Advertise on podcast: Vysílač

Anotace:  Rodina – zdánlivě jednoznačný a jednoduchý koncept, který je ale předmětem značného množství společenských debat. Začíná nás formovat okamžikem, kdy vstoupíme do světa, stát se ji snaží usměrňovat vytvářením sociálních politik a kulturní specifika ji v každé zemi dodávají trochu odlišné pojetí. Jaké všechny může rodina nabývat podoby? Co se děje, když dojde k rozvodu a nastane transformace do rodiny nové? Jak nás formuje předávání mezigeneračních vzorců chování? Jakou roli hraje rodina ve vývoji dítěte, ale také, jaký má význam v životech dospělých potom, co se od svých rodičů osamostatní? Na tyto a mnohé další otázky odpovídaly sociální antropoložka a socioložka Olga Nešporová a psycholožka a krizová interventka Rút Jungwirthová. Otázky pokládala Františka Tranová a autorkou coveru je Barbora Žentelová. K autorce coveru: Jsem studentka ateliéru Fotografie II na UMPRUM. Věnuji se sociálním tématům a inspirací je mi často dětská hra. Vedle volné tvorby se věnuji také fotografii dokumentární a tyto póly fotografie ráda propojuji. Pro cover dílu Nukleární rodina jako defaultní nastavení jsem si vyrobila masky jednotlivých rodinných příslušníků z fotografií z fotobanky. Společně pak tvoří neupřímný rodinný portrét. Support the show

Některé dopady klimatické krize, jako jsou vlny veder či sucho, pociťujeme už nyní. Podle současných předpovědí nyní míříme k oteplení o téměř 3 stupně celsia do konce století a udržet oteplení pod hranicí 1.5 stupně, k níž jsme se zavázali v rámci Pařížské dohody, se nám s největší pravděpodobností nepovede. Už teď cítíme, že naše budoucnost je nejistá, a zejména mezi mladými lidmi vzrůstá nedůvěra v českou i zahraniční klimatickou politiku. Jak se tedy připravit na budoucí realitu klimatické krize? Jaké adaptační techniky se vyplatí si nyní osvojit? A lze se vůbec připravit na situaci, kterou nedokážeme předvídat?  S vědkyní Zuzanou Harmáčkovou a s Janem Daňhelkou z Českého hydrometeorologického ústavu jsme se bavili o tom, jak by mohla za několik desítek let vypadat česká krajina, jakými principy je dobré se v krizových situacích řídit anebo o tom, zda se vyplatí budovat komunity a být aktivní ve veřejném dění.  Moderuje Anežka Lindaurová. Support the show

Odjet z párty noční tramvají, bez problému používat aplikace v telefonu a webové stránky nebo si prostě dojít na záchod kdykoliv potřebujete? Pro někoho samozřejmost, pro značnou část populace problém. S Marianou Chytilovou a Nicole Fryčovou jsme v nejnovějším dílu řešily, proč se vyplatí dělat přístupné prostory pro všechny a jak toho docílit. Změny k lepšímu mohou být mnohdy i malé a velmi jednoduché, vyžadují jen změnu našeho nastavení dívat se na svět a na svůj život tak, jak jsme zvyklí. Přístupný a inkluzivní design se navíc během života určitě bude hodit každému z nás. Dílem provázela Anička. Support the show

V rámci uvažování o prostředí, které nás obklopuje, často máme tendenci přemýšlet o jeho viditelných aspektech - bydlení, úpravě veřejného prostoru nebo i společenských skupinách, ve kterých se pohybujeme. Každý ze zmíněných se do velké míry podílí na naší životní stabilitě. Málokdy nás v tomto ohledu napadne zvukový prostor, který obýváme. Co se ale stane, když zvuky kolem nás začnou být invazivní a naše okolí začne znečišťovat hluk? Co je to vůbec zvuk? Jakým způsobem může ovlivnit naše fyzické a psychické zdraví? A jak se podoba města podílí na boji s hlukovým smogem? V netradičně terénním díle jsme se tentokrát s hosty a hostkami setkali individuálně, na jejich pracovištích a v jejich domovech. Moderátorka Jula hovořila se zvukařem, studentem zvukové tvorby na FAMU a hudebníkem Vítem Jeřábkem, spoluzakladatelem neziskové organizace Neticho zaměřené na osvětu o tinnitu Filipem Rojíkem, vedoucí kanceláře veřejného prostoru pod Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy Kristinou Ullmannovou a dvojicí spolubydlících a umělkyň obývajících hlukově krizovou pražskou lokalitu Terezou Veckovou a Romy Voisin.  Moderuje Julia Pátá. Support the show

Říct o někom, že je starý, zní skoro jako nadávka. Je to přitom naprosto přirozená etapa života, do které se každý, s trochou štěstí, dostane. Ze svojí podstaty a pozice na konci životní je to ale zároveň období, které většina z nás ještě nezažila. Co tedy stáří vůbec je Jaké to je – být stará nebo starý? A jaké mýty stáří obklopují? Místo ve studiu jsme se tentokrát s mluvčími setkali postupně, u nich doma, v kanceláří nebo ve virtuálním prostoru. Kromě významu stáří jsme probrali i potřebu a podobu péče, romantické vztahy a důležitost prarodičovství a vnoučat. Moderátorka Františka si povídala se svojí vlastní babičkou Lydií Veselou, se socioložkou z Masarykovy univerzity Lucií Vidovićovou, s ředitelem organizace ŽIVOT 90 Jaroslavem Reichl Lormanem a s novinářkou Českého rozhlasu Annou Košlerovou.  Support the show

Pocit toho, že něco je, nebo není spravedlivé, zažíváme téměř všichni a v rámci každodenního života lze obojí od sebe poměrně snadno odlišit. Situace se ale znatelně komplikuje v momentě, kdy se snažíme subjektivní pocit spravedlnosti zařadit do pevných škatulek trestně-právního systému. Nakolik tedy současná justice odpovídá našemu pojmu spravedlnosti? Proč máme tak často pocit, že i když soudní řízení proběhlo v souladu s platnými zákony, nespravedlnost přetrvává? A jak nám v těchto situacích mohou pomoci přístupy restorativní justice?   S mluvčí Institutu pro restorativní justici Petrou Sokol Maňasovou a s Petrem Aghou z katedry politologie a sociologie Právnické fakulty UK jsme se bavili o těžkých otázkách spravedlnosti, o problémech současné justice, ale třeba i o tom, jak fungují restorativní přístupy, a kde všude je lze aplikovat. Moderuje Anežka Lindaurová. Support the show

Taje a zákoutí módního průmyslu, kteří někteří z nás hltali třeba ve filmu Ďábel nosí Pradu nebo v seriálu Sex ve městě, jsme se v novém dílu Vysílače pokusili usadit do reality. O tom, co je to vlastně vysoká móda, neboli Haute couture, jak a kde vzniká, kdo na ni dohlíží nebo jaký vliv má na svět módního průmyslu influencerství jsme se bavili v novém dílu s designéry a mimo jiné studenty UMPRUM Júlií Sadloňovou a Vaškem Černým. Dotkli jsme se ale i témat velkých luxusních značek, módních magazínů a třeba i toho, jak si vlastně módní design stojí v Česku. Dílem provázela Anička Portešová. Support the show

Otázka bezpečnosti v českých klubech se v posledních letech dostává čím dál více do veřejného povědomí. Organizátoři a zaměstnanci klubů se o zajištění bezpečnějšího prostoru nebo-li safer space snaží nejen redukováním rizikového chování v souvislosti s užíváním drog pomocí harm reduction strategií, ale zaměřují se i na potírání diskriminačních projevů, kterým čelí ohrožené komunity. Koncept safe(r) space je o to palčivější v prostředí hudební kultury rave, která vznikla na na podvalu univerzálních idejí rovnosti a respektu mezi všemi komunitami bez rozdílu. O míře bezpečí v českých klubových kulturách a její proměnlivosti, možnostech a omezeních v zajišťování safe(r) space, a o tom, jak se vyhnout rizikovému chování v klubových prostorách jsme hovořili se zakladatelem*kou komunitního sdružení Queer Spaces Network a nočním*í manažerem*kou pražského klubu Fuchs2 Terry Rivers a kulturním publicistou Timonem Láskou. Moderuje Julia Pátá. Support the show

Uplynula více než tři desetiletí od pádu komunistického režimu, a přesto bývá označení 'levicové' stále často vnímáno jako pejorativní. Proto jsme se s politologem z Masarykovy univerzity Lubomírem Kopečkem a novinářkou Sašou Uhlovou pobavili o tom, jak se česká společnost vyrovnávala s komunistickou minulostí, jakým způsobem antikomunismus ovlivňuje a v minulosti ovlivňoval politickou debatu a v jakém stavu se nachází česká levice dnes. Moderuje Laura Čadek Plačková.  Support the show

Po druhé světové válce došlo k vysídlení německého obyvatelstva z Československa. Jak to vlastně probíhalo a jaké mají tyto historické události důsledky jsme jeli zjistit rovnou do města, které si odsun zažilo – do Chomutova. Tam byl tento díl nahraný živě v rámci festivalu Moody Moon Noize. Kdo a kam musel tehdy odejít? A kdo mohl zůstat? Co všechno dnes může znamenat identita Chomutováka? Jaký mají místní vztah ke kořenům? A co do budoucna, jak se pohnout dál? O tom všem si s hosty dokumentaristkou a geografkou Veronikou Kupkovou a učitelem dějepisu Josefem Märcem povídala Františka Tranová. Support the show

Každotýdenní schůzky, víkendové výpravy do přírody, letní tábory a hlavně zážitky a přátelství na celý život. A za tím vším stojí dospělí dobrovolníci, kteří podle výzkumu České rady dětí a mládeže tráví dobrovolničením v rámci oddílů i 40 dní v roce. O radostech i strastech oddílových vedoucí se s Petrou Mikolášovou baví místostarostka českého Skauta Barbora Tichavová a vedoucí oddílu Uši-X Matyáš Marek. Support the show

Co je artové kino? Jak se liší od multiplexu? Jak souvisí počasí s kinařskou prací? Co online a VOD platformy? V dnešním díle Vysílače se pobavíme o vyhlídkách českých kin a probereme obsah, komunitnost a udržitelnost kinařské branže.  S programovým ředitelem kina Aero a Bia Oko Jiřím Flíglem a dlouholetou produkční Kina Art Brno Kristýnou Malíkovou jsme nahlédli pod pokličku provozu kin a zkusili definovat, jaká by mohla být jejich budoucnost. Moderuje Štefan Cima. Support the show