Advertise on podcast: DeNIMBYzace

Zastavit rozestavěné dálnice byla chyba. Ještě horší ale bylo zastavit jejich projektování. Bývalý ministr dopravy Dan Ťok vzpomíná na éru Víta Bárty, která podle něj zásadně poznamenala české stavebnictví. Vysvětluje, proč se ztracené projekční kapacity obnovují jen obtížně a co stojí za současným boomem výstavby dálnic. Srovnává také český přístup s Polskem, kde se politici dokázali na rozvoji infrastruktury dohodnout napříč stranami. Proč to u nás nejde? Hrozí opakování někdejších chyb při přípravě železničních staveb? A potřebuje Česko skutečně rozsáhlou síť vysokorychlostních tratí pro vlaky jedoucí 350 kilometrů za hodinu? Ťok mluví také o zákulisí stavebního byznysu, politických překážkách a nekonečném čekání na dokončení Pražského okruhu.

Kam uložit radioaktivní odpad na desítky až stovky tisíc let? Česko vybírá ze čtyř lokalit místo, kde má vzniknout hlubinné úložiště – jedna z nejdéle připravovaných a zároveň nejcitlivějších infrastrukturních staveb v zemi. Hostem deNIMBYzace je Lukáš Vondrovic, ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Vysvětluje, proč má být finální lokalita vybrána kolem roku 2030, proč se má začít stavět kolem roku 2040 a proč musí být úložiště připravené k provozu v roce 2050.Kolik celé úložiště bude stát? Kolik dostávají obce, na jejichž území probíhají průzkumy? A jak velké množství odpadu vlastně za celý život vyprodukuje člověk využívající jadernou energii? Možná překvapivě malé.Řeč přijde také na ochranu podzemních vod, geologické průzkumy, finské úložiště Onkalo i otázku, jak vůbec varovat civilizaci za desítky tisíc let, že hluboko pod zemí leží radioaktivní materiál – když netušíme, jakým jazykem budou budoucí generace mluvit.

Proč se v Ostravě daří rozjíždět velké projekty, zatímco jinde se o nich roky jen mluví? Nové městské čtvrti, koncertní sál, mrakodrap, náplavky nebo nové Bazaly – Ostrava má ambice a prostor dál růst. Jenže ani tady se stavění neobejde bez odporu sousedů, dlouhého povolování nebo sporů o to, kdo má velké investice zaplatit. Hostem DeNIMBYzace je Richard Vereš, který mluví o tom, proč NIMBY efekt vzniká prakticky všude, kde se staví v blízkosti lidí, proč může špatná komunikace celý projekt zablokovat a proč podle něj musí mít politici odvahu některé stavby podpořit i za cenu ztráty části voličů.

Létání se rychle mění a s ním i způsob, jakým se řídí provoz nad našimi hlavami. Jenže zatímco ve vzduchu přicházejí nové technologie a postupy, na zemi se velké projekty posouvají podstatně pomaleji. Platí to pro paralelní dráhu na ruzyňském letišti, kolem které se dobře ukazuje i síla NIMBY efektu, ale také pro rychlodráhu na Kladno. Právě ta by podle Jana Klase, bývalého ředitele Ředitelství letového provozu a kandidáta na senátora, mohla být pro Kladensko „malým Marshallovým plánem“ a dát celému regionu nový impuls.

Pražská doprava je na hraně a bez nových staveb se situace nezlepší. Starosta Prahy 5 Lukáš Herold v podcastu DeNINBYace vysvětluje, proč se Radlická radiála plánovaná už od 70. let stále nestaví a jak její přípravu brzdí politické spory, námitky systémové podjatosti i složitá legislativa. Stavba, která měla původně stát 15 miliard korun, se dnes odhaduje na více než 40 miliard a hotová by podle něj mohla být nejdříve za osm až deset let. Řeč je také o kontroverzních cyklopruzích na Plzeňské, špatné koordinaci pražských oprav, Smíchov City, novém dopravním terminálu i o tom, proč Praha podle Herolda nemůže řidiče jednoduše vytlačovat z aut.

V Česku se ještě před několika lety stavěly nové dálnice jen velmi pomalu. Dnes se tempo výstavby výrazně zrychlilo a podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla za tím stojí především změny legislativy, efektivnější povolovací procesy i zkušenosti z minulých let. V podcastu Denimbyzace Česka popisuje, proč se z osmnáct let budované dálnice D49 stal symbol české byrokracie, jaké překážky stále brzdí klíčové dopravní stavby a proč by měla být základní dálniční síť dokončena kolem roku 2033. Vysvětluje také, jak se Česko inspirovalo v Polsku, proč jsou kvalitní silnice zásadní pro ekonomický rozvoj země a kde dnes vidí největší rizika pro další výstavbu

Jak složité je v Česku prosadit důležitou infrastrukturu, i když je pro stát nezbytná? Hosté podcastu DeNIMBYzace Ondřej Palan a Miloš Jiřík z odpadové společnosti AVE popisují dvacetiletý boj o modernizaci spalovny nebezpečných odpadů v Rybitví. Vysvětlují, proč se povolovací proces neustále vrací na začátek, jaké dopady mají zdlouhavá řízení na cenu investic i na celý odpadový systém a proč podle nich Česko bez nové infrastruktury nebude schopné zvládnout budoucí legislativní požadavky.

Praha má po více než dvanácti letech nový Metropolitní plán a s ním i ambici výrazně urychlit výstavbu bytů, nových čtvrtí a potřebné infrastruktury. Urbanista Zdeněk Völfl, člen týmu náměstka Petra Hlaváčka, v podcastu DeNIMBYzace vysvětluje, proč je schválení dokumentu považováno za jeden z nejvýznamnějších milníků v novodobém rozvoji Prahy. Popisuje, jak plán vznikal, proč se vypořádávalo více než 45 tisíc připomínek a jakou roli sehrají brownfieldy ve vzniku nových čtvrtí. Řeč je také o výškových budovách, dostupném bydlení, kapacitách škol a školek i o tom, zda nový stavební zákon skutečně pomůže zrychlit povolování staveb.

Martin Kuba v podcastu DeNIMBYzace popisuje, proč se podle něj Česká republika stále nedokáže vypořádat s výstavbou klíčové infrastruktury a jak velkou roli v tom hraje fenomén NIMBY. Na příkladech z Jihočeského kraje vysvětluje, proč se výstavba dálnic, mostů, energetických zařízení nebo odpadové infrastruktury často stává střetem mezi zájmem jednotlivce a potřebami celé společnosti. Kuba také kritizuje postup státu při přípravě akceleračních zón a upozorňuje, že bez otevřené komunikace vzniká odpor i tam, kde by bylo možné najít shodu.

Podcast DeNIMBYzace tentokrát otevírá téma, které se týká každého z nás, ale málokdo o něm přemýšlí – kam vlastně mizí nebezpečný odpad. Použité injekční stříkačky, nemocniční odpad, staré chemikálie nebo materiály ze zdravotnictví. Hostem je poslanec a stínový ministr životního prostředí Jan Bureš, který upozorňuje, že Česko stojí před vážným problémem: ročně vyprodukuje zhruba 200 tisíc tun nebezpečného odpadu, ale kapacity na jeho likvidaci dlouhodobě nestačí.Přestože odborníci i stát upozorňují na nedostatek spaloven nebezpečného odpadu, nové projekty narážejí na odpor obcí, spolků i nekonečné administrativní překážky. Některé záměry se povolují déle než deset let a investoři do nich vkládají miliony korun, aniž by se vůbec dostali ke stavbě.

Urbanismus, doprava, bydlení i budoucnost českých měst. V nové epizodě podcastu DeNIMBYzace Česka diskutuje Petr Dušek s místostarostou Ostravy-Jih Radimem Ivanem o tom, proč se Česko podle něj musí přestat bát změn a začít přemýšlet ve větších souvislostech. Rozebírají, jak Ostrava dokázala po pádu těžkého průmyslu změnit vlastní identitu, co nás může inspirovat v Polsku nebo Nizozemsku a proč by česká města měla fungovat jako propojené metropolitní celky místo izolovaných ostrovů. Řeč přichází i na nový stavební zákon, slučování obcí, výstavbu bydlení, vysokorychlostní tratě nebo problém, že mladá generace dnes nesrovnává Prahu s Brnem, ale s Kodaní, Amsterdamem nebo Milánem. Nechybí ani netradiční pohled na budoucnost městského plánování – od využití dat mobilních operátorů až po „GTAčko z Ostravy“, které má lidem ukázat, jak může jejich město jednou vypadat.

Metropolitní plán má po více než deseti letech konečně zamířit na pražské zastupitelstvo. Jenže místo jasné vize rozvoje metropole přichází podle Ondřeje Prokopa spíš „hloupý kompromis“, který se snaží zavděčit všem – a ve výsledku neřeší ani bydlení, ani dopravu, ani skutečné potřeby Prahy. V podcastu DeNIMBYzace Česka popisuje, proč je podle něj Praha dnes prakticky neříditelná, proč se velké stavby neustále zpožďují a jak moc hlavní město dusí přebujelý systém povolování i politická nerozhodnost. S Petrem Duškem mluví kandidát na primátora o Metru D, Libeňském mostu, Výtoňském mostu nebo o Radlické radiále. Prokop kritizuje nekonečné odklady, aktivismus i chybějící manažerské řízení města. Tvrdí, že Praha má peníze, ale neumí je efektivně investovat – a zatímco ceny bydlení dál rostou, metropole podle něj „zamrzla v klinické smrti“.

Praha se dusí vlastní pomalostí. Byty chybí, povolování trvá roky a každý větší projekt naráží na odpor, připomínky i nekonečné debaty. V nové epizodě podcastu DeNIMBYzace Česka mluví náměstek pražského primátora Petr Hlaváček s Petrem Duškem o tom, proč se v hlavním městě staví tak těžce, co má změnit metropolitní plán a proč bez větší odvahy nebude dostupné bydlení ani fungující infrastruktura.Řeč přichází na výškové budovy, brownfieldy, nové čtvrti i kontroverzní plánovací smlouvy s developery. Hlaváček vysvětluje, proč Praha potřebuje „město krátkých vzdáleností“, proč nestačí stavět jen byty bez škol a parků a jak velkou roli hraje v celém procesu odpor části veřejnosti.

Česko nestaví pomalu proto, že by neumělo stavět. Problém je jinde – v systému, který se ztrácí v razítkách, vlastnických vztazích a nedokončené digitalizaci. V podcastu DenNIMBYzace mluví Petr Dušek s výkonnou ředitelkou Svazu měst a obcí Radkou Vladykovou o tom, proč se povolovací procesy zasekávají ještě před první cihlou, jakou roli hraje NIMBY efekt i proč dostupné bydlení nemusí automaticky znamenat lepší bydlení. Řeč přichází i na to, jak obce přebírají čím dál větší odpovědnost bez adekvátních nástrojů – a proč bez skutečné digitalizace a otevřené komunikace se systém nezrychlí.

Česko se v oblasti výstavby dostalo do bodu, kdy už nestačí jen diskutovat – je potřeba začít jednat. Hostem podcastu DeNIMBYzace Česka je Zdeněk Zajíček, prezident Hospodářské komory, který popisuje, proč se dnes staví tak pomalu a co všechno systém brzdí. Problém není jen v zákonech, ale v celkovém nastavení. Povolovací procesy jsou roztříštěné, zdlouhavé a zatížené množstvím regulací, které se za roky nabalily. Výsledkem je prostředí, kde je složité cokoliv prosadit – a kde investoři raději odcházejí jinam. Přitom právě rychlá a funkční výstavba je klíčem k tomu, aby Česko zůstalo konkurenceschopné.