Advertise on podcast: Trendspotting

Po dvou letech pandemie se letos v tradičním formátu představily největší tuzemské i světové designové události. V Česku to byl Designblok a Ceny Czech Grand Design, v Paříži veletrh Maison & Objet a v Miláně největší přehlídka interiérového designu Salone del Mobile. Inspirace tak proudí na všechny strany a my jsme pro vás vybrali trendy, které se opakovaly na všech z nich. Další díl podcastu Trendspotting se věnuje designu a interiérům.

Patrick Suskind, autor románu Parfém: Příběh vraha, ne nadarmo říká, že vůně nás umí přesvědčit lépe než argumenty, vzhled nebo emoce. Čich je nedílnou součástí našeho gastronomického zážitku, hledání vhodného partnera, ale i rozpoznávání nebezpečí. O čich mnoho z nás přišlo během pandemie, a tak si ho teď podle globálního průzkumu Firmenich více váží 56 % lidí. Existuje více než 1,7 triliónu různých vonných molekul, a tak je svět vůní Mariánským příkopem, který stále ještě prozkoumáváme. A hlavně nakupujeme. Aktuální hodnota trhu s parfémy je více než 50 miliard dolarů a neustále roste. Další díl podcastu Trendspotting je o vůních a parfémech.

Zatímco v roce 1800 žila ve městech pouhá tři procenta světové populace, v současnosti je to více než polovina lidstva. Do roku 2050 tento počet dosáhne podle OSN až 68 procent, což bude 7 miliard lidí. K největší změně došlo v Latinské Americe a Karibiku, kde se počet lidí žijících v městských oblastech od roku 1950 zdvojnásobil. Za největší město na světě je považováno Tokio, na jeho metropolitním území žije neuvěřitelných 38.1 milionu obyvatel. A stejně se v žebříčku nejlepších měst pro život objevilo mezi top 10. Existuje ideální město? Jaké trendy mluví do toho, co se staví? Co měšťanům chybí? Jak vypadá metropole budoucnosti? O tom všem je dnešní Trendspotting, tentokrát o městech a urbanismu.

Dietní průmysl vznikl v roce 1864. Pohřebák William Banting vydal knihu o tom, jak zhubnul, protože přestal jíst chleba, brambory a cukr. Od té doby se boj s vlastním tělem stal odvětvím v hodnotě více než 200 miliard dolarů a neustále roste. I protože 95 procent diet je neúspěsných. To, co považujeme za „tlusté” lidi, je dnes normou. Průměrná Američanka má dnes velikost 46. Dvě třetiny Britů a polovina Evropanů má nadváhu. A každý z nás přibral během karantény v průměru sedm kilo. To je jedna celá konfekční velikost. I proto značky mění taktiky, i když někdy jen naoko. Další díl Trendspottingu je o tom, že do plavek se snažíme zhubnout už po staletí.

Po tragickém roce 2020 se trh s uměním vrátil zpět v plné síle. Minulý rok se prodala díla za 65 miliard dolarů, což je skoro 30procentní nárůst oproti předchozímu roku. A podle reportu Art Basel 66 procent galeristů očekává v tomto roce další výrazný nárůst. A není divu. Zájem o umění překonává všechna očekávání. NFTs přivedly do aukčních síní novou generaci a online platformy otevřely dveře k Monetovi i lidem, kteří obvykle do muzea nezamíří. Umění zajímá nejen širokou veřejnost: dlouhodobě překonává S&P 500 index, a tak roste počet sběratelů, kteří se na něj koukají jako na investici. I proto vznikají žebříčky, jako je J&T Banka Art Index, nebo projekty jako Eduart. Jaké trendy teď hýbou světem umění? Kdo je nejdražší český umělec? A kdo už v Česku vydal vlastní NFT? A proč má smysl udělat si výlet třeba do Humpolce?

Každý desátý Čech má exekuci a na důstojný život s možností si z platu ještě něco i ušetřit si nesáhne dokonce polovina Čechů. A není divu, podle výzkumu investiční platformy Fondee třeba polovina Češek přiznává, že mluvit o penězích pro ně bylo vždycky tabu. O to větší změny tak přináší znovuobjevený zájem o investice. Vysoká inflace a snaha chránit svoje úspory, ale i demokratizace investic díky technologickým platformám nebo nadšení z kryptoměn nám za poslední dva roky přinesly do světa peněz kopu trendů.

Flirt člověka s vesmírem začal už, když jsme se z jeskyně dívali toužebně na hvězdy. Na první rande jsme se ale vydali až 4. října 1957, kdy Sovětský svaz vypustil Sputnik. O měsíc později pak Sputnik 2 vynesl do Vesmíru první život, psa Lajku, prvním člověkem byl pak kosmonaut Gagarin v roce 1961. „Space age” tehdy ovlivnil celý svět – designéři nadšeně navrhovali domy i nábytek pro vzoru kosmických objektů, potravinářské společnosti se honosily potravinami, které si připravíte i v raketoplánu, hudebníci pěli hity o mléčné dráze. Nejvíce ale vesmírný výzkum vždy posouval vpřed technologie, vždyť díky němu běžně používáme GPS, LED světla i paměťovou pěnu. Poslední dekáda je předzvěstí nového „vesmírného věku”. Miliardářští vesmírní turisté Jeff Bezos a Richard Branson obsadili titulní stránky novin, Elon Musk doufá v kolonizaci Marsu a NASA se chce vrátit na Měsíc. Co se ale o 60 později změnilo? A jaké trendy vesmíru vládnou?

Ať jdete po ulici v New Yorku nebo v Dillí, všude uvidíte stejný pohled. Lidi se sluchátky v uších, kteří si podupávají do rytmu nebo se jen snaží zkrátit si poslechem ranní cestu do práce. Hudba je multimiliardový průmysl. Tři ze čtyř nejsledovanějších účtů na Twitteru a 23 z 50 nejsledovanějších účtů na Instagramu jsou hudebníci, zatímco pouze šest z nich jsou sportovci. Přestože je hudba důležitou součástí lidské kultury již od pravěku (někteří odborníci se domnívají, že hudba vznikla před 30 000 až 60 000 lety), teprve vývoj technologií ji katapultoval tam, kde je dnes. A naopak – zařízení, která dnes používáme k poslechu hudby, pomáhala a stále pomáhají utvářet dnešní technologickou krajinu.

Zabije technologie pracovní místa a prohloubí nerovnost, nebo naopak přinese smysluplnější práci a zdravější společnosti? Jaká jsou povolání budoucnosti? Proč by čtyřdenní pracovní týden pomohl zachránit planetu? Tématem posledních dvou let je pracovní vyhoření. Podle zahraničních výzkumů se více než polovina lidí cítí vyhořelá a více než dvě třetiny věří, že se tento pocit v průběhu pandemie zhoršil. Měnit se budou také naše pracovní prostředí, ať už jsou to wellness zóny pro zaměstnance, místa, kam mohou domácí mazlíčci, zánik vlastního pracovního stolu či hybridní kanceláře. Zaposlouchejte se do trendů, které ovlivní to, jak pracujeme, v novém dílu podcastu Trendspotting.

Umělý sníh na sportovištích v Pekingu pomalu taje a zimní olympijské hry se blíží ke konci. A tak si připomínáme nejen úspěchy, ale také tendence, které se kolem největšího sportovního klání na světě objevují. Ať už je to snaha Mezinárodního olympijského výboru zatraktivnit hry pro mladší fanoušky třeba tím, že přidávají nové sporty jako skateboarding, breakdance či sportovní lezení, nebo jsou to sportovní hvězdy jako Simone Bilesová nebo Naomi Ósakaová, které se už nebojí mluvit o nesnesitelném mentálním tlaku a depresích, které přináší. Kromě Super Bowlu, Formule 1 a NBA se vydáme sportovat i do virtuální reality. Pandemie nakopla nejen online fitness průmysl, který bude mít podle RunRepeat do roku 2027 hodnotu více než 59 miliard dolarů, ale i start-upy jako Sense Arena, Zwift nebo Rouvy, díky kterým můžete mít z domácího tréninku mnohonásobně lepší zážitek a které využívají i profesionálové. Připomeneme i ne úplně veselý příběh firmy Peloton nebo fenomén inkluzivních sportovních center, které se snad brzy rozbují i u nás v Česku.

Podle iniciativy Suchej únor je popíjení náš národní sport. Průměrný Čech vypije za rok 14.4 litrů čistého lihu, víc zvládnou jen v Litvě a Moldavsku. Za hranou rizikového pití se u nás pohybuje přes milion lidí, což je zhruba každý 7. dospělý, kterého potkáte na ulici. Během prvního roku pandemie navíc alkohol tekl proudem ještě rychleji a počet hospitalizací kvůli poškození jater se dokonce zdvojnásobil. Na druhé straně vidíme nástup zdravého životního stylu jako nového luxusu. Drahé lekce pilates, biostrava bez éček, dovolená v ekoresortech. Lidé si dávají pozor, jakou chemii si pouští do těla a tak pak nedává moc smysl huntovat si tělo zelenou. Právě na téhle v tomhle rozporu vzniká nový trend – trend uvědomělého pití, nealkoholických drinků a barů a střízlivosti, kterou už dávno nedrží jen komunita straight edge nebo vyléčení alkoholici. A právě tomu se věnujeme v letošním druhém dílu podcastu Trendspotting.

V supermarketu obvykle věnujeme rozhodnutí, jaký produkt si koupíme méně než 90 sekund a 85 % potřebitelů se při nákupu rozhoduje na základě barvy. I proto značky budují svou asociaci s konkrétní barvou už po staletí. Červenou Coca-Colu nebo zelený Starbucks poznáte už zdálky. Až v roce 1995 ale přibyla barva jako ochraná známka. Nejvyšší soud v Americe přiznal firmě Owens Corning, které vyráběla izolace, nárok na konkrétní odstín růžové pro reklamní kampaň „Think Pink”. A to spustilo lavinu: Cardburry si od té doby chrání fialovou, UPS hnědou, Louboutin červené podrážky a Tiffany tyrkysové krabičky. I proto se v dnešním dílu věnujeme fenoménu Pantone a vyhlašování barvy roku, která odráží celosvětovou společenskou náladu a ovlivňují to, co se prodává.