Advertise on podcast: e15 Cast - byznys, ekonomika, trhy, budoucnost

Sto čtyřicet tisíc Čechů půjčuje přes Investown developerům a slibuje si za to devět procent ročně. Co se stane, když projekt přestane splácet? Alan Pock říká nahlas, co v reklamách nebývá: ve vymáhání má platforma dvanáct až třináct procent projektů, reálný výnos celého portfolia je 7,9 a kdo dá všechny peníze do jednoho projektu, může o ně na dva roky přijít z dohledu. Alan Pock je zakladatel a ředitel Investownu, crowdfundingové platformy pro investice do nemovitostí. Firmu založil v roce 2019 a spustil ji v roce 2021, před ní stál za softwarovou firmou Gettick a za Tržištěm hypoték, které prodal. V roce 2023 dostal Investown od ČNB pokutu milion korun za shromažďování peněz od veřejnosti bez licence — a na konci téhož roku se stal první českou firmou, která získala novou evropskou crowdfundingovou licenci. Mezi investory firmy jsou skupina DRFG, Finbus a Česká spořitelna. V rozhovoru vysvětluje: 🔴 Co si investor přes platformu vlastně kupuje — a proč to není podíl na nemovitosti 🔴 Proč je slibovaných devět procent jiné číslo než reálných 7,9 za celé portfolio 🔴 Kolik projektů je dnes ve vymáhání a co se s nimi děje dál 🔴 Proč má platforma o 200 milionů korun víc, než má do čeho investovat 🔴 Kolik developera stojí peníze od drobných investorů místo od banky 🔴 Jaký investor a jaký developer by k nim podle něj chodit vůbec neměl 🔔 Odebírejte Podcasty e15, ať vám neuteče žádný nový díl. Pokud se vám epizoda líbila, ohodnoťte nás pěti hvězdami ⭐ – pomůže nám to dostat podcast k dalším posluchačům. Partnerem tohoto dílu je Investown. Sledujte nás: 👉na webu e15  👉 na Youtube (00:00) Úvod (00:50) Co si investor přes Investown vlastně kupuje (04:32) Kdo je typický klient a kolik u nich má zainvestováno (06:12) Slibovaných devět procent versus reálných 7,9 (08:46) Tržiště a převis peněz nad projekty (12:10) Kam peníze míří a proč projekty neprojdou bankou (17:35) Co financování stojí developera (22:03) Tranše za milion se vybere za šest minut (25:17) LTV, pokles cen a jak se ověřuje hodnota nemovitosti (28:03) Když se projekt pokazí: zástava, ručení, vymáhání (34:47) Kdo by k nim chodit neměl a kam míří Investown dál

Co se stane s Prahou 10, když se v srdci Vršovic otevřou tři brownfieldy najednou? Starosta a architekt Martin Valovič mluví o prodeji staré radnice za 1,1 miliardy korun, o tom, proč chce při zápasech ve Edenu účtovat 200 korun za hodinu parkování, a o vyjednávání se Správou železnic, které podle něj rozhodlo o budoucnosti celého Bohdalce. Martin Valovič je starostou městské části Praha 10 a architekt. Praha 10 patří k největším pražským městským částem, letos plánuje investice za zhruba 600 milionů korun, z nichž téměř polovina míří do školství, a spravuje přibližně 3200 obecních bytů. V rozhovoru vysvětluje: 🔴 Kam půjdou peníze z prodeje staré radnice a kulturního domu Eden 🔴 Proč rekonstrukce původní radnice zdražila z 1,1 na 1,8 miliardy a padla 🔴 Kolik nových bytů přinesou projekty na Koh-i-nooru, Chemapolu a Vlastě 🔴 Co prosadil u Správy železnic, aby odstavné nádraží nerozdělilo Bohdalec 🔴 Proč mu tři sta obecních bytů leží ladem a co by s tím pomohlo 🔴 Jak funguje Psí akademie, bezplatný výcvik pro psy z Prahy 10 🔔 Odebírejte Podcasty e15, ať vám neuteče žádný nový díl. Pokud se vám epizoda líbila, ohodnoťte nás pěti hvězdami ⭐ – pomůže nám to dostat podcast k dalším posluchačům. Sledujte nás: 👉na webu e15  👉 na Youtube (00:00) Úvod (00:45) Šest set milionů investic, polovina do škol (03:58) Prodej staré radnice a Edenu za 1,1 miliardy (11:17) Hledání nového sídla radnice (13:29) Tři brownfieldy v srdci Vršovic a kolem 2000 bytů (15:53) Eden: 200 korun za hodinu parkování při zápase (20:32) Bohdalec a boj o odstavné nádraží pro rychlovlaky (28:02) 3200 obecních bytů a tři stovky prázdných (31:49) Čechovo náměstí za 300 milionů (36:19) Bezpečnost, strážníci a týmy prevence kriminality (39:37) Psí akademie

Co dnes firmy brzdí nejvíc? Podle Jana Kubaty to nečekaně není evropská regulace, ale český zákon o zadávání veřejných zakázek. Generální ředitel Veletrhů Brno mluví o tom, proč veletrhům po covidu neodzvonilo, které segmenty strojírenství přišly o trhy, a proč je podle něj tisíc odborných návštěvníků cennějších než deset tisíc lidí z ulice. Jan Kubata vede od října 2023 společnost Veletrhy Brno. Předtím osm let působil ve Spojených státech, kde pro agenturu CzechTrade vedl zahraniční kancelář v Chicagu a později celou zahraniční síť agentury. V letech 2006 až 2014 byl primátorem Ústí nad Labem a poslancem za ODS. Brněnské výstaviště má 40 hektarů, sedm bran a přes deset kilometrů vnitřních komunikací; za rok a půl oslaví sto let od založení. V rozhovoru vysvětluje: 🟡 Proč se po covidu nepotvrdilo, že veletrhy nahradí online 🟡 Co dnes musí veletrh nabídnout kromě pronájmu plochy 🟡 Podle čeho se měří úspěch veletrhu, když počet návštěvníků nestačí 🟡 Které segmenty strojírenství přišly kvůli geopolitice o trhy 🟡 Co ho překvapilo, když se ptal firem, co je nejvíc brzdí 🟡 Jak funguje živá laboratoř, ve které se v areálu testují drony a autonomní mobilita Partnerem tohoto dílu jsou Veletrhy Brno. 🔔 Odebírejte Podcasty e15, ať vám neuteče žádný nový díl. Pokud se vám epizoda líbila, ohodnoťte nás pěti hvězdami ⭐ – pomůže nám to dostat podcast k dalším posluchačům. Sledujte nás: 👉na webu e15  👉 na Youtube (00:00) Úvod (00:33) Jak covid změnil veletrhy a proč nezanikly (01:59) Co dnes veletrh musí nabídnout kromě plochy (06:09) Vize na pět let: tým, technologie a areál (11:10) Živá laboratoř: drony, autonomní mobilita a startupy (15:26) Které segmenty strojírenství nejsou v kondici (19:32) Co dnes nejvíc tlačí byznys, a není to regulace (21:17) Matchmaking: jak se propojují firmy z celého světa (23:21) 55 tisíc návštěvníků a multiplikační efekt pro Brno (26:06) Co přinese nová multifunkční aréna (27:47) Sto let výstaviště a oslavy v roce 2028

Proč dnes stojí pozemek stejně jako dům, který na něm postavíte? A proč podle obchodního ředitele HELUZ nedává smysl stavět budovy s životností padesáti let, když je splácíte třicet? Petr Porubský mluví o tom, jak horká léta mění projektování domů, proč se nové stavby nemusí zateplovat a proč je podle něj životnost budovy důležitější než recyklace materiálu. Petr Porubský je obchodní ředitel HELUZ Group, české rodinné skupiny, jejíž cihlářská historie sahá do roku 1876. Skupina dnes vedle cihel vyrábí komínové systémy, dřevěné palety a po akvizici společnosti IZOS také izolační skla, a to ve třech závodech v Plzni, Žatci a Sudoměřicích. Dodává na trhy Česka, Slovenska, Německa, Rakouska, Polska a Maďarska. V rozhovoru vysvětluje: 🟢 Proč developeři přestali stavět na rychlý prodej a začali počítat provozní náklady 🟢 Proč u nové výstavby doporučuje jednovrstvé zdivo místo zateplování 🟢 Jak výměna samotného zasklení dokáže snížit přehřívání bytu i v památkové zóně 🟢 Proč je nutné řešit materiály už ve chvíli, kdy vzniká statika, a ne později 🟢 Proč podle něj nejsou hlavní překážkou výstavby úrokové sazby, ale ceny pozemků 🟢 Proč má recyklace stavebních materiálů podle něj strop Partnerem tohoto dílu je HELUZ Group. 🔔 Odebírejte REcast, ať vám neuteče žádný nový díl. Pokud se vám epizoda líbila, ohodnoťte nás pěti hvězdami ⭐ – pomůže nám to dostat podcast k dalším posluchačům. Sledujte nás: 👉na webu e15  👉 na Youtube (00:00) Úvod (00:31) Jak horká léta mění to, jak se staví (01:56) Přes sto druhů cihel a proč řeší i okna (04:34) Proč developeři začali počítat provozní náklady (08:16) Jednovrstvé zdivo místo zateplování (10:13) Výměna skla, chlazení bez klimatizace a památkáři (14:36) Proč je nutné být u projektu od začátku (17:29) Nedostatek projektantů a hotové projekty (22:25) Co brzdí výstavbu: pozemky, ne úrokové sazby (24:36) Životnost versus recyklace

Firma s tržbami přes 450 milionů korun má o padesát zaměstnanců méně než před pěti lety a přesto vyrábí víc. Martin Dozrál, generální ředitel a spolumajitel výrobce dveří Solodoor, popisuje, proč byly investice do automatizace otázkou přežití, proč se mu za devět měsíců podařilo sehnat čtyři lidi z deseti hledaných, a proč do výroby zkouší nabírat kolegy z Filipín. Martin Dozrál je generální ředitel a spolumajitel společnosti Solodoor, českého výrobce interiérových dveří a zárubní se sídlem v Sušici. Ve firmě působí přes dvacet let, vedení převzal v roce 2009, tedy na začátku finanční krize. Za tu dobu se podíl dodávek do hobby marketů snížil z osmdesáti na třicet procent a firma přešla k přímým dodávkám pro developerské projekty. Solodoor loni utržil 458 milionů korun. V nejnovější epizodě se dozvíte: 🔵 Proč pomalé povolování staveb rozbíjí plánování výrobních kapacit 🔵 Proč mu nevadí, že Senát zamítl novelu stavebního zákona 🔵 Kolik stály investice do robotizace a proč je teď záměrně pozastavil 🔵 Proč jsou pro firmu zahraniční pracovníci snazší a spolehlivější 🔵 Proč staví na franšízách, i když vlastní prodejny prodají zhruba dvakrát tolik 🔵 Proč vlastním prodejnám ve firmě říkají mučírna Partnerem tohoto dílu je Solodoor. 🔔 Odebírejte Business Club, ať vám neuteče žádný nový díl. Pokud se vám epizoda líbila, ohodnoťte nás pěti hvězdami ⭐ – pomůže nám to dostat podcast k dalším posluchačům. Sledujte nás: 👉na webu e15  👉 na Youtube (00:00) Úvod (00:18) Jak Solodooru zatím vychází rok 2026 (02:47) Co pomalé povolování staveb dělá s výrobcem (04:36) Jak se Solodoor za patnáct let změnil k nepoznání (09:09) Senát zamítl stavební zákon. Je to špatně? (11:24) Z 213 zaměstnanců na 165. Nahradili je roboti? (15:30) „Jsme neustálý rekvalifikační ústav." (17:08) Ukrajinci, Filipínci a boj o lidi do výroby (18:04) Proč sází na franšízy, když vlastní prodejny prodají víc (22:27) Češi chtějí fajnovost, ale co nejlevněji (26:48) Akvizice Nextu: co vyšlo a co vázne

Nakupování přímo v chatu se neujalo a OpenAI od něj ustoupilo. Zároveň ale spustilo reklamy. Co to znamená pro obchodníky, kteří nemají marketingový rozpočet velkých hráčů? Pavel Cvetler, produktový a technologický ředitel Shoptetu, popisuje, jak se za poslední rok proměnilo nakupování přes umělou inteligenci, co může e-shop udělat pro to, aby ho AI doporučila, a proč už dnes jde e-shop ovládat přes AI asistenta. Pavel Cvetler je Chief Product and Technology Officer platformy Shoptet, na které běží přes 44 tisíc e-shopů. Do firmy přišel v roce 2024 a o rok později se stal prvním CPTO poté, co Shoptet sloučil role produktového a IT ředitele do jedné. Předtím dvanáct let působil v Livesportu, kde vedl vývoj FlashScore a stál u zrodu jeho mobilní aplikace. Vystudoval otevřenou informatiku na ČVUT. V rozhovoru vysvětluje: ⚪ Proč OpenAI vrátilo dokončení nákupu zpátky obchodníkům ⚪ Co konkrétně může e-shop udělat, aby mu jazykové modely lépe rozuměly ⚪ Jak funguje MCP server, přes který jde e-shop ovládat přes AI asistenta ⚪ Co obchodníkovi zbyde dělat, až AI zvládne popisky, obrázky i kampaně ⚪ Proč Shoptet sloučil produkt a technologie do jedné role ⚪ Jestli budou lidé za pět let ještě chodit na e-shopy Partnerem tohoto dílu je Shoptet. Podcast moderuje Sandra Sýkorová. 🔔 Odebírejte e15 cast, ať vám neuteče žádný nový díl. Pokud se vám epizoda líbila, ohodnoťte nás pěti hvězdami ⭐ – pomůže nám to dostat podcast k dalším posluchačům. Sledujte nás: 👉na webu e15  👉 na Youtube (00:00) Úvod (00:16) Z Livesportu do Shoptetu: co je těžší postavit (01:50) Shoptet už o sobě nepřemýšlí jako o e-shopové platformě (06:44) Může malý obchodník dohnat Alzu? (08:20) Nakupování přes AI: co se za poslední rok změnilo (11:39) Jak udělat e-shop srozumitelný pro AI (16:49) MCP server: e-shop ovládaný přes asistenta (19:33) Když AI umí všechno, k čemu je pak platforma? (22:05) Proč spojili produkt a technologie do jedné role (27:48) Evropská expanze a legislativně složité trhy (31:50) Budou lidi za pět let ještě chodit na e-shopy?

Je fotoaparát mrtvý byznys? A umí tisk ještě něco, co digitál ne? Eva Kučmášová, šéfka marketingu Canonu pro střední Evropu, vysvětluje, proč covid přivedl k fotografii celou novou generaci, proč Canon sází na fotografy víc než na influencery, a proč podle ní fotka není fotkou, dokud není vytištěná. Eva Kučmášová vede marketing Canonu pro střední Evropu, tedy pro Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko. Pozici zastává šest let a je nejvýše postavenou ženou ve struktuře firmy v celém regionu. Střední školu absolvovala v devadesátých letech ve Spojených státech. Stojí za projektem Svět nevídaný, který ve spolupráci se Světluškou převádí fotografie do reliéfního tisku tak, aby si je mohli osahat lidé se zrakovým postižením. Podcast moderuje zástupce šéfredaktora e15 Jan Novotný. V nejnovější epizodě Business Clubu se dozvíte: 🔵 Proč se podle ní vyplatí nesnažit se vyrovnat mužům, ale zůstat ženou 🔵 Co covid udělal s trhem fotoaparátů a odkud se vzala nová vlna fotografů 🔵 Proč nevěří tomu, že by se marketing měl přesunout jen k influencerům 🔵 Jak funguje tisk do reliéfu a proč do projektu zapojili nevidomé už při přípravě 🔵 Proč si myslí, že umělá inteligence nenahradí reportážní a sportovní fotografii 🔵 Proč z Česka do centrály nechodí otázky, ale stížnosti Partnerem tohoto dílu je Canon. 🔔 Odebírejte Business Club, ať vám neuteče žádný nový díl. Pokud se vám epizoda líbila, ohodnoťte nás pěti hvězdami ⭐ – pomůže nám to dostat podcast k dalším posluchačům. Sledujte nás: 👉na webu e15  👉 na Youtube (00:00) Úvod (00:13) Jediná žena ve vedení Canonu ve střední Evropě (04:38) Co potřebujete, abyste se dostala nahoru (06:05) Japonská matka, britská šéfová a čtyři trhy (08:26) Proč z Česka chodí místo otázek stížnosti (09:03) Jsou fotoaparáty a tisk mrtvý byznys? (14:18) Proč Canon sází na fotografy víc než na influencery (17:34) Video, kompakty a jejich návrat mezi teenagery (21:08) Svět nevídaný: fotky, které si lze osahat (24:48) „My s umělou inteligencí nebojujeme." (29:14) Jak důležitá je střední Evropa pro Japonce

Analytik e15 Václav Kinský rozebírá, proč se z investování stal v Česku masový sport, kde přesně dělají začátečníci nejdražší chyby a proč největší dovedností příští dekády nebude umět investovat, ale umět NEINVESTOVAT. Václav Kinský je analytik e15, který stojí za novým Přehledem investičních platforem – nástrojem, jenž má čtenářům pomoct zorientovat se na trhu, kde je podle jeho vlastní analýzy víc investičních fondů než poboček McDonaldu. Sám začínal v covidu se šesti tisíci korunami na páce a o účet přišel za tři dny. Podcast moderuje zástupce šéfredaktora e15 Jan Novotný. V nejnovější epizodě Business Clubu se dozvíte: 🔵 Jaké otázky si položit ještě před prvním vkladem 🔵 Podle čeho vybírat investiční platformu a proč není rozhodující jen výše poplatků 🔵 Jak reagovat, když portfolio během krátké doby prudce propadne 🔵 Kolik peněz si ponechat jako rezervu ještě předtím, než člověk začne investovat 🔵 Jak poznat problematické finanční influencery a proč nekopírovat jejich portfolio 🔔 Odebírejte Business Club, ať vám neuteče žádný nový díl. Pokud se vám epizoda líbila, ohodnoťte nás pěti hvězdami ⭐ – pomůže nám to dostat podcast k dalším posluchačům. 🔗 Další obsah o investování na e15: Investiční platformy Sledujte nás: 👉na webu e15  👉 na Youtube (00:00) Úvod: jak funguje přehled platforem (03:59) Investují Češi opravdu víc? (06:22) Rychlokvašky, FOMO a Dubaj (07:30) Šest tisíc pryč za tři dny (11:06) Proč je 100 000 eur past (14:51) Otázky před prvním vkladem (18:24) MSCI World vs. S&P 500 (22:20) Nový skill: sednout si na ruce (24:35) Poplatky a kolik posílat měsíčně (29:35) Influenceři a kam se přehled posune

Kybernetické útoky dnes nezačínají prolomením firewallu, ale často jediným telefonátem zaměstnanců. Podle odborníka ze společnosti axelum není otázkou, zda se firma stane terčem útoku, ale kdy.  V podcastu Business Club vysvětluje, proč ani drahé bezpečnostní technologie samy o sobě nestačí.

Nefinanční reporting prošel v posledních letech v Evropě prudkými změnami. Povinnosti se nejprve rozšiřovaly, následně se část pravidel začala zjednodušovat a odkládat. Podnikům proto může připadat rozumné vyčkat, až se regulatorní prostředí ustálí. Petra Bočáková, ESG Assurance Leader v PwC Česká republika, ale před takovým přístupem varuje.„Rychlá odpověď je ne,“ říká v podcastu Business Club na otázku, zda mají firmy přípravu na reporting odložit. Nejistota podle ní podnikům situaci komplikuje, smysl nefinančních informací se však neodvíjí jen od zákonné povinnosti. Jejich hlavní hodnotou je doplnění obrazu, který poskytují finanční výkazy.

České stavebnictví prochází hlubokou personální krizí a technickým oborům chybí nová krev. Zastaralý přístup škol a chybějící moderní komunikace odrazují mladé lidi od řemesla. V novém díle podcastu REcast mluvili o nápravě stavitel a influencer Radek Pospíšil a manažerka komunikace Svazu podnikatelů ve stavebnictví a iniciativy Future Builders Klára Řezníková.

Ve sněmovně se projednává zákon, který do českého práva převádí evropská pravidla pro spotřebitelské a nebankovní úvěry. Současně se řeší také směrnice o platformové práci, tedy pravidla pro lidi, kteří pracují přes aplikace, například v rozvozu jídla. Obě normy mohou podle Roda významně ovlivnit podobu českého trhu práce i dostupnost krátkodobého financování pro část domácností.„My jsme úspěšní v tom, že nakonec vždycky implementujeme,“ říká Rod v podcastu Business Club e15. Připomíná, že podle analýzy Hospodářské komory má zhruba 80 procent legislativních norem schvalovaných v Česku původ v evropské legislativě. Samotné směrnice ale podle něj nejsou hlavním problémem. Tím je česká tendence přidávat k nim další omezení.

Investiční skupina Fidurock chce s pomocí nového fondu kvalifikovaných investorů výrazně zrychlit růst svého portfolia retailových parků. Všech čtrnáct areálů v Česku a na Slovensku vložila do fondu a nový kapitál chce využívat především k dalším akvizicím. „Chtěli bychom postupně růst organicky, řekněme o tři až čtyři projekty ročně. Co se týče hodnoty nemovitostí, znamená to zhruba miliardu až miliardu a půl korun ročně,“ říká zakladatel Fidurocku David Hauerland v podcastu e15 REcast. Fidurock se zaměřuje především na větší retailové areály. Minimální zajímavá velikost pro nový nákup je přibližně pět tisíc metrů čtverečních, obvykle se sedmi až deseti obchody. Vedle Česka a Slovenska se skupina rozhlíží také v Rakousku, Německu a Slovinsku. „Z pohledu správy a dlouhodobé udržitelnosti nájemců je vždy lepší větší město a větší objem,“ vysvětluje Hauerland.

Když se Pavel Staněk na začátku devadesátých let vrátil do Československa, měl za sebou emigraci, zkušenost ze Spojených států i krátký pobyt na Amsterdamské univerzitě, kde se učil nizozemsky. Právě odtud si přivezl i název firmy, která dnes patří mezi známé prodejce kvalitního kuchyňského vybavení. Potten & Pannen znamená nizozemsky hrnce a pánve.„Mně přišlo ne úplně originální nazvat firmu anglicky nebo německy. Měl jsem jasnou představu, že ji chci nazvat Hrnce a pánve, a tak jsem použil Potten & Pannen z toho mála, co jsem se v holandštině naučil,“ říká Staněk v podcastu Business Club e15.

Novela zákona o spotřebitelském úvěru má posílit ochranu lidí, kteří si půjčují u nebankovních společností. Podle ředitele Poradny při finanční tísni Davida Šmejkala ale hrozí, že příliš přísné omezení nákladů na úvěry odřízne od legálního financování desítky tisíc rizikovějších klientů. Část z nich se pak může přesunout do šedé zóny, k nelegálním poskytovatelům nebo do zastaváren.