Advertise on podcast: PodCastle NPÚ

Kastelán Jan Rosendorfský: Horšovský Týn není žádný malý zámeček, je to obrovská výzva by Národní památkový ústav

Jaký je dobrý kostel? To je otázka, kterou si pokládal nejen náš kolega Tomáš Řepa, ale také duchovní, architekti a věřící v dobách socialismu. Přestože si minulý režim spojujeme spíš s represí náboženského života, i v tomto období překvapivě vznikaly nové kostely. Zásadní pro jejich podobu byl II. vatikánský koncil (1962-1965), který měl za cíl modernizovat katolickou církev včetně její liturgie. Jak se promítly jeho reformy do architektury církevních staveb projektovaných za normalizace? Na příkladu tradičně silně věřící jižní Moravy to ve své knize zkoumal kunsthistorik a jeden z moderátorů PodCastle NPÚ Tomáš Řepa. V novém díle si ho teď můžete výjimečně poslechnout jako hosta.

Jak to vypadá uvnitř technologické laboratoře Národního památkového ústavu? A jaké úkoly mají na starost její pracovníci? K mikrofonu PodCastle NPÚ jsme pozvali Petra Kuneše, vedoucího technologické laboratoře NPÚ. Ve zkratce přirovnává památkovou péči k medicíně, kde si můžeme památky představit jako pacienty a technology jako ty, kteří určují jejich diagnózu. Dozvíte se i to, jakou roli laboratoř sehrála konkrétně třeba u obnov Trojičního sloupu v Olomouci či fasády kláštera Plasy.

Architekt Ernst Wiesner stojí za podobou mnoha známých brněnských staveb včetně vily Stiassni. Jeho osobní život je ale dodnes tak trochu zahalen mlhou. Kastelánka vily Kateřina Konečná se proto rozhodla zjistit víc a díky své detektivní práci vypátrala Wiesnerův hrob v Liverpoolu. Aby se na odkaz Ernesta Wiesnera nezapomnělo ani v Anglii, byla vytvořena speciální pamětní deska. Ta je složená z devíti kamenů – fragmentů z jednotlivých staveb od Wiesnera, kam se vedle vily Stiassni řadí i Palác Morava nebo budova Českého rozhlasu Brno. Lednového slavnostního odhalení díla Tomáše Růžičky a Radima Skácela se v Liverpoolu osobně zúčastnila i Kateřina Konečná, která nám krátce po návratu do Brna poskytla rozhovor.

Poslední díl z naší podcastové minisérie k výročí 60 let pražské archeologie NPÚ jsme věnovali dalšímu z nestorů tohoto pracoviště Michalu Trymlovi. V rozhovoru prozradil, co o historii města vypovídají nálezy středověké dlažby, nebo jaké informace o bitvě u Štěrbohol přinesl nedávný objev u břevnovského kláštera.

Pražské archeologické pracoviště NPÚ letos slaví 60 let od založení. Jako dalšího hosta do naší narozeninové minisérie podcastů jsme si pozvali Zdeňka Dragouna. Patří totiž mezi osobnosti, které jsou s tímto pracovištěm spjaté po celá desetiletí. Jaké poznatky přinesly výzkumy románských památek v Praze a kde dodnes najdeme jejich pozůstatky? A proč se před 15 lety otevíral hrob Tychona Brahe v Týnském chrámu? Odpovědi na tyto otázky ale i fascinující vyprávění z osobního života si nyní můžete poslechnout v rozhovoru pro PodCastle NPÚ.

Odbor archeologie na pražském pracovišti Národního památkového ústavu letos slaví 60 let své existence. Že nejde o ledajaký odbor dokazuje už to, že byl založený kvůli výstavbě pražského metra. I po dobu dalších desetiletí se pak jeho zaměstnanci podíleli na nejzásadnějších výzkumech nejen v historickém jádru, ale i v okrajových částech hlavního města. Třídílnou sérii podcastů o pražské archeologii startujeme se současným ředitelem územního odborného pracoviště NPÚ v Praze a archeologem v jedné osobě Jaroslavem Podliskou.

Minulé století bylo pro české hrady a zámky obdobím dramatických změn. Po druhé světové válce ztratily své původní majitele a s tím i funkce, které dosud plnily. V 50. letech zavedla československá vláda opatření na podporu komunistické Severní Korey, která tou dobou válčila se svým jižním sousedem. Aby ulevila tamější ekonomice, přijala stovky a studentů a sirotků. Ti pak našli dočasný domov právě na našich zámcích, k nimž patřil např. Valeč. Málo známou kapitolu našich dějin jsme v PodCastle NPÚ otevřeli s Kateřinou Vondráčkovou, která se tématu věnuje ve svém výzkumu. Výzkum na téma korejských dětí a studentů v Československu stále probíhá. Máte-li doma nějaké vzpomínky či předměty spojené s pobytem korejských dětí v ČSR, případně jste-li sami pamětníky, velmi oceníme, pokud nás kontaktujete. Informace prosím zasílejte na adresu: [email protected].

Vltava byla odjakživa kolébkou technického pokroku. Vždyť i první kamenný most v českých zemích vznikl právě nad ní. Z Juditina mostu se nám sice dochovaly jen fragmenty, jiné historické stavby, jako třeba zdymadla, ale slouží dodnes. Díla na Vltavě – zaniklá, stojící i ta nikdy nerealizovaná – jsme v podcastu rozebrali s Martinem Ebelem, kurátorem Národního technického muzea.

Kutná Hora letos slaví 30 let od zápisu na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Vedle historického jádra s chrámem sv. Barbory se toto prestižní označení vztahuje i na okrajovou část Sedlec, kde najdete světoznámou kostnici i opomíjenou katedrálu Nanebevzetí Panny Marie. Jak nalákat návštěvníky do míst, které často neznají ani místní? A dá se vůbec vyhnout overturismu na památce, kterou skupiny zahraničních zájezdů berou útokem? U mikrofonu PodCastle NPÚ jsme přivítali Radku Krejčí, organizační ředitelku sedlecké římskokatolické farnosti. Kromě kulturního dění v Kutné Hoře odkryla také svůj osobní příběh – o tom, jak jako ateistka přesedlala z manažerské pozice v korporátu do církevních struktur na středočeském maloměstě.

Fotografie, plakáty, šperky, sklo, grafiky. Vltava dala vzniknout řadě předmětů, které dnes najdete ve sbírkách Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Jaký výběr z nich bude k vidění na výstavě VLTAVA slavná & splavná, nám v PodCastle NPÚ prozradil ředitel muzea Radim Vondráček. V Jízdárně Pražského hradu se objeví také tvorba Alfonse Muchy, k níž patří plakát pro slavnostní hru Slovanstvo bratrské ze všesokolského sletu 1926. Jak tato velkolepě pojatá událost na lodích plujících po Vltavě nakonec dopadla? I to se dozvíte v tomto dílu.

Kokoschka, Špála, Schiele, Mánes – to je výčet jen několika známých umělců, kteří se nechali okouzlit řekou Vltavou a jejichž díla budou k vidění na výstavě VLTAVA slavná & splavná. Čím to, že právě Vltava slouží jako nevyčerpatelná studnice námětů už po tolik staletí? Na to jsme se v PodCastle NPÚ snažili přijít s ředitelkou Sbírky moderního umění Národní galerie v Praze Veronikou Hulíkovou.

Kolik vajec bylo třeba ke stavbě Karlova mostu? S Ondřejem Šefců, památkářem z pražského odborného pracoviště Národního památkového ústavu, jsme v PodCastle NPÚ rozebírali fakta a báchorky týkající se nejznámější vltavské pamětihodnosti. Dokážeme vůbec s přesností říct, kdy stavba mostu započala? A ke které z jeho soch bychom si správně měli chodit pro štěstí? Poslechněte si nový díl z podcastové série věnované projektu Vltava slavná & splavná a vše se dozvíte.

Vltavská kaskáda dramaticky proměnila koryto řeky Vltavy a život kolem ní. Se vznikem přehrad, které se budovaly už od počátku minulého století, se postupně vytrácely jednotlivé stavby i celé vesnice na březích. Jakou část kulturního dědictví se podařilo zachránit a co naopak zůstalo na dnech vodních nádrží? Martin Gaži z českobudějovického pracoviště NPÚ se tématu věnuje ve své knize Nepohodlná sestra modernizace. Památkovou péči v dobách výstavby vltavské kaskády jsme společně probrali také v PodCastle NPÚ.

K lidové truhle by měl restaurátor přistupovat stejně precizně, jako k baroknímu kabinetu. Přesvědčený o tom je Radek Ryšánek, další host PodCastle NPÚ, jehož specializací je restaurování dřevěného nábytku. Jaký byl vlastně účel honosně zdobených kabinetů, které vídáme v zámeckých expozicích? Z praktického hlediska často vůbec žádný. V rozhovoru se ale dozvíte, proč je dnes můžeme vnímat jako předchůdce moderních muzeí.