Advertise on podcast: Na vlně podnikání

Mnohé firmy mají problém s daty. Tedy ne že by jich nedokázaly posbírat dost, problém však bývá datová roztříštěnost. Podniky mají svá data na mnoha místech, protože pro svůj byznys používají obrovské množství různých softwarových nástrojů. "Když chce management řešit obecné byznysové úkoly, když chce zjistit, jak se firmě daří, potřebuje data ze všech těchto systémů umět věrohodně propojovat," říká Petr Nemeth, šéf a zakladatel datového startupu Dataddo. Jinými slovy: je potřeba v každé firmě vytvořit jedno místo pravdy. Do podniků a firemních dat to mimo jiné přinese i větší transparentnost. A co se ještě dozvíte: - kde mají firmy největší problém s daty, v toku dat a co to nakonec znamená pro správnou interpretaci byznysu - co jsou to inteligentní datové trubky, k čemu jsou ve firmách potřeba a jak Dataddo umí data sbírat a propojovat - jak se Nemeth dostal k práci s daty a kdy ho napadlo věnovat se spojování a prezentaci dat na jednom místě - proč je daleko větším problémem integrace dat než jejich samotná interpretace - jak Dataddo získalo prvního klienta, taxislužbu Uber - zda je důležité pro úspěch start-upu sídlo v Silicon Valley a jak nejlépe oslovovat nové klienty  - proč Dataddo vidí příležitost na mladších trzích a v Latinské Americe a proč otevřeli pobočku v Brazílii - na jaké kulturní rozdíly naráží Nemeth při jednání se zákazníky Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Podíl elektromobilů loni vzrostl na tři procenta nově prodaných vozů a zřejmě se bude zvyšovat i nadále. Registrace nových elektromobilů loni meziročně stouply o 70 procent. Podobným tempem roste i zájem o pořízení nabíječky. Bez ní to doma ani ve firmě nejde. Po podzimním zpřísnění dotací však spadl zájem od domácností, které si nabíječky pořizovaly pro případ, co kdyby si elektromobil jednou koupily. Miroslav Vejman, šéf společnosti Olife Energy, říká, že nyní převládá poptávka ze strany firem. "Často šlo o firmy, které mají zahraniční vlastníky a dostaly příkazem elektromobilitu šířit i v Česku. Ale teď už přibývá podniků, které samy chtějí být environmentální, šetřit na dopravě nebo si zabezpečit soběstačnost díky fotovoltaice v kombinaci s elektromobily,“ říká.   A co se ještě dozvíte: - jak se mění poměr poptávky po nabíječkách ze strany firem a domácností a jakou roli v tom hrálo omezení dotací - jestli je - a bude - veřejná síť nabíječek dostatečná a proč Vejman od budování vlastní sítě veřejných nabíječek ustoupil - zda je podle Vejmana ve veřejných sítích lepší budovat pomalé, či rychlé nabíječky - jak velký je prostor pro inovace v oblasti nabíječek a co ho omezuje, co brzdí inovace - jak daleko je doba, kdy se baterie elektromobilů začnou využívat jako záložní zdroj elektrické sítě - kde dělají majitelé nabíječek při využívání největší chyby a na co by měli při instalaci pamatovat - jak těžké je s nabíječkami vyvíjenými a vyráběnými v Česku konkurovat čínskému hardwaru a softwaru - a zda ještě jezdí Mazda RX8, kterou si Vejman před 11 lety přestavěl na elektrický pohon   Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Co rozhoduje o tom, že je reklamní kampaň úspěšná? A jak to zjistit ještě dřív, než se taková kampaň spustí? Společnost Behavio to umí a jak její spoluzakladatel Jiří Boudal tvrdí, velká část reklam jsou jen vyhozené peníze, protože jejich tvůrci dělají zásadní chyby. V rozhovoru jsme si mimo jiné povídali o tom, jaké to je, rozjet firmu s čtyřmi spolužáky z jednoho gymnázia, nebo zda by se metody Behavio daly použít i v politických kampaních. Co se ještě dozvíte Jak těžké bylo Behavio rozjet, co se povedlo a jaké f**k upy zažili Jak to vypadá s plánovanou expanzí na americký trh Kdo patří k jejich klientům a s jakými firmami spolupracovat nechtějí Jak se firmě finančně daří. Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Český trh e-commerce se po dvou letech nemalých propadů vrátil v závěru loňského roku k růstu. Ukazují to čerstvá data srovnávače Heuréka, podle nichž stoupl obrat českých e-shopů meziročně o dvě procenta. "Viděli jsme, že teď před Vánocemi lidé čekali na slevy. V polovině listopadu se spustily slevové akce a lidé najednou začali nakupovat," říká Konstantin Margaretis, spoluzakladatel a šéf společnosti Skladon, která pomáhá e-shopům s logistikou. Bylo to prý překvapivé, v předchozích letech narůstaly objemy obchodů s blížícími se svátky pozvolněji.   A co se ještě dozvíte: - ve kterých týdnech před Vánocemi nakupovali on-line lidé nejvíce, kdy bylo nejvíc objednávek - kterým segmentům se během uplynulé předvánoční sezóny nejvíc dařilo - zda bude i nadále sílit trend posilování velkých e-shopů, které rostou rychleji než zbytek trhu  - co je pro zákazníky při výběru zboží na e-shopech nejdůležitější a jakou roli v tom hraje rychlost dopravy či dodání - jak moc zatěžuje e-shopy vracení zboží a jak se vratky propisují do cen zboží a dopravy - v čem Margaretisovi pomohla kniha Jak vybudovat trvale úspěšnou společnost od Jima Collinse - jestli je lepší a výhodnější, aby firmu vedl extrovertní génius nebo spíše "nudný" a pečlivý ředitel - v čem výhoda velkého logistického skladu u Ostravy a jakým směrem povede expanze Skladonu   Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Znáte mě líp, než moje vlastní žena. Tuhle větu prý slyší Filip Hrkal, zakladatel společnosti YellowCouch, velmi často. Jeho firma nabízí služby a technologie, které firmám pomohou nabírat nejvhodnější kandidáty a zároveň umožňují identifikovat potenciál stávajících zaměstnanců i jejich další rozvoj. Děje se tak s pomocí psychometrie, což je vědní obor psychologie, zabývajícím se měřením psychických jevů, jako jsou třeba osobnostní charakteristiky, postoje, schopnosti či znalosti. Bavili jsme se spolu o nesnadných podnikatelských začátcích, kdy musel překonávat počáteční nedůvěru firem, o tom, v jakém stavu je vlastně personalistika v Česku i o budoucnosti psychometrie.  A co se ještě dozvíte Jestli lze poznat, když lidé při diagnostice podvádějí Jak je testování drahé Jak rozsáhlé soubory dat už o lidech v Česku mají a jaké trendy z nich lze vyčíst Jak psychometrie pomáhá nejen náboru nových lidí, ale i mapování těch stávajících a hledání nových cest dalšího rozvoje firem. Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Inflace zdražila i pojištění, řešení škod je kvůli vyšší ceně práce i služeb dražší. Jak na to reagují firmy? Nemohou si úplně dovolit pojištění zrušit, tak si někdy nechávají upravit pojistné programy nebo rozsah pojištění. Někdy se zvyšuje spoluúčast, jindy se snižují limity. "Náklad na pojistné by byl až jeden z posledních, který by si klienti odřekli. Pokud někdo potřebuje snižovat náklady, snažíme se upravit parametry pojistné smlouvy," říká Roman Horváth, jeden ze zakladatelů, spolumajitel a jednatel pojišťovací makléřské společnosti Satum. Ale jsou i výjimky. U některých firemních flotil už narostla cena havarijního pojištění natolik, že si firmy vozy nepojišťují, ale vytvářejí si vlastní rezervy pro případ nehody. A co se ještě dozvíte: - zda se po několika krizových momentech, jako byl covid nebo válka na Ukrajině, změnil přístup firem k pojištění - a jestli se naopak v souvislosti s děním v posledních letech otevřely nějaké nové příležitosti, co lze pojišťovat - jak se pojistný trh v Česku proměnil od poloviny 90. let, kdy Satum začínal, a jak se změnila pozice makléřů na trhu - co všechno je třeba vzít do úvahy při konstrukci pojištění pro firmy, na co je třeba se zaměřit a jak v tom pomůže makléř - co pro firmy představuje největší rizika, z čeho se vychází při kalkulaci a co podniky v pojištění podceňují - zda se i mezi firemními klienty vyskytují pokusy o pojistné podvody a v jaké míře - jak se pojišťovny staví k ESG a Green Dealu, jak se to odráží konstrukci pojistek a v cenách pojištění - čím pojišťovny reagují na kybernetická rizika a jak se mění zájem firem o pojištění proti nim - co dělat, aby se firma a její podnikání udrželo po desítky let   Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

K medicíně měla Karla Ašerová vždycky blízko. Vyrůstala v doktorské rodině, a tak nebylo divu, že sama začala na lékařské fakultě Univerzity Karlovy studovat. Tehdy také na vlastní kůži zažila, že když o sebe dostatečně nepečujete, může to mít špatné následky. Vedle studia medicíny tehdy učila na dvou zdravotních školách a ještě na půl úvazku pracovala jako pitevní laborant v ústavu anatomie a na soudním. Výsledkem bylo, že spala čtyři hodiny denně a nakonec se zdravotně zhroutila. Studium medicíny tak sice nedokončila, i díky téhle zkušenosti se k ní ale vlastně po několika letech obloukem vrátila. Dnes je Karla Ašerová spolumajitelkou a ředitelkou pražské privátní kliniky EliteMedical, která se zaměřuje na komplexní preventivní medicínu a onkologický screening. Věnuje se i oblasti longevity, tedy tomu, jak maximalizovat pravděpodobnost, že se dožijete vysokého věku v plném zdraví.     A co se ještě dozvíte: Jakou životní zkušenost dá člověku práce na pitevně Jak obtížné bylo založit privátní kliniku Co jsou nejčastější problémy, které klienti kliniky řeší Zda o své zdraví pečují spíše ženy, nebo muži Jaké oblasti prevence lidé často opomíjejí   Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Skupina Seyfor se rozkračuje a neustále přikupuje další společnosti z různých oblastí informačních technologií. Akvizice pomáhají firmě růst. Firma, která po sametové revoluci začínala prodejem účetního softwaru, si totiž klade za cíl stát se klíčovým evropským poskytovatelem IT řešení. Podnikům, které kupuje, ale nechává značnou volnost. Funguje to jako federace. "Majitelé, kteří nám prodávají firmu, v ní většinou nadále zůstávají. Tlačit na to, aby se měnila kultura a rituály firmy, by bylo kontraproduktivní. Dáme jim určitý servis z centrály, ale všechno ostatní, ať si dělají, jak jsou zvyklí," říká Daniel Šturm, marketingový ředitel Seyforu. A co se ještě dozvíte: - proč se před rokem rozhodli opustit značku Solitea a přejmenovat se na Seyfor a na jaká procenta povědomí o značce ve skupině cílí - jaká je dnes role a pozice Martina Cíglera, který před více než 30 lety skupinu zakládal - zda se při expanzi potýkají s rozdílným národním legislativním prostředím, jak se k těmto odlišnostem staví - co majitelé českých firem v informačních technologiích nejvíc podceňují - v jaké oblasti vidí Seyfor největší příležitosti pro růst a jak moc je pro jeho byznys důležitý ekonomický cyklus - kde v Seyforu využívají nejvíc technologie umělé inteligence, v jakých částech firmy se nejvíc prosazuje - a kde pracoval Šturm v minulosti, co dělal v Indonésii a jak v jihovýchodní Asii funguje byznys Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Modely umělé inteligence se neustále zdokonalují, možná mnohem více než si většina lidí ještě před rokem dokázala představit. Skoro všichni už znají konverzační umělou inteligenci jako chatGPT nebo model pro generování obrázků Midjourney. Jakým směrem půjde umělá inteligence dál? "Čekám, že bude vznikat mnohem více malých nebo středně velkých modelů, které nebudou zcela obecné, ale budou zaměřené na konkrétní úkoly. Jejich výhoda bude, že se lépe provozují, spotřebovávají méně energie, jsou rychlejší," říká Honza Sládek, zakladatel a šéf startupu Contember. To je projekt, který zjednodušuje tvorbu webů pomocí umělé inteligence.   (Tento díl podcastu byl natočen ještě před víkendovým personálním zemětřesením ve společnosti OpenAI a překvapivým odchodem Sama Altmana z čela firmy.)    A co se ještě dozvíte: - jakým směrem se jazykové modely dál vyvíjejí, co všechno mohou ještě zastat, jak se mohou vylepšovat - zda nás čeká ještě nějaký další velký průlom v oblasti umělé inteligence nebo zda se budou modely vylepšovat spíše postupně - jestli umělá inteligence, jak ji dnes známe, předběhla schopnost lidí to celé vstřebat - jak umělá inteligence změnila práci vývojářů, kterým z nich nejvíc pomohla, a jak se používá při vývoji aplikací - zda má smysl regulovat vývoj umělé inteligence a k čemu by nedomyšlená regulace mohla vést - kde jsou další možnosti využití umělé inteligence ve firmách a v čem ji manažeři nejvíc podceňují   Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.  

Svět se neustále digitalizuje, a pokud se zásadně nezmění fungování společnosti, potřeba čipů neustále poroste. "Přesun výroby čipů do západní Evropy a USA je z dlouhodobého pohledu dobrá volba, a je to reálné. Nejde však jen o výrobu, ale o celé know-how," říká Jan Pleskač, spoluzakladatel a šéf Tropic Square. To je firma, která vyvíjí čipy. Je třeba se ale dívat na segmenty, kde to dává smysl. V případě Evropy to mohou být například čipy pro automobilový průmysl. Tropic Square se zaměřuje na vývoj čipů pro kryptoměnové peněženky Trezor od společnosti SatoshiLabs. S novým čipem mají být bezpečnější.   A co se ještě dozvíte: - zda se svět již vyrovnal s nedostatkem čipů, který zastavila výrobu v mnoha odvětvích během koronavirové pandemie - jestli má Česko skutečně potenciál stát se významným hráčem v oblasti vývoje a výroby čipů, jak tvrdí ministr Síkela - co by nemělo chybět v Národní polovodičové strategii, která právě vzniká na ministerstvu průmyslu - jak probíhá vývoj čipů, jak dlouho trvá a v čem spočívá výhoda využití "open-source“ nástrojů - zda stále platí Moorův zákon, tedy že počet tranzistorů v integrovaném obvodu se zdvojnásobuje přibližně každé dva roky - co znamená název Tropic Square a jak se vztahuje k vývoji čipů s otevřenou architekturou - kde jinde by vedle hardwarové peněženky mohly čipy od Tropic Square najít uplatnění - a zda je vývoj čipů pro programátory a inženýry lákavý   Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Venkovní veřejný prostor je obývanější než dříve. Jde o celosvětový trend, kterému hodně napomohl covid. Lidé si uvědomili, že ulice, parky a náměstí jsou pro ně důležité. Je to místo, kde se mohou setkávat. A designéři se tomu přizpůsobují. "Proti architektuře, která se automaticky promýšlí na sto let i déle, má mobiliář kratší životnost. Technicky počítáme s dvaceti lety. Mnoho prostor se právě po této době modeluje znovu. Vznikne nová situace, nové potřeby," říká designér David Karásek, spoluzakladatel a ředitel firmy mmcité, která se zaměřuje na městský mobiliář. V městském prostoru je vždy třeba hledat kompromis. U významnějších míst, uzlů ve městě by se podle něj měl od začátku nastavit vyšší standard. A nemělo by se zapomínat na údržbu.    A co se ještě dozvíte: - co lidé od veřejného prostoru očekávají a co to znamená pro designéry, kteří se na veřejný prostor zaměřují - jaké materiály se používají pro mobiliář ve veřejném prostoru, jak se to v průběhu času mění a do jaké míry se uplatňuje 3D tisk - do jaké míry berou designéři v úvahu uživatelskou přívětivost jednotlivých prvků - jak se daří komunikovat s komunálními politiky a zda jsou v Česku "osvícená" města, v jaké míře je byznys ovlivněn politickým cyklem - jak je Karásek spokojen se letošním vstupem na trh Start pražské burzy - v čem jsou pro mmcité atraktivní trhy v Jižní a Severní Americe a v čem se tamní mobiliář liší od Evropy - proč Karásek před 30 lety jako mladý designér vsadil právě na veřejný prostor   Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.  

V reklamě začínal Milan Šemelák před dlouhými lety jako copywriter, prošel množstvím kreativních, strategických a konzultačních pozicí, dostal se dokonce až na vysokou manažerskou pozici v prestižní londýnské společnosti, nakonec ale zjistil, že se mu svět marketingu zošklivil. Jak říká, přestalo se mi líbit dávat firmám zvenčí odpovědi na jejich otázky a zároveň nepřijímat odpovědnost za kroky, které na jejich základě činí. Proto vytvořil Stage on Mars, způsob práce s lidmi a firmami, kdy se na divadelních prknech společně snaží najít firemní vizi. Co se ještě dozvíte: Jak těžké bylo vylétnout ze zlaté klece vrcholového marketingu, který by člověka zajistil do konce života Na co se firma, která chce přežít, má nyní soustředit Jakými metodami ve Stage on Mars rozebírá firmyCo to je v marketingu magický trojúhelník Jaké firmy už Stage on Mars vyzkoušely a co si z toho odnesly Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.