Advertise on podcast: Životy slavných

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 9. dubna 1865 a v buditelském deníku Národ vychází první část textu s názvem Idea státu rakouského od Františka Palackého. 67letý autor vyslovuje v samém závěru svého textu slavnou, výhružnou větu: „ Byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm“.  U mnohých to vyvolá překvapení, protože ještě před pár lety byl Palacký jedním z největších zastánců české budoucnosti v rámci mnohonárodnostní rakouské říše. Radikální změna názoru však dobře dokumentuje dynamickou dobu dnes nazývanou „národní obrození“, během níž se Češi formovali v moderní národ. Sám Palacký byl jedním z největších hybatelů celého tohoto procesu. Ne náhodou dostane ještě za svého života přezdívku Otec národa … a ne náhodou si ho od vzniku samostatného státu v roce 1918 nosíme v peněžence, vyobrazeného na tisícikoruně.  Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 25.dubna 1931 a Ferdinand Porsche, vynálezce a automobilový konstruktér, zakládá ve Stuttgartu firmu, která ponese v názvu jeho vlastní jméno. Úplně přesně se jmenuje: Ferdinand Porsche - poradenství pro motory a konstrukci vozidel. Dnes, téměř o století později, jsou modely značky Porsche známé po celém světě. Staly se synonymem pro silné a luxusní sportovní vozy a mnozí automobiloví nadšenci je zkrátka milují. Podobně silné, byť velmi smíšené, emoce dodnes vyvolává také jméno zakladatele firmy. Cesta Ferdinanda Porscheho, rodáka z Vratislavic nad Nisou, od skromných začátků, přes první konstrukční úspěchy, členství v Hitlerově NSDAP a v jednotkách SS až k založení světoznámé automobilky, stvořila příběh, který určitě stojí za vyprávění... Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 16. března roku 37 našeho letopočtu a v Misenu poblíž Neapole umírá 77letý římský císař Tiberius. V pořadí druhý císař v římských dějinách odchází nikým nemilovaný a mnohými nenáviděný. Už před více než deseti lety se přesunul z Říma na ostrov Capri u Neapole a odsud vydával rozkazy svým zmocněncům, kteří je vykonávali. V posledním období života se změnil v paranoidního starce posedlého strachem o vlastní život a na základě svých podezření – někdy oprávněných, jindy vybájených – vydával nemilosrdné rozkazy k likvidaci svých oponentů i jejich rodinných příslušníků. Stejný den, tedy onen 16. březen 37, naopak přinese dramatický vzestup jinému muži: Tiberiovu prasynovci Gaiovi, řečenému Caligula. Ten byl – jak vysvětlíme v zápětí – v rodinném propletenci vládnoucí dynastie zároveň jeho adoptivním vnukem … a teď se tedy stane jeho nástupcem. Dva dny po Tiberiově smrti ho senát prohlásí za císaře a 28. března příjíždí Caligula do Říma. Je mu 24 let a vítají ho nadšené davy, které se radují z konce Tiberiovy epochy a v mladém císaři vidí světlou budoucnost své říše. Začíná necelých 1400 dnů Caligulovy vlády. Začíná neuvěřitelná jízda plná arogance, marnotratnosti, sexu a násilí. Člověk se až zdráhá uvěřit, že tohle se mohlo v nejvyšších patrech všemocného impéria skutečně odehrávat… Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Píše se březen roku 453. Attila, obávaný "Bič boží" a vládce hunské říše, slaví svatbu. Není to poprvé: už má jak jiné manželky, tak i spoustu milenek. Víno teče proudem, válečníci se baví a král si odvádí svou novou, mladou ženu Ildiko na lože. Ráno ho zde najdou mrtvého, zbroceného krví. Jak 46letý vládce zemřel, nevíme. Podle některých historiků se zadusil krví, která mu začala chrlit z nosu. Jiní se domnívají, že ho podřízla jeho mladá – zřejmě germánská – manželka, aby se pomstila za zvěrstva, kterých se dopustil na jejím lidu. Ať tak nebo tak, obávaný Attila je po smrti a jeho hunská říše, kterou si v Evropě vybojoval a která sahala od Kaspického moře až k moři Severnímu, vezme během následujících roků za své. Ani to však nezmění nic na tom, že ještě dnes, po více než patnácti stech letech, je Attila považován za jednoho z nejkrutějších, a také největších, válečníků všech dob… Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 18. února 1831 a v moskevském Kostele Nanebevstoupení Páně si ruský básník a dramatik, 31letý Alexandr Sergejevič Puškin, bere za manželku jednu z největších krásek ve městě – o 12 let mladší Natálii Nikolajevnu Gončarovovou. Na tenhle okamžik si oba novomanželé museli počkat. Natáliina matka s vdavkami dlouho nesouhlasila, Puškin jí nepřišel pro její dceru dost dobrý: už jen proto, že byl o dost starší. Nakonec se ale přece jen nechala přemluvit. O to šťastnější Puškin onoho 18. února je. Jen pár dnů po obřadu pak napíše svému příteli dopis, ve kterém se vyzná ze svých citů. „Jsem ženatý a šťastný. Mým jediným přáním je, aby se v mém životě nic nezměnilo…“ Jak se ale ukáže, změní se mnohé … a to poměrně brzy. Už 6 let poté přivede Puškina údajný vztah jeho ženy s francouzským důstojníkem Georgesem d'Anthèsem k souboji, který zakladatel moderní ruské literatury nepřežije. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 22. února 1942 a jsme uprostřed nejčernější doby, jakou Spojené státy zažívají během druhé světové války. Před dvěma měsíci jim Japonci zničili základnu Pearl Harbor na Havaji a stali se tak pány Tichomoří. Jejich drtivý tlak pokračuje i na Filipínách – souostroví, které je formálně americkou kolonií, což je o to větší potupa. Území brání už jen poslední zbytky amerických vojáků, kteří se museli stáhnout do podzemní pevnosti malého ostrůvku zvaného Corregidor. Je jasné, že i tato poslední bašta zanedlouho padne. V tento den ale v dalekém Washingtonu vydává prezident Roosevelt jednoznačný rozkaz: velitel posádky, generál Douglas MacArthur, za žádnou cenu nesmí padnout ani být zajat. V té době totiž jde o zdaleka nejznámějšího amerického velitele, jehož ztráta by se rovnala národní katastrofě. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 4. února 1781 a v Římě umírá teprve 43letý Josef Mysliveček. Zatímco Itálie v něm ztrácí jednoho z nejlepších skladatelů druhé poloviny 18. století, který pravidelně vyprodával nejvěhlasnější koncertní síně od Říma, přes Neapol až po Milán, v jeho rodných Čechách se na něj jaksi pozapomnělo. Muž, který v mnohém inspiroval Mozarta a za svůj poměrně krátký život napsal neskutečných 26 oper, je proto dodnes tak trochu záhadou. Jeho dílo je u nás nedoceněné a záznamy o jeho životě jsou často kusé. A to je škoda. Jeho hudba je totiž jedním slovem úchvatná… Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 18. ledna 1882 a v londýnské čtvrti Kilburn se do rodiny Milnových právě narodil třetí syn. Rodiče ho pojmenují Alan Alexander, a jelikož jeho otec vede malou soukromou školu Henley House School, je už odmalička obklopen intelektuály. Později bude jeho učitelem například autor Války světů H.G.Wells a v roce 1903 získá nadaný mladík bakalářský titul z matematiky na prestižní cambridgeské univerzitě. Všechno nasvědčuje tomu, že má dobře nakročeno. On však opustí svět rovnic a začne se naplno věnovat své skutečné vášni – psaní. Doufá totiž, že jednou prorazí jako slavný dramatik. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 4. ledna roku 1643. Ve východoanglickém Woolsthorpu přichází na svět chlapec, který dostává jméno po svém otci – Isaac Newton. Jeho otec se však tohoto okamžiku nedožije. Zemřel o tři měsíce dříve jako nevzdělaný, byť na místní poměry zámožný muž. V té chvíli by ho jistě ani ve snu nenapadlo, že dítě, které nosí jeho žena pod srdcem, vyroste v jednoho z největších géniů v lidské historii. V muže, který definuje gravitační zákon, stane se zakladatelem moderní exaktní vědy a navždy změní náš pohled na fyziku i celý svět. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Jsou Vánoce roku 1066 a v nedávno vystavěném Westminsterském opatství v Londýně je korunován anglickým králem normandský vévoda, kterému se doteď – kvůli nemanželskému původu – říkalo Vilém Bastard, ale odteď už bude mnohem častěji zván Vilém Dobyvatel. Před pár týdny totiž s největší flotilou své doby přeplul z Normandie kanál La Manche, v epické bitvě u Hastingsu porazil dosavadního krále Harolda Godwinsona – a vládu v Anglii si tak uzurpoval pro sebe. Mohla by to být jen jedna z mnoha středověkých peripetií, při kterých se chaotickým způsobem měnili vládcové tam a zase zpátky, ale tentokrát to bude jiné. Vilémovou korunovací se totiž pro Anglii změní úplně všechno. Počínaje jazykem, přes správní systém, až po povýšení dosud rozdrobeného ostrova do pozice evropské mocnosti. Není proto náhoda, že tento zdánlivě nenápadný okamžik se považuje za prapočátek Anglie tak, jak ji známe dnes.  Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Vídeň, 12. prosince 1792. Talentovaný německý hudebník Ludwig van Beethoven přichází těsně před svými 22. narozeninami na první hodinu kompozice k 60letému Josefu Haydnovi – v té době pravděpodobně největšímu žijícímu hudebnímu skladateli na světě. Zaplatí za ní 8 grošů – což je typická částka, kterou Haydn účtuje nearistokratickým studentům. Haydn dobře rozpozná ohromný Beethovenův talent. Snaží se ho vést, pomáhat mu … ale je to těžké. Beethovenova prudká a značně arogantní povaha jejich vztah komplikuje. V jedné chvíli dokonce mladý skladatel odmítne dobře míněnou nabídku, že se může prezentovat jako „Haydnův žák“ – což bylo tehdy skvělé doporučení – s tím, že ho slavný skladatel nic nenaučil. Přes tuto, i další rozdmýšky, však oba muži zůstanou v kontaktu až do Haydnovy smrti v roce 1809. V té době už bude Ludwig van Beethoven respektovaný jako velký skladatel a později ho jeho cesta dovede až k pozici jednoho z nejuznávanějších hudebních géniů všech dob. Naneštěstí to však bude také cesta plná smutku, utrpení a zoufalství… Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 3.prosince 1979. Íránský duchovní a politik Rúholláh Chomejní, dnes známější spíš jako ajatolláh – tedy vysoce vážený znalec islámského práva v šíitské větvi islámu – se po schválení nové ústavy v referendu stává vůdcem země. Od tohoto okamžiku je i formálně nejen nejvyšší íránskou náboženskou autoritou, ale zároveň i nejdůležitější politickou figurou. Završuje se tak série událostí, které vejdou do dějin jako íránská islámská revoluce. Během ní se Írán změnil k nepoznání. Z proamericky orientované světské monarchie se stal strohý náboženský stát, který vyhlásil důslednou islamizaci všech oblastí lidského života. A mužem, který to všechno vedl, byl právě ajatolláh Chomejní. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | 17. listopad roku 1558. Ve svatojakubském paláci v Londýně umírá anglická královna Marie I. Tudorovna – první nezpochybňovaná žena, která kdy vedla Anglii jako hlava státu. Ironií osudu se její nástupkyní stává téhož dne další žena: Mariina mladší sestra Alžběta. Je jí 25 let a už si prošla mnoha těžkými okamžiky, z nichž by se slabší povaha dost možná sesypala. Přes to všechno tu teď stojí jako nová královna. Má vládnout ekonomicky slabé a nábožensky nesmiřitelně rozdělené zemi, zemi, která nemá žádné kolonie, z nichž by jí plynuly zisky, a proti níž budou už zakrátko stát evropské katolické mocnosti v čele se Španělskem a papežským státem. Nemůže tušit, že na trůně setrvá dlouhých 45 let, které její zemi přinesou rozvoj a v té době nevídanou stabilitu, učiní z ní námořní velmoc a dají lidstvu takové velikány jako dramatika Williama Shakespeara nebo filosofa Francise Bacona. Celé této době se bude později nostalgicky říkat „alžbětinská“ nebo „Zlatý věk“. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | 11. říjen 1984. Švédský král Karel XVI. Gustav předává na slavnostním ceremoniálu ve Stockholmu Nobelovu cenu za literaturu. Švédská akademie se ji rozhodla udělit českému básníkovi, spisovateli, novináři a překladateli Jaroslavu Seifertovi.  Vážně nemocný, tehdy 83letý Seifert se slavnostního ceremoniálu osobně zúčastnit nemůže. Cenu tak přebírá jeho dcera. To však nic nemění na tom, že pro naši zemi je to historický okamžik. Seifert je totiž po chemikovi Jaroslavu Heyrovském teprve druhým Čechem, který Nobelovu cenu, udělovanou od roku 1901 za zásadní přínos pro lidské společenství, získal. Přesto ho tehdejší vládnoucí režim nejen neoslavoval, ale naopak: nesl tohle ocenění se značnou nelibostí. V českých novinách vyšly celé o události pouhé dvě věty, ve slovenských dokonce jen jedna. Jaroslav Seifert byl totiž v té době v nemilosti... Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Noc z 15. na 16. října 1946. Ve vězení tzv. Norimberského tribunálu - jenž během uplynulého roku soudil největší nacistické zločince, které se spojencům po konci druhé světové války podařilo zadržet - čekají odsouzení na výkon trestu. Za úsvitu má být 11 z nich popraveno. Protože panují velké obavy, aby se někdo z nich nechtěl vyhnout spravedlnosti sebevraždou, stráže jim do cel celou noc svítí a odsouzení nesmějí spát na břiše, aby jim byly neustále vidět ruce. Přesto, ve 22 hodin 44 minut, začne jeden z nich pod dekou podezřele chrčet a než stráže stačí zasáhnout, muž na lůžku je mrtvý. Bohužel, jde o zdaleka největší rybu celého procesu, dlouhá léta muže číslo 2 v nacistické hierarchii, Hitlerova zástupce, zakladatele gestapa, ministra letectví a říšského maršála Hermanna Göringa. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.