Advertise on podcast: Portréty

Že dějiny nejsou černobílým soubojem dobra a zla, ale nekonečnou paletou šedých odstínů dobrých i špatných událostí a osobností, to dokazuje příběh Vladimíra Pekelského. Podle historiků jde o jednu z nejrozpornějších postav českého exilu.

Básník, prozaik a publicista, především ale pilný spolupracovník Státní bezpečnosti a udavač, který svou aktivitou překonával i představy jeho řídících důstojníků. Takový byl Tomáš Řezáč, syn spisovatele Václava Řezáče.

Před sto lety, 21. února 1924, se narodil pozdější dlouholetý prezident Zimbabwe Robert Mugabe. Státu na jihu Afriky vládl „železnou rukou“ dlouhých 37 let. Jeho cestu k moci i způsob, jakým Zimbabwe ovládal, připomene v pořadu Portréty historik Jan Adamec.

Pravý hrdina studené války, odvážný a odhodlaný muž, který se snažil zabránit, aby se ze studené války stala válka horká. Tak hodnotí Američané Ryszarda Kuklińského, bývalého plukovníka polské armády.

Očekávaly se od něj velké změny po dlouholeté stagnaci, ve skutečnosti prakticky nic nestihl. Jmenoval se Jurij Vladimirovič Andropov. Bývalý šéf obávané tajné policie KGB nastoupil do čela sovětských komunistů po smrti Leonida Iljiče Brežněva v roce 1982. O půldruhého roku později ale zemřel.

Na život Kamila Pixy jde nahlížet ze dvou naprosto odlišných úhlů. Po 2. světové válce, ve které mu nacisté zabili matku, a sám prošel koncentračním táborem v Dachau, patřil k zakladatelům nechvalně proslulé Státní bezpečnosti. Podílel se mimo jiné na pronásledování Jiřího Muchy.

„Svou zradou jste fakticky narušili chod dějin na úkor naší země,“ zněl rozsudek smrti nad manželi Rosenbergovými za špionáž, která vedla k předání plánů k jaderné bombě Rusům.

Na počátku září 1949 zjistili američtí vědci nad územím USA zvýšené množství radioaktivního spadu. Zamoření bylo důkazem, že Sovětský svaz úspěšně otestoval atomovou bombu. Stalo se tak 29. srpna 1949 ráno na jaderné střelnici v kazašské stepi, 130 kilometrů od města Semipalatinsk.

Zcela nepozorovaně se v roce 1996 do České republiky vrátil jeden z poúnorových exulantů. Tuctové jméno – Karel Procházka – neprozradí, že šlo o muže, který v polovině 50. let na Západě disponoval asi nejlepšími informacemi o tom, co se děje v Československu. Zapomenutého šéfa jedné ze zpravodajských služeb připomene v pořadu Portréty historik Prokop Tomek.

Richard Sorge, jeden z nejúspěšnějších špionů 2. světové války, z Japonska odvysílal stovky tajných depeší do Moskvy. Informoval třeba o chystaném napadení nacistickým Německem nebo o japonském rozhodnutí válčit s Amerikou.

Před 95 lety, 5. listopadu 1925, měl být údajně v Moskvě popraven legendární britský špion Sidney Reilly. V Reillyho životě je mnoho neznámých, jistě ale víme jedno, a to že jeho příběhy inspirovaly Iana Fleminga při práci na literární postavě Jamese Bonda.

Po 2. světové válce pracovala v Československu pro Američany celá řada schopných zpravodajců. Měli ale smůlu, protože Státní bezpečnost byla ještě schopnější.