Advertise on podcast: Leonardo Plus

Na letošní rok připadla výročí mnoha českých skladatelů. Nejen jejich přínos připomíná Rok české hudby. „Ten má být skrze připomenutí našich velikánů také podnětem k tomu, abychom hudbou žili,“ říká pro Leonardo Plus muzikoložka a šéfredaktorka hudebního nakladatelství Bärenreiter Praha Eva Velická. Co je pro českou píseň typické a jak pronikla do světa?

Do 25 let se má počet lidí v Česku nad 65 let zdvojnásobit. Z prognóz vyplývá, že do roku 2050 má přibýt milion seniorů, z nichž by mělo asi 350 tisíc být závislých na péči jiných osob nebo institucí. Jaký zdravotnický systém bychom v té době měli mít? V pořadu Leonardo Plus vysvětluje expert na efektivitu zdravotního systému a přednosta Ústavu veřejného zdraví Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně Michal Koščík.

Organizace spojených národů vytvořila koncept, který se zabývá takzvaným účetnictvím přírodního kapitálu. Cílem je zjistit, jak ekosystémy ovlivňují ekonomiku a společnost. Proč je to důležité a jak to můžeme měřit? V pořadu Leonardo Plus vysvětluje Tomáš Baďura z institutu Czech Globe, který se věnuje environmentální ekonomii.

Roboti mohou mít mnoho podob a jejich vývoj zdánlivě kopíruje evoluci člověka. Funkční humanoidní robot je tak pro vědce a techniky doposud velkou výzvou. Proč tomu tak je? „Věci, které jsou pro člověka naprosto přirozené, jako je chůze do schodů, jsou pro stroj z mnoha důvodu komplikované,“ popisuje pro Leonardo Plus Tomáš Svoboda, vedoucí Katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Často máme dojem, že my lidé jsme na planetě tvory nejdokonalejšími, ale při zkoumání jiných živočichů zjistíme, že se jim v některých ohledech ani zdaleka nevyrovnáme. Nedokážeme rychle regenerovat a vyléčit si sami fatální zranění, neumíme v případě nebezpečí odhodit část těla a zařídit si to tak, aby nám okamžitě narostla nová. Jak to jiní živočichové umí? To vysvětluje pro Leonardo Plus biolog Jaroslav Petr.

Jak reálná je výprava člověka na Mars, nebo dokonce kolonizace Marsu? „Představte si kamenitou poušť, kde je množství ostrých načervenalých kamenů. Ve sci-fi je vše snadné, reálně ale musíte na Mars dostat obrovské množství vybavení,“ vysvětluje Petr Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd, geolog, spisovatel a popularizátor vědy, člen poradního panelu Evropské kosmické agentury pro výběr sond k průzkumu naší sluneční soustavy.

Fenomén korupce zajímá nejen policii České republiky, ale i vědce. Jednou z nich je i socioložka Kristýna Bašná, která se svým týmem v uplynulých třech letech zkoumala různé formy uplácení a zneužívání postavení. Zaměřila se na šest různých sektorů veřejného života v Česku včetně sportu, školství nebo i zdravotnictví. Ve kterém je korupce nejrozšířenější? To pro Leonardo Plus vysvětluje Kristýna Bašná ze Sociologického ústavu Akademie věd.

Jako lidé nemáme pouze kognitivní inteligenci, která se měří takzvaným inteligenčním koeficientem IQ. Je jich mnoho druhů a už od 90. let minulého století se psychologové věnují například inteligenci emoční. Jaké má stupně? A jak jich můžeme dosáhnout? Pro Leonardo Plus vysvětluje párový terapeut Jan Vojtko.

Data reprezentují kvantové bity neboli qubity. Jak kvantové počítače modelují složité fyzikální systémy? A jaké informace nám mohou v budoucnu poskytovat o jejich chování? Kde se kvantové počítače využívají a jaký je jejich potenciál? Hosty pořadu Leonardo Plus jsou vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský a informatik Jakub Mareček z ČVUT. Moderuje David Slížek.

Chrám sv. Víta je symbolem nejen Prahy – stal se ikonickou značkou, takže si neuvědomujeme, že po staletí byl ruinou a dnešní podobu má až od roku 1929. Kdo ho dostavěl a za jakých okolností probere přímo na místě s architektem Zdeňkem Lukešem Markéta Ševčíková. (repríza)

Máme za sebou nejteplejší rok v historii měření. A nově také rok, kdy se lidstvo poprvé dohodlo, že kvůli závažnosti změny klimatu přestane využívat ropu, plyn a uhlí. „Samotný akt je odsouhlasen všemi vládami světa, je to opravdu velký úspěch,“ chválí Romana Jungwirth Březovská, analytička klimatického týmu Asociace pro mezinárodní otázky a expertka Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

Během stárnutí dochází v našem těle k tak složitým dějům, že jim vědci zatím dostatečně nerozumí. I po desítkách let výzkumů lidstvu stále chybí účinná léčba na Alzheimerovu chorobu, upozorňuje Jan Konvalinka, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.