Advertise on podcast: Ředitelé zeměkoule

Sochařka a malířka Erika Bornová a malíř Tomáš Císařovský jsou první manželský pár v podcastu Ředitelé zeměkoule. Ale pozval jsem je i proto, že oni dva spolu také v posledních letech rádi vystavují a těší je prezentovat svou práci společně. Začít jsme v případě Eriky museli slavným otcem Adolfem Bornem a v případě Tomáše výrazným otcem Josefem, výtvarníkem a disidentem. Těžištěm rozhovoru je ale povídání o jejich vlastní výtvarné práci a životě. Řeč ovšem přišla třeba i na Doubici, kde mají chalupu, na Prahu, Milana Knížáka nebo výtvarné a architektonické památky minulého režimu.

Mnohokrát oceněný architekt Petr Hájek stojí například za přestavbou karlovarských Císařských lázní, druhou částí pražské galerie DOX nebo chystanou dostavbou a rekonstrukcí Invalidovny. Mluvili jsme o Karlových Varech, odkud pochází, ale také o Praze a Lucerně, o soužití s úřady a památkáři, o nerealizovaných projektech a o tom, jak se s nimi smíří ego architekta. Petr navíc umí krásně vyprávět příběhy budov, na kterých pracoval.

Marie Zelbová vloni zaujala nesmírně autentickou, syrovou, ale také jemnou a křehkou knihou „Táňa, Praha 3, Žižkov“. Je to kniha o její matce – krásné, svobodomyslné a zároveň prokleté a sebedestruktivní bytosti, která, ač sama v chudobě, vždy poskytla azyl lidem v nouzi, umělcům, hudebníkům, excentrikům, ztroskotancům, opilcům i narkomanům, často v jedné osobě. Je to kniha o jejím bratrovi, který tak smutně skončil. Je to kniha o jednom open house, ale také kniha o příběhu Marie Zelbové a o tom, jak jí na cestě z pekla pomohl skauting. O tom všem jsme si povídali – a taky o tom, jak je možné, že jsme se potkali až nyní, když i já tolik postav z knihy dobře znám.

S historikem Petrem Kourou jsme si povídali o mnohém z pestrého portfolia jeho práce a bohaté knižní produkce. Začali jsme nekonformní mládeží, která tančila za nacistické okupace na swingovou hudbu. Najdeme tu podobnosti se „závadovou mládeží“ 60. či 80. let, jak ji nazývali vychovatelé a propagandisté minulého režimu? Mluvili jsme o podplukovníkovi Josefu Balabánovi, veliteli proslulé odbojové skupiny Tři králové, ale třeba i o spisovateli Vladislavu Vančurovi a o tom, proč nacisté popravili právě jeho. A o mnohém dalším.

S historikem Michalem Macháčkem jsme si povídali o Gustávu Husákovi, o kterém před časem sepsal důkladnou a kvalitní knihu. Ta mapuje především Husákovo dětství, mládí, SNP, 40. léta, věznění v 50. letech, jeho návrat do politiky přes akademii věd a rok 1968. V podcastu jsme ale pochopitelně nevynechali ani československou normalizaci a to, čemu švédský premiér Olaf Palme říkal „diktatura kreatur“. A na čem pracuje Michal Macháček dnes?

S historikem profesorem Jacquesem Rupnikem jsme tentokrát začali netradičně. Třeba tím, co má rád na dovolených v Česku. V čem jsou naše hory jiné než úctyhodné Alpy. Přišla řeč na francouzské trhy v Provence, a dokonce jsme probrali i mistrovství světa ve fotbale. A o čem jsme řečnili dál? Poslouchejte a nechte se překvapit.

S básníkem, historikem a publicistou Milošem Doležalem jsme rozprávěli hlavně o Vysočině. Například i o jejím názvu – proč je to Vysočina, a určitě ne Českomoravská vrchovina. Probrali jsme Bohuslava Reynka, číhošťský zázrak, Mahlera, Humpolec i Kaliště, protinacistický odboj v kraji, hilsneriádu a mnoho dalšího.

S architektem, hercem a příležitostným básníkem Davidem Vávrou jsme probrali jeho rodný Braník a Dobešku, tedy místo, kde žije od narození. Mluvili jsme takřka o všem pražském, ale hlavně o nových odvážných stavbách a velkých gestech. Také o Šumných městech a o tom, co dali čeští architekti světu.

Se zpěvákem Visacího zámku Janem Haubertem jsme probrali jeho dětství v Janovicích u Rýmařova nebo Žluticích i karlovarské gymnázium. Probrali jsme, jak se dostal k muzice, i začátky kapely na strahovských kolejích. S frontmanem kapely, která hraje ve stejné sestavě už 43 let, jsme samozřejmě mluvili i o tom, co je dnes známka punku.

S Davidem Černým jsme v podcastu probrali všechno možné. Výškovou budovu ve Stodůlkách s obřím vrakem zrezivělé lodi, která právě získala stavební povolení. Obchodní dům Máj a fialovou barvu zavěšených letadel. Spolupráci s developery, postoj k veřejným penězům i Dvorecký most. Vášeň pro létání, elektrickou monokolku a věčně rozkopanou Prahu. Přišla řeč i na pracovní vytížení a (ne)schopnost odpočívat.

S politologem Josefem Mlejnkem jsem chtěl původně mluvit o všem možném a ukrajinsko-polskými vztahy a jejich historií jen začít. Ale bylo to tak zajímavé a strhující, že jsme zůstali takřka výhradně u toho – také proto, že znalosti hosta představují nekonečný a živý gejzír a matérie je to skutečně festovně komplikovaná. Nakonec však přece jen došlo třeba i na Bulgakova nebo Katyň.

S bývalým velvyslancem ČR v Izraeli a bývalým prvním náměstkem ministra zahraničí Jiřím Schneiderem si povídáme především o Izraeli a taky o jedinečném českém přátelském vztahu k této zemi. Dozvíte se, proč má Jiří dojem, že v Izraeli oslabuje vláda práva. Řeč přišla i na Irán, Hormuzský průliv, válku na Ukrajině či summit NATO.

S historikem Oldřichem Tůmou jsme začali byzantologií, kterou studoval v 70. letech, kdy ještě nosil dlouhé vlasy. Protože byl skoro dvacet let ředitelem Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, samozřejmě jsme mluvili o poválečném Československu a studené válce – včetně toho, jak moc byla vlastně studená. Ale řeč přišla i na demonstrace před rokem 1989 či na vztah historie a výchovy.

David Gaydečka je hudební producent a promotér, který posunul Prahu mezi evropská centra festivalové hudební produkce. Před deseti lety založil festival Metronom, jehož poslední ročník před pár dny skončil. Vystoupili na něm mimo jiné hvězdy jako Nick Cave či Sting. Už více než 20 let stojí i za festivalem United Islands of Prague a také má na starost hudební produkci v exkluzivním hudebním klubu Doupě. Též organizuje hudební festival Všetice. Vzpomínali jsme i na jeho producentské začátky a zhodnotili pozici Prahy na evropské kulturní mapě.

Ivan Hodáč byl nejvýše postaveným českým manažerem v evropském automobilovém průmyslu. Dlouhá léta byl tajemníkem Evropské asociace automobilového průmyslu. Mluvili jsme tedy především o budoucnosti tohoto odvětví ve světle čínské konkurence a nástupu elektromobility. Ale povídali jsme si i o jiných jeho působištích, třeba ve Warner Bros. Zajímaví jsou taky Ivanovi předci. Tatínek – taktéž Ivan – byl nejslavnější prvorepublikový automobilový závodník a jeho tetou byla herečka Nataša Gollová. Hned po 21. srpnu 1968 Ivan emigroval. Usadil se v Dánsku, kde je občanem, ale žije v Belgii. I o tom jsme si vyprávěli.