Advertise on podcast: Hyde Park Civilizace

„Je to nůž, který se sám rozhodne, jestli nakrájí salát, nebo někoho zavraždí.“ Říká o umělé inteligenci historik Yuval Noah Harari, jeden z nejvlivnějších intelektuálů současnosti. Podle něj AI svou inteligencí překoná člověka. Bude ale myslet způsobem, který bude lidem naprosto cizí. Jaké to bude mít důsledky? Co máme dělat, abychom nad ní neztratili kontrolu? A jak se algoritmům sociálních sítí podařilo nabourat to, co nám dala evoluce?

„It's a knife that can decide by itself whether to cut salad or commit murder.“ Says historian, one of the most influential intellectuals, Yuval Noah Harari, about artificial intelligence. He argues that AI will become super intelligent in a completely alien and non-human way. What will be the consequences? What to do not to lose control? And how did algorithms of social networks hacked our evolutionary program?

Pomáhají, když je nejhůř. A to kdekoli a také nejen v Česku.Záchranáři, hasiči, policisté.Povodně, tornádo, pandemie, lesní požáry. Nastupují okamžitě a pak pomáhají dlouhé týdny, měsíce nebo i roky.Řeší každodenní problémy – v běžném životě pomáhají víc, než si řada lidí uvědomuje.Mají taky specialisty, kteří nastupují do akce při konkrétních situacích.Postupy jsou různé, konečný cíl, je stejný: Záchrana života.Díky čemu zvládají ty nejtěžší chvíle?Pohled na speciální techniku i trénink elitní protiteroristické jednotky.Pátý díl pořadu Na dosah vysílal Daniel Stach ze skladu speciální techniky hasičských záchranářů.

Pohled na Nobelovy ceny roku 2026. Ve vysílání jsme vám nabídli tři půlhodinové speciály: o medicíně, fyzice a chemii. A tady jsou pro vás jako podcast. Pokud vás baví fyzika, přeskočte na 31. minutu. Pokud chemie, přeskočte na 60. minutu. Doporučujeme ale zůstat s námi od minuty první, protože začínáme medicínou: MEDICÍNA: Letos bude oceněn pohled na jednotlivé buňky v našem mozku. Vědci na ně dokážou posvítit a hodně se o nich dozvědět. A taky je přimět, aby se buňky chovaly tak, jak odborníci potřebují. Pomoct to může třeba proti epilepsii nebo důsledkům Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby. FYZIKA: Letošní Nobelova cena je za výzkum vesmírných duchů - neutrin, která vědci chytají v obří kostce ledu. Pomáhají nám pochopit i ty nejdivočejší situace ve vesmíru. A nebyl by to Daniel Stach, aby do této části vysílání nezapojil vědecké vtipy... CHEMIE: Cena je za výzkum zrcadlových molekul. Při chemických reakcích totiž vznikají molekuly, které jsou zrcadlově obrácené. Když nepoužijeme tu správnou verzi, může to mít vážné důsledky. Místo toho, aby lék pomáhal, může hodně škodit. Už se to v minulosti stalo... Podrobnosti právě tady, ve speciálních vysíláních k Nobelovým cenám od vědecké redakce České televize.

Vítejte v pražské zoo! Daniel Stach vás v Hyde Parku Civilizace vezme přímo ke zvířatům. Začne ve výběhu u draků - varanů komodských - o kterých kurátor chovu plazů Petr Velenský tvrdí, že se „musíte se stát jedním z nich.“ Pokračovat bude do výběhu dvousetkilových empatických tvorů - želv obrovských a sloních. Mluvit o nich bude s jejich vrchní chovatelkou - druhou členkou rodiny Velenských - Natašou. A s dcerou manželů Velenských Doubravkou půjde k hadům, jednoho z nich si i „pochová“.

Daniel Stach, Kateřina Erbenová (tehdy Fifková), Pavlína Sedlářová, Kateřina Poláková, Tomáš Karlík, Vladimír Piskala a Gabriela Cihlářová vzpomínají na začátky vědecké redakce ČT. Dozvíte se (mimo jiné):- proč je pro vznik redakce zásadní kromě kanceláře šéfredaktora i hřbitov a hospoda- kdo je mladý Mefisto a který člen redakce se umí nejlíp vytočit- koho si spletla servírka- kdo stavěl hrad na pískovišti- kteří členové redakce (bohužel) běhají- kdo nejvíc používá excelové tabulky a kdo je organizačně schopný- co je to Brno- kdo (ne)prokrastinuje- kdo má největší chaos na stole a proč je to Dan- čí historky jsou z 98 % nepublikovatelné - jaké počasí bude na Vánoce- kdo a při čem se „zboural“ ve vysílání- čí encyklopedické znalosti nás „bourají“ v kanceláři a co všechno tam pěstujeme a chováme -  řeč bude i o Star Wars, švihadle, ředkvičce i dvou zlatých mamutech

O zubních kazech (i těch neřešených). O dědičnosti. O paradontóze. O strachu. O výplních. O trhání zubů. O úrazech zubů. O ústní hygieně. O efektivním čištění. O zápachu z úst. O pastách. O dočišťování zubů u dětí. O kolových a energetických nápojích. O komunikaci. Snad i o mravencích. A platí rčení: „Zuby pohroma huby“? Hostem Hyde Parku Civilizace byl doc. Jan Schmidt ze Stomatologické kliniky FN v Hradci Králové a Lékařské fakulty UK.

České mozky. Začali v Česku, ale jejich práce ovlivňuje svět. Vynikají a inspirují – v různém věku i různých oborech. Jak co nejlépe používat tu nejsložitější hmotu ve známém vesmíru? Jak ji trénovat? A jak české mozky posouvají hranice možností? Mozek se dá používat různě – člověk s ním může škodit, ale také myslet na druhé a pomáhat. Daniel Stach tentokrát natáčel v unikátním prostoru Planetária Praha. Pozvání přijali: Jan Konvalinka, biochemik Petr Neužil, kardiolog Iva Poláčková Šolcová, sociální psycholožka Zbyněk Frolík, podnikatel a filantrop Aleš Stuchlík, neurovědec Ondřej Vlček, podnikatel a filantrop Katarína Vlčková, lékařka a filantropkaZdeněk Svěrák, scenárista, otec Járy Cimrmana

„Děti s matematikou nikdy nedáme dohromady tím, že jim budeme říkat, jak je užitečná. Musíme jim ji ukázat, aby je bavila.“ Říká profesor Hugo Duminil-Copin, držitel Fieldsovy medaile za rok 2022. Fieldsova medaile je považována za Nobelovu cenu pro matematiky.  - Jak učit matematiku tak, aby děti bavila? - Proč podle něj matematika není o počítání, ale o hledání skrytých souvislostí? - A proč má tak rád černé tabule? Tento díl Hyde Parku Civilizace je:O zábavné matematice.O tom, že „za každou rovnicí je příběh“.O ztrácení toho, co je na matematice cool.O tom, proč děti milují matematiku, ale škola je to odnaučí.O nekonečnu. O Fieldsově medaili.O osmihodinovém tajemství.O pokusech, presovači na kávu a 3D tisku.O náhodě a pochopení velmi komplexních systémů.O umělé inteligenci v matematice.O lásce k černým tabulím.O chybách a proč jich dělat sudý počet.O basketbalistech a matematicích.I o tom, co nemáte zkoušet doma.

„We will never reconcile our kids with math by telling them it's useful, but by making them to enjoy it.“ Says professor Hugo Duminil-Copin, 2022 Fields medal laureate. Fields medal is consider to be the Nobel prize for mathematicians. How can we teach math in a way that makes children enjoy it? Why does he think that math is not about counting, but about finding hidden analogies? And why does he love blackboards so very much?

O extrémech počasí - suchu a vlnách veder.O tom, kde v Česku už nebude ležet sníh.O nejstarší meteorologické stanici v Česku.O měření v okně i na střeše Klementina. O pražském limnigrafu a hladině nejen Vltavy.O suchu jako „plíživé katastrofě“.O modelování předpovědi změn klimatu.I o vypouštění meteorologického balonu z Libuše.Ředitel Český hydrometeorologický ústav Mark Rieder s Danielem Stachem vylezl na střechu Klementina, měřil hladinu Vltavy i popisoval meteorologická měření na Libuši.

Astronautka NASA Jeanette Epps se na oběžnou dráhu dostala ve 53 letech, na svůj let čekala víc než 15 let. Předtím přes sedm let pracovala pro CIA. V Iráku pomáhala hledat zbraně hromadného ničení. A nejen ve válečné zóně se dostávala do nebezpečných situací. Na Mezinárodní vesmírnou stanici měla letět v Sojuzu už o několik let dřív, ale NASA ji bez vysvětlení z posádky odvolala. Nakonec odstartovala v lodi Crew Dragon. A z oběžné dráhy sledovala zatmění Slunce.

NASA astronaut Jeanette Epps reached orbit at the age of 53, after waiting more than 15 years for her flight. Before that, she spent more than seven years working for the CIA. In Iraq, she helped search for weapons of mass destruction. And the war zone wasn’t the only dangerous situation she faced. She was supposed to fly to the International Space Station aboard a Soyuz severalyears earlier, but NASA removed her from the crew without giving any explanation. In the end, she launched aboard Crew Dragon. And from orbit, she watched a solar eclipse.

Vezmeme vás do světa, kde bude ve dne tma. Už ve středu 12. srpna nás v Česku čeká částečné zatmění Slunce. Zakryto bude až 86 procent viditelného povrchu Slunce. Úplné zatmění budou lidé sledovat na západě Islandu a ve Španělsku.  - Jak a kde se nejlépe dívat? - Co se to ve vesmíru děje, že máme takovou podívanou? - A co má se zatměním Slunce společného Albert Einstein a dva opilí čínští hvězdáři?  Danielu Stachovi odpovídá docent Michal Švanda, astronom z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově a Astronomického ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.