Advertise on podcast: Vysočina

Dušičky patří mezi velmi riziková období na českých silnicích. Do provozu vyrážejí i sváteční řidiči, ale to nemusí být nejčastější příčinou problémů. Co obvykle stojí za dopravními nehodami a dalšími komplikacemi? Stranou necháme technický stav vozovky nebo vozidla a na téma se podíváme pohledem dopravní psycholožky. Hostem pořadu O čem se mluví je Natálie Valdiviezová.

Stál u zrodu kapely Laura a její tygři. Výraznou stopu zanechal i v muzikálech. Vedle hudby a divadla se věnuje čas od času také koučování, kdy pomáhá lidem hledat a najít jejich vlastní cestu.

Topná sezona je tady a s ní i otázka, jak topit úsporně, bezpečně a šetrně k životnímu prostředí. Kolem vytápění dřevem se navíc objevují obavy z možného zákazu kamen a krbů. Co skutečně platí a jak správně topit, abychom zbytečně nezatěžovali peněženku ani ovzduší? Ve studiu Českého rozhlasu Vysočina odpovídal Michal Bartoška, předseda Asociace pro ekologické vytápění dřevem.

Přešívání a opravování oděvů bylo obvyklé ještě u našich babiček. Kabáty a límce u košil obracely, větší oblečení přešívaly dětem a než koupily nový kousek, hodně se rozmýšlely. Dnes tomuto opět se rozšiřujícímu trendu říkáme upcycling, a mezi první vlaštovky patří i Věra Ryšková z Třebíče.

Mnišský řád zásadně formoval krajinu Žďárska. Centrum představí jeho práci s přírodními elementy a bude sloužit jako výchozí bod pro procházky po cisterciáckých stezkách.

Věděli jste, kam až sahá historie zubní hygieny? Lidé si čistili zuby dávno před tím, než vznikly dnešní kartáčky a pasty. Ve starověkém Egyptě se používaly směsi rozdrcených skořápek, popela, pemzy a dalších abrazivních látek, které měly mechanicky odstraňovat zbytky jídla.

Loni v rámci výstavy Zemánková ukázala celkem 156 zahraničních betlémů. Letos se svou sestrou Janou nasbírala dalších 160 a dostala se na číslo 316.

Hřbitov nemusí být jen místem posledního odpočinku, ale také zajímavým cílem procházky a zdrojem poznání místní historie. V Pardubicích to dokazuje projekt Pardubický Slavín, který připomíná významné osobnosti spojené s městem. Vznikl z iniciativy Klubu přátel Pardubicka.

Před 108 lety se rozpadla habsburská monarchie a zrodil se samostatný československý stát. Jak složitá byla cesta ke vzniku republiky a jakou roli sehrál Tomáš Garrigue Masaryk? V pořadu Alex a host připomínáme s historikem Jiřím Fidlerem.

Stěhování je pro spoustu lidí milníkem, který více či méně mění každodenní život. Někteří lidé z příhraničních obcí si svůj nový domov hledají i za hranicemi. Pro lidi z Liberecka je to třeba německá Žitava, kde dnes žijí stovky krajanů. Zda je možné najít domov v místech, kde nezní mateřský jazyk a jak Čechy přijímají Němci, zjišťuje dokument Hranice domova.

Na velvyslanectví České republiky ve Vídni se uskutečnila slavnostní recepce ke Dni vzniku samostatného československého státu. Při té příležitosti natočil Joža Kolář rozhovor s českým velvyslancem v Rakousku Jiřím Šitlerem, který je zároveň historikem. Věděli jste například, že se původně neuvažovalo o tom, že český a slovenský národ spojí svoje osudy ve společném státu? A bylo Rakousko-Uhersko žalářem národů?

Slavná Lukásova lípa z Telecího na Novoměstsku je známá jako „zpívající lípa“. Podle pověsti se na konci 17. století v její dutině ukryl místní hospodář, který zde přepisoval zakázané knihy a písně a u toho si zpíval. Strom má na Vysočině několik potomků. Jednu dceru vysadili v roce 2001 nadšenci jako „lípu milénia“ do parku nemocnice v Novém městě na Moravě.

Spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny a ornitology navázalo celkem 11 farmářů. Koroptve, kterých v krajině dramaticky ubylo, už většina z nich na svých polích vídá.

Věděli jste, že plocha plicních sklípků u člověka je i 100 metrů čtverečních? Spolu s příjmem potravy je dýchání základní pohonnou silou lidského života. Bez jídla či vody vydržíme hodiny i dny, bez dýchání, přesněji řečeno bez přísunu kyslíku, sotva pár minut.

Základním rozdílem je doba kvetení – vřesovce (Erica) kvetou v časném jaru, dokonce už od ledna zhruba do dubna, zatímco vřes (Calluna) kvete v pozdním létě a na podzim, od srpna do listopadu. Liší se i v detailu listů a kvítků.