Advertise on podcast: Debaty Plusu

Ceny potravin, energií, bydlení a vlastně všeho vČesku stále rostou. Zdražování dopadá na všechny a přibývá lidí, kteří musejí omezovat výdaje, i těch, kteří se propadají pod hranici příjmové chudoby. Pětina domácností je pak extrémně zatížená náklady na bydlení. Ukazuje to unikátní projekt Českého rozhlasu a sociologů z PAQ Research nazvaný Česko 2022: Život k nezaplacení.

Přestože se v Česku staví podobně bytů jako v jiných evropských zemích, na trhu je jich stále nedostatek. Češi totiž stále výrazně upřednostňují bydlení ve vlastním. „Pokud si vezmeme Evropu, tak průměrně 31 procent lidí bydlí v nájemních bytech. V Německu je to dokonce polovina. V Česku v nájmu žije přibližně 21 procent obyvatel,“ shrnuje náměstek Zdeněk Šlouf (ODS). „Jde o to, že nájemního bydlení je málo a ty nájmy jsou také drahé,“ reaguje publicistka Táňa Zabloudilová.

Ceny bytů v Česku jsou na historickém maximu a jejich růst bude podle všeho ještě pokračovat. Vlastní bydlení začíná být nedosažitelné pro střední třídu, pro mladou generaci se pomalu přesouvá do kategorie sci-fi. Do situace navíc zřejmě promluví rostoucí ceny energií, které zvýší výdaje za bydlení i pro lidi v nájmu.

Po pádu komunistického bloku, po dekádách bezstarostnosti a rozkvětu Západ pozapomněl na hrozbu, kterou představuje Rusko, shodli se hosté debaty. Politolog Ondřej Ditrych chválí jednotu Evropy, která na Rusko poté, co napadlo Ukrajinu, uvalila sankce. „Kdyby Kreml býval věřil tomu, že budou uvaleny v této podobě, možná by ho to odradilo. Do jaké míry je Vladimir Putin racionální, je otázka významná. Čekali jsme, že si to takzvaně nelajsne, ale on si to lajsnul,“ shrnuje.

Jsou Češi a Němci dobří sousedé? Před pětadvaceti lety země uzavřely Česko-německou deklaraci, která usilovala po pádu železné opony o vzájemné smíření a podanou ruku. „Jsme sousedé sestěhovaní do jednoho domu. Máme společné stromy, ploty už nejsou tak důležité. A dnes řešíme, jestli budeme topit kotlem, nebo čerpadlem,“ zhodnotil v Debatě Plusu v Ústí nad Labem Milan Šlachta, prezident Česko-německé obchodní a průmyslové komory.

Před nově se formující vládou stojí dvě typy výzev. „Jeden typ problémů může v klidu odkopnout, může se k nim prostě nevyjádřit. Typicky je to důchodová reforma. O té tady mluvíme třicet let. A já už ani žádnou nečekám. Ale pak jsou tady projekty, které se odkopnout nedají. Je to naše předsednictví Evropské unii. Je to Green New Deal. To se prostě stane. Gigafactory se buď stane, nebo nestane, ale nedá se odkopnout,“ uvažuje Radovan Vávra, bývalý bankéř a současný investor.

Zvládají pandemii lépe autoritářské režimy jako například Čína, nebo demokracie západního střihu? „Čína nezvládla epidemii – vždyť ji způsobila,“ upozorňuje sinoložka Olga Lomová v Debatě Českého rozhlasu Plus.

Zatímco počty volných lůžek v urgentní péči, nově diagnostikovaných případů covidu-19 nebo aktuálně naočkovaných plní přední stránky novin, duševní zdraví lidí – často dlouhé měsíce zavřených doma – doposud zůstává stranou. „Duševní poruchy přitom představují jedno z největších socioekonomických břemen,“ připomíná v Debatě Plusu Cyril Höschl, psychiatr a odcházející ředitel Národního ústavu duševního zdraví.

Žáci v Česku jsou s menšími přestávkami už téměř rok na distanční výuce. A chybějící každodenní kontakt s vrstevníky je nejčastějším argumentem zastánců co nejrychlejšího návratu dětí do škol. „Je důležité si uvědomit, že děti a dospívající tráví školou větší část svého dne. Někteří se skutečně vyjadřují v tom smyslu, že se svými spolužáky a učiteli vlastně tráví více času než s rodiči,“ zdůrazňuje psycholožka Lenka Morávková Krejčová, ředitelka DYS-centra Praha. Jan Bumba Hosty debaty Českého rozhlasu Plus byli: Karel Kovy Kovář, youtuberOndřej Lepka, ředitel sítě škol American AcademyJiří Kostečka, uznávaný pedagog autor učebnic českého jazyka, dnes učitel Gymnázia Hořovice a ZŠ CerhoviceLenka Morávková Krejčová, psycholožka, ředitelka DYS-centra PrahaKateřina Konrádová, organizace Učitel naživo

Spojené království přestalo být po 47 letech členem evropského společenství. Vztahy mezi Británií a Evropskou unií teď upravuje smlouva o více než dvou tisících stranách. „O té dohodě se říká, že je tenká. Spousta věcí není hotová, ale máme i nějaká přechodná období. Proces nastavování nových vztahů může trvat klidně deset let,“ varuje Aneta Zachová, šéfredaktorka portálu EurActiv.cz v Debatě Plusu, kterou moderovala Veronika Sedláčková. Hosté Veroniky Sedláčkové:Tomáš Petříček (ČSSD), ministr zahraničí Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Aneta Zachová, šéfredaktorka portálu EurActiv Jon Hale, britský architekt žijící v Praze

Spojené státy za sebou mají emocemi nabité prezidentské volby, které vyhrál demokrat Joe Biden. Obhajující prezident Donald Trump ale mluví o volebních podvodech a napadá hlavně regulérnost korespondenčního hlasování. „I experti v tuto chvíli tvrdí, že co se týče podvodů, tak nejsou podloženy žádnými důkazy. Mohlo dojít k chybám, ale nejsou to podvody,“ shrnuje dosavadní závěry soudů v Debatě Plusu autorka podcastu Vinohradská 12 Lenka Kabrhelová.

Jak velká jsou tzv. Big Data? Kolik toho o nás technologické firmy vědí? Máme se vývoje informačních technologií bát, nebo se můžeme těšit na další pokroky v oblasti digitálního života?