Advertise on podcast: Řeči o řeči

Třetí pátek v říjnu je již tradičně celosvětově známý jako DLD Day neboli Den vývojové jazykové poruchy - vývojové dysfázie. Přinášíme vám k tomuto dni rozhovor s těmi nejpovolanějšími, tedy rodiči dítěte s vývojovou jazykovou poruchou. Zuzana a Vojtěch Juříkovi jsou rodiče chlapce, kterému byla krátce po třetím roce věku diagnostikována tato neurovývojová porucha. Nyní, dva a půl roku po vyslechnutí diagnózy, přišli sdílet s Barborou Liborobiec Havelkovou své zkušenosti, pocity, ale také tipy pro ostatní rodiče. Proč a kdy vyhledali klinického logopeda? Jaké to bylo dozvědět se, že jejich dítě má DLD? Co bylo nejtěžší: přijmout diagnózu sám v sobě, nebo ji vysvětlovat příbuzným a kamarádům? Kde hledat sílu pro sebe i pro své dítě ke každodenní práci na něčem, co mu jde nejhůře, totiž na vyjadřování a komunikaci? O motivaci, frustraci, radosti, budování sebevědomí a odolnosti, ale především o bezpodmínečném přijetí dítěte, o tom všem je tato veskrze optimistická epizoda. Přejeme příjemný poslech!

Co si představit pod krkolomným termínem cervikální auskultace, nám v rozhovoru Markéty Trtílkové přiblíží klinická logopedka Karolína Divíšková. Tato metoda, relativně dlouhou dobu známá, avšak v českém prostředí stále spíše okrajová, hodnotí dysfagii poslechem zvuků dýchání a polykání. Zaujme svou nízkonákladovostí a překvapivě vysokou přesností v detekci tichých aspirací i dalších nefyziologických procesů ve faryngální fázi polykání. Za jak dlouho a jak lze „vycvičit uši“, aby dokázaly rozpoznat varovné zvuky? Který fonendoskop je pro cervikální auskultaci nejvhodnější? Liší se zvuky polykání u pacientů podle jejich základní neurologické diagnózy? A lze tuto metodu bezpečně využít také u dětí? Zaposlouchejte se do této epizody a obdivujte odbornost i vášeň, s jakou dokáže hovořit jen ten, kdo svou práci opravdu miluje a rozumí jí.

Vítejte u rozhovoru se vzácným hostem, doktorkou Pam Williams, přední odbornicí na vývojovou verbální dyspraxii nebo nověji dětskou apraxii řeči. Dozvíte se nejen to, jak odlišit fonologickou poruchu, artikulační poruchu a dysartrii od dětské apraxie řeči, ale také jaké jsou terapeutické postupy u této poruchy. Seznámíte se s evidence based metodou Nuffield Centre Dyspraxia Programme, jehož je autorkou a školitelkou, a jako bonus dostanete odpověď na hojně diskutovanou otázku, zda orálně motorická cvičení u dětské apraxie řeči pomáhají či nikoliv. Zaposlouchejte se do brilantně a srozumitelně formulovaných odpovědí na nesnadné otázky a vychutnejte si, jaké to je naslouchat někomu, koho jeho práce stále ohromně baví! PS: svůj hlas propůjčila doktorce Williams naše milá redaktorka Markéta Trtílková;-)

Hostem červencové epizody Barbory Lichorobiec je klinickýpsycholog a psychoterapeut Jan Soukup, propagátor evidence based metody Motivačních rozhovorů. Metody, která je nedirektivní, respektuje pacienty a zároveň umožňuje nalézt jejich vlastní motivaci ke změně. Proč Jan Soukup nevěřív lidskou lenost? Jak motivovat pacienty a zároveň je netlačit do změny? Co je to řeč změny či kolo změny? Jak to udělat, aby terapeut méně hodnotil a více naslouchal?  Zaposlouchejte se do epizody, která je určena pro všechny, kteří ve své praxi často narážejí na pocit, že nejmotivovanější v celém procesu terapie je terapeut, a nikoliv pacient. Vítejte a naslouchejte všichni, kdo toužíte po změně v tomto schématu!

Jak těžké je rozpoznat, že má váš blízký poruchu řeči, jazyka či polykání, když jste logoped? Platí rčení kovářova kobyla chodí bosa? Může a měl by člověk poskytovat svému blízkému odbornou pomoc? Jak může pomoci zkušenost s blízkým s logopedickým problémem ve vlastní klinické praxi? Vítejte u netradiční epizody Petra Šmída hned s několika hosty, klinickými logopedkami Irenou Šáchovou, Hanou Růžičkovou a Kristinou Horníkovou. Upřímné a otevřené povídání o emocích, očekáváních vlastních i okolních, výhrách i zklamáních z toho, že člověk není všemocný, a to ani když je odborníkem na danou problematiku. Koneckonců, ve svém domě není nikdo prorokem.

Vzácným hostem Petra Šmída je neuropatolog, přední odborník na mozek a jeho neurální sítě, rytíř českého stavu lékařského, doktor věd, František Koukolík. Jaký je rozdíl mezi dříve užívaným termínem mozková centra a v dnešní době užívanými termíny neurální sítě a konektomy? Co se děje a bude dít s lidským mozkem, který je vystaven vlivům digitálních technologií? Je lidská civilizace reálně ohrožena umělou inteligencí? Proč je hudba v lidském mozku nejsložitějším neuronovým systémem? Vyslechněte si rozhovor o životní pouti v průběhu mnoha politických a kulturních změn, o turbulentích změnách, které prožívají neurovědy a medicína vůbec díky zobrazovacím metodám a moderním technologiím, o životním optimismu a pesimismu... Rozhovor, v němž opakovaně a s pokorou zaznívá od jednoho z nejvdělanějších mužů současné neurovědy slovo "nevím". S vděčností a respektem k této moudrosti Vám přejeme příjemný poslech.

Rozhovor Markéty Trtílkové s psycholožkou a speciálnípedagožkou Miroslavou Novákovou Schöffelovou seznamuje posluchače s moderními poznatky vývoje počáteční gramotnosti u dětí. Objasňuje pro mnohé překvapivýfakt, že schopnost rozpoznávání písmen zrakem není tím jediným a hlavním klíčem k úspěšnému ovládnutí čtení. Schopnost vědomě zpracovávat a rozpoznávathláskovou strukturu slov sluchovou cestou je vědci již mnoho let považována za zásadní prediktor úspěšného zvládnutí čtení a psaní. A právě Elkoninova metoda stimulace a rozvoje fonematického uvědomování u dětí je jednou z cest, jak jimpomoci s počátečním ovládnutím čtenářských dovedností a zmírnit případné čtenářské neúspěchy. Metoda byla ověřena i u dětí z rizikových skupin, například dětí s jazykovou vývojovou poruchou, odlišným mateřským jazykem či sluchovým postižením, a je s úspěchem používána jako intervenční program i tam, kde již obtíže ve čtení vznikají či vznikly. Po vyslechnutí této epizody bude každý snadno chápat, pročje cesta od fonému ke grafému efektivnější než cesta obrácená, ale hlavně bude už navždy vědět, že pro počáteční čtení je naprosto zásadní schopnost slyšet hlásky, a ne jen vidět písmena!

Hostem Petra Šmída je ORL lékařka, foniatrička, autorka učebnic pro umělecké školy i zdravotníky, MUDr. Jitka Vydrová. Zaposlouchejte se a nechte se unášet na vlně informací o oboru, který v sobě bez nadsázky snoubí mistrovství chirurgie na jedné straně a kouzlo hlasového umění na straně druhé. Dozvíte se, jaké jsou mimojícnové příznaky refluxní choroby jícnu, jak se diagnostikují a jaké jsou možnosti léčby. Zjistíte, proč touto chorobou trpí čím dál tím větší část populace, a to i dětské, ale také jaké jsou možnosti prevence těchto obtíží. Zabrousíte do oblasti poruch polykání, tranzičních změn hlasu či možností léčby hlasových poruch u hlasových profesionálů. Přejeme příjemný poslech!

V posledních desetiletích došlo v oblasti výzkumu funkčních poruch k výraznému pokroku a posunu od vnímání těchto poruch jako psychogenních k jejich interpretaci na základě neurobiologických příčin. Odbornicí z nejpovolanějších v tomto oboru je docentka Tereza Serranová, která přijala pozvání Karolíny Divíškové k  fascinujícímu rozhovoru o ještě více fascinujícím světě funkce lidského mozku. Co vše patří mezi funkční poruchy? Proč se mezi sebou subtypy funkčních poruch často kombinují a co znamená tzv. funkční překryv? Jaké jsou jejich příčiny? Proč se funkční poruchy označují jako tzv. nemoci velkých sítí? A otázka ze všech nejdůležitější: jaké jsou možnosti léčby těchto poruch? Odborně vysoce erudovaný a přitom laskavý a empatický přístup docentky Serranové k této problematice je balzámem na duši pro všechny, kteří mají sami nebo pozorují u svých blízkých či pacientů funkční obtíže a přemítají, kudy dál...

Tato podcastová epizoda přináší rovnou dva hosty. Prvním hostem Petra Šmída je klinická logopedka specializující se na dospělou populaci, autorka řady terapeutických materiálů a vyšetřovacích metod, testů a adaptací zahraničních testů do českého jazyka, doktorka Milena Košťálová. Druhým hostem je profesor Vysokého učení technického pan Jiří Mekyska. Zní to jako neobvyklá profesní kombinace hostů, ve skutečnosti jsou ale naši hosté členy sehraného odborného týmu, z jejichž mozků a rukou vzešel nový digitalizovaný diagnosticko-terapeutický nástroj pro dysartrie - Fonafix. Jaké jsou aktuálně možnosti diagnostiky dysartrie? Proč jsou digitální technologie pro dospělou populaci vítaným pomocníkem? Co přesně přináší nový diagnosticko-terapeutický nástroj Fonafix a kdo jej může využívat? Na tyto a řadu dalších otázek přináší odpovědi nová epizoda, která, jak věříme, zaujme nejen pacienty s dysartrií, ale také odborníky.

Rozhovor Karolíny Divíškové s klinickou logopedkou Naďou Lasotovou o dysfagiích je dokonale vyváženou směsí odbornosti, laskavosti a srozumitelného zprostředkování informací všem, kteří si chtějí rozšířit své vědomosti o této stále málo známé oblasti klinicko-logopedické péče. Co to jsou poruchy polykání a proč se o tyto pocienty starají kliničtí logopedi? Jaké jsou příznaky dysfagie? Co je to tichá aspirace? U kterých onemocnění se nejčastěji dysfagie vyskytuje? Jaké jsou možnosti logopedického vyšetření a terapie těchto poruch? Neuvěřitelné množství odborných informací podaných srozumitelnou cestou, to je příspěvek našeho podcastu ke světovému dni polykání, který připadá na 12. prosince. Oslavte jej s námi douškem něčeho lahodného, ale pozor, ať vám nezaskočí;-)

V nové epizodě Řečí o řeči přináší Petr Šmíd velmi zajímavý rozhovor s Marjou Volemanovou, fyzioterapeutkou, speciální pedagožkou, zakladatelkou Cortex academy, autorkou odborných publikací a propagátorkou problematiky přetrvávajících primárních reflexů. Jaká byla její cesta k neuro-vývojové stimulaci? Od jakého věku dítěte je tato stimulace vhodná? Jak přesně vypadají primární reflexy a proč je vhodné je inhibovat, pokud přetrvávají? Jak může laik poznat, že inhibice primárních reflexů neprobíhá ideálně a kdy by měl vyhledat odbornou pomoc? Kdo může neuro-vývojovou stimulaci provozovat? Věříme, že vás tato velmi prakticky zaměřená epizoda potěší, inspiruje a zpříjemní vám den.

Barbora Lichorobiec přináší k mezinárodnímu dni vývojovéporuchy jazyka (DLD day), který připadá na 17. října, rozhovor s klinickou logopedkou Gabrielou Solnou o vývojové dysfázii, poruše neviditelné, avšak své nositele omezující a často nedostatečně pochopené.  Co je to vývojová dysfázie? Jaké jsou její příčiny? Jaké jsou její hlavní příznaky a jak se tato porucha diagnostikuje? Je přítomna porucha porozumění řeči u všech osob s vývojovou dysfázií?  Jaká jsou častá přidružená neurovývojová onemocnění k této poruše?  Kde hledatpomoc a proč ji hledat co nejdříve? Nejen na tyto otázky naleznete odpovědi v naší nové epizodě. Přejeme příjemný poslech a hezký (nejen) DLD day!

Rozhovor Petra Šmída s Klárou Jačkovou, (nejen) hlasovouterapeutkou, fyzioterapeutkou a muzikoterapeutkou, je koktejlem inspirace anápadů jak a proč pečovat o svůj hlas. Proč je dech základem hlasové terapie ajak se s dechem v hlasové terapii pracuje? Jak se máme o svůj hlas starat aproč je šeptání či odkašlávání pro hlas tolik škodlivé? Jaká je úloha hlasovéhoterapeuta u dětí a jaká u dospělých? Proč je častou příčinou hlasových poruchgastroesofageální reflux? Jak pomáhá hlasová terapie transgender klientům a jaktaková terapie probíhá? Přejeme vám radost z poslechu a objevování nových informací!

Rozhovor Markéty Trtílkové s Janou Mironovou Tabachovou přináší méně známé, zato velmi zásadní a komplexní téma myofunkčních poruch v orofaciální oblasti. Jak se projevují tyto poruchy v průběhu vývoje dítěte? Proč a jak mohou ovlivňovat kojení, růst a vývoj čelisti, dýchání nosem či dokonce držení těla? Kdy je správný okamžik pro vyhledání klinického logopeda a ortodontisty? Jak lze včasnou terapií myofunkčních poruch ovlivnit nejen zdraví a kondici dítěte, ale také růst a vzhled obličeje? Vítejte ve světě, kdy velké změny mohou vznikat řadou velmi drobných a někdy až překvapivě snadných krůčků.