Advertise on podcast: Po medině

Praktický lékař jako ten, kdo vypíše žádanku a pošle pacienta ke specialistovi? Tahle představa už moderní primární péči nestačí. Praktici dnes přebírají stále více kompetencí, starají se o chronicky nemocné a mají být těmi, kdo pacienta provázejí stále složitějším zdravotnickým systémem.Kde ale končí role praktika a začíná práce specialisty? A jak zajistit, aby spolu jednotlivé části zdravotnictví skutečně spolupracovaly?Pozvali jsme si MUDr. Pavla Hroboně, M.S., zdravotnického experta a řídícího partnera v Advance Institutu.Společně s moderátorem Martinem Paličkou probírají, proč české zdravotnictví potřebuje silnější primární péči, jak se mění rozdělení kompetencí mezi praktickými lékaři a specialisty a proč už praktik nemá být jen „hlídačem vstupu do systému“. Řeč přijde i na skupinové praxe, týmovou spolupráci a nové způsoby organizace péče, které mohou ulevit přetíženým ordinacím i nemocnicím.Co se dozvíš?– Proč je kvalitní primární péče základem fungujícího zdravotnického systému?– Které kompetence mohou přejít od specialistů k praktickým lékařům?– Jak může lepší spolupráce mezi praktiky, specialisty a nemocnicemi předcházet zbytečným hospitalizacím?– Proč nestačí praktikům jen přidávat další kompetence a jak mohou pomoci skupinové praxe?– Jakou roli mohou v moderní ordinaci převzít sestry, koordinátoři nebo další členové týmu?– Jak mohou zdravotní pojišťovny motivovat praktiky k lepší prevenci a koordinaci péče?– A proč může být moderní praktické lékařství zajímavou kariérní volbou pro mladé lékaře?Tak už na nic nečekej, dej si sluchátka a pusť si tenhle díl podcastu Po medině! 🎧

Umělá inteligence už dnes pomáhá lékařům s diferenciální diagnostikou i administrativou. Simulační nástroje umožňují medikům trénovat rozhovor s pacientem a nukleární medicína dokáže propojit diagnostiku nádoru s jeho cílenou léčbou. Jak se v tom všem mění role lékaře? A kde jsou hranice technologií, které do medicíny přicházejí? Pozvali jsme si Davida Zogalu, přednostu Ústavu nukleární medicíny Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Společně s moderátorem Martinem Paličkou probírají, jak AI mění studium medicíny i každodenní práci lékařů, proč nestačí technologie jen používat a jak poznat nástroje, kterým lze v klinické praxi důvěřovat. Dostanou se také k moderní onkologii a nukleární medicíně – od PET/CT přes spolupráci s dalšími obory až po teranostiku, která propojuje diagnostiku s cílenou léčbou nádorů. Co se dozvíš? – Proč nestačí s technologiemi vyrůstat, ale je potřeba jim skutečně rozumět?– Proč by se lékařské fakulty měly méně soustředit na memorování faktů a více na jejich praktické využití?– Jak AI pomáhá s diferenciální diagnostikou a lékařskou dokumentací?– Co musí splňovat AI nástroj, aby mohl být využíván v klinické praxi?– Co je teranostika a jak propojuje diagnostiku s cílenou léčbou nádorů?– Jaké možnosti nabízí nukleární medicína mladým lékařům, kteří si vybírají obor? Tak už na nic nečekej, dej si sluchátka a pusť si tenhle díl podcastu Po medině!

Začíná nový semestr. A s ním přichází nejen přednášky, zkoušky a hodiny nad skripty, ale taky tlak na výkon, vysoká očekávání a snaha všechno zvládnout. Jak projít náročným studiem medicíny a přitom nezapomenout sám na sebe? Pozvali jsme si Mgr. Martinu Vančurovou, koučku a autorku knihy Pět klíčů k vnitřní síle: Příručka duševní gramotnosti od nakladatelství Grada. Společně s moderátorem Martinem Paličkou řeší, jak zvládat vysoké nároky, které ke studiu medicíny často patří. Co se dozvíš? – Co je duševní gramotnost a seberegulace– Proč po období intenzivního studia potřebujeme také fázi klidu– Jak pracovat s vnitřním kritikem a tlakem na výkon– Kde je hranice mezi zdravou cílevědomostí a perfekcionismem ze strachu ze selhání– Jak si mezi školou, vztahy, zdravím a dalšími povinnostmi nastavovat priority A protože nový semestr si žádá i novou zásobu skript a odborných knih, mrkni na speciální akci Grady pro mediky na grada.cz/medicina a při nákupu využij slevový kód STUDENT20. Tak už na nic nečekej, dej si sluchátka a pusť si nový díl podcastu Po medině!

Popálenina není jen poranění kůže. U rozsáhlých popálenin může jít o život ohrožující stav, který zasáhne celý organismus – a péče o pacienta pak nekončí jedním převazem ani jednou hospitalizací. Tentokrát jsme si do podcastu pozvali někoho, koho možná z Po medině už dobře znáš. MUDr. Hanka Střelcová je s projektem spojená od úplných začátků – od nultého kempu prošla rolí účastnice, organizátorky, ambasadorky i lektorky. Dnes už stojí na druhé straně a pracuje jako mladá lékařka na popáleninové klinice. S moderátorem MUDr. Martinem Paličkou si povídají o tom, proč si Hanka vybrala právě popáleninovou medicínu, jak vypadá práce v jednom z nejmenších medicínských oborů v Česku a co všechno obnáší péče o pacienty s rozsáhlými popáleninami – od akutního příjmu přes intenzivní péči až po rekonstrukce a dlouhodobé hojení. Co se dozvíš? – Jak moc může při výběru oboru rozhodnout konkrétní pracoviště a lidé, kteří na něm pracují– Jak vypadá běžný týden mladé popáleninové lékařky– Proč může rozsáhlá popálenina ovlivnit celý organismus a vyžadovat intenzivní péči– Jaké typy popálenin se často objevují u dětí, teenagerů a dospělých– Co Hanku po škole překvapilo na komunikaci s pacienty a uvnitř zdravotnického týmu Tak už na nic nečekej, dej si sluchátka a pusť si tenhle díl podcastu Po medině!

Má zdravotní pojišťovna jen proplácet péči, nebo by měla aktivně ovlivňovat, jak české zdravotnictví funguje? A jak do rozhodování o úhradách dostat vedle množství výkonů také kvalitu péče a její výsledky? Do podcastu Po medině přijal pozvání ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny PhDr. Ivan Duškov. VZP má podle jeho slov přibližně 60 % všech pojištěnců v České republice a díky své velikosti má v systému významnou roli. S Martinem Paličkou se baví o tom, proč by zdravotní pojišťovny neměly být jen „sofistikovanými účetními“, ale aktivnějšími hráči v systému. Řeší, jak více zohledňovat kvalitu a hodnotu péče, jak využívat data, jakou roli má prevence a proč je pro fungování zdravotnictví důležitá silná primární péče. Co se dozvíš? – Jakou roli má VZP v českém zdravotnictví – Proč by zdravotní pojišťovny měly být aktivnější při nákupu zdravotní péče – Jak lze vedle množství výkonů více zohledňovat kvalitu a výsledky péče – Proč je současný systém nastavený především na řešení vzniklých zdravotních problémů a proč je prevence složitější – Jak chce VZP podporovat mladé praktické lékaře a týmové praxe Tak už na nic nečekej a pusť si nový díl podcastu Po medině!

Když se řekne prevence, většina lidí si představí preventivní prohlídky nebo screening. Jenže prevence může začínat mnohem dřív – ještě předtím, než člověk vůbec vstoupí do ordinace. Jak velkou roli hraje prostředí, ve kterém žijeme? Proč někdy nestačí jen říct lidem, co je zdravé? A kde je hranice mezi smysluplnou prevencí a zbytečnými zásahy? Pozvali jsme si lékařku, epidemioložku a specialistku na veřejné zdraví MUDr. Elišku Selinger. V tomhle dílu si s moderátorem Martinem Paličkou povídají o tom, co všechno vlastně spadá pod prevenci, jak jsme na tom s prevencí v Česku, proč se některá účinná opatření tak těžko prosazují a jakou roli v tom všem hrají data, politika i každodenní rozhodování pacientů. Co se dozvíš? – Jakých pět stupňů prevence rozlišujeme – Co je primordiální prevence a proč se odehrává ještě před návštěvou ordinace – Co znamená kvarterní prevence a proč může chránit pacienta před zbytečnými zákroky – Jak si Česko vede v prevenci a kde máme největší rezervy – Proč samotná data často nestačí k prosazení účinných opatření – Jak mohou lékaři podporovat změnu chování pacientů bez poučování a odsuzování – Jakou roli mohou hrát zdravotní daně a další systémová opatření – Proč by Česko potřebovalo komplexní strategii prevence založenou na důkazech Tak už na nic nečekej a pusť si tenhle díl podcastu!

Nukleární medicína možná není obor, o kterém medici sní od prvního ročníku. Přitom spojuje moderní technologie, zobrazovací metody, diagnostiku i léčbu a za poslední roky udělala obrovský skok dopředu. Jak se vlastně liší od radiologie? Co dělá lékař na nukleární medicíně? A pro koho může být tenhle obor ideální volbou? Pozvali jsme si primáře Oddělení nukleární medicíny českobudějovické nemocnice MUDr. Vojtěcha Kratochvíla. V tomhle dílu si s moderátorem Martinem Paličkou povídají o jeho cestě od chirurgie přes radiologii až k nukleární medicíně, o vzdělávání mladých lékařů, radiační ochraně i o tom, kam obor posouvají nové technologie, radiofarmaka a teranostika. Co se dozvíš? – Jaký je rozdíl mezi radiologií a nukleární medicínou– Jak vypadá běžný den lékaře na nukleární medicíně– Pro koho může být tenhle obor ideální volbou– Jak probíhá specializační vzdělávání a jakou roli v něm hraje mentor– Co jsou radiofarmaka a jak se využívají v diagnostice i léčbě– Co je teranostika a jak propojuje diagnostiku s cílenou terapií– Jakou roli hraje nukleární medicína v léčbě onkologických pacientů Tak už na nic nečekej a pusť si tenhle díl podcastu! 🎧

Proč lidé věří dezinformacím? Je problém v nedostatku informací, nebo spíš v nedostatku důvěry? A jak má lékař reagovat ve chvíli, kdy před ním sedí pacient, který přichází s obavami získanými na internetu nebo sociálních sítích? Pozvali jsme si expertku na komunikaci ve zdravotnictví a bývalou novinářku Ludmilu Hamplovou, která se dlouhodobě věnuje zdravotní gramotnosti, komunikaci s pacienty i dezinformacím ve zdravotnictví. Společně s moderátorem Martinem Paličkou rozebírají, proč lidé věří jednoduchým odpovědím na složité otázky, jak vzniká důvěra mezi lékařem a pacientem a proč samotná odborná fakta často nestačí. Co se dozvíš? Co jsou dezinformace a proč se šíříProč lidé věří jednoduchým odpovědím na složité otázkyJak komunikovat s pacientem, který má obavy z očkování nebo léčbyProč je důvěra mezi lékařem a pacientem klíčovou součástí zdravotní péčeJakou roli hraje zdravotní gramotnostCo může české zdravotnictví zlepšit v oblasti komunikace a dostupnosti očkováníTak už na nic nečekej a pusť si tenhle díl podcastu! 🎧

Krevní nádory často nečekají. Rozhodovat je potřeba rychle, ale zároveň s maximální přesností. A právě hematoonkologie je oborem, který se za posledních patnáct let změnil možná víc než kterýkoliv jiný. Nové léky, moderní imunoterapie nebo CAR-T buňky dnes dávají pacientům možnosti, které byly ještě před několika lety nepředstavitelné. Pozvali jsme si přednostu Hematoonkologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava, Prof. MUDr. Romana Hájka, CSc., který patří mezi přední české odborníky na mnohočetný myelom. V tomhle dílu si s moderátorem Martinem Paličkou povídají o tom, proč je hematoonkologie jedním z nejdynamičtějších oborů medicíny, jak vznikají nové léky, proč jsou klinické studie tak důležité a co čeká mladého lékaře, který se rozhodne vydat právě touto cestou. Co se dozvíš? – Proč se hematoonkologie za posledních 10–15 let změnila tak výrazně– Jak funguje moderní imunoterapie a léčba pomocí CAR-T buněk– Jak vznikají nové léky a proč jejich cesta k pacientům trvá řadu let– Proč jsou klinické studie důležité pro pacienty i rozvoj medicíny– Jak se liší práce ve fakultním a regionálním hematoonkologickém centru– Proč je hematoonkologie jedním z nejakutnějších interních oborů– Jaké vlastnosti hledá profesor Hájek u mladých lékařů– Kam podle něj směřuje budoucnost léčby krevních nádorů Tenhle díl je o medicíně, která se mění doslova před očima. O výzkumu, inovacích i každodenní péči o pacienty. A také o tom, proč je hematoonkologie oborem pro ty, kteří hledají dynamickou medicínu, chtějí být u nejnovějších léčebných postupů a nebojí se výzev. Tak už na nic nečekej a pusť si tenhle díl podcastu!

Praktické lékařství už dávno není jen o razítkách, žádankách nebo předepisování léků. Praktický lékař je často tím, kdo své pacienty provází dlouhé roky, zná jejich zdravotní historii i životní příběh a pomáhá jim orientovat se ve stále složitějším zdravotním systému. Jak ale dnes vypadá práce praktického lékaře? A proč je tenhle obor úplně jiný, než si mnoho lidí představuje? Pozvali jsme si lékařskou ředitelku sítě Moje ambulance, MUDr. Janu Kupku. V tomhle dílu si s moderátorem Martinem Paličkou povídají o tom, jak se praktické lékařství proměnilo, proč je důležitější než kdy dřív komunikace s pacienty, jak funguje vzdělávání mladých lékařů i proč může být sdružená praxe velkou výhodou pro lékaře i pacienty. Co se dozvíš? – Jak se změnila role praktického lékaře v době internetu a umělé inteligence – Proč je práce praktika především o dlouhodobém vztahu s pacientem – Jak probíhá nástup mladého lékaře do ordinace a proč nikdy nezačíná sám – Jak fungují sdružené praxe a jaké výhody přinášejí lékařům i pacientům – Proč je komunikace jednou z nejdůležitějších dovedností praktického lékaře – Jakou roli hraje prevence a edukace pacientů v každodenní praxi – Jak se praktičtí lékaři vyrovnávají s dezinformacemi a informacemi z internetu

Onkologie patří mezi obory, které se za posledních dvacet let proměnily k nepoznání. Moderní léčba, personalizovaná medicína i nové technologie dnes pacientům přinášejí možnosti, které byly dříve nepředstavitelné. Jak ale vypadá práce onkologa v době, kdy se medicína mění doslova před očima? A jaké výzvy čekají obor v následujících letech? Pozvali jsme si přednostu Onkologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava a zástupce Lékařské fakulty Ostravské univerzity, doc. MUDr. Ing. Jakuba Cveka, Ph.D. V tomhle dílu si s moderátorem Martinem Paličkou povídají o tom, jak se onkologie za poslední dvě dekády změnila, kam směřuje moderní léčba, proč se dnes znovu diskutuje o centralizaci onkologické péče a jak funguje spolupráce mezi komplexními onkologickými centry a regionálními nemocnicemi. Co se dozvíš? – Proč je onkologie jedním z nejvíce mezioborových oborů medicíny – Co znamená personalizovaná medicína a jak mění péči o pacienty – Jaké jsou nejmodernější trendy v onkologii – Jak se liší klinická a radiační onkologie – Jak probíhá specializační příprava mladého onkologa – Proč je onkologická péče centralizovaná a proč se dnes část péče vrací zpět do regionálních nemocnic – Jakou roli hrají praktičtí lékaři v péči o onkologické pacienty Tak už na nic nečekej a pusť si tenhle díl podcastu! 🎧

Hostem premium rozhovoru je tentokrát JUDr. Ladislav Řípa, ředitel Klaudiánovy nemocnice v Mladé Boleslavi.Už několik let stojí v čele jedné z největších regionálních nemocnic v Česku a v rozhovoru otevřeně popisuje, co dnes skutečně obnáší řídit oblastní nemocnici.Mluví o nedostatku personálu, tlaku na financování zdravotnictví, vztahu mezi regionálními a fakultními nemocnicemi i o tom, proč podle něj český systém neplatí spravedlivě za stejnou péči. Velkou část rozhovoru věnujeme také centralizaci zdravotní péče, kvalitě zdravotnictví a tomu, jak by měla vypadat dostupná péče pro pacienty v regionech. Moderuje MUDr. Martin Palička.Na co se můžeš v premium rozhovoru těšit?– Co dnes obnáší řídit regionální nemocnici a proč většinu práce tvoří personální management?– Jak složité je konkurovat velkým zaměstnavatelům jako je Škoda Auto při náboru zdravotníků i nezdravotnického personálu?– Proč podle Ladislava Řípy regionální nemocnice nedostávají za stejnou péči stejné peníze?– Jak funguje centralizace specializované péče a kde podle něj dává smysl?– Proč podle něj současné nastavení systému komplikuje dostupnost specializované péče?– Jak by mohly pojišťovny a ministerstvo více zohledňovat kvalitu a rychlost péče?– Jaké vlastnosti musí mít úspěšný ředitel nemocnice a proč je klíčová komunikace s lidmi?

Oční lékařství je mnohem širší obor, než si většina lidí myslí. Nejde jen o měření dioptrií nebo operace šedého zákalu. Je to kombinace precizní mikrochirurgie, moderních technologií, diagnostiky i práce s pacienty napříč generacemi. Jak ale vypadá cesta mladého lékaře k tomu stát se očním chirurgem? A co všechno se musí naučit, než poprvé usedne k operačnímu mikroskopu? Pozvali jsme si oční lékařku a vedoucí lékařku Centra kataraktové, refrakční a vitreoretinální chirurgie v Očním centru Praha, kterou časopis Forbes zařadil mezi 50 nejlepších lékařů Česka. Lékařku, která se kromě operování věnuje také vzdělávání mladých lékařů a přednáškám na mezinárodních kongresech. Jmenuje se MUDr. Andrea JANEKOVÁ, Ph.D., FEBO, FEBOS-CR a v tomhle dílu si s moderátorem Martinem Paličkou povídají o tom, jak vypadá moderní oftalmologie, proč je obor tak technologicky náročný, jak probíhá cesta k chirurgii oka a co by měl splňovat mladý lékař, který chce v oboru růst. Co se dozvíš? – Jak Andrea Janeková našla cestu k oftalmologii– Kam se posouvají technologie a jakou roli hraje digitalizace– Jak vypadá cesta mladého lékaře od ambulance až po operační sál– Jak funguje OCP Akademie pro mladé lékaře– A proč je v medicíně klíčová hlavně konzistence a vytrvalost Tak už na nic nečekej a pusť si tenhle díl podcastu! 🎧

ORL je dneska úplně jiný obor než dřív. Od „zrcátka na čele“ se posunul k moderní medicíně plné technologií, optik a chirurgických možností. Zároveň je to obor, kde můžeš kombinovat ambulanci, operativu, práci s dětmi i dospělými a najít si vlastní směr.Do podcastu jsme si pozvali primáře ORL z Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, který otevřeně popisuje realitu oboru i to, jak vypadá práce mladého lékaře od prvních měsíců.Jmenuje se MUDr. Radek Langer a v tomhle dílu si s moderátorem Martin Palička povídají o tom, proč je důležité začít co nejdřív pracovat rukama, jak funguje ORL v okresní nemocnici – a jak se tenhle obor neustále posouvá dopředu.Co se dozvíš? – Jak široký je obor ORL a jaké možnosti nabízí (ambulance, malá i velká chirurgie)– Jak vypadá začátek mladého lékaře a proč je důležité začít aktivně pracovat co nejdřív– Proč může být oblastní nemocnice skvělý start (víc praxe, víc samostatnosti)– S jakými akutními stavy se na ORL setkáš (např. krvácení z nosu, úrazy nebo infekce)– Proč je ORL hodně manuální obor, ale zároveň vyžaduje přemýšlení– Jak primář vybírá mladé lékaře a jakou roli hraje zájem, pokora a aktivita– Kam se obor posouvá díky moderním technologiím a šetrnější chirurgiiTenhle díl ti ukáže, že medicína není jen o teorii, ale hlavně o tom začít dělat, zkoušet a postupně se zlepšovat. A že někdy se toho nejvíc naučíš tam, kde dostaneš příležitost hned od začátku.Tak už na nic nečekej, dej si sluchátka a pusť si tenhle díl podcastu.

Přechod z fakulty do praxe je skok. Najednou už nejsi ten, kdo se ptá – ale ten, kdo rozhoduje. Jak zvládnout první služby, první zodpovědnost, první chyby… a neztratit u toho sebe? A co když si vybereš „složitý“ obor, kde jde často o čas, mozek a celý další život pacienta? Pozvali jsme si mladou neuroložku z okresní nemocnice, která otevřeně mluví o začátcích, úzkostech i o tom, jaké to je stát na urgentu u akutní mrtvice. Jmenuje se MUDr. Anežka Dašková a v tomhle dílu ti společně s moderátorem Martinem Paličkou ukáže, jak vypadá první rok v neurologii, proč si vybrala okres místo fakultky – a proč má z iktového týmu husí kůži i po roce praxe. Tenhle díl je upřímný, lidský a možná ti dodá klid v tom, že pochybnosti jsou normální. A že v tom nejsi sám. Co se dozvíš? Jak si vybrat obor, když dlouho nevíš, kam patříš?Proč může být okresní nemocnice lepší start než velká fakultka?Jak vypadají první dny mladého lékaře na oddělení?Co se děje při akutní mrtvici a jak vypadá „door to needle time“ v praxi?Je neurologie opravdu smutný obor?Jak zvládnout zodpovědnost, když víš, že tvoje rozhodnutí mění někomu život?A proč bychom se měli učit komunikovat mezi sebou stejně dobře jako s pacienty?Tak už na nic nečekej a pusť si tenhle díl podcastu!