Advertise on podcast: Historie očima Martina Kováře

👉CELÝ DÍL ZDARMA NA INFO.CZ👈 U počátků moderního olympijského hnutí v devadesátých letech 19. století stál nejen legendární Francouz Charles Pierre de Frédy, baron de Coubertin (1863-1937), ale i jeho český přítel Jiří Stanislav Guth-Jarkovský (1861-1943), který zůstal členem Mezinárodního olympijského výboru až do své smrti v roce 1943. INSTAGRAM⁠ ⁠FACEBOOK⁠ ⁠TWITTER (X)⁠ ⁠YOUTUBE⁠ ⁠WHATSAPP

Jaká vlastně byla tzv. třetí republika, tj. naše země, naše Československo, od vyhnání německých nacistů sovětskou a americkou armádou v květnu 1945 do komunistického převzetí moci v únoru 1948? Nejčastější slovo, jež jsme v té souvislosti nalezli, bylo „nadějeplná“ či „nadějíplná“. Nadějí, že po skončení šesti let okupace (v případě českých zemí) a trpkého podvolení se Německu (v případě Slovenska) přijde nová, lepší doba, doba svobodného Československa, s menšími sociálními rozdíly (pro většinou obyvatelstva), bez tvrdých dopadů, jaké přinesla Velká hospodářská krize třicátých let... A jaká byla ve skutečnosti? Napínavá léta, doba, od jejíhož počátku se hrálo o budoucnost ČSR, doba, v níž stále zjevněji dominovali komunisté, úzce napojení na Stalinův Sovětský svaz, což potvrdil i výsledek parlamentních voleb v roce 1946, po nichž následovala nejen Gottwaldova „dvouletka“, ale stále vypjatější politické střety, vrcholící v únoru 1948 převzetím moci komunisty. Byla to ale také léta divokého i řízeného odsunu zejména německého obyvatelstva ze země, léta mezinárodní pomoci v podobě UNRRA a léta, kdy vedoucí představitelé republiky akceptovali Stalinův příkaz a odmítli Marshallův plán, republika „zdivočelé země“ ze známého televizního seriálu, republika „Obecné školy“ Jana Svěráka i knížky „Přicházím z periferie republiky“ novináře Michala Mareše. A hlavně republika mnoha často velmi smutných a krutých příběhů. Tak si náš podcast poslechněte, přátelé!

Box patřil v době první Československé republiky, ve dvacátých a ve třicátých letech minulého století, k mimořádně oblíbeným sportům. Přišel do našich zemí, stejně jako do celé Evropy, zčásti z Británie, ale hlavně zpoza oceánu, ze Spojených států, a rychle tu zdomácněl.

Dnešní díl Historie očima Martina Kováře, jehož hostem je přední český historik a ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů docent Ladislav Kudrna, bude věnován dějinám českého undergroundu: jak se rodil od přelomu padesátých a šedesátých let minulého století (s odkazem na jeho západní, zejména americké a britské vzory) a jak se vyvíjel v sedmdesátých a osmdesátých letech.

Milovan Djilas (1911–1995) patřil společně s Aleksandarem Rankovićem, Edvardem Kardeljem a hlavně Josipem Brozem Titem k předním jugoslávským komunistům a spolutvůrcům poválečné SFRJ, tj. Socialistické federativní republiky Jugoslávie. Sám Djilas byl řazen ke stranickým radikálům, a to nejen jako šéf stranického deníku Borba, ale i jako jeden z nejvlivnějších bojovníků za „komunistickou budoucnost země“. Během sovětsko-jugoslávské roztržky a stále zřetelněji v padesátých letech se však začal vůči praktikám komunistického režimu vymezovat, kritizoval způsob řízení země a nezřídka i marxisticko-leninskou doktrínu. V důsledku toho byl zbaven všech funkcí a posléze uvězněn. Jeho názory, jeho osud/životní příběh a jeho knihy Rozhovory se Stalinem a Nová třída z něj udělaly zřejmě nejslavnějšího disidenta tzv. východního bloku a muže, nazývaného „svědomí komunistické Jugoslávie“. A právě o něm a o Jugoslávii jako takové si dnes budeme povídat s historikem, politologem a politickým marketérem doktorem Herbertem Bryndou.

V dnešní Historii očima Martina Kováře se budeme ještě jednou, už naposledy, věnovat „Americe ve válce“, jak zní název knížky, která vyšla na jaře letošního roku v INFO.CZ, protože se jedná o tak velké, obsáhlé téma, že jsme si před čtrnácti dny nestačili říct o letech 1961–1975/79 zdaleka všechno. Kromě války v Indočíně samotné, domácí a zahraniční americké politiky, CIA a FBI, zvláště jejího dlouholetého šéfa J. Edgara Hoovera, nebo odborářského bosse Jimmyho Hoffy jsme se věnovali rovněž některým obecnějším aspektům vývoje a proměnám americké společnosti v této době i v časech, jež na ni navazovaly, tj. na počátku vlády Ronalda Reagana (v Bílém domě v letech 1981–1989).  Snad se nám dvojdílný „portrét“ Spojených států v jedné z nejnapínavějších fázích jejich dějin podařil, snad vás to bude bavit. Příště, za čtrnáct dní, se můžete těšit na Milovana Djilase a jeho dobu, anebo, jinak řečeno, na titovskou Jugoslávii z pohledu blízkého spolupracovníka prezidenta Tita a později jeho odpůrce, jednoho z nejslavnějších disidentů celého východního bloku.

Tématem dnešní, již 53. Historie očima Martina Kováře (HOMK) je ohlédnutí za knížkou, kterou na přelomu jara a léta letošního roku vydalo INFO.CZ pod názvem Amerika ve válce. USA v letech 1961–1975/79. Její autor (a autor celého podcastu) Martin Kovář byl tentokrát v roli zpovídaného, role moderátora se ujal nový šéfredaktor INFO.CZ Pavel Vondráček.

Italský fašismus je jedním z mimořádně důležitých (nejen) politických fenoménů 20. století. V 52. díle podcastu Historie očima Martina Kováře si o něm povídáme s historikem a předním českým novinářem Ondřejem Houskou, mimo jiné autorem skvělé knížky „Praha proti Římu: Československo-italské vztahy v letech 1922–1929“. Jaké byly příčiny vzniku italského fašismu? Jaká byla jeho povaha? Kde se brala popularita Mussoliniho?

Nová, už 51. Historie očima Martina Kováře na INFO.CZ je věnována Latinské Americe. Mým hostem byl tentokrát profesor Josef Opatrný, emeritní šéf Střediska iberoamerických studií FF UK. U příležitosti padesátého výročí státního převratu v Chile jsme si s „Josém“ povídali o generálu Augustu Pinochetovi, o jeho osobnosti, okolnostem a způsobu, jakým se dostal k moci, o povaze jeho diktatury a postupném přechodu Chile k demokracii. Mluvili jsme i o chilské současnosti a o tom, že boj o Pinochetův odkaz není zdaleka rozhodnut. Řeč byla, přirozeně, i o chilském prezidentovi Salvadoru Allendem, kterého vojenský převrat v září 1973 svrhl, o jeho domácích a zahraničních podporovatelích včetně kubánského vůdce Fidela Castra a o castrovské a postcastrovské Kubě vůbec. Nezapomněli jsme ani na Venezuelu a její vůdce – Huga Cháveze a Nicoláse Madura, ani na některé další latinskoamerické politiky, včetně nikaragujského diktátora Daniela Ortegy, a na spoustu dalších latinskoamerických specifik, ekonomických, sociokulturních atd.

Proměny Ruska v čase. Historie, pohnutá současnost a blízká budoucnost země, jejíž vůdce rozpoutal krvavou válku na hranicích Evropy. Hostem Martina Kováře je odborník na Rusko Karel Svoboda z FSV UK.

S historikem Michalem Pehrem o postavení katolické církve a jejím vývoji (nejen) v čase totality.

Životní příběh režiséra Jiřího Svobody je v mnoha ohledech pozoruhodný. Navzdory tomu, že ho komunisté vyhodili z vysoké školy a následně ho chtěli vyhodit i ze strany, stanul po sametové revoluci v čele KSČM. Jak sám uznává, proměnit komunistickou stranu v moderní levicový subjekt se nepodařilo. Nejen o tom mluví v nové epizodě Historie očima Martina Kováře.