy víc věříme vlastním halucinacím než realitě. A jo. Vsadíme se, že se všichni v něčem najdete.

Pomozte nám s tímto podcastem tak, že si koupíte jeho plnou verzi! DěkujemeVšechny užitečné odkazy zde: ⁠https://linktr.ee/Psychobitches⁠ --- Stud není jen trapný pocit, když se zakoktáš, neumíš anglicky nebo si prdneš ve špatnou chvíli. Stud je emoce, která ti neřekne: „Udělala jsi chybu.“ Řekne ti: „Ty jsi chyba.“ A přesně o tom je tenhle díl. Bavíme se o studu, vině, těle, sexu, škole, náboženství, sociálních sítích i o tom, proč se člověk dokáže dvacet let bát zpívat, mluvit anglicky nebo ukázat svoje tělo jen proto, že mu kdysi někdo řekl jednu větu. V epizodě řešíme: → proč stud nevede k nápravě, ale k útoku, stažení nebo popření → jaký je rozdíl mezi vinou a studem → proč zahanbování nefunguje ve výchově, vztazích, terapii ani na sítích → proč se tolik studu lepí na sexualitu, tělo a výkon → proč se ženy často stydí jinak než muži → proč fantazie neznamená čin → a proč někdy největší úleva přijde ve chvíli, kdy něco konečně řekneš nahlas bezpečnému člověku A taky: proč je někdy nejléčivější věta na světě: „Nejsi v tom sám.“ 🎧 Tenhle díl je o sexu, těle, škole, vztazích, sociálních sítích, náboženství i o tom, proč si člověk někdy připadá jako úplný odpad kvůli jedné větě, kterou slyšel před dvaceti lety. A možná se v tom poznáte víc, než vám bude příjemné.

Pomozte nám s tímto podcastem tak, že si koupíte jeho plnou verzi! DěkujemeVšechny užitečné odkazy zde: ⁠https://linktr.ee/Psychobitches⁠ --- Tentokrát speciál v režii Evy, která si do studia pozvala Lanu Bakanovou, forenzní psycholožku, která studovala a pracuje ve Velké Británii. A není jen tak ledajaká návštěva. Lana přijela aby si s Evou pořádně ujely na tématu, které obě milují. Forenzní psychologie v Británii vs. Česku. Dětské gangy, drogy a mačety na ulicích. Pachatelé s duševním onemocněním, transgender ve vězení a risk assessment metody, o kterých se nám tady může jenom zdát. 🎧 V epizodě uslyšíte: – proč je ve Velké Británii trestní odpovědnost od 10 let (a ve Skotsku to bylo ještě méně) – jak vypadá práce s mladistvými gangstery, kteří kradou auta, prodávají drogy a nosí nože – co je „county lines" a proč starší kluci posílají děti převážet drogy mezi kraji – jak funguje restorativní justice a proč mladiství vrazi mají často větší potenciál na nápravu než dospělí – a co dělat, když tě kontaktuje někdo, kdo si idealizuje masového vraha Otevřeme i věci, o kterých se moc neví: – že forenzní psycholog v Británii není jen titul, ale chráněná pozice, na kterou se čeká přes 10 let – že existují soukromé věznice – a že britské gangy existují 🔒 V placené části: – jak se řeší transgender ve výkonu trestu – jestli má forenzní psycholog v Británii větší vliv na soudy než u nás – jaký jsou rozdíly mezi českými a anglickými pachateli – co je risk assessment a proč u nás skoro žádné metody nemáme – a jak Lana zvládla vězeňský slang v cizím jazyce

Pomozte nám s tímto podcastem tak, že si koupíte jeho plnou verzi! DěkujemeVšechny užitečné odkazy zde: ⁠https://linktr.ee/Psychobitches⁠ --- Tentokrát Eva onemocněla, takže Olinka spáchala intelektuální nevěru a pozvala si do studia Lucku Ráčkovou – bioložku, antropoložku a výzkumnici, která stres studuje v podmínkách, kde by se většina z nás složila. Třeba v Antarktidě nebo simulované vesmírné mise. Stres není nepřítel. Je to signál. Motivace. Někdy i kámoš. Ale kdy se z něj stane zabiják? Lucka vysvětluje, jak stres funguje – od jednobuněčného organismu až po člověka, co visí na skále a říká si „to bude dobrý". A proč lidi s ADHD možná sebrali v pravěku víc bobulí než zbytek kmene. 🎧 V epizodě uslyšíte: – jak se stres propisuje do těla, chování i DNA vašich dětí – proč ambivalentní vztahy vyčerpávají víc než ty čistě toxické – jak vypadá izolace na simulované vesmírné misi a co to udělá s hlavou – a jak to mají kosmonauti se sexem.  Otevřeme i věci, které se blbě přiznávají: – že stres v těhotenství se může propisovat do nervového systému dítěte ještě dřív, než cokoliv stihnete zkazit sami – že vesmírná radiace vám doslova trhá DNA – a že přežít tři roky na Marsu není úplně pohádka 🎧 Pusť si ten díl. A pak nám napiš, jestli bys letěl/a do vesmíru!

Pomozte nám s tímto podcastem tak, že si koupíte jeho plnou verzi! DěkujemeVšechny užitečné odkazy zde: ⁠https://linktr.ee/Psychobitches⁠ --- Ahoj, tady Psycho Bitches. Podsvětí české psychologie. Sdílíš fotku dítěte. Cute moment. Památka. Radost.A pak už to není ve tvých rukách. Tenhle díl není o tom dělat z rodičů monstra.Je o tom přestat si lhát, že internet funguje jako rodinné album. Bavíme se o sharentingu, dětském soukromí a o tom, co se reálně děje s obsahem, který o dětech sdílíme. Proč nestačí říct „za to přece můžou pachatelé“ a proč prevence není totéž co victim blaming. Rozplétáme, kdo tenhle obsah vyhledává, proč to nejsou jen „slizký dědci“ a jak funguje eskalace – od zvědavosti přes tvrdší obsah až k dalším formám zneužití. A proč „jsou to jen fotky“ je nebezpečně naivní věta. Dotýkáme se i toho, co to znamená pro děti samotné. Nejen dnes, ale za pár let, kdy už budou mít vlastní názor na to, že jejich dětství je dohledatelné online. Ve FREE části řešíme hlavně:✨ proč sdílení dětí není nevinné, i když to tak cítíš✨ rozdíl mezi vinou pachatele a odpovědností rodiče✨ kdo tenhle obsah konzumuje a jak o tom přemýšlí✨ proč online svět není oddělený od reality V placené části jdeme dál:🖤 jak děti připravit na vlastní online prostor🖤 sexting, nátlak a stud u nezletilých🖤 co dělat, když se něco stane🖤 a proč stud a tabu celý problém spíš zhoršují Tenhle díl není příjemnej.Ale možná přesně proto stojí za to si ho pustit.

Ahoj, tady Psycho Bitches. Podsvětí české psychologie. Tenhle díl je pro všechny posluchače i posluchačky, kteří mají občas pocit, že je to táhne na dvě, tři nebo rovnou patnáct stran najednou. Máš ráda svou práci. A zároveň z ní chceš utéct. Jsi v klidu. A zároveň v napětí. Jo. Dneska se bavíme o vnitřním konfliktu, ambivalenci a o tom, co se děje, když v sobě současně cítíš dvě pravdy, které spolu úplně nekamarádí. Probíráme, proč ambivalence není totéž co nerozhodnost. Proč někdy nejde o to, že nevíš, ale naopak víš až moc dobře. Jenže obě strany mají svoje argumenty, svoje emoce a svoje nároky. A ty jsi pak uprostřed jak hadr na přetahování. V epizodě se dostaneme k tomu, jak ambivalence vypadá ve vztazích, v mateřství, u velkých životních rozhodnutí i u témat, kde není žádná čistá odpověď. Třeba ve vztahu k rodičům, u druhého dítěte, u rozchodů, potratů, eutanazie nebo života v zahraničí. Mluvíme i o tom, proč někteří lidi ambivalenci vydrží a unesou ji, zatímco jiné úplně roztrhá. Proč nás někdy nutí růst a přestavovat si vlastní život. A proč jindy jen stojíme nad rozsypanýma kostkama a nejsme schopní udělat ani krok. Ve FREE části řešíme hlavně: ✨ co vlastně ambivalence je a proč není totéž co obyčejná nerozhodnost ✨ proč je někdy známkou toho, že jsme narazili na něco opravdu důležitého ✨ jak to vypadá, když člověka táhne víc částí osobnosti naráz ✨ proč některé velké vztahy a velká rozhodnutí bez ambivalence skoro nejdou ✨ jak to máme my dvě, když nás něco současně přitahuje i odpuzuje V placené části jdeme ještě hlouběji: 🖤 ambivalentní vztahy a proč umí být pro nervový systém vyčerpávající až překvapivě moc 🖤 proč je někdy horší vztah, který je „napůl krásný a napůl na hovno“, než vztah, o kterém rovnou víš, že je špatně 🖤 proč nás intenzita mate a proč si ji tak snadno pleteme s hloubkou 🖤 co s člověkem dělá nejistá odměna, chaos a střídání blízkosti s ohrožením 🖤 jak se ambivalence promítá do partnerství, identity i toho, co si dovolíme chtít Tenhle díl není o tom, že vám dáme jednoduchý návod, jak mít ve všem jasno.Spíš o tom, že někdy je duševní zdraví právě schopnost chvíli vydržet, že jasno prostě není. A že i to je docela velká disciplína.

Pomozte nám s tímto podcastem tak, že si koupíte jeho plnou verzi! DěkujemeVšechny užitečné odkazy zde: ⁠https://linktr.ee/Psychobitches⁠ ---Nevstáváš s chutí, ale z povinnosti. Lidi tě začínají štvát. To, co ti dřív dávalo smysl, je ti najednou jedno. Zní ti to povědomě? Tenhle díl je pro všechny, kdo kdysi byli zapálení – a teď jedou na poslední procenta baterky. Pro ty, co jsou unavení, lehce cyničtí, odpojení… a pořád fungují. O tom, proč nevyhoří ten, komu je práce ukradená, ale často právě ten, kdo do ní dal kus sebe. Proč nestačí „si odpočinout o víkendu“. A proč někdy nejedeš přes svoje hranice proto, že chceš – ale proto, že už ani nevíš, kde jsou. 🎧 V epizodě uslyšíte: – co je syndrom vyhoření doopravdy a jak poznáš, že už nejde jen o únavu – proč jsou k vyhoření náchylní právě ti nadšení, výkonní a zodpovědní – jakou roli hraje perfekcionismus, potřeba „zvládnout všechno“ a neschopnost říct si o úlevu – proč se z přepracovanosti stala skoro ctnost – jak vypadá vyhoření v práci, doma i v rodičovství – v čem se liší vyhoření od deprese (a kde se potkávají) Otevřeme i věci, které se blbě přiznávají: – že odpočinek někdy nefunguje, protože ho neumíš prožít bez viny – že dovolená tě nespasí, když se vracíš do stejného nastavení – že být „ten spolehlivý/ta spolehlivá“ má svoji cenu 💡 A hlavně: proč vyhoření nevzniká z práce samotné, ale z pocitu, že z ní nemůžeš vystoupit. 🔒 V placené části: – jak poznat, že už jedeš na dluh, ne na výkon – co se děje s tělem a hlavou, když stres nikdy nekončí – jak mluvit o vyhoření v práci dřív, než tě to semele – a co může být první reálný krok ven, i když teď nemáš sílu na velké změny 🎧 Pusť si ho. Možná je to moment, kdy si konečně přiznáš, že tohle tempo není dlouhodobě udržitelný.

Worksheety z terapie – co byste udělali vy? Tenhle díl vznikl na Modafenu a v moodu truchlení. Evička má nateklé uzliny a jede na prášcích. Olinka truchlí a není úplně fit. A tak vytasily worksheety z terapie – o jsou ty pracovní listy, co se používají na skupinových sezeních. Nezapomeňte, tady nejsou žádné správné odpovědi! Vzaly jsme 16 papírů plných otázek, na které normálně lidi odpovídají v bezpečí terapeutické místnosti. A my je rozbalíme tady. Hypotetické situace. Morální dilema. A 23 emocí, které lidi cítí, ale neumí pojmenovat. Některé odpovědi vás možná překvapí. Některé vás možná triggernou. A některé vám možná pomůžou si něco ujasnit. 🎧 Ve FREE části řešíme: Kdybys teď otěhotněla – co uděláš? Šla bys na potrat, i když jsi nikdy nechtěla? Prodala bys drogy, kdyby to byla jediná cesta? Vzala bys kulku za kamaráda? A za dítě? A taky: 23 emocí, který nemají český název. Znáš ten pocit, když si uvědomíš, že každej kolem má stejně složitej život jako ty? Nebo když slyšíš svoje srdce bušit a začneš panikařit? Nebo když se díváš někomu moc dlouho do očí? To všechno má superlsožitý pojmy.  🔒 V PLACENÉ části jdeme dál: Chrysalismus, frustrace z focení, Elipsism, Exulansis, Onism, Ocholism a hromadu dalších názvů, co možná nebudete znát. A taky: proč Olinka kradla v Čedoku, proč Evička civí a Olinka uhýbá pohledem, a jak vypadá limerence. Tohle není klasický podcast. Je to pozvánka k tomu, abyste si s námi (nebo sami, nebo v páru) položili otázky, který normálně nekladete.