Advertise on podcast: Vltava

Patří k nejvšestrannějším českým kytaristům, jako hudebník se pohybuje napříč žánry. Hru na kytaru taky vyučuje na ZUŠce Lidinská v Berouně, kterou i vede. „Talent má své výhody, ale mnohem víc je hra na nástroj o motivaci. V základním uměleckém školství by se měla preferovat radost z hraní. Na koncertech se snažíme vytvořit neformální atmosféru, aby se dítě cítilo jako doma,“ vysvětluje ve Vizitce, jak docílit toho, aby se děti těšily na koncerty a měly co nejmenší trému.

Všude byly knihy a lidi. Frankfurtský veletrh byl a je tržiště plné lidí, kteří čtou a kupují knihy. A tentokrát se hodně kupovaly ty české, protože Česká republika byla letos čestným hostem veletrhu. Nikdy jsem v Německu neviděla tolik lidí, aby si listovalo v českých knihách a kupovalo je. Byl to omamný pocit.

Saša Michailidis se ptá filmové historičky a spolupracovnice Vltavy Alice Aronové a romanistky a překladatelky z italštiny Alice Flemrové. Luchino Visconti, režisér filmů jako Rocco a jeho bratři, Gepard nebo Smrt v Benátkách patří k nejvýznamnějším osobnostem evropské kinematografie. 2. listopadu to bylo 120 let od jeho narození, letos také 50 let od jeho úmrtí. Jak se v jeho díle potkávaly tak rozdílné světy jako aristokracie a komunismus? V čem spočívá jeho výjimečnost?

Umělci a umělkyně na nejistotu měnícího se světa reagují osobními příběhy, pamětí, tělem, technologiemi i nadsázkou. Kdo tu koho řídí, ukáže třeba multimediální performance FUGE IN HD, inscenace podle Chytilové Dědictví nebo imerzivní Mezi vrstvami v Plzni.

Umělci a umělkyně na nejistotu měnícího se světa reagují osobními příběhy, pamětí, tělem, technologiemi i nadsázkou. Kdo tu koho řídí, ukáže třeba multimediální performance FUGE IN HD, inscenace podle Chytilové Dědictví nebo imerzivní Mezi vrstvami v Plzni.

Umělci a umělkyně na nejistotu měnícího se světa reagují osobními příběhy, pamětí, tělem, technologiemi i nadsázkou. Kdo tu koho řídí, ukáže třeba multimediální performance FUGE IN HD, inscenace podle Chytilové Dědictví nebo imerzivní Mezi vrstvami v Plzni.

Dokumentoval revoluční mládež v Íránu, ženy bojující ve válečné zóně na Ukrajině, LGBTQ komunity v Pákistánu, Íránu a Bělorusku nebo gangy a dobrovolné záchranáře ve Guatemale. V raném věku se rozhodl upřednostnit cestování a praktickou zkušenost před akademickým vzděláním.

Na každém rohu madona a Maradona. Taková je Neapol. Prádlo v úzkých ulicích vlaje nad hlavami, motorky prdí pod nos a všude madonky a maradonky.

Saša Michailidis se ptá architekta a urbanisty Filipa Tittla z kanceláře UNIT architekti a architektky Laury Doležalové z ostravského studia Tečna. Na webu Vltavy i v aplikaci mujrozhlas si můžete poslechnout audio sérii Vladimira 518 s názvem Betonový lidi. Ta přináší nový pohled na paneláková sídliště. Jak se ale v současnosti staví takové moderní sídliště? Jak by mělo ideálně vypadat? Lze se z původní panelové výstavby nějak poučit? Repríza z 5. 10. 2026.

Proslulý hudební skladatel, vědec a pedagog popisuje, co má mít správný divadelní song, jak se udržuje ve svěží kondici a připomíná svá tvůrčí léta strávená s Českým rozhlasem Brno.

Jeho snímek Zářit vyhrál na MFDF Ji.hlava v sekci Česká radost. Všechny postavy filmu od Nairobi, přes Nové Dillí až po Soul spojuje touha po světlejší barvě pleti. „Pro hrdiny je to intimní záležitost, všichni o používání bělících krémů ve společnosti mluví, ale nikdo nechce přiznat, že je toho součástí,” popisuje ve Vizitce, kde také mluví o svém dokumentaristickém přístupu, o subjektivitě v tomto filmovém žánru i o autenticitě.

Pouť za „šíleným“ králem začala v říjnové mlze. Mlha je synonymem tajemství. Onoho rána jsem před cestou podaroval muže bez domova, vědom si, že Královna univerza k nám přichází v těch posledních.

„Sedmého dne Bůh dokončil dílo, na němž pracoval; sedmého dne odpočinul od veškeré práce, kterou dělal,“ zní slova v druhé kapitole první knihy Mojžíšovy. Slova, která dala vzniknout šabatu: nejsvětějšímu a nejdůležitějšímu svátku židovského kalendáře, dni odpočinku.

Co bylo v těch vizích Juliány z Norwiche? O světě v oříšku, o nemožném-a-přece-možném spasení pro všechny, o Ježíšovi coby matce i o tajemných osudech rukopisu. Skoro vůbec nic o kočce.

Jak vzniká hudba a co všechno se odehrává mezi prvním nápadem a hotovou partiturou? Ondřej Brousek patří k hudebníkům, kteří se přirozeně pohybují mezi různými žánry i rolemi – jako skladatel, aranžér, klavírista i člen Monkey Business. V Taktovce mluví o hledání vlastního hudebního rukopisu, o svobodě i limitech při aranžování a o tom, co skladatele naučí až setkání se skutečným orchestrem.