Advertise on podcast: Na dotek Petra Viziny

Duchovnímu Církve československé husitské Martinu Chadimovi přišlo, že současné historické romány jdou trochu po povrchu. „Buď jsou to čisté fantasy bez reálného podkladu, nebo byly napsané hantýrkou 21. století, kde spolu lidé mluví jako v tramvaji, jen mají historická jména. To mi vadilo,“ vysvětluje, co ho přimělo sepsat historickou prózu Poslední kacíř, kterou právě vydalo nakladatelství Argo.

Prostřednictvím celeru a avokáda zkoumá vizuální umělec Jakub Jansa společenské vztahy a souvislosti. Před dvěma lety byl finalistou Ceny Jindřicha Chalupeckého, loni se s celerem a avokádem po boku dalších umělců podíval do Bruselu, kde jeho dílo představené u příležitosti předsednictví Česka v Radě Evropské unie vidělo 85 tisíc lidí.

Petr Nedoma po 30 letech končí v čele Galerie Rudolfinum a ukončuje také práci v oboru. Pro galerii chce dál pracovat jen jako fundraiser. Kromě toho příští rok nastupuje do dvouletého kurzu na evangelické teologické fakultě, jak řekl v podcastu Petra Viziny.

Česko-francouzská spisovatelka Lenka Horňáková-Civade popisuje fiktivní setkání dvou géniů evropské renesance, pobělohorského exulanta z Čech Jana Amose Komenského a nizozemského malíře Rembrandta van Rijna. Její francouzsky napsaný román Amsterodamské vigilie právě česky vydalo Argo. Autorka nyní píše scénář k filmu režiséra Václava Kadrnky, jehož hlavní postavou bude rovněž Komenský.

Umělkyně Marie Lukáčová, která byla v roce 2019 finalistkou Chalupeckého ceny, vystavuje své výtvarné práce, autorskou knihu Drak a ryba, kterou napsala i ilustrovala, i ukázku z celovečerní pohádky. „Vánoční pohádka v televizi? To je přesně náš cíl,“ říká v podcastu Petra Viziny.

Hostem podcastu Petra Viziny je Alexej Sevruk. „Byla hodná jako většina babiček a jmenovala se Marie. Celý život strávila na Ukrajině, přitom věděla, že má otce Čecha z Berouna. Ke konci života se přestěhovala do Čech,“ popisuje postavu, které se stala předlohou jeho právě vydané knihy.

V nové knize Návod k použití železnice se Jaroslav Rudiš vyznává z celoživotní vášně pro vlaky. „Jízdní řády nám umožňovaly cestu do fantazie,“ vzpomíná v podcastu Petra Viziny, jak pro něj železniční mapa Evropy byla za komunismu zprávou o propojeném světě.

Podle knihy Miroslava Petříčka se jmenuje nová výstava v Městské knihovně. „Je otázka, jestli jsou tu obrazy proto, abychom jim rozuměli. Možná jsou tu proto, abychom jim nerozuměli a přišli na to, že je chyba nerozumění překonávat porozuměním,“ uvažuje v podcastu profesor Filozofické fakulty UK.

„Lidé jsou si vědomi šetrnosti vůči životnímu prostředí při nakupování módy nebo potravin, ale u knih o ekologii podle mě vůbec nepřemýšlejí,“ říká nakladatelka a spisovatelka Barbora Baronová, která už 12 let vede knižní značku Wo-men. Přitom například výroba celulózy a papíru nutných pro knižní trh je celosvětově třetím největším průmyslovým producentem skleníkových plynů.

imon Koudela dosud točil dokumenty nebo vytvářel projekce. V devětačtyřiceti teď napsal román o nepříliš úspěšné ženě, které se bortí životní projekt. „Vždy mě zajímal relativně banální, tichý život. Při bližším pohledu je daleko zajímavější než život lidí na výsluní,“ říká v podcastu Petra Viziny.

Edukační centrum České filharmonie v pražském Rudolfinu je nominované na Českou cenu za architekturu. „Často se objevovaly názory, že budova Rudolfina je mrtvá. Ale ona je ve skutečnosti přes celý den velice živá," říká v podcastu Petra Viziny architekt Lukáš Duchek.

Fenomenolog Martin Nitsche boří představu filozofie jako řady obtížně sdělitelných myšlenek. V podcastu Petra Viziny přibližuje výstavu děl Jitky Svobodové, kterou lze v Galerii hlavního města Prahy vidět už jen do neděle 20. srpna.