Advertise on podcast: Týdeník Respekt

Výtah Respektu: Po úterní dvanáctihodinové debatě, kdy se u řečnického pultu střídali převážně vládní poslanci a poslankyně, pokračuje Sněmovna v jednání o vyslovení nedůvěry vládě ANO, SPD a Motoristů. Vzhledem k počtu přihlášených se k hlasování dostanou nejspíš až třetí jednací den. Politických schůzí se ale ve středu konalo víc. Ráno se premiér Andrej Babiš sešel s prezidentem Petrem Pavlem, se kterým se shodli na tom, že ministerstvo zahraničí nemůže hlavu státu ignorovat, jak dříve v Otázkách Václava Moravce uvedl ministr zahraničí Petr Macinka. Toho nejspíš nepotěší, že předseda vlády potvrdil, že Filip Turek je ze hry a prezident ho ministrem opravdu nejmenuje. Jak se k tomu šéf Motoristů na plénu vyjádřil? Jakým způsobem se rozhodl provokovat? A proč se jednání Bezpečnostní rady státu účastnil i Petr Pavel? Kristýny Jelínkové se na to přímo ve sněmovně ptá Zuzana Machálková.

Ženy XYZ #30: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata. Kolik bolesti se může schovávat za bezdětností? Jak se změnily romantické vztahy a očekávání mužů i žen? Chtějí se ještě lidé seznamovat přes mobilní aplikace nebo se raději vrátí do reálného světa? A budou to umět? Ve 30. díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom poprvé živě diskutovaly redaktorky Respektu Clara Zanga, Silvie Lauder a Markéta Plíhalová. V brněnském divadle Reduta svou debatou navázaly na novou inscenaci Changes německé autorky Maji Zade ze života jednoho manželského páru.

Československý podcast: „Považuju to za klíčový spor, který definuje, jestli se Česko odevzdá do rukou barbarům, násilníkům a hulvátům, nebo někdo slušný bude zákonným způsobem říkat: ne, takto to nebude," říká k bezprecedentnímu konfliktu ministra zahraničí a životního prostředí Petra Macinky z Motoristů s prezidentem Petrem Pavlem šéfredaktor slovenského Denníku N Matúš Kostolný. Se šéfredaktorem Respektu Erikem Taberym v další epizodě debatují mimo jiné o tom, jaký je rozdíl mezi tlakem na českou hlavu státu a vydíráním slovenské exprezidentky Zuzany Čaputové, jak by se do jejich obrany měla zapojovat opozice, ale také jestli demonstrace, které se v obou zemích konají, mají smysl, anebo jsou jen přesvědčováním již přesvědčených. Moderuje Zuzana Machálková.

Zeitgeist #5 s Ondřejem Kundrou a Tomášem Brolíkem o čtyřech letech velké války i jednáních o míru mezi Ukrajinou a Ruskem v režii USA. Moderuje Štěpán Sedláček. Americký prezident Donald Trump avizoval, že se s ruským protějškem Vladimirem Putinem dohodl, že se týden Rusko zdrží útoků na ukrajinskou energetickou soustavu. Kreml dohodu nepotvrdil. A podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského naopak útoky zesílily a Rusko vyslalo desítky raket a stovky dronů. „Jednalo se o záměrný útok na energetickou infrastrukturu, při kterém bylo použito rekordní množství balistických raket. Ruská armáda ve skutečnosti využila návrh USA na krátkodobé zastavení útoků nikoli k podpoře diplomacie, ale k nahromadění raket a počkala si na nejchladnější dny v roce, kdy teploty na řadě míst Ukrajiny klesají pod -20 °C,“ uvedl ukrajinský premiér v příspěvku na síti X. Do jakého bodu válka na Ukrajině dospěla po bezmála čtyřech letech od začátku velké invaze a stovkách tisíc mrtvých ? Co čekat a nečekat od trojstranných jednáních o míru mezi USA, Ruskem a Ukrajinou v Abú Zabí? A jak jsou na tom po obměně vlád česko-ukrajinské vztahy? Nejen o tom debatují Ondřej Kundra a Tomáš Brolík po návratu z reportážní cesty na Ukrajinu se Štěpánem Sedláčkem. Zazní také zhodnocení analytika Zdeňka Petráše z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. Další čtení a poslech k tématu: Russia’s Grinding War in Ukraine (Zmíněná analýza CSIS s odhadovanými ztrátami na obou stranách) https://www.csis.org/analysis/russias-grinding-war-ukraine Synka mohou Rusové zabít, ale jsme tady doma. Příběhy lidí, kteří se rozhodli své děti vychovat na dohled válce https://www.respekt.cz/zahranici/synka-mohou-zabit-ale-je-tady-doma-pribehy-lidi-kteri-se-rozhodli-sve-deti-vychovat-na-dohled-valce Motoristé a SPD nasadili bitevníky L-159 proti prezidentovi https://www.respekt.cz/cesko/motoriste-a-spd-nasadili-bitevniky-l-159-proti-prezidentovi Porošenko pro Respekt: S Trumpem musí Ukrajina jednat jinak. S bývalým ukrajinským prezidentem o tom, co může donutit Putina, aby přestal válčit https://www.respekt.cz/zahranici/porosenko-pro-respekt-s-trumpem-musi-ukrajina-jednat-jinak Za hodiny ukrajinštiny je můžou poslat do děcáku. A stejně na ně chodí : Respekt byl u tajné online výuky ukrajinských dětí na okupovaných územích https://www.respekt.cz/zahranici/za-hodiny-ukrajinstiny-je-muzou-poslat-do-decaku-a-stejne-na-ne-chodi Ukrajinští veteráni hledají nový život po návratu ze zákopů – a našli ho v kabanosu nebo opravených ikonách https://www.respekt.cz/zahranici/ukrajinsti-veterani-hledaji-novy-zivot-po-navratu-ze-zakopu-a-nasli-ho-v-kabanosu-nebo-opravenych-ikonach Velitel speciálních operací Wolfborn: V noci jsme pronikli do zákopů a od Rusů je vyčistili: S ukrajinským velitelem dobrovolnického praporu o tajných akcích proti ruské armádě https://www.respekt.cz/zahranici/velitel-specialnich-operaci-wolfborn-v-noci-jsme-pronikli-do-zakopu-a-od-rusu-je-vycistili

Výtah Respektu: „Rozhodl jsem se nevratně vzdát firmy Agrofert, se kterou už nebudu mít nic společného. Už ji nikdy nebudu vlastnit. Nebudu s ní mít žádné ekonomické vztahy a nebudu s ní v žádném kontaktu," řekl na začátku prosince šéf ANO Andrej Babiš, který tím měl naplnit požadavek prezidenta Petra Pavla, aby před jmenováním premiérem veřejnosti vysvětlil, jak vyřeší svůj střet zájmů. Přestože to Babiš plánoval provést do třiceti dnů od jmenování, tedy do 9. ledna, doposud se tak nestalo. S převodem akcií holdingu Agrofert do svěřenského fondu totiž ještě čeká na souhlas dvou států. Jaké máme o tomto fondu informace? Skutečně se tím Babiš zbavuje vlivu na holding? A nehrozí, že se na Česko opět zaměří Evropská komise? Nejen o tom mluví v úterní epizodě Filip Zelenka.

Výtah Respektu: Americké ministerstvo bezpečnosti koncem uplynulého týdne zveřejnilo nové dokumenty v kauze zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Veřejnost má nově přístup k více než třem milionům stran, dvěma tisícům videí a sto osmdesáti tisícům fotografií. Kromě již známých jmen, jako například prezidenta USA Donalda Trumpa nebo britského prince Andrewa, v dokumentech figurovalo i jméno budoucí norské královny nebo bývalého slovenského ministra zahraničí a někdejšího předsedy Valného shromáždění Miroslava Lajčáka. Ten do víkendu působil jako poradce premiéra Roberta Fica, po zveřejnění dokumentů k Epsteinově kauze ale rezignoval. Jak se s Epsteinem znal? Jaké další informace se objevily? A dá se očekávat další zveřejnění? Nejen o tom mluví v pondělní epizodě Magdaléna Fajtová.

Debata s týdeníkem Respekt: Co zatím ukázala a dokázala nová česká vláda? Hosty byli politologové Karel Páral a Pavel Šaradín z Univerzity Palackého v Olomouci. Moderuje Tomáš Brolík.

V 40. díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: světovou premiéru divadelní adaptace románu Michela Houllebecqa Zničit v Divadle Komedie nové album Robbieho Williamse Britpop zmatky v hlavě ministra kultury Oty Klempíře dokumentární filmy Miroslava Janka Olga a Bretta Ratnera Melania autobiografii Patti Smith Chléb andělský (Dokořán) čtvrtou řadu seriálu Sektor (HBO) portrét malířky Kláry Hartlové výstavy Terezy Mátlové Mezi zimou a létem (Hidden Gallery) a Kláry Korbelové Nebe-peklo-ráj (Platforma 15)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #45: Petr Macinka vyhrožuje prezidentovi Petru Pavlovi vleklou bitvou, pokud nebude jmenován Filip Turek na post ministra životního prostředí. To hlava státu odmítá, dá se tak očekávat, že spor mezi Hradem a Černínským palácem bude pokračovat. Jakéhosi mediátora by rád hrál Andrej Babiš, otázkou je, jak dlouho to může vydržet. Co znamená soupeření mezi prezidentem a vládou pro opozici? Jaké možnosti má Petr Macinka? A jak se může situace dále vyvinout? O tom v novém dílu podcastu Vládneme, nerušit debatovali Filip Zelenka, Kristýna Jelínková a Erik Tabery.

Debata s Respektem: s Kateřinou Nedbálkovou, Sandrou Silnou a Matějem Hollanem o proměně naší země za 25 let. Moderuje Petr Horký. Čtvrtina 21. století je za námi, což je příležitost k bilancování. Mimo jiné se nabízí k úvaze, jestli se změnilo za tu dobu Česko k lepšímu. Otázka je to jednoduchá, ale když se nad ní člověk poctivě zamyslí, nemá po ruce jednoduchou odpověď. Podle čeho jde vlastně zkoumat, zda se máme lépe než před 25 lety? Proč si nevystačíme s objektivními statistickými údaji, jako je růst průměrné mzdy nebo prodloužení průměrné délky života obyvatel? A když se ptáme, zda se máme lépe, koho vlastně myslíme tím my? Právě tyto otázky byly tématem debaty Respektu v brněnském Institutu Paměti národy, do které si redaktor Petr Horký pozval jako hosty socioložku Kateřinu Nedbálkovou, evangelickou farářku Sandru Silnou a bývalého politika a občanského aktivistu Matěje Hollana.  

Výtah Respektu: Historický průlom, partnerství mezi největšími demokraciemi světa, matka dohod či dohoda, která se nepodobá žádné jiné - tak mluví evropští a indičtí politici o obchodní dohodě, kterou EU uzavřela s nejlidnatější zemí světa. Podle komise to vytváří zónu volného obchodu zahrnující asi dvě miliardy lidí a posílí to hospodářské a politické vazby mezi druhou a čtvrtou největší ekonomikou světa v době geopolitického napětí. Podle očekávání by se měl vývoz z EU do Indie zdvojnásobit, cla na víc než 90 procent exportu unijního zboží totiž budou snížena nebo zcela zrušena. Podle Evropské komise by z toho mohl těžit hlavně automobilový průmysl. Jaké další oblasti by díky dohodě mohly prosperovat? Jak EU uvažuje o uzavírání dohod se státy, které jsou problematické v otázkách dodržování lidských práv nebo životního prostředí? A proč se sedmadvacítka sbližuje s Indií, která je spojencem Ruska a Číny? Nejen o tom mluví ve čtvrteční epizodě Magdaléna Fajtová.

Čtení s Respektem: s Lukášem Sedláčkem o životě mezi mýty a realitou v zrcadle umělé inteligence, pocitu americké výjimečnosti, výzvách pro Evropu a jeho knize Nazí v AI době. Debata o nástupu a rozvoji AI často osciluje mezi utopickými a dystopickými vizemi: Umělá inteligence otevře lidstvu blahobytnou budoucnost plnou převratných možností a vesmírných obzorů; vyřeší veškeré problémy; bude vševědoucím mentorem a posune nás na zcela novou úroveň bytí. Nebo nás tento džin vypuštěný z lahve ovládne, zotročí na různých úrovních z pozice jakéhosi božstva a možná nás nakonec vyhubí. Není pochyb, že se děje něco bezprecedentního. Rychlé změny se dotýkají mnoha věcí a oblastí, které jsme donedávna pokládali za výhradně lidské. Ale nemusí hned dojít na radikální konce lidské civilizace. Otázkou je, jak se s převratnou technologií lidé popasují a jak nás promění. A právě nad tím, jaký je vztah generativní AI k lidské identitě a naší bytostné touze či potřebě nacházet ve světě smysl přemýšlí ve své knize Nazí v době AI (Muza books, 2025) Lukáš Sedláček. „Budeme si uvědomovat, že jsme nedokonalí, zatímco AI se bude jevit čím dál dokonalejší. S tím souvisí třeba i tlak na krásné snímky a videa. Ale odkrytí vlastní „nahoty“ není nic špatného. Neměli bychom se bát toho, že je král nahý. Může nám to zpřístupnit hlubší identitu a navodit klid i pocit větší vyrovnanosti,“ říká zakladatel Týdne inovací a šéf vzdělávací platformy ELAI Lukáš Sedáček, který vystudoval religionistiku a mezinárodní vztahy. Ve své knize rozebírá mimo jiné právě spojitost mezi rozvojem umělé inteligence a zakořeněnými mýty, náboženskými představami a tužbami, ale také související vliv Spojených států s jejich puncem dějinné výjimečnosti. Jak hledat a nacházet smysl lidské existence ve věku generativní AI? Co může přinést další rozvoj těchto technologií do budoucna? V čem nachází naději? Jak hodnotí současný geopolitický vývoj a doktrínu Donalda Trumpa z pohledu absolventa Evropských studií? A co říká na varovnou výzvu izraelského historika Yuvala Noaha Harariho, podle nějž může nástup AI ve výsledku znamenat konec lidských dějin? Nejen o tom mluví Lukáš Sedláček v podcastu Čtení s Respektem se Štěpánem Sedláčkem.

Výtah Respektu: Vláda ANO, SPD a Motoristů tento týden schválila návrh letošního rozpočtu se schodkem 310 miliard korun, který chce kabinet podle ministryně financí Aleny Schillerové poslat do Sněmovny v pondělí. Zatímco Schillerová se odvolává na to, že rozpočet zdědila po předchozí vládě, v současnosti opoziční poslanci namítají, že to, co s ním provedl Babišův kabinet, je doslova dluhovým sešupem a porušením zákona o rozpočtové odpovědnosti. Že k tomu došlo ve středu potvrdila i Národní rozpočtová rada, ačkoliv šéfka resortu financí to nadále popírá. Jak nicméně ve Výtahu Respektu upozorňuje Filip Zelenka, ve výsledku je to vlastně jedno, protože takových zákonů je hned několik. Co se v něm s novou vládou změnilo? Kdo za schodek ve skutečnosti může? A co bude s návrhem rozpočtu dál?

Ženy XYZ #29: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata Šéfem poradců ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky se stal Jan Gregor, právník a dosavadní místopředseda ultrakonzervativní Aliance pro rodinu. Gregor působil i v minulé vládě, teď má ale pozici mnohem bližší ministrovi a také s ním sdílí mnohé názory. V čem jsou Gregorovy postoje problematické a jaké riziko jeho angažmá představuje? Jak je Aliance pro rodinu navázaná na zahraniční antigenderové organizace? A jak to souvisí s globálním posilováním autoritářství? Ve 29. díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Respektu Clara Zanga, Silvie Lauder a Markéta Plíhalová.

Výtah Respektu: Prezident Petr Pavel v úterý svolal mimořádnou tiskovou konferenci, na které uvedl, že se ho ministr zahraničí a šéf Motoristů Petr Macinka pokouší vydírat a podá proto podnět bezpečnostním složkám a obrátí se na právníky, aby posoudili, jestli se skutečně nejedná o trestný čin vydírání. Reaguje tak na textové zprávy, které Macinka poslal v nočních prezidentovu poradci. Šéfredaktor Erik Tabery v úterní epizodě rozebírá nejen obsah zpráv, ale upozorňuje také, že za téměř třicet let, kdy se novinářsky věnuje politice, podobný spor a tlak na prezidenta nezažil. Co to říká o postavení Petra Macinky? V čem se dá prezidentův postup hodnotit jako silný a v čem udělal chybu? A hrozí, že se zcela rozpadne vztah vlády a hlavy státu?