Advertise on podcast: Pavel Fischer

Státy Evropské unie schválily 1. února 2024 balík pomoci Ukrajině ve výši 50 miliard eur, tedy asi 1,2 bilionu korun na další čtyři roky. Větší část peněz jsou půjčky, menší pak granty. Peníze mají sloužit k financování běžného chodu Ukrajiny. Dosažení shody je výjimečně důležitá zpráva – a to nejenom pro Ukrajinu a pro naši vlastní bezpečnost, ale i přes Atlantik. Ve Spojených státech amerických se totiž ve stejné době také rozhoduje o finanční podpoře Ukrajiny. Jak tedy vypadá americká politika teď, na začátku roku 2024?  Ve Spojených státech se vedou tvrdé politické boje před nadcházejícími prezidentskými volbami. Jako v minulosti, tak i tentokrát mohou volby rozhodnout pouhé desetitisíce voličských […]

Nominace Roberta Fremra na Ústavní soud přivedla pozornost k otázce, kdo má dohlížet na dodržování lidských práv a ústavnost. Natočil jsem k tomuto tématu novou epizodu mého podcastu, kterou najdete zde na mém webu nebo v podcastových aplikacích. Zkrácený text vám nabízím níže.   Co je Ústavní soud? Jde o specializovanou instituci, která stojí mimo systém obecných soudů a jejímž posláním je dbát na ústavnost právního řádu a ochranu lidských práv. Na Ústavní soud se může obrátit občan, pokud byla veřejnou mocí porušena jeho práva (například ze strany úřadu nebo soudu), a ve specifických případech se na něj může obrátit obec nebo kraj, poslanci, senátoři nebo prezident. Má výjimečné postavení […]

Milí přátelé, vítám vás u nové epizody mého podcastu. Tentokrát se chci věnovat špatné kondici našeho národního hospodářství a nedávno projednávané valorizaci důchodů. Novelu, která snižuje výši valorizace, jsme schválili v Parlamentu a podepsal ji prezident Petr Pavel. Co se může stát, pokud se budeme stále jenom zadlužovat? Předně je třeba říci, že nejen důchodový systém, ale i veřejné rozpočty v naší zemi jsou z finančního pohledu dlouhodobě těžko udržitelné. ČR se dnes zadlužuje rychlým tempem a pokud nenastane změna v uvažování o rozpočtu a dluhu, zanedlouho můžeme narazit na mantinely. Státní dluh není nic jiného než půjčka na provoz. Náš stát nemá dost peněz, které by vybral na daních, […]

V posledních třech letech zažíváme krizové situace, jaké jsme si do té doby ani neuměli představit. Nejprve jsme byli nuceni čelit celosvětové epidemii covidu, potom přišla ruská agrese na Ukrajinu, která citelně zasáhla životy nás všech z hlediska ekonomického i lidského. Pro občany naší republiky je opravdu těžké přemýšlet, jak zaplatit složenky za plyn či elektřinu, a současně nezůstat lhostejní ke zvěrstvům, které páchá putinovské Rusko jen několik stovek kilometrů od našich hranic. Naše společnost dostala pořádně zabrat. Důsledky obou krizí vidíme všude kolem sebe. Jsme svědky relativizace hodnot i symbolů státnosti. Křičí se “svoboda”, a myslí se tím odmítání roušek zabraňujících šíření epidemie. Státní vlajkou se ohánějí ti, kterým […]

Od února 2022, kdy Putin rozpoutal válku proti Ukrajině, řada států Evropské unie omezila či pozastavila vydávání turistických víz občanům Ruska. Česká republika omezila vydávání víz hned po ruské invazi na Ukrajinu s ohledem na ruský teroristický útok ve Vrběticích. Vše ale dostalo nový rozměr s vyhlášením mobilizace v Rusku. Ta má zasáhnout ne stovky tisíc, ale možná více než milion Rusů. Desetitisíce z nich nyní hledají nejkratší cestu do zahraničí. Jejich cílem jsou státy, s nimiž Rusko hraničí na jihu, jako Gruzie, Kazachstán nebo Mongolsko. Nicméně desetitisíce prchajících využily také možnost dostat se do států v Pobaltí, které sdílejí schengenskou dohodu o volném přeshraničním pohybu – a to je […]

V srpnu 2022 jsem podruhé od začátku ruské okupace absolvoval cestu na Ukrajinu. V početnější delegaci evropských politiků jsem byl tentokrát z ČR jediný. Cílem naší cesty byla podpora Ukrajiny a intenzivní osobní jednání členů parlamentů z celé Evropy. Pozval nás předseda Verchovné rady Ukrajiny Ruslan Stefančuk. Před odjezdem jsem si zrovna pročítal bezpečnostní pokyny, když mi na mobil přišla notifikace o zvýšeném riziku raketových útoků na Kyjev v nejbližších dnech. Ukrajina totiž slaví výročí nezávislosti a ve stejný čas uplyne půl roku od ruské invaze. Od Ruska musíme čekat cokoli. V tu chvíli jsem si automaticky začal znovu kontrolovat, že mám zabalenou powerbanku a nádoby na vodu, že mechanické […]

V této epizodě mého podcastu se chci vrátit k jedné významné události zahraniční politiky, a sice k návštěvě Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu, která se uskutečnila začátkem srpna roku 2022.   Pro začátek je důležité uvést politický kontext. Čínská lidová republika považuje Tchaj-wan za vzbouřeneckou kolonii, usiluje nad ní získat kontrolu. Pokud někdo jedná s Tchaj-wanem jako se sobě rovným partnerem, uznává tím podle Číny nepřímo jeho suverenitu – a to považuje Čínská lidová republika, či spíše její komunistické vedení za urážku citů čínského lidu a nepřístojnost.  V souvislosti s návštěvou šéfky americké sněmovny reprezentantů na Tchaj-wanu se mluvilo o hrozbě války. Tak moc měla být Čína pobouřena.  Vojenské manévry, které […]

V červenci roku 2022, kdy podcast natáčím, byl na návštěvě v Česku předseda tchajwanského parlamentu You Si-kun. Na první pohled by se to mohlo jevit jako oficiální návštěva jako každá jiná, jenomže se neobešla bez kontroverzí. Proč? Abych to vysvětlil, musíme mluvit o vztazích Tchaj-wanu i ČR s Čínou. Vezmeme to popořádku.  Ostrov Tchaj-wan, oficiálním názvem Čínská republika, je demokracie. Má vlastní parlament a instituce, vlastní zákony, samosprávu, vládu i prezidentku. Má státní symboly, vlajku a také armádu.  Dnes je to lídr v mnoha oblastech průmyslu, který na evropském kontinentu hledá zahraniční partnery pro spolupráci. Jedná se o tak významná odvětví, jako je chytré strojírenství, nanotechnologie, polovodiče, vesmír a další. […]

Krátce po rozpoutání válečného konfliktu na Ukrajině bylo vypnuto osm dezinformačních webů, a to kvůli šíření nepravdivých informací o ruské vojenské agresi. Obratem se ozvaly hlasy, že jde o zásah do svobody slova, která je demokratickým právem. A že prý jsou nyní povolené jen „ty správné“ názory. Skutečnost je složitější. V posledních deseti, patnácti letech Rusko aktivně zkoušelo ovlivňovat dění v naší zemi mnoha způsoby. Pravidelně o tom informují například výroční zprávy BIS. Šíření dezinformací se stalo jednou z forem hybridní války, kterou Rusko po mnoho let vedlo proti našemu státu a dalším evropským zemím. U nás hybridní válka ze strany Ruska pomyslně vyvrcholila teroristickým činem ve Vrběticích.  Cílem hybridní […]

11. listopadu slavíme Den válečných veteránů, věnovaný památce ukončení 1. světové války. V západní Evropě a v Americe je to tradiční vzpomínka, v novodobé historii našeho státu je však zakotvena až od roku 2004, kdy bylo toto datum zákonem ustaveno jako významný den. Památka padlých v 1. světové válce je u nás spojená s působením československých legionářů ve Francii, Itálii a zejména v Rusku. Na ruském území bojovaly československé dobrovolnické jednotky proti rakousko-uherské armádě a zúčastnily se několika vítězných bitev, například u Zborova. Československé legie byly zapojeny i do ruské občanské války proti bolševikům a Rudé armádě. V jeden čas kontrolovaly celou transsibiřskou železnici a většinu velkých měst na Sibiři. […]