Advertise on podcast: Odemčeno

V 99. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník a Míša Filipová věnují evropským kapitálovým trhům a tomu, proč ani po více než deseti letech stále nefungují jako jeden celek. Probírají novou evropskou dohodu o integraci trhu, která počítá s posílením společného dohledu, možností jednotné licence pro provozovatele burz a jednodušší přeshraniční správou investičních fondů. Debata se pak přesouvá k tomu, proč je fragmentace evropského trhu problémem pro firmy, které chtějí růst. Studie citovaná v epizodě odhaduje, že hlubší integrace evropských finančních trhů by mohla dlouhodobě zvýšit úroveň HDP Evropské unie přibližně o 3 %. Evropa přitom zůstává výrazně bankocentrická a zhruba 80 % úvěrů je stále sjednáváno na domácích trzích. Velká část epizody se věnuje startupům a rizikovému kapitálu. Mirek s Míšou řeší, proč se evropské technologické firmy často rozhodují škálovat ve Spojených státech, kde mají hlubší kapitálový trh, specializované investory i širší obchodní zázemí. Roční objem venture capital investic do amerických společností je podle citované studie přibližně šestkrát až osmkrát vyšší než v EU. Řeč přijde i na Credo Ventures, strukturu evropských úspor a roli penzijních fondů při financování inovací. Na závěr se Mirek s Míšou dostávají k českému startupovému zákonu a evropským nástrojům na podporu scale-upů. Probírají regulatorní sandbox, zaměstnanecké akcie i hranici mezi smysluplnou podporou a pouhým fiskálním transferem. Evropský scale-up fond má mít kapacitu 5 miliard eur a zaměřit se mimo jiné na AI, kvantové technologie, biotechnologie a vesmírný průmysl. Sledujte nás na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

V 98. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s bývalým guvernérem České národní banky Miroslavem Singerem. Debata začíná u globálního investičního cyklu, který táhnou výdaje na obranu, energetiku, infrastrukturu a datová centra spojená s umělou inteligencí. Singer vysvětluje, proč rostoucí poptávka po kapitálu tlačí nahoru výnosy dluhopisů i cenu úvěrů a proč se tento vývoj promítá také do hypoték.Velká část rozhovoru se věnuje Evropě. Singer srovnává schopnost Evropy financovat velké technologické projekty se Spojenými státy, vrací se k otázce drahé energie a konkurenceschopnosti a rozebírá problémy Francie s veřejnými financemi. Právě francouzská situace otevírá také debatu o eurozóně a o tom, zda je současná chvíle vhodná pro české přijetí eura.Druhá část epizody se vrací k Česku. Mirek se Singerem řeší, proč česká ekonomika investuje relativně hodně a přesto neroste rychleji, které veřejné investice mají smysl financovat i dluhem a kde naopak chybí tlak na výkonnost. Dostávají se k dopravní infrastruktuře, jádru, školství, vědě a také k napojení českého průmyslu na německý dodavatelský řetězec.Na závěr se debata soustředí na české veřejné finance. Singer upozorňuje, že domácí diskuse o deficitu je výrazně nervóznější než pohled finančních trhů, zároveň ale považuje fiskální opatrnost za důležitou. Řeč je i o výdajích na obranu a o tom, jak se budou české finance vyvíjet v prostředí vyšších úrokových sazeb a větší nejistoty v Evropě.Sledujte nás na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

V 97. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník a Míša Filipová věnují cenám potravin a maržím v potravinářství a maloobchodu. Vysvětlují rozdíl mezi obchodní přirážkou, hrubou marží a skutečnou ziskovostí a proč údaj o „třicetiprocentní marži“ bez přesné definice sám o sobě mnoho neříká. Velká část debaty se zaměřuje na česká specifika. V roce 2025 připadalo 58 % tržeb za zboží každodenní spotřeby na promoční prodeje, u značkových výrobků dokonce 64 %. Mirek s Míšou rozebírají, jak slevové akce ovlivňují běžné ceny, proč může máslo v různých částech roku reagovat na náklady rozdílně a jak mezi sebou obchodní řetězce soutěží o zákazníka. Dostávají se také k vyjednávací síle mezi dodavateli a obchodníky. Jinou pozici má velký výrobce se silnou značkou a jinou malý dodavatel závislý na jednom odběrateli. Debata proto míří i k zákonu o významné tržní síle, privátním značkám a rozdílným přístupům v Polsku, Španělsku nebo Velké Británii. Na závěr se Mirek s Míšou věnují tomu, jak lépe chránit spotřebitele a současně zachovat hospodářskou soutěž. Řeší transparentnější cenová data, platby obchodním centrálám, možné přesouvání zisků mezi zeměmi a také to, proč má při posuzování cen větší smysl sledovat skutečnou cenu za kilogram nebo litr než samotné procento slevy. Sledujte nás na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

V 96. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník a Míša Filipová vracejí k inflaci a k tomu, proč její současná čísla vypadají klidněji než situace, kterou řada domácností skutečně cítí. Meziroční inflace se pohybuje kolem dvou procent, jádrová inflace zůstává výš a služby dál zdražují. Do hry navíc vstupují ceny pohonných hmot, energií a potravin i rychlý růst mezd.  Velká část debaty se věnuje tomu, jak rychle česká ekonomika dokáže růst bez dalších inflačních tlaků. Mirek s Míšou řeší produktivitu, napjatý trh práce a konkurenceschopnost průmyslu, kde jednotkové mzdové náklady za poslední dekádu výrazně rostly. Dostávají se také k rodinným rozpočtům a k domácnostem, které čeká refixace hypoték sjednaných v době výrazně nižších sazeb.  Na závěr se debata vrací k tomu, co může inflaci znovu rozhýbat. Potraviny, dražší energie, geopolitické napětí i vyšší tržní sazby mohou komplikovat další vývoj a zároveň prodražovat hypotéky i financování státu. Mirek vysvětluje, proč hypoteční sazby zatím nemají mnoho důvodů k výraznějšímu poklesu a proč bude ČNB dál velmi citlivě sledovat domácí inflační tlaky.  Sledujte nás na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

V 95. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Janem Rafajem, prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR, a Janem Krčmářem, výkonným ředitelem Solární asociace, o budoucnosti české energetiky. Řeší další rozvoj fotovoltaiky a větru, bateriová úložiště, kapacitu sítí, komunitní energetiku i to, jakou roli mohou obnovitelné zdroje hrát pro český průmysl. Velká část debaty se věnuje ekonomice jednotlivých zdrojů a bariérám, které nové projekty v Česku prodražují. Připojování do sítě, dlouhé povolování a regulatorní nejistota podle hostů zvyšují náklady investorů a mohou se promítat i do cen energie. Řeč je proto o brownfieldech, akceleračních zónách, firemních PPA nebo o možnostech repoweringu starších solárních elektráren. Na závěr se debata dostává také k propojení fotovoltaiky s ochranou půdy a biodiverzity. Mirek s hosty řeší, jak by mohl vypadat pragmatičtější přístup k energetickému mixu, který zohlední cenu, bezpečnost dodávek, potřeby průmyslu i rychle se měnící spotřebu elektřiny. Sledujte nás na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

V 94. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují českým veřejným financím a otázce, proč je vedle samotné výše dluhu zásadní také jeho trajektorie a cena. Řeší, co pro budoucí rozpočty znamenají rostoucí úrokové náklady, které mají dosáhnout zhruba 145 miliard korun, a proč nízké zadlužení Česka představuje výhodu, kterou má smysl chránit. Velká část debaty míří k roku 2028. Současný fiskálně-strukturální plán předpokládá rychlé snížení deficitu, které by po rozpočtu roku 2027 vyžadovalo korekci zhruba 130 až 140 miliard korun. Mirek s Míšou proto porovnávají českou situaci se Švédskem, Itálií, Kanadou, Německem a Velkou Británií a hledají, co jejich zkušenosti říkají o konsolidaci, fiskálních pravidlech i důvěře finančních trhů. Na závěr přichází jednoduchý myšlenkový experiment. Rozhodovala by dnešní vláda o rozpočtu stejně, kdyby věděla, že sama ponese jeho důsledky ještě za deset let? Právě délka horizontu, ve kterém stát uvažuje, může rozhodnout o tom, zda si Česko zachová prostor stabilizovat veřejné finance podle vlastních podmínek. Sledujte nás na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

V 93. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Jaromírem Šindelem, hlavním ekonomem České bankovní asociace, o výhledu české ekonomiky. Porovnávají prognózy Ministerstva financí, ČNB a bankovní asociace, řeší růst HDP, jádrovou inflaci, úrokové sazby, produktivitu i dopady návrhu státního rozpočtu. Druhá část epizody se věnuje rozdílu mezi HDP a hrubým národním důchodem, reinvestovaným ziskům zahraničních firem a odlivu dividend. Data přitom nabízejí překvapivě optimistický pohled na českou ekonomiku. Zahraniční firmy v Česku dál ve velkém reinvestují a zároveň roste objem kapitálu, který české firmy investují v zahraničí. Řeč je také o tom, co tento vývoj vypovídá o vyspělosti českého kapitalismu, konkurenceschopnosti zdejších firem a stále silnější schopnosti českého byznysu expandovat za hranice. Sledujte nás na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

V 92. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují letošnímu Evropskému semestru a doporučením Evropské komise pro Česko. Ta poprvé doporučení propojuje s budováním Unie úspor a investic. Mirek s Míšou řeší zda jsou relevantní a na porovnání s Německem a Dánskem zkoumají, proč samotné vysoké úspory nebo velké penzijní fondy ještě nestačí k financování růstu firem. Klíčovým příkladem je pak Švédsko, které dokazuje, že doporučení mohou fungovat a spojuje domácí investory, penzijní kapitál, venture capital, private equity a burzu do fungujícího systému. Řeč je také o švédském investičním účtu, penzijním „autopilotu“, trhu pro menší firmy a o tom, co by z tohoto modelu mohlo převzít Česko. Sledujte nás na X: @PodcastOdemceno @M_Zamecnik

V 91. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Janem Rafajem, prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR, a Zuzanou Ceralovou Petrofovou, prezidentkou společnosti PETROF Group, o budování prémiové české značky, exportu, ekonomické diplomacii a proměně rodinné firmy na globálním trhu. Debata začíná příběhem značky PETROF a návratem mezi světovou špičku koncertních klavírů. Zuzana Ceralová Petrofová popisuje transformaci firmy po privatizaci, vznik nejvyšší produktové řady Antonín Petrof i to, proč bylo nutné vedle tradiční značky vybudovat nový prémiový segment. Řeč je také o práci s portfoliem značek, výrobě v Evropě i Asii a hledání správného postavení na světovém trhu.  Velká část epizody se věnuje exportu a ekonomické diplomacii. Hosté probírají podnikatelské mise, roli ambasád, CzechTrade i podporu českých značek v zahraničí. Dostane se na zkušenosti z Uzbekistánu, Kazachstánu, Ázerbájdžánu, Číny i dalších trhů a na otázku, jak mohou stát a diplomacie pomáhat českým firmám otevírat nové obchodní příležitosti.  Řeč je také o geopolitických změnách, clech, přesunech světové poptávky a o tom, jak se mění strategie exportně orientovaných firem. Závěr patří nástupnictví v rodinné firmě, dlouhodobému budování značky a tomu, proč může být právě důvěra jedním z nejcennějších aktiv českého průmyslu.  Sledujte nás na X: @PodcastOdemceno @M_Zamecnik

V 90. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují polskému zemědělství a potravinářství. Debata vychází z Mirkovy cesty do Polska a hledá odpověď na otázku, jak se z dříve zaostalého zemědělství stal jeden z největších evropských agroexportérů. Řeč je o rozdílech mezi českým a polským modelem hospodaření, produktivitě práce, přidané hodnotě na hektar i o tom, proč Polsko dokázalo vybudovat silný potravinářský průmysl navazující na vlastní zemědělskou produkci. Mirek s Míšou probírají rodinné farmy, zpracování potravin, export i roli státu při ochraně zemědělské půdy a podpoře domácích producentů. Velká část epizody se věnuje tomu, proč Polsko vyváží výrobky s vyšší přidanou hodnotou, zatímco Česko často exportuje základní zemědělské komodity. Dostane se na drůbežářství, mléčný průmysl, ovoce, zeleninu, moderní zpracovatelské provozy i na otázku, kde má české zemědělství největší prostor pro další rozvoj. Sledujte nás na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

V 89. dílu podcastu Odemčeno vrcholí letní pivní speciál. Mirek Zámečník si potřetí povídá s Petrem Dvořákem, ředitelem národního podniku Budějovický Budvar, tentokrát o projektu nového návštěvnického centra, které má vzniknout do roku 2028, kdy budou České Budějovice Evropským hlavním městem kultury. Debata začíná u samotného projektu. Petr Dvořák vysvětluje, proč Budvar nechce budovat klasickou expozici, ale otevřít návštěvníkům skutečný pivovar. Řeč je o nové pivovarské zahradě, lávce nad výrobním provozem, autentické prohlídkové trase, sklepích, historické sladovně i o tom, jak skloubit každodenní výrobu s rostoucím turistickým zájmem. Velká část epizody se věnuje inspiraci ze zahraničí. Mirek s Petrem Dvořákem probírají návštěvnická centra pivovarů Guinness, Estrella Damm, Kuchlbauer nebo americké NASA Kennedy Space Center a diskutují, jak spojit silný zážitek s autenticitou a vyhnout se tomu, aby se z pivovaru stala pouze atrakce bez vazby na skutečnou výrobu. Závěr patří ekonomice celého projektu. Řeč je o návratnosti investice, budování značky Budvar, rozvoji cestovního ruchu v Českých Budějovicích i o hledání nových zdrojů příjmů v době, kdy se pivní trh dlouhodobě proměňuje. Petr Dvořák vysvětluje, proč návštěvnické centrum chápe jako plnohodnotnou součást budoucího rozvoje pivovaru i města. Sledujte nás na X: @PodcastOdemceno @M_Zamecnik

V 88. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují evropskému automobilovému průmyslu, situaci koncernu Volkswagen a postavení Škody Auto v rychle se měnící globální konkurenci. Debata vychází z červencového jednání dozorčí rady Volkswagenu a hledá odpověď na otázku, proč se největší evropská automobilka dostala pod tak silný tlak. Řeč je o restrukturalizaci Volkswagenu, vysokých nákladech výroby v Německu, využití výrobních kapacit i o tom, jak velkou roli skutečně hraje Green Deal. Mirek s Míšou porovnávají evropské automobilky s japonskými výrobci a ukazují, že zásadní změnu přinesl především vývoj čínského trhu, kde domácí značky během několika let výrazně posílily svou konkurenceschopnost. Velká část epizody se věnuje Škodě Auto. Hosté probírají její silnou pozici na evropském trhu, úspěch nových modelů, flexibilní výrobu spalovacích i elektrických vozů na jedné lince i expanzi na zahraniční trhy. Dostane se na Indii, Vietnam, Austrálii i na otázku, proč dnes už žádný trh nedokáže nahradit význam, který měla pro evropské automobilky Čína před deseti lety. Závěr patří konkurenci ze strany Tesly a čínských výrobců, zejména společnosti BYD. Mirek s Míšou rozebírají rozdíly ve výrobní efektivitě, nákladové struktuře i organizaci výroby a diskutují, jaké podmínky budou rozhodovat o úspěchu evropských automobilek v příštích letech. Sledujte nás na X: @PodcastOdemceno @M_Zamecnik

V 87. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Janem Rafajem, prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR, a Ladislavem Janíčkem, rektorem Vysokého učení technického v Brně, o inovacích, startupech, spin-offech a roli technických univerzit v transformaci české ekonomiky. Debata začíná u toho, jak se na vysoké škole buduje prostředí, ve kterém znalosti nezůstávají jen v laboratořích a učebnách. Ladislav Janíček vysvětluje, proč je podnikání přirozeným pokračováním výzkumu a tvůrčí činnosti a proč má vedle výuky a vědy své pevné místo v akademickém životě. Řeč je o tom, jak VUT nastavilo procesy pro vznik startupů a spin-offů, jak pracuje s duševním vlastnictvím a proč je důležité zbavovat studenty i akademiky strachu z podnikání. Velká část dílu se věnuje Brnu jako inovačnímu ekosystému. Hosté probírají propojení VUT, Masarykovy univerzity, Jihomoravského inovačního centra, technologických firem a soukromého kapitálu. Dostane se na elektronovou mikroskopii, optiku, čipy, jadernou energetiku, spolupráci s Jižní Koreou, Thermo Fisher, onsemi i na to, proč může být Brno jedním z nejsilnějších technologických hubů v Česku. Mirek s hosty probírají také konkrétní příklady úspěšných firem a projektů spojených s VUT. Řeč je o NenoVision, Phonexii, Codasipu, Kamee, Flowmonu i o nových studentských startupech a spin-offech. Ladislav Janíček připomíná, že jen za poslední období vznikla na VUT necelá dvacítka nových startupů a spin-offů, které už se aktivně prezentují i na mezinárodních akcích. Důležitým tématem je podnikavost studentů. Jan Rafaj zdůrazňuje, že nestačí mít dobrý nápad, pokud zůstane v šuplíku. Univerzity mají studenty učit také týmovou práci, projektové řízení, systémové myšlení, schopnost prezentovat ideu a proměnit ji v reálný produkt nebo firmu. Debata se věnuje studentským týmům, satelitu VUT, formulím, planetárním vozítkům, týmu Chicken Wings i tomu, proč jsou podobné projekty důležité pro rozvoj technických i manažerských dovedností. Dostane se také na další vzdělávání pro průmysl, mikrocertifikáty, programy Master of Science, kyberbezpečnost, stavebnictví a environmentální inženýrství. Hosté probírají, proč už firmám často nestačí klasické dlouhé studium a proč roste význam kratších specializovaných kurzů pro lidi z praxe. Závěr míří k novelizaci vysokoškolského zákona, startupovému zákonu a podpoře angel investic. Řeč je o tom, že technické univerzity potřebují pružnější ekonomická pravidla, lepší podmínky pro podnikání, možnost pracovat s investičními fondy a prostředí, které umožní rychleji převádět výzkum do praxe. Sledujte nás na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

V 86. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Martinem Hanzlíkem, expertem na struktury firem a majetků, o tom, jak by Česko mohlo lépe využívat státní majetek a zapojit soukromý kapitál do financování infrastruktury. Debata začíná u rozsahu majetku státu. Podle údajů zmiňovaných v epizodě dosahují státní aktiva přibližně osmi bilionů korun, dlouhodobá aktiva představují zhruba 5,8 bilionu a čistá hodnota majetku po odečtení závazků přesahuje dva biliony korun. Mirek s Martinem Hanzlíkem řeší, zda lze část tohoto majetku aktivovat tak, aby dál zůstával pod kontrolou státu a současně vytvářel kapitál pro nové investice. Velká část dílu se věnuje infrastrukturním fondům. Martin Hanzlík vysvětluje, proč jsou dálnice, železnice, energetická infrastruktura, nemocnice nebo dostupné bydlení atraktivními aktivy pro penzijní a investiční fondy. Nabízejí dlouhodobý a relativně předvídatelný výnos, který odpovídá potřebám institucí spravujících úspory obyvatel. Česko přitom svůj rozvoj stále financuje hlavně prostřednictvím státního rozpočtu, daní a dalšího zadlužování. Řeč je také o fondech kvalifikovaných investorů, PPP projektech, infrastrukturních dluhopisech a možnostech, jak propojit veřejné peníze se soukromým kapitálem. Martin Hanzlík připomíná evropský přístup, podle kterého by se prostředky určené na výnosové projekty neměly pouze jednorázově rozdělit formou dotací. Mohou vytvořit počáteční kapitál investičních struktur, které následně přitáhnou další peníze a budou financovat projekty opakovaně. Důležitým tématem je příští evropské programové období. Mirek s Martinem Hanzlíkem probírají možnost vložit část evropských prostředků do dlouhodobých finančních nástrojů spravovaných například Národní rozvojovou bankou. Taková struktura by mohla financovat dálnice, vysokorychlostní železnice, energetiku nebo sociální infrastrukturu a současně vytvořit nabídku pro české penzijní a investiční fondy. Dostane se i na aktivaci stávajícího majetku. Princip spočívá v oddělení provozu od investičního aktiva a využití budoucího peněžního toku. Stát by nemusel prodávat samotnou budovu, elektrárnu, dálnici nebo podnik. Investoři by získali podíl na příjmech, které dané aktivum vytváří, zatímco veřejný sektor by si ponechal kontrolu. Podobné struktury dnes běžně využívají soukromé fondy i jiné evropské státy. Závěr míří k českým úsporám. Pokud domácí penzijní a investiční fondy nemají dostatek vhodných českých aktiv, peníze obyvatel odcházejí do zahraničních akcií a fondů a financují rozvoj jiných ekonomik. Martin Hanzlík vysvětluje, proč by kvalitní české infrastrukturní fondy mohly udržet větší část kapitálu doma, přilákat zahraniční investory a vytvořit dlouhodobý zdroj peněz pro modernizaci země. Sledujte nás na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

V 85. dílu podcastu Odemčeno pokračuje druhým dílem náš letní pivní speciál. Mirek Zámečník si opět povídá s Petrem Dvořákem, ředitelem národního podniku Budějovický Budvar, tentokrát hlavně o českých hospodách, proměně gastroscény, spolupráci s craftovými pivovary a příběhu piva Budvar 33. Debata začíná u české hospody a toho, jak se mění její role. Klasická čtyřka, jak ji znaly starší generace, postupně mizí, zatímco úspěšné hospodské koncepty jsou profesionálnější, více pracují se zážitkem, kvalitou piva, jídlem, personálem i místem. Petr Dvořák vysvětluje, proč gastro jako celek neklesá, ale proměňuje se. Rostou obědové koncepty, bistra, sushi bary, foodbary i podniky, které umí spojit dobré jídlo, dobře ošetřené pivo a jasně uchopený provoz. Velká část dílu se věnuje tomu, proč je dnes provoz hospody náročný. Rostou mzdy, profesionalizují se služby a hosté za vyšší cenu očekávají lepší zážitek. Mirek s Petrem Dvořákem probírají, proč některé koncepty fungují okamžitě, zatímco jiné se nechytnou ani s dobrým pivem, jak velkou roli hraje poloha, personál, konzistence a schopnost dělat gastro každý den stejně dobře. Řeč je i o tom, jak mladší generace pije pivo jinak. Méně často sedí v klasické pivnici, víc vyhledává nové formáty, jiné příležitosti a sociální zážitek. Dostane se na rodinné podniky, profesionální gastrokoncepty, sudy u hasičárny, berlínské spätis i otázku, jak může české pivo dál fungovat mimo tradiční hospodský model. Druhá část epizody míří ke craftové scéně a vztahu Budvaru k menším pivovarům. Petr Dvořák popisuje, proč Budvar nechtěl jen napodobovat craftové styly, ale stát se součástí komunity. Řeč je o tom, proč craft není jen IPA, ale hlavně přístup, subkultura, autenticita a vztah k pivu. Mirek s Petrem Dvořákem probírají i to, čím je Budvar ve výrobě specifický: klasická varna, celé hlávky žateckého poloraného červeňáku, dlouhé ležení piva ve sklepích a investice do ležáckých kapacit. Závěr patří Budvaru 33. Petr Dvořák vysvětluje, proč právě toto pivo pomohlo Budvaru otevřít dveře do nových hospod a oslovit méně konzervativní část trhu. V nově získaných hospodách už Budvar 33 tvoří zásadní část výtoče a vedle klasického ležáku funguje jako druhá silná opora značky. Sledujte nás na X: @PodcastOdemceno @M_Zamecnik