Advertise on podcast: Minuta s encyklopedií

Nejrůznější soutěže krásy provázejí lidstvo už od starověku, ale jejich moderní podoba se zrodila až na počátku 20. století. V roce 1921 proběhla ve Spojených státech první velká soutěž Miss America a postupně vznikly i mezinárodní klání, jako je Miss World nebo Miss Universe. Ideál ženské krásy se přitom v každé době lišil a soutěže tak vždy odrážely i společenské představy o ženách v konkrétní éře. Právě proto kolem voleb miss dodnes probíhají vzrušené debaty. Zatímco jedni je chápou jako oslavu elegance a sebevědomí, jiní je kritizují jako přehlídku stereotypů. Mnohé soutěže proto dnes hodnotí nejen vzhled, ale i osobnost nebo veřejné aktivity uchazeček o titul královny krásy. A právě v tom spočívá jejich skutečný význam – ukazují, jak se proměňuje náš pohled na krásu i na ženy samotné. www.cojeco.cz

Příběh o Jonášovi patří k nejznámějším Starého zákona. Vypráví o prorokovi, který dostal od Boha úkol jít do města Ninive a varovat jeho obyvatele. Jonáš ale místo toho utekl na loď a tím spustil bouři, která ohrozila celou posádku. Když námořníci zjistili, že příčinou neštěstí je právě Jonáš, hodili ho do moře. Tam ho podle biblické knihy pohltila „velká ryba“. V jejích útrobách Jonáš strávil tři dny a tři noci, modlil se a nakonec byl vyvržen zpět na pevninu. Tentokrát už své poslání splnil. Mohlo by se něco takového opravdu stát? Moderní věda je velmi skeptická. Trávicí soustava velryb ani jiných velkých mořských tvorů by člověku dlouhodobé přežití neumožnila. Příběh je proto většinou chápán jako symbolické podobenství o útěku před odpovědností a o druhé šanci. www.cojeco.cz

Za otce moderní detektivky bývá považován americký spisovatel Edgar Allan Poe. Ten v roce 1841 představil ve svých Vraždách v ulici Morgue poprvé postavu C. Augusta Dupina, který řešil zločiny čistě pomocí logiky a dedukce. Na něj později navázal Arthur Conan Doyle se Sherlockem Holmesem a detektivní žánr se rychle stal čtenářským fenoménem. Jeho zlatý věk přišel mezi světovými válkami, kdy vznikaly takzvané „whodunit“ příběhy – tedy hádanky typu „kdo to udělal“. Nejznámější autorkou tohoto období je bezesporu Agatha Christie, která stvořila dodnes populární postavy Hercula Poirota nebo slečny Marplové. A čím se liší detektivka od kriminálního románu? Zatímco v detektivce jde především o logickou hádanku, krimi klade důraz na napětí, psychologii pachatele nebo samotný průběh vyšetřování. To hlavní ale mají stejné – radost čtenářů, když pachatele odhalí dříve než vyšetřovatel. www.cojeco.cz

Prestižní americké žurnalistické a umělecké ocenění je již od svého prvního udělení v roce 1917 považováno za nejvyšší možné vyznamenání novinářské a literární práce. Ocenění je pojmenováno podle amerického novináře a vydavatele maďarského původu Josepha Pulitzera. Ten se i přes svůj zrakový hendikep dokázal novinářské práci naplno oddat a bývá považován za zakladatele moderní žurnalistiky. Velkou část svého úsilí věnoval snaze pozdvihnout úroveň novinařiny zejména založením odborného školství. Před smrtí odkázal část svého majetku téměř devatenácti milionů dolarů newyorské kolumbijské univerzitě. Ta dnes Pulitzerovu cenu uděluje v jednadvaceti kategoriích. Dvacet oceněných osobností získává certifikát a 10.000 dolarů, vítěz žurnalistické kategorie „Public Service“ zlatou medaili. Ceny se kromě mnoha kategorií novinařiny udělují také za biografii, drama, fikci, literaturu faktu, historii, hudbu, novelu a poezii. www.cojeco.cz

V počátcích kinematografie, kdy byly filmové snímky němé, nebylo třeba řešit jejich národní verze. Černobílý snímek bez zvuku se prostě mezi jednotlivými scénami jen doplnil cizojazyčnými titulky, byly-li třeba. Obtížnější situace ale nastala s příchodem zvukového filmu. Najednou bylo potřeba zpřístupnit mluvené či zpívané slovo i divákům v jiných státech. Tehdy se na filmových plátnech objevily první překladové titulky a také první dabing, tedy přetlumočení původního dialogu do jiného jazyka tak, aby byl co nejpřesněji zachován původní umělecký záměr. Ne všude na světě se ale dabing setkal s uznáním. Skandinávské státy například dodnes používají pouze titulky a ani v USA se dabing příliš nerozšířil. S maximální oblibou se ale setkal hned ve 30. letech v Itálii, Sovětském svazu i v Československu. Tak zvaná česká dabingová škola bývá považována za jednu z nejlepších na světě. www.cojeco.cz

Jedním ze symbolů Velikonoc je nazdobený pletenec prutů, s nímž chlapci na Velikonoční pondělí obcházejí děvčata a symbolicky je mrskají přes zadnice. Tento zvyk bývá nejčastěji nazýván pomlázkou. Stejným slovem se označuje jak zmíněný prut, tak i odměna, kterou chlapci získají od dívek za svou snahu pomladit je. Místní názvy bývají ovšem často odlišné – prut bývá tatarem, žílou nebo korbáčem, samotný akt pak mrskutem, šmigrustem či šlahačkou. Ve své nejtypičtější podobě je pomlázka zhotovena z vrbových proutků, nejlépe z těch, které byly nařezány v Neděli velikonoční a spleteny některým z předepsaných způsobů. V pondělí s ní pak chlapci nahánějí děvčata, ta před nimi naoko prchají, aby se po chvíli dala polapit a v doprovodu tradičních velikonočních koled podstoupí obřad pomlazení. Odměnou pak chlapcům darují nazdobená vejce – kraslice. www.cojeco.cz

Vejce bývala od nepaměti považována za symbol života, plodnosti a růstu. Měla často význam při obřadech vykonávaných u příležitosti narození, svatby či pohřbu. Magická moc vajec byla ještě umocňována jejich barvením, či jiným zdobením. Dnes je zdobené vejce vnímáno především jako jeden ze symbolů tradičních Velikonoc, kdy je děvčata věnují chlapcům odměnou za své pomlazení. Název kraslice pochází nejspíše z východních Čech a označuje červené velikonoční vejce. V současnosti je takto označováno jakékoli vejce upravené pro účely Velikonoc některým z mnoha způsobů jako například barvením v nejrůznějších bylinných odvarech, reliéfním zdobením voskem, vyškrabováním, ovazováním slámou, drátkováním či třeba polepováním. Dnes běžná vyfouklá vejce, tedy zbavená obsahu, byla v minulosti chápána v některých regionech jako symbol smrti a sloužila ke zdobení Morany. Jejich používání se rozmohlo především z důvodu delší doby skladovatelnosti pro komerční účely. www.cojeco.cz

V roce 1947 objevila skupina tří beduínských pašeráků v jedné z jeskyní podél západního pobřeží Mrtvého moře několik svitků. Přestože beduíni původně jen nejspíše chtěli v jeskyni ukrýt svůj kontraband, odnesli část nálezu a snažili se pro něj najít kupce. Těmi se stali syrský metropolita Samuel a profesor Hebrejské univerzity v Jeruzalémě Eleazar Sukenik. Zakoupené svitky s pomocí dalších vědců prozkoumali a poté co se ujistili, že mají v ruce dokumenty obrovského významu, informovali v roce 1948 o jejich nálezu veřejnost. Následný výzkum v dalších jeskyních přinesl na 800 dokumentů obsahujících společenská a náboženská pravidla své doby, zpěvníky, biblické texty s komentáři i apokalyptické spisy. Mezi nejdůležitější patří téměř neporušené kopie knihy Izajáše pocházející z 2. století před naším letopočtem. Autorství svitků je připisováno sektě esejců, která v Palestině působila na přelomu letopočtu. www.cojeco.cz

Nejvýznamnějším křesťanským svátkem spojeným s památkou ukřižování a vzkříšení Ježíše Krista jsou Velikonoce. Historie oslav v tomto jarním období ovšem sahá mnohem hlouběji. Křesťanská tradice totiž nejspíše navazuje na židovskou slavnost pesah na počest vysvobození Židů z egyptského otroctví. Ještě dříve byly ovšem Velikonoce svátky pohanů, kteří v tu dobu slavili příchod jara. Ostatně i sám název Velikonoce pochází z oněch dob, kdy byla řada rituálů prováděna během jedné velké noční slavnosti. Německé a anglické pojmenování Ostern a Easter zase připomíná starogermánskou bohyni jara a plodnosti Ostar. V dnešní tradici se křesťanské i pohanské zvyky často zcela prolínají a v tradici lidové mají ty starší jasně navrch. Velikonočního beránka sice ještě můžeme vnímat jako symbol Krista, svůj původ má ovšem pravděpodobněji v pohanském obětování bohům. Vztah mezi pomlázkou a křesťanstvím bychom už ale hledali zcela marně. www.cojeco.cz

Za vynálezce žárovky bývá často s oblibou označován Thomas Alva Edison. I když mu nelze upřít zásluhu na masovém rozšíření tohoto světelného zdroje, je nutno zdůraznit, že první experimenty na tomto poli probíhaly již v roce 1805. Tehdy totiž anglický chemik Humphry Davy objevil, že platinový drátek, kterým prochází elektrický proud, se rozžhaví a svítí. Další svoje snažení ovšem upřel na řešení obloukové lampy. Ta měla ale zásadní nevýhodu – krátkou životnost elektrod a tak se ke slovu dostalo zase svícení prostřednictvím žhavení materiálů průchodem elektrického proudu. Velké úspěchy na tomto poli slavil německý hodinář Heinrich Göbel, který uměl vyčerpat vzduch ze skleněných baněk a zatavovat do nich přívodní dráty. Již v roce 1854 dokázal rozžhavit bambusové vlákno a o rok později prý těmito žárovkami osvětlil svůj obchod v New Yorku. Edison zvládl technologii hromadné výroby o čtvrt století později. www.cojeco.cz

S dobou letních prázdnin a dovolených zaznamenává řada sdělovacích prostředků, ať už tištěných nebo audiovizuálních médií, nedostatek důležitých událostí o nichž by mohly referovat. Kulturní dění bývá tou dobou vzhledem k divadelním prázdninám utlumené, politici se oddávají dovoleným a snad i zločinci dávají v parných dnech přednost spořádanému životu. Tisk, rozhlas, televize i internetová média se tak snaží najít témata prakticky kdekoliv a berou s povděkem sebemenší zajímavostí. Termín "okurková sezóna", který se pro toto období vžil, se do českého jazyka dostal z němčiny asi někdy v druhé polovině 19. století jako "čas kyselých okurek". Nejspíše tehdy ale nebyl svázán s letními měsíci, ale naopak s obdobím, kdy se na jídelní stůl nedostával čerstvý okurkový salát, nýbrž naložené kyselé okurky. Jiná, pravděpodobnější interpretace, označuje jako okurkovou sezónu dobu, kdy se čerstvé okurky prodávají a nakládají, tedy pozdní léto. www.cojeco.cz

Dávno před tím, než se lyže staly sportovním náčiním, sloužily v zemích pokrytých valnou část roku sněhem jako dopravní prostředek. Nejstarší důkazy takového využití pocházejí ze Skandinávie z doby kolem roku 2500 před naším letopočtem a mají podobu nástěnných maleb. Lyže ovšem znaly i jiné národy Evropy, i když mnohem později. V Rusku určitě kolem roku 500 před naším letopočtem, v Číně v 7. a v Mongolsku v 10. století. Od 16. století se již s lyžováním roztrhl pytel, pokud tak můžeme soudit z četných písemných dokladů. Období sportovního využití lyží ale začíná až v 19. století v Norsku. V roce 1843 se zde konaly první lyžařské závody, 1861 byl založen nejstarší lyžařský klub a v roce 1888 přešel Fridtjof Nansen Grónsko. Od té doby prochází lyžařský sport bouřlivým rozvojem, který vlastně trvá dodnes. www.cojeco.cz

Významný český národopisec se narodil v Praze roku 1826 a více než půl století nosil své původní jméno Adalbert Fingerhut. Byl vychováván přísnou matkou k pracovitosti, touze po vzdělání a soucitu s potřebnými. Začal studovat práva ve Vídni a v bouřlivém roce 1848 se účastnil několika povstání. Po potlačení revoluce odešel do Spojených států s představou, že léta strávená v exilu využije pro blaho svého národa. Po téměř deseti letech se vrátil do vlasti a postupně proměnil rodinný pivovar v centrum české inteligence. Stal se významným zastáncem ženských práv, budoval knihovnu, vedl politicko-společenský salon a roku 1862 založil České průmyslové muzeum. Prostřednictvím výstav a přednášek seznamoval veřejnost se světovými i domácími novinkami z oblasti domácí techniky, roku 1888 spoluzakládal Klub českých turistů. Zemřel v září 1894 a jako jeden z prvních Čechů byl pohřben žehem. www.cojeco.cz

Pokud bychom hledali vysvětlení pojmu škytavka v odborném slovníku, byli bychom nejspíše odkázáni pod písmeno S - singultus. Dozvěděli bychom se, že jde o prudké a mimovolní stahy bránice, které vedou k prudkému nasávání vzduchu do plic. Při průchodu hrtanem způsobí tento vzduch náhlé uzavření hlasivek, čímž dojde k typickému akustickému projevu - tak zvanému škytnutí. Příčina škytavky je spatřována nejčastěji v podráždění žaludku ať už objemným jídlem, šumivým nápojem nebo třeba kořením. Většinou jde o krátkodobou nepříjemnost, která spontánně vymizí, ovšem v případě déle trvajícího škytání lze vyzkoušet některé ze známých protiopatření. Pokud vás tedy škytání nepřestává trápit, změňte hloubku a frekvenci dýchání, napijte se studené vody, zkuste změnit svou polohu nebo dýchejte několik minut do sáčku. Pokud ovšem škytavka po dlouhé době nevymizí, navštivte svého lékaře, který se pokusí diagnostikovat její příčinu. www.cojeco.cz

Princip oběžného výtahu byl využíván již v antice pro dopravu vody ze studní nebo zeminy z dolů. V naší době byl oběžný vertikální transportér instalován v roce 1876 v budově londýnského poštovního úřadu, kde sloužil pro přepravu těžkých zásilek mezi patry. Nedlouho poté, v roce 1880, byl zprovozněn první páternoster pro přepravu osob. Soustava kabin zavěšených těsně za sebou na uzavřeném řetězu má proti běžnému výtahu výhodu ve velkém množství přepravovaných osob a páternostery byly proto zřizovány zejména v úředních budovách. Svůj největší rozmach zažívaly oběžné výtahy především ve 20. letech 20. století, ovšem i dnes jsou nové instalovány a staré rekonstruovány. O původu samotného označení existuje několik dohadů, založených na faktu, že Páter noster znamená v latině Otčenáš. Tuto modlitbu prý odříkávali italští mniši pokaždé, když byli okolnostmi nuceni tímto typem výtahu cestovat. www.cojeco.cz