Advertise on podcast: BETRI CAST 🎙️

Do BETRI Castu se vrací Milan Janoušek ze Štrekařů. A tentokrát jsme nechali historii trochu stranou a šli přímo do toho, co český běh pálí dnes. Máme talent. Máme data. Máme moderní trénink, karbonové boty, laktát, zahraniční know-how i přístup k metodám světové špičky. Tak proč z Česka nevychází víc běžců světové úrovně? S Milanem řešíme, jak se mění vytrvalecký trénink, co nám skutečně dává norský přístup, threshold a double threshold a kde už jen slepě kopírujeme trénink elitních závodníků. Pak jsme šli do českého systému. Jak pracujeme s talentem? Proč někteří skvělí junioři zmizí? Máme dost kvalitních trenérů? Fungují kluby, reprezentace a svaz tak, jak by měly? A potřebuje dnes český talent pro světovou kariéru odejít do NCAA nebo zahraniční tréninkové skupiny? Došlo samozřejmě i na peníze, profesionalizaci a atletiku jako produkt. Dá se v Česku vytrvalostním během vůbec uživit? A je náš největší problém skutečně nedostatek peněz – nebo spíš způsob, jakým celý systém funguje? Talent máme. Otázka je, co s ním dokážeme udělat. BETRI Cast s Milanem Janouškem a Štrekaři. Bez nostalgie, bez PR omáčky a tentokrát hlavně o tom, co českému běhu chybí k opravdové světové úrovni.

Máme lepší boty, přesnější trénink, laktát, wattmetry, výživu, regeneraci i prakticky neomezený přístup k informacím. Přesto některé české běžecké rekordy přežívají desítky let. Tak kde je problém? Do BETRI Castu zavítal Milan Janoušek – výkonnostní běžec, autor projektu Štrekaři a člověk, který zná historii české vytrvalostní atletiky snad lépe než samotné tabulky. Tentokrát jsme se ponořili do českého běhu opravdu hluboko. Řešíme, proč byli někteří čeští vytrvalci před třiceti nebo čtyřiceti lety tak rychlí, co se od té doby změnilo v tréninku, jak velkou roli dnes hrají karbonové boty a moderní technologie a jestli současná generace skutečně představuje nový vzestup české atletiky. Došlo samozřejmě i na Dudychu, Toula, Zajíce a další současná jména. A samozřejmě jsme si položili i tu nejjednodušší otázku: Jsme dnes opravdu lepší běžci než naši předchůdci – nebo jen běháme v době, která nám umožňuje běhat rychleji? 🎙️ Milan Janoušek 🏃 Štrekaři 🇨🇿 Česká atletika od minulosti až po současnou generaci 👟 Karbon, rekordy, talent, trenéři a systém 📊 A tradičně trochu víc statistického nerdění, než je společensky zdrávo. BETRI Cast. Mezi laktátem, historií českého běhu a otázkou, proč některé rekordy odmítají umřít.

Ve svých osmnácti letech patří mezi největší talenty české atletiky. 🇨🇿 🏆 Mistr Evropy do 18 let na 1500 metrů. 🏃 Český juniorský rekordman na 1500 m, 3000 m i míli. 🔥 Nově také držitel historického českého rekordu na 3000 metrů do 20 let výkonem 7:58,79, kterým překonal rekord starý více než 45 let. Jak vypadá trénink jednoho z nejrychlejších mladých běžců Evropy? V této epizodě jsme si povídali o: • cestě od talentovaného kluka až k titulu mistra Evropy, • rekordním závodě pod osm minut, • tréninku elitního běžce, • norském modelu a double threshold, • měření laktátu, Core Body Temperature a dalších moderních technologiích, • heat trainingu a vysokohorské přípravě, • výživě, regeneraci a prevenci únavových zlomenin, • mentální stránce závodění, • české atletice a tom, co našim vytrvalcům stále chybí, • i o snech směrem k mistrovství světa a olympijským hrám. Pokud vás zajímá moderní vytrvalostní trénink, zákulisí vrcholové atletiky a cesta mladého sportovce mezi evropskou špičku, tenhle díl by vám rozhodně neměl uniknout.

S nějakým Jirkou v nové části BETRI Castu rozebíráme mismatch diseases — nemoci z nesouladu mezi tím, jak vzniklo lidské tělo, a tím, jak dnes skutečně žijeme. Obezita. Diabetes 2. typu. NAFLD. Hypertenze. Bolest zad. Nespavost. Deprese. Myopie. A často i člověk, který sice trénuje, ale jinak celý den sedí, špatně spí, je ve stresu a žije v permanentním komfortu. Tenhle díl je nepříjemný v jedné věci: ukazuje, že problém často není v tom, že bychom měli málo informací. Problém je, že žijeme proti konstrukci vlastního těla. Nejsi slabý. Jsi jen až příliš dobře adaptovaný na špatné prostředí.

V prvním díle o sacharidech jsme si vysvětlili, proč jsou sacharidy zásadní pro vytrvalostní výkon, jakou roli hraje svalový a jaterní glykogen, proč mozek potřebuje stabilní hladinu glukózy a proč trávení při zátěži nefunguje stejně jako v klidu. Ve druhém díle bude hlavním tématem rozdíl mezi klasickým poměrem 2:1 a modernějším přístupem 1:0,8. Vysvětlíme, proč se dlouho používal poměr 2:1, jak souvisí s kombinací glukózy nebo maltodextrinu a fruktózy, a proč se v posledních letech stále více prosazuje poměr 1:0,8. Podíváme se také na to, jestli je vyšší příjem sacharidů automaticky lepší, pro koho může být poměr 1:0,8 výhodný a proč nemusí být řešením pro každého sportovce. Ve třetím díle na tuto část navážeme tématy jako osmolalita, hydrogely, konkrétní složení gelů a iontových nápojů, marketingové sliby výrobců a praktická strategie do závodu.

V tomto díle BETRI Castu otevíráme téma sacharidů ve vytrvalostním výkonu. Vysvětlujeme, proč sacharidy nejsou jen „palivo do svalů“, ale zásadní faktor, který ovlivňuje tempo, koncentraci, koordinaci, vnímání únavy i schopnost udržet závodní intenzitu.Podíváme se na to, co jsou sacharidy, proč jsou pro sportovce nejrychleji dostupným zdrojem energie a jakou roli hraje svalový a jaterní glykogen. Řešíme také, co se děje, když sportovci začne docházet glykogen, proč může přijít známá „zeď“ a proč nejde jen o tréninkový, ale často i nutriční problém.Velkou část věnujeme také mozku, játrům a trávení. Probereme, proč mozek potřebuje stabilní hladinu glukózy, jak játra pomáhají udržovat glykemii během výkonu a proč se trávení při zátěži komplikuje. Vysvětlíme i to, proč běh zatěžuje žaludek více než cyklistika a proč v triatlonu často dává smysl přijmout větší část energie právě na kole.Tento díl je úvodem do větší série o sacharidech, fuelingu a vytrvalostním výkonu. Další dvě epizody navážou na praktickou strategii příjmu sacharidů, poměry 2:1 vs. 1:0,8 a konkrétní využití v tréninku i závodě.

V druhém díle navazujeme na evoluční pohled na člověka, pohyb a běh. Tentokrát se zaměřujeme na dva obrovské zlomy v lidské historii — zemědělskou a průmyslovou revoluci.Co nám zemědělství přineslo? A co jsme s ním ztratili?Proč se lidské tělo vyvíjelo miliony let v pohybu, ale posledních pár generací trávíme většinu dne vsedě?A jak souvisí usedlý způsob života, průmyslové jídlo, nedostatek pohybu a moderní nemoci?V díle probíráme:– proč zemědělství změnilo lidskou stravu, pohyb i zdraví– jak průmyslová revoluce oddělila tělo od každodenní fyzické práce– proč naše biologie nestíhá tempo změn moderního prostředí– proč dnešní sportovec může být výkonný, ale zároveň žít v nezdravém systému– a co si z evoluční perspektivy může vzít běžec, triatlet i běžný člověk

S Jirkou rozebíráme: • proč člověk vůbec začal chodit a běhat, • co z nás udělalo vytrvalce, • a proč dnes normální lidský pohyb působí skoro jako úchylka. Člověk nebyl stvořen pro židli. Jen jsme si na ni zvykli až moc dobře.

Filip Michálek: Jak daleko jsme od světové špičky? V tomhle díle Betricastu jsme si s Filipem sedli hned po závodě v Torremolinos. Kromě závodu jsme hlavně probírali, proč změnil trenéra, jak funguje maďarská tréninková skupina a v čem se jejich systém liší od toho na co byl zvyklý. Nakousli jsme i trénink, jestli řídí trénink na základě dat, pocitu a kam vlastně chce v příštích letech směřovat svou triatlonovou kariéru. Prostě normální otevřený povídání o triatlonu, o tom, jak vypadá cesta směrem ke světové špičce a kolik to celé stojí. Co si myslíš o budoucnosti českého triatlonu ty? Dej nám vědět do komentářů 😉 Hezký poslech.

Motivace se dnes prodává strašně jednoduše: vstávej dřív, chtěj víc, makej tvrději. Jenže realita výkonu je mnohem méně sexy. Ve druhém díle o motivaci se bavíme o tom, že sport není jen o vůli, ale i o tom: • jaké prostředí tě obklopuje • jak si vykládáš vlastní výkony • jak moc je tvoje identita navázaná na sport • a proč může být stejná vášeň jednou výhodou a podruhé cestou do psychického průšvihu Protože problém často není, že bys měl málo motivace. Problém je, že ji používáš jako bič místo kompasu.

Dva lidi.Stejný plán.Stejný objem.Stejný trenér.A jeden letí nahoru, druhý stagnuje.Proč?Odpověď není v tréninku.Je v epigenetice.Mozek a tělo totiž nečtou jen trénink.Čtou celý kontext: • spánek • stres • regeneraci • energii • prostředíV tomhle dílu BeTriCASTU se bavíme o tom, proč výkon není jen mechanika, ale biologie v kontextu života.A proč největší rozdíl mezi amatérem a top sportovcem často není talent…ale kvalita systému kolem tréninku.

Motivace je zvláštní věc.Jednou se probudíš a chceš běžet maraton.Podruhé se probudíš a nechceš běžet ani pro rohlíky.A většina lidí si myslí, že je to otázka disciplíny.Jenže realita je mnohem zajímavější.Motivace není psychologická vlastnost.Je to biologický systém, který řeší: • kolik máš energie • jaké je riziko selhání • jak moc je s výkonem spojená tvoje identita • a jestli tě prostředí podporuje, nebo ničíV tomhle díle se bavíme o: • dopaminu • burnout • obsesivní vášni • trenérech jako architektech prostředí • a o tom, proč někdy největší motivátor není inspirace, ale spánekJinými slovy:Možná nepotřebuješ víc motivace.Možná jen potřebuješ víc spát a míň blbých systémů.

Alkohol je ve sportu společensky v pohodě. Pivo po tréninku, prosecco po závodě, „zasloužená odměna“. Jenže fyziologie je neúprosná: otázka není, jestli je alkohol špatný. Otázka je kolik, kdy a jakou cenu za to zaplatíš na regeneraci, adaptaci a výkonu.V tomhle díle BETRI Castu jdeme čistě po datech a praxi — bez kázání, ale s jasným vysvětlením, co alkohol dělá s tělem sportovce:🍺 Akutní výkon a hlava – koordinace, reakce, rozhodování a proč se můžeš „cítit OK“, ale objektivně být horší.💪 Regenerace a proteosyntéza – proč alkohol po klíčové jednotce dokáže přibrzdit anabolický signál, i když dáš protein.⚡ Glykogen a energie – jak alkohol často vytlačí správné recovery jídlo a proč je druhý den vyšší RPE a horší kvalita tréninku.😴 Spánek – usneš rychleji, ale spíš hůř: fragmentace, horší architektura spánku, vyšší noční tep.💧 Hydratace a termoregulace – proč je kombinace dlouhý trénink + teplo + alkohol recept na mizerný další den.🩹 Zranění a hojení – vyšší riziko úrazu a potenciálně delší návrat zpět.🎭 Trenér a kultura týmu – jak autorita nastavuje normy a proč „oslava“ může být součást problému, ne jen tradice.Tenhle díl je pro každého vytrvalce, který chce být lepší ne tím, že bude trénovat víc, ale tím, že bude líp regenerovat.

V triatlonu řešíme úplně všechno: FTP, laktát, zóny, gely, sodík, karbonové boty, aerodynamiku, rolling resistance… a pak večer svítíme do očí mobilem do půlnoci a divíme se, že ráno nejsou nohy, hlava ani nálada.Přitom světlo je jeden z nejsilnějších biologických signálů, který máme — řídí cirkadiánní rytmus, vyplavování melatoninu a kortizolu, kvalitu spánku, bdělost, termoregulaci i to, jak dobře tělo zvládá tréninkový stres.Jinými slovy: světlo není „wellness detail“, ale součást tréninku.A pro vytrvalce je to obrovská páka, protože neřeší jen jeden trénink, ale konzistenci:• jak rychle zregeneruješ mezi jednotkami,• jak kvalitně spíš,• jak stabilní máš energii přes den,• jak moc se ti rozpadá disciplína večer,• jak vypadá výkon v den závodu.Dneska to vezmeme prakticky: co dělat ráno, co během dne, jak přežít kancelář, jak neodstřelit večer modrým světlem, jak to poskládat s ranními a odpoledními tréninky, a proč je „kdy“ někdy stejně důležité jako „kolik“.Protože možná nehledáš další kouzelný suplement.Možná potřebuješ jen lépe nastavit světlo — a dostat víc výkonu ze stejné práce.

Triatlon je krásný sport. Ale taky jeden z nejrizikovějších, pokud jde o přetížení, chronické bolesti a zranění. V dnešní epizodě BETRI Castu vítáme Annu Rulfovou, zkušenou fyzioterapeutku z Physiostar, která v praxi pracuje s běžci, triatlonisty i vrcholovými sportovci. Společně se podíváme na to, jaké problémy triatlonisti řěsí nejčastěji, proč k tomu dochází a hlavně jak tomu předcházet. Co v epizodě uslyšíš: • jaká zranění Anna vídá u triatlonistů nejčastěji • rozdíly mezi hobby sportovci a elitou • proč jsou přetížení (overuse injuries) v triatlonu tak častá • problémy ramen z plavání a jak jim předcházet • vliv cyklistického posedu na bedra, kyčle a kolena • běžecká zranění: achilovky, ITB, plantární fascie, holeně • specifika přechodu z kola na běh (T2) • největší chyby v prevenci a návratu po zranění • kolik a jak má triatlonista posilovat • moderní trendy ve fyzioterapii a diagnostice pohybu